Zprávy | Z archivu rubriky

Hospodaření státu se v dubnu propadlo do schodku 22,5 miliardy korun. Ještě v březnu vykazoval státní rozpočet přebytek 8,3 miliardy Kč. Důvodem je především částka 15,4 miliardy Kč, kterou stát v dubnu odeslal jako příspěvek na loňské stavební spoření, sdělilo ČTK ministerstvo financí. Rozpočet na celý letošní rok schválila poslanecká sněmovna se schodkem 83,6 miliardy korun. Loni v dubnu stát hospodařil s deficitem 38,1 miliardy Kč, takže letošní výsledek je meziročně téměř o 16 miliard korun lepší. Vláda od počátku roku vybrala již 269 miliard korun. Na daních a poplatcích stát získal přes 132 miliard Kč a z pojistného na sociální zabezpečení dalších téměř 100 miliard korun. Další miliardy získala ČR z Evropské unie.

Křest speciálního benefičního alba houslisty Jaroslava Svěceného zahájil v Praze 6. ročník Akce cihla, která získává prostředky pro lidi s mentálním postižením na bydlení v chráněných domácnostech mimo ústavy. Pořádající občanské sdružení Portus za vybrané peníze průběžně rozšiřuje chráněnou domácnost a dílnu na bývalé faře ve Slapech u Prahy, kde nyní žije 12 handicapovaných klientů. "Kdo si koupí cihlu, postaví na nohy sám sebe," prohlásil Jaroslav Svěcený. Lidé si na podporu projektu mohou zakoupit cihly, které se za 100 korun budou prodávat v Praze v ulici Na Příkopech a u Anděla. Novinkou letošního ročníku akce jsou kromě Svěceného "houslové cihly" také malé dřevěné kostky s logem Akce cihla. Příznivci projektu si je budou moci za 30 korun koupit v Praze 16. června v rámci Dne pro cihlu. Přispívat lze také prostřednictvím internetu a SMS zpráv z mobilních telefonů.

"Čekali jsme, že na Slapech bude taková první vlaštovka, po níž bude následovat spousta dalších a po pěti letech bude takových projektů dostatek, aby si každý zájemce s postižením mohl vybrat, zda bude žít v ústavu, rodině či komunitě," řekl ČTK předseda sdružení Portus Jiří Sobek. Postižení lidé však v Česku žijí stále převážně v ústavech, které jsou podle Sobka zastaralé a nedokážou jejich potřeby "efektivně naplnit".

V českých ústavech podle něj nyní žije asi 15.000 postižených, v chráněných domácnostech však pouze necelých pět stovek. "Tato služba je přitom v přepočtu na jednoho člověka stejně drahá jako život v ústavu," konstatoval Sobek. Výhodou "alternativních" projektů je přitom možnost individuální práce s klienty. Podle Sobka by navíc asi pětina lidí žijících v ústavech byla okamžitě schopna žít samostatně nebo pouze s minimální asistencí. Informace o charitativním projektu jsou uvedeny na internetové stránce www.akcecihla.cz.

Táhnoucí se vládní krize a způsob jejího řešení poškodily obraz České republiky v Evropské unii. Řekl to český velvyslanec ČR při EU Jan Kohout (ČSSD). Podle něj se projevil "nevkus" při způsobu řešení krize a v kruzích EU přestávali lidé situaci rozumět. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) ale s Kohoutovým názorem nesouhlasí. Nevkus přístupu a řešení podle Kohouta spočíval v původu koaliční krize, způsobu chování jejích jednotlivých aktérů i v její vleklosti. "Naši kolegové, diplomaté či zahraniční tisk přestávali celé záležitosti rozumět. Začala nabývat trochu tragikomických rysů," podotkl Kohout na tiskové konferenci při příležitosti prvního výročí vstupu Česka do EU.

"Polsko je v permanentní vládní krizi rok, je poškozen jeho obraz v Evropské unii? Maďarsko není zrovna v ideální politické situaci, Slovensko má menšinovou vládu rok a čtvrt, nikdo se nad tím nepozastavuje. My jsme měli vládní krizi, kterou jsme po třech týdnech vyřešili. Já si myslím, že to pan Kohout trošku přehnal," řekl ČTK Paroubek.

Vládní krize propukla poté, co vyšly najevo nejasnosti kolem majetkových poměrů tehdejšího premiéra Stanislava Grosse (ČSSD). Trvala skoro čtyři měsíce a Kohout byl jednu dobu kandidátem koalice na nového předsedu vlády. Nakonec se jím však stal sociální demokrat a bývalý ministr pro místní rozvoj Paroubek.

