Zprávy | Z archivu rubriky

Energetická společnost ČEZ v úterý podala předběžnou nabídku na koupi polské černouhelné elektrárny Kozienice. Uvedla to mluvčí ČEZ Eva Nováková, neupřesnila ale, o jakou výši nabídky jde. Polsko v privatizaci nabídlo desetiprocentní podíl v elektrárně v nominální hodnotě zhruba 330 milionů korun. Zatím není známo, kolik firem nabídku na polskou elektrárnu podalo. Polská vláda by měla nyní vybrat užší okruh zájemců a následně rozhodnout o konkrétním privatizovaném podílu. Elektrárna Kozienice je jednou z největších v Polsku a má instalovaný výkon 2845 megawattů, tedy téměř o polovinu více než oba bloky temelínské elektrárny. Účast v privatizaci je třetím pokusem ČEZ o koupi podílu v polské elektrárně. Před více než třemi týdny firma podala předběžnou nabídku na koupi téměř 40procentního podílu ve druhém největším polském výrobci elektřiny Zespóľ Elektrowni Patnów- Adamów-Konin. Minulý týden předložila nabídku na desetiprocentní podíl v elektrárně Dolna Odra. ČEZ poprvé na zahraniční trhy pronikl v minulém roce, kdy koupil tři distribuční firmy v Bulharsku. Na začátku dubna podepsal smlouvu na privatizaci rumunského distributora Oltenia. Účastní se rovněž privatizace tří bulharských elektráren Varna, Ruse a Bobov Dol, u nichž termín pro předložení nabídek vyprší ve středu. Prodej energetických zařízení ČEZ sleduje i v jiných balkánských státech.

Karmelitánské nakladatelství sbírá vzpomínky lidí, kteří se setkali s nedávno zesnulým slovanským papežem nebo jím byli osobně ovlivněni. Příspěvků e-mailem a poštou přišlo za pár dní už několik desítek. Zasílat je lze do konce dubna. "Chceme zachytit emoce, které s odchodem bývalého papeže mizí, chceme knihu vydat co nejrychleji," řekl ředitel tohoto katolického nakladatelství Jan Fatka. Nakladatel dá prostor k vyjádření také katolickým biskupům, kteří Jana Pavla II. poznali osobně na církevní půdě, ale výzva k poskytnutí vzpomínek se podle Fatky týká především obyčejných lidí, kteří se tak mohou stát "spoluautory" knihy. Publikace s názvem České srdce Jana Pavla II. by měla vyjít v červnu.

Toto úterý Česká republika oficiálně převzala od Švédska prvních šest nových stíhaček Jas-39 Gripen. Ceremoniálu na letišti v Čáslavi se vedle českého ministra obrany Karla Kühnla a jeho švédské kolegyně Leni Björklundové zúčastnil také legendární český letec z druhé světové války František Peřina. Přijel i nový český premiér Jiří Paroubek, jeho předchůdce Stanislav Gross a ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Dalších osm letounů získá armáda do konce srpna. Pronájem dvanácti jednomístných a dvou dvoumístných gripenů na deset let bude stát téměř na 20 miliard korun. Česko letadla zaplatí do deseti let formou každoročních splátek. Kromě přímých nákladů se z rozpočtu ministerstva obrany uhradí jejich výzbroj - americké střely středního doletu AMRAAM za téměř miliardu korun a munice do kanonu, kterou armáda nakoupí v Německu. Střely krátkého doletu Sidewinder Česku věnovaly Spojené státy. Česko bude první zemí NATO, která začne tento typ stíhacích letounů používat. Zatím je má ve výzbroji jen Švédsko. Stroje nahradí stará sovětská letadla MiG-21, jimž v polovině letošního roku končí životnost. Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky začnou gripeny s hlídáním českého vzdušného prostoru 15. června. Budou s nimi létat piloti, kteří se od loňského podzimu účastnili kurzu ve Švédsku. Šestice stíhaček přiletěla ze švédského Linköpingu do České republiky minulé pondělí. Před přistáním se polovina z nich potýkala s různými závadami, které později odstranili švédští technici. Podle ministerstva obrany se nedostatky týkaly palubního softwaru a navigačních přístrojů, bezpečnost letounu ani pilota však nijak neohrozily. Pronájem letadel dlouhodobě kritizuje opozice. Podle ní je projekt zbytečně nákladný a nekoncepční. Tvrdí, že letadla nejsou dostatečně vyzkoušena.

