Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika odvedla od května do prosince 2004 do rozpočtu EU zhruba 563 milionů eur a obdržela z něj skoro 798 milionů. Čistý rozdíl v český prospěch činil tudíž 235 milionů eur (sedm miliard korun), vyplývá z neoficiálního odhadu Evropské komise. Slovensko za stejné období převedlo do pokladny unie skoro 219 milionů eur a obdrželo 378,8 milionu, jeho čistý příjem činil tedy 159,8 milionu eur.

Je to lepší saldo než ČR mohla očekávat podle tabulek vypracovaných na základě výsledků jednání summitu v Kodani v prosinci 2002, kde byly dohodnuty přesné podmínky českého členství. Tehdy se předpokládalo, že v období květen až prosinec 2004 bude rozdíl mezi odvody a příjmy činit 196 milionů eur. Slovensko podle kodaňských tabulek mělo mít čistý příjem 191 milionů. Rozdíl je podle odborného zdroje způsoben zejména tím, že ČR obdržela více peněz pro zemědělství, než se předpokládalo (přímé platby, ale i dotace z titulu venkovského rozvoje). Podle nejmenovaného zdroje EK tyto výpočty dokazují, že Česko, Slovensko, ani žádný další nový členský stát se v prvním období po vstupu nestaly čistým přispěvatelem do rozpočtu EU, všechny z něj těžily. Tento trend bude pokračovat a sílit, jak budou přibývat platby z fondů určených na podporu chudším regionům a zemím (strukturální fondy, soudržnostní fond), kde se projekty teprve rozbíhají, a zemědělské dotace.

Nejméně 40 dětem zachránili na Srí Lance životy zdravotníci z dobročinné mise Hand for Help a během 78 dní ošetřili celkem 5168 pacientů. Na jihu země v okolí města Galle postiženém koncem prosince ničivou vlnou cunami pomohli v polní ambulanci a hlavně při výjezdech do terénu přibližně 3400 dětem. Uvedla to mluvčí mise Jana Eichlerová.

Mise na Srí Lance končí a nyní tam zůstávají pouze dva vedoucí, dva technici a jeden zdravotník. Jednají o předání české polní ambulance nedaleké srílanské porodnici. Zdravotník stále ošetřuje místní obyvatele. "Naše polní ambulance byla účinnější pomocí než mnohatunové zásilky léků, s nimiž si příjemci nevěděli rady. Pracovali jsme přímo s lidmi, kteří pomoc potřebovali," uvedla Eichlerová. V dobrovolném týmu se na Srí Lance vystřídalo 41 členů - 17 lékařů, 14 zdravotníků se středním vzděláním, sedm techniků a tři vedoucí. Pracovali zadarmo, na pokrytí nákladů obdrželi od Hand for Help 1200 dolarů měsíčně, tedy 30.000 korun. Tři dobrovolníci museli misi opustit kvůli onemocnění.

Náklady na misi bez stanů dosáhly zatím více než 14 milionů korun a HfH z nich zatím zaplatila téměř 11,3 milionu. Pro vyslání mise získala peníze od sponzorů a počítá ještě s dalšími příjmy, aby na misi neprodělala. Řadu mecenášů odradila podle Eichlerové nepříznivá kampaň v českých médiích. Některá z nich kritizovala malou vytíženost zdravotníků především v porodnici. "Mrzelo nás to. Vždyť jsme do terénu vyráželi v sedm hodin ráno, vraceli se v deset v noci a sotva motali nohama," prohlásila zdravotní sestra Zuzana Kosařová. Denně čeští zdravotníci ošetřili průměrně 66 lidí. Péče o jednoho z nich vzhledem k celkovým nákladům na misi stála kolem 2700 korun. Použili například léky za zhruba 1,3 milionu korun.

Premiér Jiří Paroubek sice věří, že při hlasování o důvěře jeho kabinet podpoří všichni vládní poslanci, je ale připraven jednat i s opoziční ODS a KSČM. Několik sociálních demokratů totiž stále váhá, zda při klíčovém hlasování zvednou ruku pro novou vládu. Šéfovi lidovců Miroslavu Kalouskovi Paroubkův úmysl jednat s opozicí nevadí, předseda unionistů Pavel Němec soudí, že by to bylo proti uzavřené koaliční smlouvě.

