Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus předpokládá, že sněmovna v co nejkratší době rozhodne o důvěře, či nedůvěře kabinetu premiéra Jiřího Paroubka. Po jmenování předsedy vlády Klaus novinářům řekl, že Paroubek spolu se svým kabinetem by měl čas, který zbývá do řádných voleb, využít k normální práci. Paroubek je optimista a věří, že všech 101 poslanců vládních stran kabinet podpoří. Za nejvyšší cíl své vlády označil ochranu a rozvíjení demokracie. Svou roli ve vládní krizi považuje Klaus za uzavřenou. "Završila se má úloha v této téměř čtyři měsíce trvající vládní krizi, která určitě nebude patřit mezi období, na která budeme rádi, s hrdostí a s pýchou vzpomínat," řekl prezident.

S výsledkem vládní krize je spokojen jen v tom smyslu, že se podařilo vytvořit většinový kabinet na základě výsledků voleb v roce 2002. Vláda založená na dohodě o spolupráci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU má podle něj šanci být většinovou. "Předpokládám, že Poslanecká sněmovna během krátké doby o důvěře, či nedůvěře této vládě rozhodne, tím budou vytvořeny podmínky, abychom se v obou případech vrátili ke standardním ústavním postupům," konstatoval.

Nový premiér chce "vládu politicky i odborně zralou, akceschopnou a pracovitou". "I když to bude vláda koaliční, musí sloužit všem občanům bez ohledu politického zaměření," řekl. Za nejvyšší cíl své vlády označil ochranu a rozvíjení demokracie a naplňování jejího obsahu, jímž je veřejné blaho. Podle něj nejde jen o ekonomický, vzdělanostní a kulturní vzestup, ale i rozhodné vystupování proti nešvarům, jež ohrožují občany. Zmínil se o boji proti zločinnosti, korupci a porušování dobrých mravů. V této souvislosti poznamenal, že vláda má k dispozici "mohutné prostředky", mimo jiné rozpočtové.

Podle Paroubka je třeba se opírat také o příslušnost Česka k EU a NATO. "Sjednocená Evropa a Spojené státy jsou rozhodujícím motorem soudobých dějin," dodal.

Kabinet Jiřího Paroubka je zhruba o dva roky starší než vláda Stanislava Grosse, která nastupovala loni v srpnu. Průměrný věk členů nové vlády lehce přesahuje 47 let, Grossovým ministrům bylo v průměru 45 let a členům kabinetu Vladimíra Špidly bylo ještě o dva roky méně. Nejstarším členem vlády už nebude ministr kultury Pavel Dostál (62), ale nástupce Jaroslava Bureše ve funkci ministra bez portfeje, pětašedesátiletý Pavel Zářecký. Nejmladším členem vlády bude stejně jako před devíti měsíci ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), kterému je 33 let; jen o tři měsíce starší je staronový ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Nejmladším členem kabinetu v české historii i nadále zůstává Karel Březina, tehdy sedmadvacetiletý ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Premiéru Paroubkovi je 52 let, je starší než 12 členů jeho vlády. Jeho předchůdce Gross přitom ve 34 letech patřil k nejmladším členům kabinetu. V Paroubkově vládě zasedne nejvíce žen v historii ČR. Vedle ministryně školství Petry Buzkové a šéfky resortu zdravotnictví Milady Emmerové, které zasedaly i v Grossově kabinetu, se v čele ministerstva informatiky objeví Dana Bérová. V českých vládách bude Bérová teprve šestou ženou.

Paroubek vystudoval stejně jako další dva členové jeho kabinetu pražskou vysokou školu ekonomickou. V nové vládě zasedne i jeden teolog, ministr vnitra František Bublan. Řada ministrů pak absolvovala obory příbuzné jejich resortům (ministři životního prostředí, zdravotnictví, dopravy či zemědělství), dva členové kabinetu jsou absolventy technických vysokých škol, jeden vystudoval filozofickou fakultu.

Prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. V osmnáctičlenném týmu premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), který v čele kabinetu nahradil Stanislava Grosse, jsou pouze čtyři noví ministři. Jedním z nováčků je žena, Paroubkův kabinet tak má v historii českých vlád nejvíce žen. Klaus vyjádřil naději, že vláda, která byla několik měsíců paralyzována krizí, začne okamžitě pracovat a nebude vyžadovat sto dnů hájení. Paroubek odpověděl, že jeho tým bude dělný a co nejdříve požádá sněmovnu o důvěru.

Vláda musí do třiceti dnů předstoupit před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Teprve potom zahájí plnohodnotnou činnost. Kabinet chce pokračovat v plnění programu bývalé vlády.

Někteří poslanci sociální demokracie ještě se slibem podpory novému kabinetu váhají. Paroubek je však optimista a věří, že všech 101 koaličních poslanců jeho vládu podpoří. K vyslovení důvěry je zapotřebí jen nadpoloviční většina hlasujících. Sněmovna by mohla o důvěře hlasovat příští nebo přespříští týden.