Na pražském Výstavišti vznikne nová budova pro Slovanskou epopej malíře Alfonse Muchy. Magistrát na její výstavbu vynaloží 150 milionů korun. Podle radního Igora Němce by nová budova měla stát do dvou let. Dům bude vypadat jako krabička postavená na hranu. Plátna budou zavěšena v unikátně řešeném prostoru. "Mucha kdysi věnoval obrazy Praze s tím, že pro ně město zřídí trvalou expozici v samostatném objektu. Jsem velmi rád, že se nám podaří jeho přání splnit," podotkl Němec. Pro letošní rok má Praha v rozpočtu na tuto stavbu 46 milionů korun. S nabídkou finančně se na stavbě podílet přišli i další zájemci. Známý podnikatel Sebastian Pawlowski navrhl, že uhradí tři pětiny nákladů. Chtěl by za to získat Slovanskou epopej na 20 let do výpůjčky a stejnou dobu expozici provozovat. S podobnou nabídkou přišel také nájemce Výstaviště, společnost Incheba. Cyklus 20 monumentálních obrazů Mucha (1860 - 1939) věnoval v roce 1928 Praze s podmínkou, že zde bude vystaven. Nyní je však epopej na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku. O jejím stěhování zpět do metropole se hovoří již mnoho let. Před časem se diskutovalo o záměru umístit plátna do secesního Průmyslového paláce, což zamítli památkáři. Sám Mucha navíc pro své dílo načrtl samostatnou budovu.

Klidnou debatu o evropské ústavě bez osobních útoků a urážek navrhl prezidentu Václavu Klausovi předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. "Navrhuji nechat opadnout vášně, opustit monology a přednášky a jít do klidné diskuse o ústavní smlouvě, ve které se všichni poslouchají, kde se slyší argumenty a odpovídá se na ně," napsal Klausovi v dopise. Zaorálek tak reagoval na Klausův dopis z minulého týdne, v němž prezident vyjádřil nelibost nad tím, že Zaorálek souhlasil s kritikou, již vůči hlavě státu vznesli místopředseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras a předseda jeho ústavního výboru Jo Leinen. Oba Klause kritizovali za jeho názory na euroústavu. Klaus označil kritiku za urážku suverénní členské země EU. Šéfa EP Josepa Borella vyzval k zaujetí stanoviska. Klausův kancléř Jiří Weigl dodal, že na místě je omluva.

Slovenské úřady v nejbližších dnech vydají do České republiky mezinárodně hledaného Vratislava Kutala. Ten byl v Česku odsouzen k desetiletému vězení kvůli přípravě vraždy a nedovolenému ozbrojování. O jeho vydání v úterý rozhodl slovenský ministr spravedlnosti Daniel Lipšic. Tento verdikt je konečný a nelze se vůči němu odvolat. Podle ministrova mluvčího Richarda Fidese nebudou informace o době a způsobu vydání z bezpečnostních důvodů zveřejněny. K vydání však dojde v nejbližších dnech. Šumperského podnikatele, který patřil mezi hlavní překupníky s lehkými topnými oleji, uznal v roce 2003 pražský vrchní soud vinným z přípravy vraždy novináře a z nedovoleného ozbrojování. Do vězení ale nenastoupil a až do loňska se zdržoval na neznámém místě. Slovenská policie zatkla Kutala loni v červenci v motelu v obci Veľký Biel u Bratislavy. Podnikatel ale po zadržení požádal o politický azyl na Slovensku. Migrační úřad jeho žádost zamítl. Krajský i nejvyšší soud poté konstatovaly, že jeho vydání je přípustné.

Do Plzně se koncem týdne sjede na 2000 skautů z Česka i zahraničí. Skautské jamboree, neboli setkání pod širým nebem, se uskuteční od čtvrtka do neděle u Velkého boleveckého rybníka. Celou akci bude provázet ústřední hra na téma plzeňského znaku. Akce vyvrcholí v sobotu průvodem skautů, který půjde z Chodského náměstí přes Klatovskou třídu na náměstí Republiky. Na náměstí a v Mlýnské strouze skauti připraví na sobotní odpoledne pro plzeňské děti mnoho her: nestandardně pojaté koloběžkové závody, živou deskovou hru, stavbu pyramidy, lasování a další. Předcházející jamboree se konala v Plzni v letech 1996 a 1999 na střelnici v Lobzích a v roce 2002 v areálu výstaviště.

