Zprávy | Z archivu rubriky


Energetická společnost ČEZ v úterý podala předběžnou nabídku na koupi polské černouhelné elektrárny Kozienice. Uvedla to mluvčí ČEZ Eva Nováková, neupřesnila ale, o jakou výši nabídky jde. Polsko v privatizaci nabídlo desetiprocentní podíl v elektrárně v nominální hodnotě zhruba 330 milionů korun. Zatím není známo, kolik firem nabídku na polskou elektrárnu podalo. Polská vláda by měla nyní vybrat užší okruh zájemců a následně rozhodnout o konkrétním privatizovaném podílu. Elektrárna Kozienice je jednou z největších v Polsku a má instalovaný výkon 2845 megawattů, tedy téměř o polovinu více než oba bloky temelínské elektrárny. Účast v privatizaci je třetím pokusem ČEZ o koupi podílu v polské elektrárně. Před více než třemi týdny firma podala předběžnou nabídku na koupi téměř 40procentního podílu ve druhém největším polském výrobci elektřiny Zespóľ Elektrowni Patnów- Adamów-Konin. Minulý týden předložila nabídku na desetiprocentní podíl v elektrárně Dolna Odra. ČEZ poprvé na zahraniční trhy pronikl v minulém roce, kdy koupil tři distribuční firmy v Bulharsku. Na začátku dubna podepsal smlouvu na privatizaci rumunského distributora Oltenia. Účastní se rovněž privatizace tří bulharských elektráren Varna, Ruse a Bobov Dol, u nichž termín pro předložení nabídek vyprší ve středu. Prodej energetických zařízení ČEZ sleduje i v jiných balkánských státech.

Toto úterý Česká republika oficiálně převzala od Švédska prvních šest nových stíhaček Jas-39 Gripen. Ceremoniálu na letišti v Čáslavi se vedle českého ministra obrany Karla Kühnla a jeho švédské kolegyně Leni Björklundové zúčastnil také legendární český letec z druhé světové války František Peřina. Přijel i nový český premiér Jiří Paroubek, jeho předchůdce Stanislav Gross a ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Dalších osm letounů získá armáda do konce srpna. Pronájem dvanácti jednomístných a dvou dvoumístných gripenů na deset let bude stát téměř na 20 miliard korun. Česko letadla zaplatí do deseti let formou každoročních splátek. Kromě přímých nákladů se z rozpočtu ministerstva obrany uhradí jejich výzbroj - americké střely středního doletu AMRAAM za téměř miliardu korun a munice do kanonu, kterou armáda nakoupí v Německu. Střely krátkého doletu Sidewinder Česku věnovaly Spojené státy. Česko bude první zemí NATO, která začne tento typ stíhacích letounů používat. Zatím je má ve výzbroji jen Švédsko. Stroje nahradí stará sovětská letadla MiG-21, jimž v polovině letošního roku končí životnost. Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky začnou gripeny s hlídáním českého vzdušného prostoru 15. června. Budou s nimi létat piloti, kteří se od loňského podzimu účastnili kurzu ve Švédsku. Šestice stíhaček přiletěla ze švédského Linköpingu do České republiky minulé pondělí. Před přistáním se polovina z nich potýkala s různými závadami, které později odstranili švédští technici. Podle ministerstva obrany se nedostatky týkaly palubního softwaru a navigačních přístrojů, bezpečnost letounu ani pilota však nijak neohrozily. Pronájem letadel dlouhodobě kritizuje opozice. Podle ní je projekt zbytečně nákladný a nekoncepční. Tvrdí, že letadla nejsou dostatečně vyzkoušena.

Místopředseda pro ekonomiku Martin Jahn zatím neuspěl se svými návrhy na snížení daní a na daňové úlevy. Ministr financí Bohuslav Sobotka všechny jeho záměry odmítl a do vlády předloží svůj původní návrh. Jahnovy plány by podle Sobotky ještě více komplikovaly daňový řád, nebo měly příliš velké rozpočtové dopady. Jahnův plán by Čechům ponechal navíc asi 30 miliard korun, zatímco mírnější Sobotkův plán počítá asi s desetimiliardovým výpadkem státních příjmů. Sobotkou navržené snížení daní by pro většinu lidí znamenalo roční úsporu přes 4000 korun. Vydělat by měli především lidé s příjmy do 20 tisíc korun měsíčně. Jahnův návrh by znamenal úsporu i pro občany se středními příjmy a podle ekonomů je lepší, ale politicky téměř neprůchodný. Jahn kromě toho navrhoval, aby stát umožnil odečíst od daní náklady na dojíždění za prací nebo náklady na jazykové kurzy a školné. Sobotka však chce, aby se počet odečitatelných položek nezvyšoval a výhledově spíše snížil. Nižších daní by se Češi měli dočkat od příštího roku. Jahn narazil také s plánem zvýšit výdajové paušály živnostníkům na 70 procent a u zemědělských prvovýrobců na 80 procent. To by prý malým a středním podnikatelům výrazně snížilo administrativní zátěž. Ministr Sobotka však i nadále počítá s paušálem 50 procent, protože vyšší procento by prý znamenalo příliš velký výpadek příjmů státního rozpočtu.