Zprávy | Z archivu rubriky

Sjednotit i zjednodušit systém inspekce práce chce vláda novým zákonem, který schválila Poslanecká sněmovna. Na rozdíl od současného stavu zákon přesně definuje přestupky, za které je možné uložit pokutu až dva miliony korun. Navrhovaný zákon, který nyní dostane k projednání Senát, má začít platit od letošního 1. července. Sněmovna působnost inspektorů práce rozšířila i na kontrolu účasti dětí na umělecké tvorbě, při sportu nebo vystupování v reklamě. Pokud by k ní tvůrci neměli povolení od úřadu práce, hrozila by jim pokuta až dva miliony korun, rodičům dítěte až 100.000 korun. Už platný zákon o zaměstnanosti stanoví, že děti mohou takto pracovat s povolením nejvýše deset až 20 hodin týdně podle věku. Proti tomuto omezení se bouřili někteří filmaři.

Rozsah pokut kritizovala v novém zákoně poslankyně opoziční ODS Alena Páralová. "Ohromné rozpětí pokut vytváří další prostor pro korupce. V případě, že si inspektor usmyslí, že malého podnikatele zlikviduje, tak jej prostě zlikviduje," varovala. Zákon podle ní přinese rozmělnění a tím i snížení kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Navrhovaný zákon stanoví, že například za porušení předpisů bezpečnosti práce hrozí firmám i jednotlivcům sankce až 200.000 korun. Dvojnásobně vyšší pokutu by mohli inspektoři uložit za diskriminaci v zaměstnání, půlmilionovou pokutu například za poskytnutí rozdílně velkého platu za stejnou práci. Nejvyšší pokuta hrozí zaměstnavatelům, kteří nevyplácejí mzdu vůbec nebo nutí zaměstnance, aby chodili do práce ve dnech pracovního klidu.

Výdaje na výzkum a vývoj stoupnou do roku 2007 na 22 miliard korun ročně, řekl na tiskové konferenci po zasedání vládní Rady pro výzkum a vývoj její předseda a vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Schválený rozpočet na letošní rok vyčleňuje na vědu 16,5 miliardy korun. "Cílem této rady je nejenom navyšovat prostředky na výzkum a vývoj, ale také zkvalitňovat a zefektivňovat jejich vynakládání," zdůraznil vicepremiér. Rada se proto zabývá změnou jejich rozdělování. Chce vydávat více peněz na aplikovaný výzkum, který má přímé uplatnění ve výrobě, na úkor základního, aby se poměr více přiblížil praxi v Evropské unii, uvedl vicepremiér.

Právě to ale kritizují představitelé společenskovědních výzkumných pracovišť a brání se tomu, že jejich práci nelze posuzovat například počtem patentů. Myslí si to i kandidát na předsedu Akademie věd, šéf Ústavu molekulární genetiky Václav Pačes. Zvýhodňování aplikovaného výzkumu se podle něj nikde na světě neosvědčilo a nevedlo k výraznému zlepšení ekonomiky.

Irák žádá Severoatlantickou alianci, aby přispěla větším počtem svých vojenských instruktorů na výcvik vznikajících bezpečnostních sil v zemi. Žádostí se zabývali ministři obrany států NATO na neformálním summitu ve francouzském Nice. Podle českého ministra obrany Karla Kühnla je kvalifikovaných vojenských školitelů nyní nedostatek. "Všechny země byly požádány, aby poskytly alespoň dva nebo tři další instruktory, případně aby přispěly finančně do fondů, které tuto misi financují," řekl ČTK. Dodal, že Česká republika je připravena návrh zvážit.

Aliance se k výcviku důstojníků budoucí irácké armády a policie zavázala na loňské konferenci v Istanbulu, mise začala o několik týdnů později. Podílí se na ní více než sto zahraničních instruktorů, kteří zatím působí pouze v okolí Bagdádu. Do budoucna by se však mise měla rozšířit i do dalších provincií. Praha má již přes rok zhruba 90 vojenských policistů v jižním Iráku v okolí Basry. Společně s nimi je v oblasti i malý chirurgický tým, který pracuje v britské polní nemocnici.

Kdyby se nyní konaly parlamentní volby, občanští demokraté by s převahou zvítězili nad komunisty a sociálními demokraty. Hlas by jim dalo 32 procent dotázaných; KSČM by získala 15 procent hlasů, těsně následovaná ČSSD s 14,5 procentním podílem. Tradičné čtvrtá by skončila KDU-ČSL, kterou by podpořilo deset procent lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Další strany by se ani tentokrát do parlamentu nedostaly.