Vláda Jiřího Paroubka možná stihne prodat Severočeské doly a plánuje dokončit prodej Vítkovice Steel a hotelu Thermal. Na další větší privatizace již nebude mít podle ministra financí Bohuslava Sobotky dostatek času. Sobotka také připomněl, že největší privatizace, tedy prodej Unipetrolu a Českého Telecomu, má kabinet za sebou. Většinový podíl v holdingu Unipetrol by měla již brzy získat za 13 miliard korun polská petrochemická skupina PKN Orlen. Novým majitelem většinového podílu v Telecomu by se měla za 82,6 miliardy korun stát španělská Telefónica. Spekulace o prodeji ČEZ, ČSA nebo České pošty nejsou podle něj realistické a kabinet tyto privatizace ani nezahájí. "Příprava takovéto privatizace by pravděpodobně přesáhla horizont mandátu vlády do řádných voleb," řekl Sobotka. Nový premiér Paroubek předpokládá, že se kromě Severočeských dolů podaří prodat i Aero Vodochody. Návrh privatizace dolů chce ministerstvo průmyslu a obchodu předložit do prosince, do konce letošního roku navrhne i prodej Aera.

Nebývalý zájem o knihy Jana Pavla II. a Josepha Ratzingera, současného papeže Benedikta XVI., zažívají v těchto dnech domácí knihkupectví a knižní nakladatelství. V některých prodejnách je o díla pontifiků až padesátinásobně větší zájem než v minulých měsících. Ze skladů knihkupců mizí i tituly, které se dříve jen obtížně prodávaly. "Lidé se chtějí o novém papežovi dozvědět co nejvíce, odpovědi hledají právě v jeho díle," řekla například Eliška Trmačová z brněnského Knihkupectví u Jakuba. Denně prodají až desetinásobně více Ratzingera i Jana Pavla II., než bylo dosud obvyklé. Literárním hitem je podle většiny knihkupců Ratzinegerovo dílo Bůh a svět. Podle Vladimíry Stehlíkové z knihkupectví Barvič a Novotný ale stále neutuchá ani zájem o osobu Jana Pavla II. Velmi dobře se prodávají životopisy o zemřelém papeži i jeho autorská díla. "Jestliže jsme dříve prodali asi dvě papežské knihy denně, poslední dobou jich lidé koupí každý den 25," poznamenala.

Místopředseda pro ekonomiku Martin Jahn zatím neuspěl se svými návrhy na snížení daní a na daňové úlevy. Ministr financí Bohuslav Sobotka všechny jeho záměry odmítl a do vlády předloží svůj původní návrh. Jahnovy plány by podle Sobotky ještě více komplikovaly daňový řád, nebo měly příliš velké rozpočtové dopady. Jahnův plán by Čechům ponechal navíc asi 30 miliard korun, zatímco mírnější Sobotkův plán počítá asi s desetimiliardovým výpadkem státních příjmů. Sobotkou navržené snížení daní by pro většinu lidí znamenalo roční úsporu přes 4000 korun. Vydělat by měli především lidé s příjmy do 20 tisíc korun měsíčně. Jahnův návrh by znamenal úsporu i pro občany se středními příjmy a podle ekonomů je lepší, ale politicky téměř neprůchodný. Jahn kromě toho navrhoval, aby stát umožnil odečíst od daní náklady na dojíždění za prací nebo náklady na jazykové kurzy a školné. Sobotka však chce, aby se počet odečitatelných položek nezvyšoval a výhledově spíše snížil. Nižších daní by se Češi měli dočkat od příštího roku. Jahn narazil také s plánem zvýšit výdajové paušály živnostníkům na 70 procent a u zemědělských prvovýrobců na 80 procent. To by prý malým a středním podnikatelům výrazně snížilo administrativní zátěž. Ministr Sobotka však i nadále počítá s paušálem 50 procent, protože vyšší procento by prý znamenalo příliš velký výpadek příjmů státního rozpočtu.