Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda Jiřího Paroubka dosud nemá jistou podporu všech poslanců vládní koalice. Zatím s ní váhají sociální demokraté Jan Kavan, Vladimír Laštůvka, Josef Hojdar, Robert Kopecký a zřejmě ještě další. Kavan uvedl, že ví o pěti členech klubu ČSSD, kteří nejsou rozhodnuti. Spekuluje se také o Petru Lachnitovi. Unionistický poslanec Zdeněk Kořistka vládu s největší pravděpodobností podpoří. Definitivně se ještě nerozhodl, čeká na programové prohlášení kabinetu. Kabinet bude při sněmovním hlasování o důvěře potřebovat opravdu každý hlas koaličních poslanců, protože opozice ji podpořit nehodlá. Vládní strany mají ve dvousetčlenné dolní komoře dohromady 101 mandátů.

Klidnou debatu o evropské ústavě bez osobních útoků a urážek navrhl prezidentu Václavu Klausovi předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. "Navrhuji nechat opadnout vášně, opustit monology a přednášky a jít do klidné diskuse o ústavní smlouvě, ve které se všichni poslouchají, kde se slyší argumenty a odpovídá se na ně," napsal Klausovi v dopise. Zaorálek tak reagoval na Klausův dopis z minulého týdne, v němž prezident vyjádřil nelibost nad tím, že Zaorálek souhlasil s kritikou, již vůči hlavě státu vznesli místopředseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras a předseda jeho ústavního výboru Jo Leinen. Oba Klause kritizovali za jeho názory na euroústavu. Klaus označil kritiku za urážku suverénní členské země EU. Šéfa EP Josepa Borella vyzval k zaujetí stanoviska. Klausův kancléř Jiří Weigl dodal, že na místě je omluva.

Občanští demokraté navrhují změnu ústavy, která by umožnila v případě vládní krize rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb. Změna má umožnit poslancům na návrh prezidenta předčasně ukončit funkční období v případě, že by vláda podala demisi a nový kabinet by kvůli patovému rozložení sil ve sněmovně těžko získával její důvěru. ODS chce, aby příslušnou novelu projednal Senát už na své nadcházející schůzi. Vzhledem k rozložení sil v současné horní komoře má novela velmi slušné šance na schválení. Podpořit legislativní řešení, které by vedlo k předčasným volbám, se již dříve rozhodl také senátorský Klub otevřené demokracie, v němž mají většinu senátoři za vládní US- DEU. Klub s lidovci a ODS tvoří v Senátu tři nejsilnější frakce v Senátu. Současná úprava podmínek pro rozpuštění sněmovny není podle ODS vyhovující. Ústava umožňuje prezidentovi vyhlásit mimořádné volby v případě, že vláda třikrát po sobě nezíská důvěru sněmovny. Umožňuje to také například při dlouhodobé nečinnosti sněmovny, nebo když poslanci do tří měsíců nerozhodnou o vládní předloze, s jejímž projednáváním kabinet spojil otázku důvěry.

Místopředseda pro ekonomiku Martin Jahn zatím neuspěl se svými návrhy na snížení daní a na daňové úlevy. Ministr financí Bohuslav Sobotka všechny jeho záměry odmítl a do vlády předloží svůj původní návrh. Jahnovy plány by podle Sobotky ještě více komplikovaly daňový řád, nebo měly příliš velké rozpočtové dopady. Jahnův plán by Čechům ponechal navíc asi 30 miliard korun, zatímco mírnější Sobotkův plán počítá asi s desetimiliardovým výpadkem státních příjmů. Sobotkou navržené snížení daní by pro většinu lidí znamenalo roční úsporu přes 4000 korun. Vydělat by měli především lidé s příjmy do 20 tisíc korun měsíčně. Jahnův návrh by znamenal úsporu i pro občany se středními příjmy a podle ekonomů je lepší, ale politicky téměř neprůchodný. Jahn kromě toho navrhoval, aby stát umožnil odečíst od daní náklady na dojíždění za prací nebo náklady na jazykové kurzy a školné. Sobotka však chce, aby se počet odečitatelných položek nezvyšoval a výhledově spíše snížil. Nižších daní by se Češi měli dočkat od příštího roku. Jahn narazil také s plánem zvýšit výdajové paušály živnostníkům na 70 procent a u zemědělských prvovýrobců na 80 procent. To by prý malým a středním podnikatelům výrazně snížilo administrativní zátěž. Ministr Sobotka však i nadále počítá s paušálem 50 procent, protože vyšší procento by prý znamenalo příliš velký výpadek příjmů státního rozpočtu.

