Zprávy | Z archivu rubriky

Výzva Evropského parlamentu, aby Česko zrušilo vepřín stojící v místech bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku, nejspíš vyvolá nová jednání na toto téma. Za zrušení vepřína by se přimlouval premiér Jiří Paroubek (ČSSD), obává se však, že rychlé řešení problému nebude možné. Prezident Václav Klaus v reakci na čtvrteční rezoluci europoslanců zdůraznil, že by se o vepřínu mělo rozhodovat v Česku, a nikoli v Evropské unii. Podle prezidenta většina europoslanců nemá k problému potřebné informace. "O vepřínu v Letech hlasovalo 760 poslanců, kteří nevědí, kde jsou Lety, kteří nevědí, že je tam vepřín, kteří nevědí, co se tam stalo," míní prezident. "Rozhodně se o tom bude jednat, ale nějakou senzační zprávu, že by se to okamžitě rušilo, tu nemůžeme vydat," řekl ČTK zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Podotkl, že dosavadní jednání ztroskotala zejména kvůli vysokým nákladům na přemístění vepřína, jež by dosáhly asi 800 milionů korun.

Podle historických pramenů přišlo za války v táboře na tomto místě o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. V roce 1995 odhalil v Letech tehdejší prezident Václav Havel památník. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. Výzva k jeho zrušení je součástí rezoluce odsuzující diskriminaci Romů, již Evropský parlament v Bruselu schválil ve čtvrtek. Text vyzývá instituce Evropské unie a členské i kandidátské státy EU, aby přijaly příslušná opatření, která povedou k lepšímu postavení Romů ve společnosti. Předseda poslaneckého klubu ODS v EP Jan Zahradil oznámil, že poslanci strany hlasovali proti rezoluci z toho důvodu, že výslovné uvedení Česka v textu jako jediného konkrétního příkladu diskriminace Romů považují za nepřiměřené.

Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík kritizoval názory prezidenta Václava Klause na nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, z nichž se vyrábí takzvaná zelená elektřina. Klaus zákon označil za "tragický omyl", proto ho nepodepsal ani nevetoval, avšak i tak začne platit. Zákon vychází z požadavku EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů, tedy v malých vodních elektrárnách, spalovnách na biomasu a větrných elektrárnách, osm procent veškeré elektřiny. Zatím jsou to asi dvě procenta. Zákon podporuje také využívání sluneční a geotermální energie.

Václav Klaus míní, že výstavbou větrných elektráren se zdevastují Krušné hory a Vysočina. Zákon prý nebere ohled na přírodní realitu ČR, zachází daleko za směrnici EU, je spíše ekonomický a s ekologií má málo společného. V důsledku zvýší cenu elektřiny. Klausovi také vadí, že se zákon vyhýbá jaderné energii.

Česká republika poskytne Chile 4,5 milionu korun na obnovu parku po požáru, který tam v únoru neúmyslně založil český turista. Chilská správa lesního hospodářství za peníze vybuduje školku na výsadbu sazenic patagonských dřevin, jež budou použity na zalesnění ekologicky nejcennějších oblastí parku. Únorový požár v Torres del Paine zničil více než 11.000 hektarů, z nichž přibližně 300 hektarů představují velmi cenné a více než pět set let staré lesní porosty.

Český hokejový tým, jeden z favoritů nadcházejícího mistrovství světa, dorazil do Vídně a už má za sebou i první přípravu. Nikoliv sice v hlavní Stadthalle, kde se budou zápasy šampionátu hrát, ale v přilehlé malé tréninkové hale. Hlavní plocha po středeční destrukci ledu ještě stále není plnohodnotně připravena.

Cesta mužstva leteckým speciálem z Prahy do rakouské metropole proběhla bez sebemenších problémů. To kustodi při nočním pozemním přesunu materiálu a spolu s nimi také řidič autobusu, který na hokejisty čekal na letišti ve Schwechatu, zažili na hraničním přechodu v Mikulově horké chvilky. Rakouští celníci tvrdošíjně vyžadovali originál licenční smlouvy autobusové společnosti a českou minivýpravu drželi na přechodu přes dvě a půl hodiny. Uspokojil je až faxový dokument.