Pod názvem Obrazy války vystavuje Správa Pražského hradu v Tereziánském křídle Starého královského paláce tři kolekce fotografií, které se vztahují k druhé světové válce. Každá z nich vypráví samostatný příběh a dává nahlédnout na válku z jiného zorného úhlu, řekla kurátorka výstavy Daniela Mrázková. Výstava potrvá do 12. června. Záštitu nad ní převzal prezident Václav Klaus. Dokument o činnosti československé vlády v britském exilu podá divákům kolekce nazvaná Volá Londýn. Autorem objevných snímků je oficiální fotograf exilového ministerstva zahraničí Erich Auerbach. "Kolekce pocházející z britského zdroje začíná mobilizací z doby, kdy byl Auerbach ještě doma, poté zachycoval vstup prvních dobrovolníků do československé exilové armády. Zaznamenal, jak exilová vláda fungovala, jakou měla vážnost, jak například reagovala na lidickou tragédii," řekla Mrázková.

Auerbach jako občan židovského původu uprchl před nacisty nejprve do Polska, poté se dostal do Británie. Po válce získal místo v prestižním deníku, v roce 1947 přijel do Prahy dokumentovat stav země dva roky po válce, ale byl zatčen jako domnělý špion a snímky mu byly zabaveny. Od roku 1958 se věnoval fotografiím z hudebního prostředí. Prahu navštívil i za okupace v roce 1968. "Ačkoli již 30 let nežije, svým způsobem se touto výstavou znovu vrací do vlasti," řekla jeho dcera Monica Beaumontová, která kolekci snímků zapůjčila. Podle Mrázkové má o unikátní fotografie zájem Státní ústřední archiv.

Pod názvem Léta zmaru a naděje jsou vystaveny snímky předních českých fotografů, které zachycují válečnou dobu od okupace až po odchod německých vojsk z českého území. Mezi autory jsou zastoupeni Ladislav Sitenský, Karel Ludwig, Zdeněk Tmej, Václav Chochola, Miroslav Hák a další.

Svědectví sovětských válečných fotoreportérů podává výstava nazvaná Lidé, kteří zvítězili ve válce. Na přípravě této kolekce spolupracovala agentura RIA Novosti. Zvláštní pozornost pořadatelé věnovali československému armádnímu sboru a osvobození Prahy.

Nejistota vlády, zda získá důvěru sněmovny, trvá, i když jeden z váhajících poslanců ČSSD Petr Lachnit jí v pondělí přislíbil podporu. Další ze sociálních demokratů Josef Hojdar ale ČTK řekl, že zatím rozhodnutý není. Jan Kavan zase uvedl, že ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) lhal, což podle něj dohodu o podpoře vlády ztěžuje. Premiér Jiří Paroubek po rozhovoru s Lachnitem řekl, že tento poslanec podporu vládě slíbil. O Lachnitovi prý nikdy nepochyboval a považuje ho za člověka loajálního k ČSSD. Premiér naznačil, že by Lachnit mohl působit jako jeho poradce pro oblast regionální politiky.

Poslanec ČSSD Josef Hojdar stále váhá s podporou vládě. Hlas jí zatím neslíbil ani po pondělním jednání s premiérem Jiřím Paroubkem. Hovořit spolu mají ještě v v dalších dnech. Hojdar má zásadní výhrady k práci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy. Premiér přesto očekává, že Hojdar kabinet podpoří. Poslanec mu prý dal "cenné podněty" k přípravě programového prohlášení vlády.

Vláda nutně potřebuje při hlasování o důvěře hlasy všech svých poslanců. Koalice má ve sněmovně nejtěsnější většinu a od opozice asi podporu nedostane. Kdyby Paroubkův kabinet důvěru nezískal, prezident by musel pověřit sestavením vlády jiného politika. Václav Klaus už přitom naznačil, že počtvrté by ČSSD šanci sestavovat vládu nedal. Neúspěch Paroubkovy vlády by v každém případě výrazně zvýšil pravděpodobnost předčasných voleb.

Stavy skotu v České republice se podle Agrární komory ČR (AK) dostaly pod úroveň roku 1836. Při jednom milionu hektarů trvalých travních travních porostů je tak země na hranici schopnosti zabezpečit jejich údržbu. Produkce hovězího je nyní na úrovni 190.000 tun, zatímco ideálem by bylo 250.000 tun. "Letos bude nedostatek hovězího pro zpracovatele," řekl v Brně prezident AK Jan Veleba. Skot je podle něj přitom základem celé zemědělské soustavy. Kvůli tomu by jej proto komora chtěla prohlásit za takzvanou komoditu hodnou zvláštního zřetele. "V Evropě hovězí není a v Rakousku a Německu dostanou chovatelé za kilo v živém o sedm až 15 Kč více," připomněl Veleba. Domácí masokombináty platí asi 42 korun za kilogram a navíc později než zahraniční firmy.

