Zprávy | Z archivu rubriky

Nová vláda socialistického premiéra Jiřího Paroubka požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru pravděpodobně v pátek 13. května. Předseda vlády to řekl v rozhovoru pro Český rozhlas. Uvedl, že dva nebo tři sociálnědemokratičtí poslanci stále váhají, zda mají jeho kabinet podpořit. Vláda musí podle ústavy požádat sněmovnu o důvěru do třiceti dnů od svého jmenování. Vzhledem k tomu, že ji prezident Václav Klaus jmenoval 25. dubna, má na to čas do 25. května. Paroubkův kabinet se skládá z dvanácti ministrů ČSSD a po třech ministerských křeslech obsadili lidovci a unionisté. Ve dvousetčlenné sněmovně má koalice většinu 101 hlasu.

Prezident Václav Klaus nepovažuje za dostatečnou odpověď dopis předsedy Evropského parlamentu Josepa Borrella týkající se sporu hlavy českého státu se dvěma europoslanci ohledně evropské ústavy. "Já na to prohlášení reagovat nebudu, protože ten jeho dopis není reakcí na dopis můj," řekl Klaus novinářům s tím, že prezidentská kancelář vydá v nejbližší době k celé věci písemné stanovisko. "Já nechci být příliš ironický, já skoro chci věřit, že je to (dopis) nějaký úřednický byrokratický přehmat, že panu Borrellovi dali podepsat něco jiného, než co on skutečně věděl, že podepisuje," sdělil prezident.

"Předkládáte své osobní argumenty proti ústavní smlouvě se značnou silou a přesvědčením. Stejně tak s nimi mohou, se stejnou silou a přesvědčením, další politikové souhlasit, nebo je odmítat," napsal Borrell Klausovi. Podle předsedy Evropského parlamentu europoslanci Vidal-Quadras a Leinen již vysvětlili, že reagovali na Klause jako na politika, který vyjadřuje osobní názory, nikoli jako na prezidenta svrchovaného členského státu. "Informovali mě také, že jejich odpověď nelze považovat za projev nedostatečné úcty k tomuto členského státu, který není vázán názory, jež vy vyjadřujete, což uznali vysocí představitelé České republiky," napsal Borrell. V dopise připomněl, že ČR ústavu jako svrchovaný stát podepsala a chystá se ji ratifikovat.

Výzva Evropského parlamentu, aby Česko zrušilo vepřín stojící v místech bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku, nejspíš vyvolá nová jednání na toto téma. Za zrušení vepřína by se přimlouval premiér Jiří Paroubek (ČSSD), obává se však, že rychlé řešení problému nebude možné. Prezident Václav Klaus v reakci na čtvrteční rezoluci europoslanců zdůraznil, že by se o vepřínu mělo rozhodovat v Česku, a nikoli v Evropské unii. Podle prezidenta většina europoslanců nemá k problému potřebné informace. "O vepřínu v Letech hlasovalo 760 poslanců, kteří nevědí, kde jsou Lety, kteří nevědí, že je tam vepřín, kteří nevědí, co se tam stalo," míní prezident. "Rozhodně se o tom bude jednat, ale nějakou senzační zprávu, že by se to okamžitě rušilo, tu nemůžeme vydat," řekl ČTK zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Podotkl, že dosavadní jednání ztroskotala zejména kvůli vysokým nákladům na přemístění vepřína, jež by dosáhly asi 800 milionů korun.

Podle historických pramenů přišlo za války v táboře na tomto místě o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. V roce 1995 odhalil v Letech tehdejší prezident Václav Havel památník. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. Výzva k jeho zrušení je součástí rezoluce odsuzující diskriminaci Romů, již Evropský parlament v Bruselu schválil ve čtvrtek. Text vyzývá instituce Evropské unie a členské i kandidátské státy EU, aby přijaly příslušná opatření, která povedou k lepšímu postavení Romů ve společnosti. Předseda poslaneckého klubu ODS v EP Jan Zahradil oznámil, že poslanci strany hlasovali proti rezoluci z toho důvodu, že výslovné uvedení Česka v textu jako jediného konkrétního příkladu diskriminace Romů považují za nepřiměřené.

Česká republika během roku členství vplynula do Evropské unie celkem klidně, bez jakýchkoli posunů či zvratů. V Brně do v rámci blížícího se prvního výročí členství ČR v evropském společenství řekl prezident Václav Klaus. Výročí připadá na neděli 1. května. Zcela jinou kapitolu podle něj představuje diskuze o budoucnosti unie, jejím směřování a například o evropské ústavě. Český prezident patří k jejím kritikům.

Mnichovský proces s údajným válečným zločincem Ladislavem Nižňanským (87) se přesunul i do České republiky. Při neveřejném jednání stanul před soudem ve Frýdku-Místku asi osmdesátiletý bývalý příslušník protipartyzánské jednotky Edelweiss. Svědek, který před soudem vypovídal několik hodin, s novináři příliš komunikovat nechtěl. "Zachránil mi život," řekl pouze na dotaz, jak vzpomíná na Nižňanského.