Předseda US-DEU Pavel Němec nemá nic proti tomu, když podpoří vládu při hlasování o důvěře někteří opoziční poslanci. Na tom podle něj není nic špatného. "Nešťastné a proti smlouvě, kterou jsme uzavřeli by bylo to, kdyby se hlasy některého z poslaneckých klubů nahrazovaly hlasy opozice," uvedl. Místopředseda unionistů František Pelc si naopak myslí, že diskuse o podpoře opozičních stran je na místě, nevěří ale, že z ní něco vzejde.

"Já si myslím, že je přirozenou povinností premiéra před hlasováním o důvěře jednat i s opozičními kluby. Myslím si, že je to téměř ustáleným zvykem," řekl ČTK šéf lidovců Miroslav Kalousek. "Já bych sice s klubem KSČM nejednal, nicméně pokládá- li to pan Paroubek za užitečné, ať to udělá," dodal. Lidovecký šéf také podotkl, že uzavřená koaliční dohoda "jednoznačně deklaruje", že se vládní strany nebudou podbízet komunistům a že sociální demokraté nebudou ve vyjmenovaných případech přehlasovávat koaliční partnery s komunisty. "Já jsem z tohoto hlediska naprosto klidný," uzavřel.

"Já spoléhám na to, že všichni poslanci ze stran, které spolu spolupracují ve vládě, podpoří vládu při hlasování o důvěře. Ale samozřejmě by mě vůbec nezarmoutilo, kdyby někdo ze stran opozičních vládu podpořil. Já věřím, že ve vládním prohlášení bude několik překvapivých myšlenek, které to umožní," řekl Paroubek novinářům. Jednat je připraven s komunisty i s ODS. "Pokud by ODS opustila politiku nulové tolerance, tak bych byl příjemně překvapen," poznamenal. Občanští demokraté i komunisté ale už dali najevo, že nová vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů jejich důvěru nezíská.

Premiér Paroubek je připraven společně s opozicí připravovat teze důchodové reformy. "Nemůže být z debat vyloučena ani ODS ani KSČM," řekl poslednímu vydání týdeníku Ekonom. Koaliční partneři to považují za samozřejmost vzhledem k tomu, že jde o projekt přesahující několik volebních období. "Dlouhodobě pracuje expertní tým," uvedl Kalousek. Podle něj je nezbytná širší shoda na reformě proto, aby byla stabilní. Stejného názoru je i Pelc, podle nějž je třeba mít na zřeteli, že se budou v budoucnu střídat levicové a pravicové vlády. Nelze se podle něj dohadovat o tom, zda je reforma příliš pravicová, nebo levicová. "Musí být smysluplná," dodal. Místopředseda ODS Ivan Langer ČTK řekl, že pokud ČSSD definitivně opustila tezi, že důchodový systém je v současné podobě udržitelný, a kloní se k několikapilířovému systému, "tak pak si myslím, že prostor pro jednání existuje". Místopředseda KSČM Jiří Dolejš je ale k návrhům ODS a KDU-ČSL skeptický. Nemyslí si, že je půjde "vtěsnat" do představ ČSSD a KSČM.

Soudcovská unie ve čtvrtek kritizovala ministra spravedlnosti Pavla Němce i jeho mluvčího Petra Dimuna. Podle soudců Dimun svými výroky, kdy kritizoval postoj soudkyně Hany Křikavové v případu obžalovaného katarského prince Hámida bin Abdal Sáního, zasahuje do pravomocí soudů. Ministr před několika týdny rozhodl o předání Sáního obviněného ze sexu s nezletilými do Kataru. To se nelíbí soudu. Podle soudkyně Křikavové je Němcovo rozhodnutí bezprecedentní a neexistuje žádný judikát, o nějž by se soud mohl opřít. Proto Sáního do Kataru nevydala a kauza nyní míří k městskému soudu. Dimun ve čtvrteční Mladé frontě Dnes uvedl, že postupem soudu byl "znásilněn zákon", a argumenty Křikavové nepřímo označil za lež. "Je nemístné označovat za lháře někoho, kdo má odlišný názor, a je za hranicí zákona mu vyhrožovat," reagoval soudce Vít Bičák. Předseda senátu středočeského krajského soudu Petr Franc zopakoval argumentaci Křikavové, že si nedovede představit, jak by probíhalo dokazování v Kataru, když všichni svědkové jsou z Česka. Ze snahy o ovlivňování obvinila Němce už ve středu Unie státních zástupců. Podle ní se Němec snaží ovlivňovat postup státních zastupitelství v některých trestních kauzách. Unie označila za naprosto bezprecedentní Němcův údajný pokus o odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, stejně jako snahy o personální změny na místech dalších vedoucích státních zástupců. Podle Dimuna se unie opírá o mediální spekulace, které nemají reálný základ.

