Zprávy | Z archivu rubriky

Nová vláda socialistického premiéra Jiřího Paroubka požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru pravděpodobně v pátek 13. května. Předseda vlády to řekl v rozhovoru pro Český rozhlas. Uvedl, že dva nebo tři sociálnědemokratičtí poslanci stále váhají, zda mají jeho kabinet podpořit. Vláda musí podle ústavy požádat sněmovnu o důvěru do třiceti dnů od svého jmenování. Vzhledem k tomu, že ji prezident Václav Klaus jmenoval 25. dubna, má na to čas do 25. května. Paroubkův kabinet se skládá z dvanácti ministrů ČSSD a po třech ministerských křeslech obsadili lidovci a unionisté. Ve dvousetčlenné sněmovně má koalice většinu 101 hlasu.

Na své zážitky z konce druhé světové války vzpomínalo na českém velvyslanectví v Moskvě sedm desítek veteránů. Bývalé vojáky Rudé armády, kteří před 60 lety bojovali na československém území, vyznamenal český ministr obrany Karel Kühnl pamětními medailemi. Pamětníkům událostí před 60 lety je dnes většinou kolem osmdesáti let. Z bojů o Prahu si ruští veteráni vybavují především květiny, slunné počasí a přátelskost lidí, s nimiž se setkávali. V Rusku žije v současné době přes milion veteránů druhé světové války, z toho asi třetina v Moskvě a okolí.

Nové kongresové centrum otevřeli v Dunajovicích na Břeclavsku prezidenti České republiky a Rakouska. Centrum nazvané Fórum pro rakousko-český dialog se má stát místem pro přátelská setkávání. "Já to beru jako jistý pokus o akci česko-rakouského porozumění," řekl český prezident Václav Klaus. Vztahy obou států jsou nyní na velmi dobré úrovni, dodal.

Centrum nazvané Fórum pro rakousko-český dialog vzniklo přestavbou rodného domu bývalého rakouského prezidenta a dvojnásobného zakladatele státu Karla Rennera (1870 - 1950). Na využití domku se zástupci Česka i Rakouska dohodli již počátkem 90. let, kdy byla na domě odhalena pamětní deska rakouskému státníkovi. Předkové Karla Rennera pocházeli ze Slezska a v roce 1800 se přestěhovali do Dolních Dunajovic.

První pražská pláž vznikne stejně jako loni na vltavské náplavce v Praze 5. Návštěvníky přivítá koncem června. Nabídne jim největší mobilní bazén v České republice, prostor pro relaxaci i sport, bary, restauraci a řadu služeb. Na památkově chráněné kamenné nábřeží bude navezeno více než 700 tun bílého písku. Pláž bude ještě o něco větší než loni. Bude dlouhá 200 metrů a v nejužším místě široká 17 metrů. Pojme najednou až 800 návštěvníků, kteří budou mít k dispozici bazén dlouhý 15 a široký sedm metrů. Koho omrzí koupání a slunění, může si i zabruslit. Kluziště s umělohmotným povrchem umístí v horní části pláže smíchovská radnice.

Cenu Ropák, která je udělována za největší antiekologický počin, získal za loňský rok náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Odborná porota mu ji udělila například za prosazování těžby hnědého uhlí v severních Čechách na úkor tamních obcí, za návrhy na stavbu dalších dvou jaderných bloků a za prosazování dalšího zvyšování produkce oxidu uhličitého z českého průmyslu.

Zelenou perlu za největší antiekologický výrok získal vedoucí druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín Václav Havlíček. Vysloužil si ji za svůj loňský výrok v Hospodářských novinách. V článku prohlásil: "Ono takzvané vyhořelé palivo tedy můžeme bezpečně ukládat do země. Po třech stech tisících letech se jeho radioaktivita sníží na přípustnou úroveň a pak se s ním může nakládat jako s dnešním popílkem, komunálním odpadem a spoustou jiných produktů moderní civilizace."

Celkem 107 vojenských policistů, kteří byli nasazeni v Iráku, dostalo na pražském Vítkově medaile za službu v zahraničí. Takzvaný pátý kontingent měl na starosti stejně jako jeho předchůdci výcvik místních bezpečnostních jednotek v Šaíbě a na policejní akademii Az Zubajr. Stejné medaile dostalo také osm vojáků působících na velitelství operace KFOR v Prištině. Zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš poznamenal, že vojáci splnili nejen stanovené úkoly, ale hlavně se vrátili domů všichni a zdraví. Vidina klidného a mírového života je v Iráku bohužel zatím vzdálená," dodal Pupiš.

