Zprávy | Z archivu rubriky

Nejistota vlády, zda získá důvěru sněmovny, trvá, i když jeden z váhajících poslanců ČSSD Petr Lachnit jí v pondělí přislíbil podporu. Další ze sociálních demokratů Josef Hojdar ale ČTK řekl, že zatím rozhodnutý není. Jan Kavan zase uvedl, že ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) lhal, což podle něj dohodu o podpoře vlády ztěžuje. Premiér Jiří Paroubek po rozhovoru s Lachnitem řekl, že tento poslanec podporu vládě slíbil. O Lachnitovi prý nikdy nepochyboval a považuje ho za člověka loajálního k ČSSD. Premiér naznačil, že by Lachnit mohl působit jako jeho poradce pro oblast regionální politiky.

Poslanec ČSSD Josef Hojdar stále váhá s podporou vládě. Hlas jí zatím neslíbil ani po pondělním jednání s premiérem Jiřím Paroubkem. Hovořit spolu mají ještě v v dalších dnech. Hojdar má zásadní výhrady k práci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy. Premiér přesto očekává, že Hojdar kabinet podpoří. Poslanec mu prý dal "cenné podněty" k přípravě programového prohlášení vlády.

Vláda nutně potřebuje při hlasování o důvěře hlasy všech svých poslanců. Koalice má ve sněmovně nejtěsnější většinu a od opozice asi podporu nedostane. Kdyby Paroubkův kabinet důvěru nezískal, prezident by musel pověřit sestavením vlády jiného politika. Václav Klaus už přitom naznačil, že počtvrté by ČSSD šanci sestavovat vládu nedal. Neúspěch Paroubkovy vlády by v každém případě výrazně zvýšil pravděpodobnost předčasných voleb.

Stavy skotu v České republice se podle Agrární komory ČR (AK) dostaly pod úroveň roku 1836. Při jednom milionu hektarů trvalých travních travních porostů je tak země na hranici schopnosti zabezpečit jejich údržbu. Produkce hovězího je nyní na úrovni 190.000 tun, zatímco ideálem by bylo 250.000 tun. "Letos bude nedostatek hovězího pro zpracovatele," řekl v Brně prezident AK Jan Veleba. Skot je podle něj přitom základem celé zemědělské soustavy. Kvůli tomu by jej proto komora chtěla prohlásit za takzvanou komoditu hodnou zvláštního zřetele. "V Evropě hovězí není a v Rakousku a Německu dostanou chovatelé za kilo v živém o sedm až 15 Kč více," připomněl Veleba. Domácí masokombináty platí asi 42 korun za kilogram a navíc později než zahraniční firmy.

Místopředseda ODS Ivan Langer chce, aby ministr vnitra František Bublan vysvětlil zásah policie při nedělním mítinku KSČM na pražské Letné. Policie tam zadržela aktivistu Jana Šinágla, který chtěl protestovat proti komunismu během projevu šéfa strany Miroslava Grebeníčka, a zadržela muže, který poškodil policejní vůz. Zásah byl podle Langra nepřiměřený. Bublan se případem zabývá, zatím ale nemá dost informací, aby si vytvořil na situaci vlastní názor. "Jsme tím velice znepokojení o to více, že policie ani státní zastupitelství nereagovaly na průběh nedávné mezinárodní konference komunistických stran v Praze. Existuje podezření, že na ní mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu propagace komunismu," citoval Langer usnesení Výkonné rady ODS po zasedání širšího vedení strany. Langer se na věc zeptá Bublana ve sněmovně při pravidelných interpelacích.

"O případ se zajímám již od rána," řekl ČTK Bublan při svém jmenování do funkce premiérem Jiřím Paroubkem. Ministr uvedl, že pokud policista zhodnotí situaci tak, že je narušen veřejný pořádek, je jeho zákrok v pořádku. Bublan ale zatím nemá všechny potřebné údaje, aby mohl komentovat konkrétní situaci. Čeká například na videozáznamy z policejního zásahu. Policie podle Langra neměří všem stejným metrem. Snaží se potírat pravicový extremismus a levicový přehlíží. Podle stínového ministra vnitra za ODS by se měla k oběma chovat stejně - "tvrdě nalevo jako napravo".