Toto úterý Česká republika oficiálně převzala od Švédska prvních šest nových stíhaček Jas-39 Gripen. Ceremoniálu na letišti v Čáslavi se vedle českého ministra obrany Karla Kühnla a jeho švédské kolegyně Leni Björklundové zúčastnil také legendární český letec z druhé světové války František Peřina. Přijel i nový český premiér Jiří Paroubek, jeho předchůdce Stanislav Gross a ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Dalších osm letounů získá armáda do konce srpna. Pronájem dvanácti jednomístných a dvou dvoumístných gripenů na deset let bude stát téměř na 20 miliard korun. Česko letadla zaplatí do deseti let formou každoročních splátek. Kromě přímých nákladů se z rozpočtu ministerstva obrany uhradí jejich výzbroj - americké střely středního doletu AMRAAM za téměř miliardu korun a munice do kanonu, kterou armáda nakoupí v Německu. Střely krátkého doletu Sidewinder Česku věnovaly Spojené státy. Česko bude první zemí NATO, která začne tento typ stíhacích letounů používat. Zatím je má ve výzbroji jen Švédsko. Stroje nahradí stará sovětská letadla MiG-21, jimž v polovině letošního roku končí životnost. Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky začnou gripeny s hlídáním českého vzdušného prostoru 15. června. Budou s nimi létat piloti, kteří se od loňského podzimu účastnili kurzu ve Švédsku. Šestice stíhaček přiletěla ze švédského Linköpingu do České republiky minulé pondělí. Před přistáním se polovina z nich potýkala s různými závadami, které později odstranili švédští technici. Podle ministerstva obrany se nedostatky týkaly palubního softwaru a navigačních přístrojů, bezpečnost letounu ani pilota však nijak neohrozily. Pronájem letadel dlouhodobě kritizuje opozice. Podle ní je projekt zbytečně nákladný a nekoncepční. Tvrdí, že letadla nejsou dostatečně vyzkoušena.

Při příležitosti 60. výročí vítězství ve druhé světové válce převzalo na ruském velvyslanectví v Praze pamětní medaile 22 českých občanů. Mezi vyznamenanými byli příslušníci 1. československého armádního sboru, vojáci partyzánských oddílů na českém území a účastníci bojů s nacisty na východní frontě z let 1941 až 1945. Z pověření prezidenta Vladimira Putina jim je za přítomnosti předsedů obou komor českého parlamentu Přemysla Sobotky a Lubomíra Zaorálka předal ruský velvyslanec v České republice Alexej Fedotov. Mezi vyznamenanými byly i legendy východní fronty jako letec František Fajtl, generálplukovník Jaromír Macháč nebo generálmajor Oldřich Kvapil. Pět z oceněných veteránů se v květnu na pozvání ruského prezidenta zúčastní oslav porážky nacistického Německa v Moskvě. Lubomír Zaorálek zdůraznil, že čeští vojáci nasazovali na východní frontě své životy, i když výsledek války byl dlouho nejistý. Předseda Poslanecké sněmovny vyzval, aby českoslovenští účastníci bojů na východní frontě nebyli opomíjeni. Na východní frontě bojovaly desetitisíce Čechů a Slováků. Vojáci prošli těžkými bitvami od ukrajinského Sokolova po polské Jaslo. Podle Historického ústavu Akademie věd jich padlo kolem 4000.

