Zprávy | Z archivu rubriky


Policie po řadě měsíců znovu žalobci navrhla, aby předal soudu trestní kauzu Kreditní a průmyslové banky, jejíž krach v 90. letech předznamenal pády dalších bank. Někdejší šéf KPB Antonín Moravec je stíhán za zhruba půlmiliardový podvod, poškozování věřitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Podle týdeníku Respekt koupil Moravec v roce 1991 na úvěr stáčírnu minerálky Ida. Továrnu potom zastavil, a získal tak padesát milionů korun, nutných jako základní jmění pro nově zřizovanou banku, napsal týdeník. Podle něj si pak Moravec s bankovní licencí od České národní banky půjčil od jiných bank tři miliardy korun. Desítkám svých firem půjčil 800 milionů korun, další peníze zmizely u jiných dlužníků, popsal Respekt. Podle něj pak Moravcovy firmy jeho bance nesplácely, a KPB tak neplatila svým věřitelům. Kvůli dlouhodobým potížím banky, která podle tisku zanechala dluhy asi 3,5 miliardy korun, uvalila ČNB na KPB v roce 1993 nucenou správu. Opakovaně ji prodloužila až do roku 1995, kdy byla KPB odebrána licence a banka se ocitla v konkurzu.

Skandál kolem KPB zasáhl i politickou scénu. Od banky si totiž půjčily peníze i ODA a KDU-ČSL. ODA do KPB převedla svůj dluh ve výši 52 milionů korun a KDU-ČSL si vzala u banky úvěr 20 milionů korun. Úvěr nesplatila, získala však novou půjčku přibližně 13 milionů korun. Dluh ODA převzala Česká pojišťovna, dluh lidovců přešel na Agrobanku.

Kritika dvou představitelů Evropského parlamentu na adresu prezidenta Václava Klause za jeho názory na EU a evropskou ústavu byla na místě, míní představitelé ČSSD. Uvedli to v prohlášeních, která v pátek poskytli ČTK. Klaus naopak považuje kritiku za urážku a čeká omluvu. Totéž požaduje i ODS. Její europoslanci považují kritiku Klause za skandální.

Europoslanci ČSSD Libor Rouček a Richard Falbr označili způsob, jakým Klaus komentoval obsah a smysl evropské ústavy, za "zavádějící a zkreslující". "Ani neztratíme svou národní identitu ani se nestaneme pouhými provinciemi státu Evropská unie," uvedli. Místopředseda Evropského parlamentu Roca Vidal-Quadras a šéf výboru pro ústavní záležitosti Jo Leinen podle Falbra s Roučkem "pouze uvedli na pravou míru, jaké jsou skutečnosti". Způsob Klausova vyjádření k evropské ústavě "není korektní, nevychází z hlubší znalosti evropského práva a evropského integračního procesu a je založen pouze na negativních emocích", dodali Rouček a Falbr.

Místopředsedkyně senátorů ČSSD a výboru pro evropské záležitosti Alena Gajdůšková soudí, že omlouvat by se měl spíš Klaus českým občanům za své postoje. Prezidentovo chování podle senátorky navíc vybočuje z ústavního rámce. Podle ústavy konání prezidenta v zahraniční oblasti podléhá spolupodpisu premiéra a odpovídá za něj vláda. "Jestliže tedy prezident nekoná v souladu se zahraničněpolitickou linií vlády, pak porušuje Ústavu České republiky," tvrdí senátorka.

Nástupce Stanislava Grosse ve funkci premiéra Jiří Paroubek ukončil jednání s ministry za ČSSD o jejich setrvání ve vládě. Jako posledního ujistil o další spolupráci ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Novinářům řekl, že o jméno nástupce Vladimíra Mlynáře v čele ministerstva informatiky požádal šéfa Unie svobody Pavla Němce do pátečního večera.

Z dosavadních ministrů za ČSSD nezasedne v Paroubkově kabinetu pouze Jaroslav Palas. Mohl doplatit na to, že na březnovém sjezdu ČSSD označil Grosse za "vyhořelé palivo". Výběrem Paroubek naplnil očekávání, podle nichž bude jeho kabinet "Grossovou vládou" bez Grosse. "Když to někdo říkám, předpokládám, že to říká ODS, tak jim v tom nebudu bránit," konstatoval k tomu Paroubek. Včetně unionistického ministra informatiky Vladimíra Mlynáře a bezpartijního ministra bez portfeje Jaroslava Bureše, kteří již dříve podali demisi, tak po vládní krizi opustí své funkce tři ministři.

Paroubek v pátek potvrdil, že ministerstvo průmyslu bude dál vést Milan Urban, i když se spekulovalo o tom, že ho nahradí jeho náměstek Martin Pecina. Ministerstvo zemědělství má po Palasovi řídit poslanec Petr Zgarba. Paroubek také vybral svého nástupce do čela ministerstva pro místní rozvoj. Podle očekávání se jím stal poslanec Radko Martínek. Nic se nezmění na ministerstvech zahraničí, dopravy a životního prostředí, která budou dál řídit lidovci Cyril Svoboda, Milan Šimonovský a Libor Ambrozek. Na ministerstvech obrany a spravedlnosti zůstanou unionisté Karel Kühnl a Pavel Němec. Také v čele ministerstva informatiky bude ministr za unii. US-DEU údajně vybírá z trojice nezávislých kandidátů, podle neoficiálních informací jimi jsou Arnošt Traxler, Libor Kudláček a Vladimír Smejkal.

Ve vládních křeslech, která obsadí sociální demokracie, zůstane ministr kultury Pavel Dostál a ministr financí Bohuslav Sobotka. Paroubek již dříve předpověděl, že jeho pozice spíš posílí. Může to znamenat, že by se mohl stát vicepremiérem. Už ve čtvrtek se přes výhrady k jejich práci Paroubek domluvil na dalším působení ve vládě s ministryní školství Petrou Buzkovou, vicepremiérem Martinem Jahnem a ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou, její setrvání v kabinetu Paroubek podmínil řadou úkolů, což v pátek zopakoval. Dál bude v ministerské funkci za sociální demokracii pokračovat nestranický ministr vnitra František Bublan. Vedle Martínka a Zgarby bude nováčkem kabinetu za ČSSD bezpartijní právník Pavel Zářecký, který už podle čtvrtečních jednání nahradí Bureše v křesle ministra bez portfeje a čele legislativní rady vlády. Dohromady tak s unionistou, s jehož nominací čeká nejmenší vládní strana na výsledek sobotního jednání socialistů, bude mít nová vláda čtyři nové tváře.