Zpřístupnit svět internetu a rozšířit možnosti vzdělávání a pracovního uplatnění lidem s těžkým tělesným postižením umožňuje nový počítačový program, který vyvinuli vědci na liberecké Technické univerzitě. Program MyVoice umožňuje ovládat počítač lidským hlasem, který plně nahradí klávesnici a myš. Jeho velkou výhodou je, že "umí česky". Na tiskové konferenci v Praze to uvedl Jan Nouza z Laboratoře počítačového zpracování řeči Technické univerzity v Liberci. Handicapovaní mohou díky programu psát textové dokumenty, přijímat i odesílat elektronickou poštu, číst webové stránky, kreslit obrázky, prohlížet fotografie, pouštět hudbu nebo telefonovat. Povely uživatel diktuje prostřednictvím mikrofonu. Zatímco pro některé světové jazyky, jako jsou angličtina, francouzština, němčina či japonština, existují komerčně dostupné produkty pro hlasový diktát už několik let, čeština zůstávala pozadu. "Čeština je podstatně složitější jazyk než jiné řeči. Například angličtina má zhruba 50.000 slovních tvarů, kdežto českých slov a slovních tvarů je asi milion," řekl Nouza.

Sedmnáctileté Ditě z Prahy trvalo asi dva dny, než se naučila program používat. Ačkoli dívka nemůže kvůli postižení uchopit ani tužku, pomocí jednoduchých povelů jako "vyber doleva", "vyber na začátek", "dolů" či "na konec" může snadno surfovat po síti. Daří se jí to přesto, že má určité hlasové vady. Nouza upozornil, že program pamatuje i na zábavu - přístupné přes mikrofon jsou třeba i počítačové hry.

V budoucnu by program mohl usnadnit práci s přepisem mluvených textů. Podle Nouzy už v současné fázi lze nadiktovat do počítače text zhruba stejnou rychlostí, jako píše člověk. Zájem projevují firmy pro přepis zpravodajství, besed či parlamentních projevů. Zatím je však program příliš pomalý a jeho slovník je omezen asi na 100.000 slov, což je pro češtinu málo. Podle Nouzy problém spočívá mimo jiné v tom, že lidský projev je plynulý, mezi slovy nejsou mezery a systém musí vyhledat nejpravděpodobnější kombinace.

Český rozhlas spustí 1. května dvě nové stanice určené pro digitální rozhlasové vysílání, jejich program však zatím bude možné "naladit" pouze na internetu. Názvy stanic jsou zatím pracovní, ať už v případě zpravodajského kanálu D-Žurnál či stanice zaměřené na vážnou hudbu D-Dur. ČRo má připraveny ještě další dvě stanice - program zaměřený na popularizaci vědy Leonardo i léta plánovaný kanál pro mladé posluchače.

Vysílání obou stanic přes internet vnímá rozhlas zatím jako zkoušku. D-Žurnál by měl proto zpočátku vysílat pouze čtyři hodiny denně. "Jsou již pro něj připraveni lidé a nyní vysílá zkušebně, takzvaně 'do zdi'," řekl generální ředitel Václav Kasík členům Rady ČRo na jejich středečním zasedání. Stanice Leonardo je připravena k 1. září, o tři měsíce později je nachystána stanice pro mladé posluchače, která má podle Kasíka zatím pouze pracovní označení "čtyřka". Není však zatím jisté, zda ji ČRo skutečně spustí. "Nad tím vším se ovšem klene otazník, protože stanici pro mladé v současném stavu financování rozhlasu můžeme založit, ale nemůžeme ji provozovat," řekl Kasík v narážce na jednání o zvýšení koncesionářských poplatků. Spuštění stanice pro mladé posluchače totiž pokládá za finančně nejnáročnější projekt ze všech čtyř nových stanic. O zvýšení poplatků za rozhlas na 48 ze současných 37 korun bude sněmovna jednat v květnu.