František Oldřich Kinský je přesvědčen o tom, že čeští soudci nepostupují v jeho sporech o majetek nezávisle a nestranně. Proto by rád přenesl spory na půdu soudů jiného státu Evropské unie. Advokát Kinského Jaroslav Čapek vyzval v této souvislosti Nejvyšší soud k tomu, aby se obrátil na Soudní dvůr evropských společenství v Lucemburku. S otázkou ohledně výkladu Smlouvy o Evropské unii, sdělil Čapek. Konkrétně mu jde o řešení situace v případě, kdy v České republice ztratí soudy a soudci v konkrétní kauze vlivem mediální kampaně nezávislost a nestrannost.

Rodina Kinského přišla o majetek po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Kinský se v Česku majetku domáhá, u soudů podal přes 150 žalob. Dosud pět sporů pravomocně vyhrál, sedm pravomocně prohrál. Zveřejnění informace o úvodních pěti výhrách, kterých Kinský dosáhl vesměs u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, přitom vyvolalo předloni v létě nevoli v řadách politiků. Obávali se, že verdikty zpochybní Benešovy dekrety. Od té doby Kinský už jen prohrává.

Na dvojnásobek stoupl loni počet českých lékařů, kteří se ucházeli o možnost pracovat v zemích Evropské unie, naproti tomu zubaři odešli jen ojediněle. Zatímco totiž lékaři využívají nabídek nemocnic, pro zubaře je riskantní a drahé budovat si praxi v cizině a jen málokterý chce být v nemocnici. "Loni požádalo o potvrzení bezúhonnosti, které je podmínkou práce v EU, přes 500 lékařů, rok předtím 250, takže se zájem zdvojnásobil," řekl prezident České lékařské komory (ČLK) Rath. Další stovka lékařů usilovala podle jeho odhadu o práci v arabských zemích a USA. Podle Ratha je v EU největší zájem o české anesteziology, chirurgy, ortopedy a praktické lékaře. Některé české nemocnice mají podle něj problém s tím, že jim odcházejí do EU zkušení lékaři. Nahrazují je zahraničními, méně kvalifikovanými, někde tvoří až třetinu lékařů v zařízení.

Tento týden propukla v Česku chřipková epidemie. Proti předchozímu týdnu stoupla nemocnost o téměř 28 procent. Nejvíce jsou postiženy kraje Královéhradecký, Plzeňský a Vysočina. Práh epidemie, která začíná od 2000 případů na 100.000 obyvatel, překročila polovina ze 14 krajů, před prahem epidemie jsou čtyři. Nejméně případů na 100.000 obyvatel hlásí Praha, 1525, kde oproti předchozímu týdnu nemocnost stoupla jen o deset procent. Nejrychleji, a to o 62 procent, narostla v kraji Královéhradeckém.

Slovinští záchranáři stále bez úspěchu pátrají po dvou mladých Češích, kteří se před 11 dny ztratili ve slovinských horách. Podle místních záchranářů oba horolezci zvolili velmi nebezpečnou cestu na horu Triglav (2864 metrů nad mořem) bez náležitého vybavení. Do pátrání se zapojili i přátelé obou pohřešovaných z Brna. Z počátku situaci komplikovaly složité povětrnostní podmínky, jež bránily nasazení vrtulníků.

Nákup lodí a sítí připravuje Česká katolická charita pro rybáře, kteří přišli při prosincové přírodní katastrofě o prostředky k obživě a přístřeší v provincii Batticaola na východě Srí Lanky. Ve stejné oblasti chce podpořit i návrat padesátky rodin z provizorních táborů do rodné vesnice. Zatím jde o největší projekt charity v oblasti, chystá se na něj uvolnit přibližně 4,6 milionu korun. Vlna cunami zničila v některých částech ostrova až 90 procent lodí. Na kontě sbírky České katolické charity se dosud shromáždilo téměř 54 milionů korun. Projekty na obnovu poničených oblastí plánuje také v Indii a Indonésii.

Postižení by mohli nejspíš od ledna 2007 dostávat od státu peníze, aby si sami přímo nakoupili potřebné sociální služby. Počítá s tím nový zákon, který by vláda mohla případně sněmovně předložit už do konce pololetí, ne až příští rok. ČTK to sdělil předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. "Po vysvětlení vzájemných postojů došlo ke společné dohodě. Ministerstvo financí nebude již zpochybňovat princip financování sociálních služeb klientem," uvedl Krása, který o zákoně jednal s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou.

Podle zákona o sociálních službách by měli postižení dostávat příspěvky, za které by si potřebné služby nakoupili sami. Nyní získávají podle rady asi 20.000 korun ročně, v ústavu pak ale až 120.000 korun. Ministerstvo financí spolu s radou postižených podle Krásy dohodnou podmínky systému sociálních služeb, aby příspěvky nemohli lidé zneužívat. Sociální služby se dosud řídí předlistopadovými zákony, které rozlišují jen ústavní péči a pečovatelskou službu. Osobní asistence, azylové domy, stacionáře a další služby, které poskytují obce, podnikatelé i neziskové organizace, nejsou podle Krásy právně upraveny.