Šinágl se podle policie dopustil dvou přestupků, proti veřejnému pořádku a proti právu shromažďovacímu; druhý muž byl obviněn z trestných činů poškozování cizí věci a výtržnictví.

Proti postupu policie kvůli zadržení Šinágla protestoval také senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených), spoluautor protikomunistické novely trestního zákona. "Je více než pobuřující, že je zadržen člověk, který spořádaným způsobem protestuje proti projevům třídní nenávisti členů extrémistické Komunistické strany Čech a Moravy, která dává neustále najevo záměr svrhnout dnešní demokratický režim," uvedl Štětina v prohlášení zaslaném ČTK.

Kurzy angličtiny nebo práce na počítači mohou v Brně zdarma navštěvovat Romové od sedmi let. Speciální program pro romskou komunitu nabízí nově občanské sdružení Ratolest ve spolupráci se základní a mateřskou školou v Křenové ulici. "Naším společným cílem je zvýšit úroveň vzdělání romské menšiny, a tím přispět ke zlepšení jejich přístupu na trh práce," řekla ČTK ředitelka sdružení Lucie Vosečková. Nabídku doučování a kurzů otevřeli autoři projektu v dubnu a už nyní je o ně velký zájem. "Program je připraven asi pro 200 zájemců," upřesnila Vosečková. Prostředky na jeho realizaci ve výši 850.000 korun získalo sdružení z fondů Evropské unie. Peníze podle ředitelky stačí na pokrytí všech nákladů. "S ohledem na cílovou skupinu je důležité to, že účastníci kurzů nemusí platit žádné příspěvky," doplnila ředitelka.

Vedle výuky anglického jazyka a práce na počítači mohou romské děti a jejich rodiče využít možnost přístupu na internet. Zajištěna je také pomoc se zvládáním školních povinností. Odborníci poradí rodičům s výběrem vhodné školy, sepsáním přihlášky nebo životopisu. Součástí programu je také několik kulturních akcí a exkurze do střední odborné školy a učiliště.

Občanské sdružení Ratolest se práci s mládeží ze sociálně slabého prostředí věnuje už deset let. Pro romské děti provozuje také klubovnu Plaváček pro smysluplné trávení voleného času. Podle Vosečkové preferuje pobyt v klubovnách před touláním na ulici stále více romských dětí. Dětem ze sociálně slabšího prostředí se programově věnuje i základní a mateřská škola v Křenové.

Premiér Jiří Paroubek považuje zdravotnictví za tak důležitý resort, že na něj chce osobně dohlížet. Při pondělním uvedení ministryně zdravotnictví Milady Emmerové do funkce slíbil, že přijde na porady vedení ministerstva, pokud o to bude požádán. "Určitě, pokud budete mít poradu, na které budete hovořit třeba o stabilizačních opatřeních tohoto resortu, tak se jí rád zúčastním," řekl ministryni, jejím náměstkům a ředitelům odborů. Premiér počítá také s tím, že přijde na projednávání i jiných témat, která bude vedení ministerstva považovat za tak důležitá, že by o nich měl vědět premiér.

Dvě třetiny lidí se domnívají, že by měl v České republice existovat trest smrti. Proti absolutnímu trestu se naopak staví o málo více než jedna čtvrtina občanů. Drtivá většina Čechů je také pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti mládeže pod 15 let. Vyplývá to z březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle 28 procent respondentů by měl trest smrti v Česku rozhodně existovat. Spíše se k tomuto názoru přiklonilo i dalších 38 procent lidí. Rozhodně se naopak proti trestu smrti postavilo devět procent dotázaných. O tom, že by v Česku absolutní trest neměl být, je spíše přesvědčeno dalších 18 procent lidí. Podle CVVM se v 90. letech počet stoupenců trestu smrti snižoval. V následujícím období pak kolísal kolem úrovně dosažené na přelomu tisíciletí, tedy kolem 60 procent.