České domácnosti se v březnu zadlužily o dalších 7,3 miliardy korun a celkem tak bankám dluží již 328,1 miliardy Kč. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Odborníci odhadují, že zadlužování domácností dále poroste a na konci roku dosáhne 380 miliard korun. Další zadlužování lidí podpoří čtvrteční krok České národní banky, která opět snížila úrokové sazby na historicky nejnižší úroveň. Základní sazba nyní činí pouze 1,75 procenta, což je méně než v eurozóně. Podle ekonoma PPF Pavla Kohouta však zatím nepředstavuje zadlužení domácností vážný problém. "Podíl špatných úvěrů není příliš vysoký a zejména u hypotečních úvěrů je minimální," řekl s tím, že právě platební disciplína Čechů umožňuje bankám poskytovat velmi nízké sazby. Ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek tvrdí, že počet platebních neschopností lidí bude časem narůstat. "Zadlužení domácností je ale stále dost nízké na to, aby insolvence ohrozily stabilitu celého finančního sektoru," uvedl.

Česká republika poskytne Chile 4,5 milionu korun na obnovu parku po požáru, který tam v únoru neúmyslně založil český turista. Chilská správa lesního hospodářství za peníze vybuduje školku na výsadbu sazenic patagonských dřevin, jež budou použity na zalesnění ekologicky nejcennějších oblastí parku. Únorový požár v Torres del Paine zničil více než 11.000 hektarů, z nichž přibližně 300 hektarů představují velmi cenné a více než pět set let staré lesní porosty.

Výzva Evropského parlamentu, aby Česko zrušilo vepřín stojící v místech bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku, nejspíš vyvolá nová jednání na toto téma. Za zrušení vepřína by se přimlouval premiér Jiří Paroubek (ČSSD), obává se však, že rychlé řešení problému nebude možné. Prezident Václav Klaus v reakci na čtvrteční rezoluci europoslanců zdůraznil, že by se o vepřínu mělo rozhodovat v Česku, a nikoli v Evropské unii. Podle prezidenta většina europoslanců nemá k problému potřebné informace. "O vepřínu v Letech hlasovalo 760 poslanců, kteří nevědí, kde jsou Lety, kteří nevědí, že je tam vepřín, kteří nevědí, co se tam stalo," míní prezident. "Rozhodně se o tom bude jednat, ale nějakou senzační zprávu, že by se to okamžitě rušilo, tu nemůžeme vydat," řekl ČTK zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Podotkl, že dosavadní jednání ztroskotala zejména kvůli vysokým nákladům na přemístění vepřína, jež by dosáhly asi 800 milionů korun.

Podle historických pramenů přišlo za války v táboře na tomto místě o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. V roce 1995 odhalil v Letech tehdejší prezident Václav Havel památník. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. Výzva k jeho zrušení je součástí rezoluce odsuzující diskriminaci Romů, již Evropský parlament v Bruselu schválil ve čtvrtek. Text vyzývá instituce Evropské unie a členské i kandidátské státy EU, aby přijaly příslušná opatření, která povedou k lepšímu postavení Romů ve společnosti. Předseda poslaneckého klubu ODS v EP Jan Zahradil oznámil, že poslanci strany hlasovali proti rezoluci z toho důvodu, že výslovné uvedení Česka v textu jako jediného konkrétního příkladu diskriminace Romů považují za nepřiměřené.

Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík kritizoval názory prezidenta Václava Klause na nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, z nichž se vyrábí takzvaná zelená elektřina. Klaus zákon označil za "tragický omyl", proto ho nepodepsal ani nevetoval, avšak i tak začne platit. Zákon vychází z požadavku EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů, tedy v malých vodních elektrárnách, spalovnách na biomasu a větrných elektrárnách, osm procent veškeré elektřiny. Zatím jsou to asi dvě procenta. Zákon podporuje také využívání sluneční a geotermální energie.

Václav Klaus míní, že výstavbou větrných elektráren se zdevastují Krušné hory a Vysočina. Zákon prý nebere ohled na přírodní realitu ČR, zachází daleko za směrnici EU, je spíše ekonomický a s ekologií má málo společného. V důsledku zvýší cenu elektřiny. Klausovi také vadí, že se zákon vyhýbá jaderné energii.