Vláda Jiřího Paroubka možná stihne prodat Severočeské doly a plánuje dokončit prodej Vítkovice Steel a hotelu Thermal. Na další větší privatizace již nebude mít podle ministra financí Bohuslava Sobotky dostatek času. Sobotka také připomněl, že největší privatizace, tedy prodej Unipetrolu a Českého Telecomu, má kabinet za sebou. Většinový podíl v holdingu Unipetrol by měla již brzy získat za 13 miliard korun polská petrochemická skupina PKN Orlen. Novým majitelem většinového podílu v Telecomu by se měla za 82,6 miliardy korun stát španělská Telefónica. Spekulace o prodeji ČEZ, ČSA nebo České pošty nejsou podle něj realistické a kabinet tyto privatizace ani nezahájí. "Příprava takovéto privatizace by pravděpodobně přesáhla horizont mandátu vlády do řádných voleb," řekl Sobotka. Nový premiér Paroubek předpokládá, že se kromě Severočeských dolů podaří prodat i Aero Vodochody. Návrh privatizace dolů chce ministerstvo průmyslu a obchodu předložit do prosince, do konce letošního roku navrhne i prodej Aera.

Energetická společnost ČEZ v úterý podala předběžnou nabídku na koupi polské černouhelné elektrárny Kozienice. Uvedla to mluvčí ČEZ Eva Nováková, neupřesnila ale, o jakou výši nabídky jde. Polsko v privatizaci nabídlo desetiprocentní podíl v elektrárně v nominální hodnotě zhruba 330 milionů korun. Zatím není známo, kolik firem nabídku na polskou elektrárnu podalo. Polská vláda by měla nyní vybrat užší okruh zájemců a následně rozhodnout o konkrétním privatizovaném podílu. Elektrárna Kozienice je jednou z největších v Polsku a má instalovaný výkon 2845 megawattů, tedy téměř o polovinu více než oba bloky temelínské elektrárny. Účast v privatizaci je třetím pokusem ČEZ o koupi podílu v polské elektrárně. Před více než třemi týdny firma podala předběžnou nabídku na koupi téměř 40procentního podílu ve druhém největším polském výrobci elektřiny Zespóľ Elektrowni Patnów- Adamów-Konin. Minulý týden předložila nabídku na desetiprocentní podíl v elektrárně Dolna Odra. ČEZ poprvé na zahraniční trhy pronikl v minulém roce, kdy koupil tři distribuční firmy v Bulharsku. Na začátku dubna podepsal smlouvu na privatizaci rumunského distributora Oltenia. Účastní se rovněž privatizace tří bulharských elektráren Varna, Ruse a Bobov Dol, u nichž termín pro předložení nabídek vyprší ve středu. Prodej energetických zařízení ČEZ sleduje i v jiných balkánských státech.

Obsluha Jaderné elektrárny Temelín v úterý ve 13:30 znovu spustila reaktor prvního bloku. Skončila tak čtyřtýdenní neplánovaná odstávka, jež začala ve středu 30. března kvůli poruše turbíny. Nyní budou energetici výkon reaktoru postupně zvyšovat. Připojení k síti plánují technici ve středu ráno. První blok vyřadila z provozu závada na lopatce rotoru turbíny. Elektřinu nyní kvůli každoroční výměně čtvrtiny paliva nedodává ani druhý blok.

Slovenské úřady v nejbližších dnech vydají do České republiky mezinárodně hledaného Vratislava Kutala. Ten byl v Česku odsouzen k desetiletému vězení kvůli přípravě vraždy a nedovolenému ozbrojování. O jeho vydání v úterý rozhodl slovenský ministr spravedlnosti Daniel Lipšic. Tento verdikt je konečný a nelze se vůči němu odvolat. Podle ministrova mluvčího Richarda Fidese nebudou informace o době a způsobu vydání z bezpečnostních důvodů zveřejněny. K vydání však dojde v nejbližších dnech. Šumperského podnikatele, který patřil mezi hlavní překupníky s lehkými topnými oleji, uznal v roce 2003 pražský vrchní soud vinným z přípravy vraždy novináře a z nedovoleného ozbrojování. Do vězení ale nenastoupil a až do loňska se zdržoval na neznámém místě. Slovenská policie zatkla Kutala loni v červenci v motelu v obci Veľký Biel u Bratislavy. Podnikatel ale po zadržení požádal o politický azyl na Slovensku. Migrační úřad jeho žádost zamítl. Krajský i nejvyšší soud poté konstatovaly, že jeho vydání je přípustné.