Za rok, který uplynul od vstupu do Evropské unie, získala Česká republika na ekologii 7,4 milionu korun dotací. "Celkem bylo v rámci životního prostředí schváleno 74 projektů za deset miliard korun," sdělil ČTK ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Andrej Mudray. Z Fondu soudržnosti přijala unie deset projektů za 7,2 miliardy korun, přičemž evropská dotace činí 5,4 miliardy korun. V rámci Operačního programu Infrastruktura schválila EU 64 projektů za 2,8 miliardy korun, dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí dvě miliardy korun. Zbytek peněz museli investoři získat jinde, některým přispěl SFŽP.

Fond soudržnosti je určen pro velké projekty nad 300 milionů korun. Peníze z něj získala města a jejich sdružení na rekonstrukce čistíren odpadních vod a další vodohospodářské úpravy. Žádosti na čerpání peněz z tohoto fondu přijímá během celého roku fond životního prostředí, který přispívá na projektovou dokumentaci i na realizaci projektu.

Projekty v rámci programu Infrastruktura jsou rozsahově menší. Týkají se ochrany vod, ovzduší, přírody, sanací starých ekologických zátěží a nakládání s odpady. I o tyto dotace mohou zájemci požádat státní fond, ale pouze na základě vyhlašovaných výzev. Na projekty fond přispívá formou nenávratné dotace ve výši maximálně deseti procent nákladů, poskytuje ale i nízkoúročené půjčky.

Velvyslanec při EU Jan Kohout si myslí, že v České republice by bylo lepší schvalovat euroústavu v parlamentu. Pro parlamentní ratifikaci se vyjádřil i šéf české diplomacie Cyril Svoboda, který by však zároveň nebyl ani proti referendu, v němž by rozhodla veřejnost. Se všelidovým hlasováním počítá ČSSD; vláda o způsobu schvalování evropské ústavní smlouvy nerozhodla. Podle náměstka ministra zahraničí pro unijní záležitosti Vladimíra Müllera by nová vláda ve svém programovém prohlášení měla naznačit, k jakému řešení se kloní. Kohout řekl, že ratifikace dokumentu v parlamentu by byla optimálním řešením z právního a ústavního hlediska. Euroústava umožňuje fungování rozšířené EU. Podle Svobody proti referendu hovoří skutečnost, že mnoho lidí dokumentu nerozumí.

Letecké bitvy se za 2. světové války odehrávaly i nad českým územím. Největší z nich připomíná v knize Největší letecká bitva nad Protektorátem Zbyněk Válka. Strhla se před více než 60 lety nad Hanou, kdy stovka německých stíhaček napadla svaz amerických bombardérů, který mířil ke strategickým cílům ve Slezsku. Běžnému čtenáři, zavalenému memoárovou literaturou nejčastěji německé a americké provenience, splývá letecká válka s boji nad západní Evropou, na východní frontě a nad Tichomořím. Masivní nálety na německá města a krvavé boje o vzdušnou nadvládu nad západem Evropy zastínily vzpomínky na tvrdá střetnutí nad českým územím. Přitom stejně krutá a osudová dramata zažilo i české a moravské nebe.

Sto německých stíhačů napadlo nad Hanou 17. prosince 1944 sedmkrát početnějšího nepřítele. Autor soudí, že šlo o stejně krutý a nelítostný boj a bitvu stejně hrdinskou jako ty, které byly zpracovány ve velkofilmech Bitva o Británii, Pearl Harbor nebo Memfiské krásky. O krutosti a hrůzách poslední světové války svědčí také stovky hrobů, ve kterých odpočívají spojenečtí letci. Často si jich ale nikdo nevšímá a upadají v zapomenutí.

Občanští demokraté nepodpoří při hlasování o důvěře nový kabinet sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Nejsilnější opoziční strana zopakovala, že jmenování třetího premiéra v průběhu tří let jen potvrzuje slabost, nestabilitu a neúspěšnost koaliční vlády. Místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že podle něj takzvaní rebelanti uvnitř ČSSD ale vládu nakonec podpoří. Podle výkonné rady ODS bude vláda nového premiéra Jiřího Paroubka, pokud získá důvěru, stejně nevěrohodná jako kabinety jeho předchůdců Stanislava Grosse a Vladimíra Špidly. "Tuto koalici drží pohromadě už jen strach z volební porážky a dokončení některých lukrativních privatizací a veřejných zakázek," stojí v usnesení z pondělního zasedání.