Zprávy | Z archivu rubriky


Velikonoční Velký pátek by měl podle většiny senátorů patřit mezi státem uznané svátky. Rozšíření jejich počtu přináší senátorský návrh novely zákona o státních svátcích, kterou ve čtvrtek horní komora v prvním čtení podpořila. Předlohu před závěrečným schvalováním posoudí senátní výbory pro lidská práva a ústavně-právní. Návrh nalezl podporu jen u 39 z 67 přítomných senátorů, většina senátorů ODS zaujala zdrženlivý postoj, mimo jiné kvůli ekonomickým dopadům. "Nemám nic proti posílení velikonočních svátků. Zatím ale nenastala chvíle, kdy můžeme o naší zemi říci, že je tak bohatá, abychom si mohli dovolovat rozšiřovat počet placených státních svátků," uvedl Pavel Eybert z ODS. Česko má nyní třináct státních nebo státem uznaných svátků. Eybert se připojil k možnosti nahradit Velkým pátkem jiný státem uznaný svátek, jak to navrhl například senátor za KDU-ČSL a evangelický duchovní Zdeněk Bárta. Podle něj by svátkem nemusel být Štědrý den. Senátor to spojil s komerčním využitím Vánoc.

Spoluautor novely Martin Mejstřík připomněl, že pro nemalou část Čechů je Velký pátek neopominutelným symbolem křesťanství, které se zapsalo do dějin Evropy. Mejstřík uvedl, že Velký pátek má mezi uznanými svátky řada evropských zemí. Mejstřík se už pokoušel zařadit Velký pátek mezi svátky loni v lednu při projednávání novely, která o čtyři rozšířila okruh významných dnů. Se svou snahou tehdy neuspěl, získal pro ni jen necelou desítku senátorů. Novelu nyní kromě Mejstříka podepsalo sedm senátorů z Klubu otevřené demokracie, KDU-ČSL a ČSSD.

Vládní krize ublížila v průzkumech veřejného mínění zejména sociálním demokratům, pozicí KDU-ČSL však neotřásla. ČSSD si od února pohoršila o více než čtyři procenta. Vedoucí postavení mezi stranami patří nadále ODS, kterou by nyní volilo přes 35 procent lidí. ODS by tak spolu s lidovci, jimž by dala hlas více než desetina lidí, měla v dolní komoře většinu, vyplývá z prognózy společnosti Factum Invenio. KSČM by v případných volbách získala 25,6 procenta hlasů a stala by se tak druhou nejsilnější parlamentní frakcí.

Analytici rovněž zjistili, že téměř polovina veřejnosti se nyní nepřiklání k žádné straně. Z prognózy vyplývá, že v dubnu by se sněmovních voleb zúčastnila polovina oprávněných voličů, což z dlouhodobého hlediska představuje mírně podprůměrný podíl. "Pokud by se tato předpověď vyplnila, potvrdila by se dlouhodobě klesající úroveň volební účasti," dodávají analytici.

Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by se nyní podařilo překonat pouze čtyřem stranám. ODS by získala pravděpodobně 82 křesel, KSČM 60, ČSSD 33 a KDU-ČSL 25 mandátů. V porovnání s podobným průzkumem před dvěma měsíci komunisté zaznamenali nárůst o 0,7 procenta, jenž ale nepřekonává hranici statistické chyby. Z dlouhodobého hlediska je možné pozorovat i obdobné posílení pozice KDU-ČSL, jejíž volební výsledek by nyní představoval 10,7 procenta. Spory ve vládní koalici postavení této strany nakonec neovlivnily, míní sociologové.

Většinu ve sněmovně by zřejmě získala případná koalice ODS a KDU-ČSL, která by dala dohromady 107 mandátů. ODS by nyní dostala 35,4 procenta hlasů, tedy o 1,9 procenta více než v únoru. Sociální demokraté si vzhledem k předchozímu šetření naopak o 4,3 procenta pohoršili - ve volbách by získali 14,4 procenta hlasů.

Pět místopředsedů nové vlády Jiřího Paroubka si zatím mezi sebou nerozdělilo kompetence. Předpokládají ale, že víceméně zůstane zachovaný model z předchozího koaličního kabinetu Stanislava Grosse, v němž působili i nynější vicepremiéři Martin Jahn, Zdeněk Škromach, Pavel Němec a Milan Šimonovský. Novým místopředsedou vlády se stal Bohuslav Sobotka, který je prvním zástupcem Paroubka. Bude tedy premiéra zastupovat a řídit schůze kabinetu v jeho nepřítomnosti. V Grossově týmu zastával tuto roli Škromach, nyní řadový místopředseda.