Nižňanský prý velel slovenské části protipartyzánské jednotky Edelweiss, která v lednu 1945 údajně na jeho rozkaz zmasakrovala obyvatelstvo středoslovenských obcí Ostrý Grúň a Kľak za předpokládanou pomoc partyzánům. O pár týdnů později pak prý postřílela židovské uprchlíky poblíž obce Kšinná. Nižňanský, který po válce odešel do Německa, kde působil pro americké tajné služby a později pracoval v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), je obžalován z účasti na těchto masakrech; státní zástupce ho viní z podílu na 164 úmrtích. Nižňanský spoluúčast na vraždách odmítá. V komunistickém Československu byl za údajný podíl na masakrech počátkem 60. let v nepřítomnosti odsouzen k smrti.

Celkem 107 vojenských policistů, kteří byli nasazeni v Iráku, dostalo na pražském Vítkově medaile za službu v zahraničí. Takzvaný pátý kontingent měl na starosti stejně jako jeho předchůdci výcvik místních bezpečnostních jednotek v Šaíbě a na policejní akademii Az Zubajr. Stejné medaile dostalo také osm vojáků působících na velitelství operace KFOR v Prištině. Zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš poznamenal, že vojáci splnili nejen stanovené úkoly, ale hlavně se vrátili domů všichni a zdraví. Vidina klidného a mírového života je v Iráku bohužel zatím vzdálená," dodal Pupiš.

Sovětské stíhačky MiG po více než půl století u českého vojenského letectva končí. První slavnostní rozloučení s typem MiG-21 se koná tento víkend na pražském letňanském letišti, další ceremonie se plánuje na konec května na letecké základně v Čáslavi, kde jsou letadla umístěna. Ochranu vzdušného prostoru od června převezmou nové stroje Jas-39 Gripen.

Václav Kolouch z Českých Budějovic létal na všech typech stíhaček MiG kromě posledního. "Nejlépe se létalo na MiG-23, velmi spolehlivý byl ale i MiG-15," řekl ČTK. Sovětské stíhačky podle něj vždy obstály ve srovnání se západními stroji, díky jednodušší elektronice prý byly i spolehlivější. Nalétal na nich 2500 hodin bez jediné větší závady. Chválou na sovětské stroje nešetří ani americký vojenský atašé v České republice Edward Gallagher.

Legendární pilot z druhé světové války František Fajtl si myslí, že pro ČR je velkým štěstím členství v EU a NATO, protože obě organizace jsou pro ni jedinečnou zárukou míru. Třiadevadesátiletý veterán je jedním z posledních žijících českých letců, kteří se účastnili letecké bitvy o Francii, Británii a slovenského národního povstání. Bývalý letec přijel zavzpomínat na válečná léta na pražské letňanské letiště, kde začíná letecký festival Vzduch je opět naše moře. Na otázku, co si myslí o nových českých stíhačkách Jas-39 Gripen, odpověděl, že jsou určitě kvalitní. "Mí miláčkové jsou ale Spitfire a Hurricane, ty anglické stroje byly výborné," prohlásil.

Na své zážitky z konce druhé světové války vzpomínalo na českém velvyslanectví v Moskvě sedm desítek veteránů. Bývalé vojáky Rudé armády, kteří před 60 lety bojovali na československém území, vyznamenal český ministr obrany Karel Kühnl pamětními medailemi. Pamětníkům událostí před 60 lety je dnes většinou kolem osmdesáti let. Z bojů o Prahu si ruští veteráni vybavují především květiny, slunné počasí a přátelskost lidí, s nimiž se setkávali. V Rusku žije v současné době přes milion veteránů druhé světové války, z toho asi třetina v Moskvě a okolí.

Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová přitvrdila v kritice ministerstva spravedlnosti. Vše podle ní nasvědčuje tomu, že poškodilo exministra informatiky Vladimíra Mlynáře tím, že předčasně zveřejnilo informace o jeho připravovaném stíhání v kauze Testcom servis. Navíc se Benešová domnívá, že Němcův úřad chce ovlivnit vyšetřování svého postupu při vydávání katarského prince do vlasti, a to tím, že se snaží, aby případ převzali jiní žalobci. Benešová to řekla ČTK s tím, že své námitky písemně co nejdříve sdělí ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi (US-DEU). Němcův mluvčí Petr Dimun s názory Benešové nesouhlasí. V souvislosti se sporem mezi Benešovou a ministerstvem spravedlnosti premiér Jiří Paroubek novinářům řekl, že se ministr Němec příští týden s nejvyšší státní zástupkyní sejde, aby všechny sporné kauzy osobně prokonzultovali.