Nový kabinet se od Grossova týmu příliš neliší. Ke dvojici ministryň školství a zdravotnictví Petře Buzkové a Miladě Emmerové (obě ČSSD) přibyla další žena. Za odstoupivšího ministra informatiky Vladimíra Mlynáře totiž unionisté do kabinetu nominovali jeho dosavadní náměstkyni Danu Bérovou.

Vedle Grosse a Mlynáře v nové vládě nezasednou ani nestranický ministr bez portfeje Jaroslav Bureš, kterého nahradil také bezpartijní právník Pavel Zářecký. Chybět bude i ministr Jaroslav Palas (ČSSD), místo něhož bude zemědělství řídit dosavadní poslanec sociální demokracie Petr Zgarba. Čtveřici nových tváří doplnil Paroubkův nástupce v čele ministerstva pro místní rozvoj poslanec ČSSD Radko Martínek.

Oproti Grossově vládě je v novém kabinetu o jednoho místopředsedu víc. Vicepremiéry zůstávají lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský, předseda unionistů Pavel Němec, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a nestraník Martin Jahn, který má nadále na starosti ekonomiku. Po půl roce se vicepremiérem znovu stal ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Obyvatelé Rokytnice v Orlických horách na Rychnovsku vyšli do ulic a protestovali proti nastěhování romských rodin z nedalekého Kostelce nad Orlicí. Akce se zúčastnilo asi 500 z přibližně 2000 obyvatel obce. Šlo o spontánní projevy, kdy lidé bránili přístupu k ubytovně, řekl ČTK policista z Rokytnice. Nikdo nebyl zadržen, stěhování bylo pozastaveno. Rokytnická radnice přitom s přestěhováním nesouhlasila, majitel soukromé ubytovny navíc nezískal na rokytnický objekt potřebnou kolaudaci.

Romové musí opustit své domovy v městské ubytovně v Kostelci kvůli rekonstrukci objektu. Radnice s opravami začala ve středu, přestože v ní stále přebývalo několik desítek Romů. Skončily jim nájemní smlouvy, ale odstěhovat se odmítli. Ubytovna je odpojená od přívodu vody, elektřiny a plynu, pracovníci stavební firmy již demontovali společné sociální zázemí včetně toalet, uvedl deník Právo. "Nájemníci byli dostatečně dopředu s naším postupem seznámeni. Nikdo z nich si nesehnal náhradní ubytování. Nyní již nemají v objektu co pohledávat ... dohoda s nimi je nemožná, pouze si stěžují, nadávají, vyhrožují," uvedla starostka Kostelce Ivana Červinková (ODS). Podle krajského romského koordinátora Františka Koláře je pravda na straně radnice. "Romům jejich nájemní smlouva definitivně vypršela, jsou v objektu již neoprávněně. Nabízí se alternativa, že ženy s dětmi se přestěhují do azylových domů a manželé do domovů pro bezdomovce pro muže," řekl Kolář. Dodal, že od začátku roku 1999 Romové věděli, že jejich bydlení v tomto objektu je smlouvou ošetřeno jen na dobu určitou.

Prezident Václav Klaus dává veřejnosti zavádějící informace o evropské ústavní smlouvě, prohlásil premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross. V diskusním pořadu České televize se tak postavil na adresu Klausových kritiků z Evropského i českého parlamentu ve sporu o dopady evropské ústavy. Prezidentův mluvčí Petr Hájek ČTK řekl, že hlava státu se k těmto Grossovým výrokům nebude zatím vyjadřovat. Prezident, který byl ve Vatikánu na inauguraci papeže Benedikta XVI., pořad neviděl a chce znát autentická Grossova vyjádření. Reakci prezidenta, který označil kritiku od europoslanců za urážku hlavy státu i suverénní členské země EU, považuje Gross za nepřiměřenou.

Na stranu Klausových kritiků se už dříve přidal předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD); prezident mu v pátek napsal, že se jeho postojem cítí dotčen. Zaorálek v nedělním pořadu televize Nova uvedl, že Klausovi odpoví "během jednoho dvou dnů". "Nesdílím názor, že to, že byl kritizován, je urážka České republiky. Protože si myslím, že říkal svůj osobní názor, že to nebylo stanovisko instituce," uvedl Zaorálek. Jeho oponent v diskusi, europoslanec Jan Zahradil (ODS), se postavil za prezidenta s tím, že stejný názor mají i ostatní Češi v Evropském parlamentu. "Cítíme se slovy těch dvou (Vidal- Quadrase a Leinena) na adresu prezidenta uraženi jako europoslanci, jako občané České republiky," konstatoval Zahradil. Odpor k ústavě, kterou označil za problematický dokument, podle něj roste. Není proto dobré tvrdit, že "jediný kladný názor je souhlas s euroústavou", soudí Zahradil.