Paroubek ČTK řekl, že zatím se svými místopředsedy o rozdělení pravomocí nehovořil. "Oni jsou především ministry ve svých resortech," uvedl. Místopředseda pro ekonomiku Jahn, který jako jediný z vicepremiérů neřídí žádné ministerstvo, bude zřejmě i nadále garantovat vládní politiku v oblasti vědu a výzkumu, lidských zdrojů a udržitelného rozvoje. Škromach je ministr práce a jako vicepremiér by měl i v novém týmu odpovídat mimo jiné za vztahy s odbory a za tripartitu. Němec je ministrem spravedlnosti. Předpokládá, že v jeho působnosti místopředsedy vlády zůstane stejně jako dosud oblast lidských práv. Němec uvedl, že není důvod měnit pravomoci vicepremiérů, zřejmě jen Jahn se Sobotkou si musí vyjasnit, co budou mít na starosti.

Paroubek si z ministerstva pro místní rozvoj přivedl do Strakovy akademie mluvčí Veroniku Skořepovou i některé poradce, například někdejšího místopředsedu první polistopadové vlády Valtra Komárka či bývalého poslance ČSSD Zdeňka Trojana. Některé poradce nový premiér "zdědí" po svém předchůdci - zůstat mají Ivan Bušniak, Otto Novotný, Jan Mládek nebo Miroslav Kostelka. Ve funkci zůstává i vedoucí úřadu vlády Aleš Šulc. Premiér možná využije služeb bývalého ministra bez portfeje Jaroslava Bureše. "Byl bych rád, kdyby byl jedním z mých poradců a neodcházel úplně od rozdělené práce," řekl Paroubek o Burešovi v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Odchod už avizoval Ivan Fišera, který Grossovi radil v otázkách vzdělávání či lidských zdrojů.

Zjednodušit možnost vyhlášení předčasných voleb do Poslanecké sněmovny v dobách vládní krize má návrh ústavní novely, kterou ve čtvrtek v prvním čtení podpořil Senát. Návrh předložili senátoři opoziční ODS. Normu v nadcházejících týdnech projednají senátní výbory a komise. Navržená změna má umožnit poslancům na návrh prezidenta předčasně ukončit své funkční období poté, když by vláda podala demisi. "Vypsání předčasných voleb by bylo krajní možností řešení politické krize, tedy neschopností sněmovny dohodnout se na sestavení nové vlády," uvedl spoluautor novely Jaroslav Kubera. Návrh podle něj rozšiřuje dosavadní ústavní možnosti k vyřešení vládní krize. "Návrh nezvyšuje v žádném případě pravomoci prezidenta, není také žádným iniciátorem politických krizí či demisí vlády," zdůraznil Kubera. "Z praktického pohledu zkrátí tento návrh dlouhé období sestavování možná i zbytečných vlád," dodal.

Předseda senátní ústavní komise Jiří Stodůlka pokládá za "možná nejdůležitější zádrhel" pro přijetí novely sněmovnou to, že poslanci by po rozpuštění své komory přišli o své platy, kanceláře, asistenty a další požitky. Navíc Senát by se pak stal náhradním parlamentem - na návrh vlády by přijímal zákonná opatření, která by předkládal ke schválení nové sněmovně. "Rozpuštění Poslanecké sněmovny je trest zákonodárcům, kteří nedobře uchopili své povinnosti a nedobře je plní," podotkl Stodůlka. Připomněl, že navrhovanou změnu už Senát předložil v roce 2001 v rámci rozsáhlejší ústavní novely. Sněmovna ji ale v předvolebním období neschválila.

Novela má v Senátu velmi slušné šance na schválení. V prvním čtení ji podpořilo 65 ze 75 přítomných senátorů, přičemž ostatní - většina sociálních demokratů, tři lidovci a oba komunisté - se hlasování zdrželi. I když byla předložena v souvislosti s krizí bývalé vlády Stanislava Grosse, s ohledem na délku schvalování nebude moci být použita ani pro řešení situace, když by nynější vláda Jiřího Paroubka případně nedostala od sněmovny důvěru. Platná ústava nyní umožňuje prezidentovi vyhlásit mimořádné volby v případě, že vláda třikrát po sobě nezíská důvěru sněmovny. Umožňuje to také například při dlouhodobé nečinnosti sněmovny, nebo když poslanci do tří měsíců nerozhodnou o vládní předloze, s jejímž projednáváním kabinet spojil otázku důvěry.