Na svou měsíční pouť se z Tábora vydal kinematovlak. Kino na kolejích je společným projektem mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně a Českých drah, které ho letos pořádají podruhé. Jeho program budou moci zhlédnout děti na 28 místech republiky, řekl duchovní otec projektu a ředitel festivalu Vítězslav Jandák. Kinematovlak se vydá přes jižní Čechy, Vysočinu a jižní Moravu směrem do Zlína. Svou cestu ukončí 5. června ve Vizovicích. "My jsme specielně vybrali místa, kde nemají kino ani nějaký kulturák, a vlak tak přiveze poselství zlínského festivalu," uvedl Jandák. Děti mají vstup do kinematovlaku zdarma.

Legendární pilot z druhé světové války František Fajtl si myslí, že pro ČR je velkým štěstím členství v EU a NATO, protože obě organizace jsou pro ni jedinečnou zárukou míru. Třiadevadesátiletý veterán je jedním z posledních žijících českých letců, kteří se účastnili letecké bitvy o Francii, Británii a slovenského národního povstání. Bývalý letec přijel zavzpomínat na válečná léta na pražské letňanské letiště, kde začíná letecký festival Vzduch je opět naše moře. Na otázku, co si myslí o nových českých stíhačkách Jas-39 Gripen, odpověděl, že jsou určitě kvalitní. "Mí miláčkové jsou ale Spitfire a Hurricane, ty anglické stroje byly výborné," prohlásil.

Češi mají nejblíže ke Slovensku, Francii a Británii, zatímco negativně se vyjadřují nejčastěji o Ukrajině, Číně a Rusku. Ze zahraničních politiků je nejlépe hodnocenou osobností francouzský prezident Jacques Chirac, nejméně sympatií získali italský premiér Berlusconi, ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek George Bush. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila agentura STEM.

Mnichovský proces s údajným válečným zločincem Ladislavem Nižňanským (87) se přesunul i do České republiky. Při neveřejném jednání stanul před soudem ve Frýdku-Místku asi osmdesátiletý bývalý příslušník protipartyzánské jednotky Edelweiss. Svědek, který před soudem vypovídal několik hodin, s novináři příliš komunikovat nechtěl. "Zachránil mi život," řekl pouze na dotaz, jak vzpomíná na Nižňanského.

Nižňanský prý velel slovenské části protipartyzánské jednotky Edelweiss, která v lednu 1945 údajně na jeho rozkaz zmasakrovala obyvatelstvo středoslovenských obcí Ostrý Grúň a Kľak za předpokládanou pomoc partyzánům. O pár týdnů později pak prý postřílela židovské uprchlíky poblíž obce Kšinná. Nižňanský, který po válce odešel do Německa, kde působil pro americké tajné služby a později pracoval v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), je obžalován z účasti na těchto masakrech; státní zástupce ho viní z podílu na 164 úmrtích. Nižňanský spoluúčast na vraždách odmítá. V komunistickém Československu byl za údajný podíl na masakrech počátkem 60. let v nepřítomnosti odsouzen k smrti.

Sociální demokraté chtějí dohodnout takové základní teze reformy důchodového systému, které by přečkaly příští volby, řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nepovažuje za rozumné pouštět se do experimentů. Podotkl, že ani občané si to podle průzkumů nepřejí a že chtějí mít relativní jistotu slušného důchodu ze základního průběžně financovaného systému. K dispozici budou podle Škromacha finanční propočty, které ukazují silnější i slabší místa jednotlivých návrhů. Nový systém se bude týkat dnešních čtyřicátníků a mladších, kteří by měli změnit svůj způsob vnímání i zodpovědnosti za své budoucí stáří, ale musí také vědět za jakých podmínek, uvedl ministr. Přiznal, že v českém průběžně financovaném systému je značná míra solidarity bohatých s chudými, a že rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším důchodem patří proto v Česku k nejmenším.

Ostravští policisté dopadli skupinu příslušníků hnutí skinheads a fanoušků ostravského fotbalového klubu Baník, kteří s mimořádnou brutalitou a bez zjevného důvodu napadli počátkem dubna ve dvou dnech čtveřici mladých lidí. Druhý z útoků skončil pobodáním dvou mladíků. Mírou agresivity jde o nejhorší případ od napadení Ivety Ciché, kterou bezmála před šesti lety zasáhl fanoušek Baníku dlažební kostkou a připravil ji o oko, řekli na tiskové konferenci ostravští kriminalisté. Ve vazbě skončilo pět ze 14 extremistů, kteří se obou násilných akcí zúčastnili.