Místopředseda ODS Ivan Langer chce, aby ministr vnitra František Bublan vysvětlil zásah policie při nedělním mítinku KSČM na pražské Letné. Policie tam zadržela aktivistu Jana Šinágla, který chtěl protestovat proti komunismu během projevu šéfa strany Miroslava Grebeníčka, a zadržela muže, který poškodil policejní vůz. Zásah byl podle Langra nepřiměřený. Bublan se případem zabývá, zatím ale nemá dost informací, aby si vytvořil na situaci vlastní názor. "Jsme tím velice znepokojení o to více, že policie ani státní zastupitelství nereagovaly na průběh nedávné mezinárodní konference komunistických stran v Praze. Existuje podezření, že na ní mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu propagace komunismu," citoval Langer usnesení Výkonné rady ODS po zasedání širšího vedení strany. Langer se na věc zeptá Bublana ve sněmovně při pravidelných interpelacích.

"O případ se zajímám již od rána," řekl ČTK Bublan při svém jmenování do funkce premiérem Jiřím Paroubkem. Ministr uvedl, že pokud policista zhodnotí situaci tak, že je narušen veřejný pořádek, je jeho zákrok v pořádku. Bublan ale zatím nemá všechny potřebné údaje, aby mohl komentovat konkrétní situaci. Čeká například na videozáznamy z policejního zásahu. Policie podle Langra neměří všem stejným metrem. Snaží se potírat pravicový extremismus a levicový přehlíží. Podle stínového ministra vnitra za ODS by se měla k oběma chovat stejně - "tvrdě nalevo jako napravo".

Šinágl se podle policie dopustil dvou přestupků, proti veřejnému pořádku a proti právu shromažďovacímu; druhý muž byl obviněn z trestných činů poškozování cizí věci a výtržnictví.

Proti postupu policie kvůli zadržení Šinágla protestoval také senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených), spoluautor protikomunistické novely trestního zákona. "Je více než pobuřující, že je zadržen člověk, který spořádaným způsobem protestuje proti projevům třídní nenávisti členů extrémistické Komunistické strany Čech a Moravy, která dává neustále najevo záměr svrhnout dnešní demokratický režim," uvedl Štětina v prohlášení zaslaném ČTK.

Kurzy angličtiny nebo práce na počítači mohou v Brně zdarma navštěvovat Romové od sedmi let. Speciální program pro romskou komunitu nabízí nově občanské sdružení Ratolest ve spolupráci se základní a mateřskou školou v Křenové ulici. "Naším společným cílem je zvýšit úroveň vzdělání romské menšiny, a tím přispět ke zlepšení jejich přístupu na trh práce," řekla ČTK ředitelka sdružení Lucie Vosečková. Nabídku doučování a kurzů otevřeli autoři projektu v dubnu a už nyní je o ně velký zájem. "Program je připraven asi pro 200 zájemců," upřesnila Vosečková. Prostředky na jeho realizaci ve výši 850.000 korun získalo sdružení z fondů Evropské unie. Peníze podle ředitelky stačí na pokrytí všech nákladů. "S ohledem na cílovou skupinu je důležité to, že účastníci kurzů nemusí platit žádné příspěvky," doplnila ředitelka.

Vedle výuky anglického jazyka a práce na počítači mohou romské děti a jejich rodiče využít možnost přístupu na internet. Zajištěna je také pomoc se zvládáním školních povinností. Odborníci poradí rodičům s výběrem vhodné školy, sepsáním přihlášky nebo životopisu. Součástí programu je také několik kulturních akcí a exkurze do střední odborné školy a učiliště.

Občanské sdružení Ratolest se práci s mládeží ze sociálně slabého prostředí věnuje už deset let. Pro romské děti provozuje také klubovnu Plaváček pro smysluplné trávení voleného času. Podle Vosečkové preferuje pobyt v klubovnách před touláním na ulici stále více romských dětí. Dětem ze sociálně slabšího prostředí se programově věnuje i základní a mateřská škola v Křenové.

Premiér Jiří Paroubek považuje zdravotnictví za tak důležitý resort, že na něj chce osobně dohlížet. Při pondělním uvedení ministryně zdravotnictví Milady Emmerové do funkce slíbil, že přijde na porady vedení ministerstva, pokud o to bude požádán. "Určitě, pokud budete mít poradu, na které budete hovořit třeba o stabilizačních opatřeních tohoto resortu, tak se jí rád zúčastním," řekl ministryni, jejím náměstkům a ředitelům odborů. Premiér počítá také s tím, že přijde na projednávání i jiných témat, která bude vedení ministerstva považovat za tak důležitá, že by o nich měl vědět premiér.

Dvě třetiny lidí se domnívají, že by měl v České republice existovat trest smrti. Proti absolutnímu trestu se naopak staví o málo více než jedna čtvrtina občanů. Drtivá většina Čechů je také pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti mládeže pod 15 let. Vyplývá to z březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle 28 procent respondentů by měl trest smrti v Česku rozhodně existovat. Spíše se k tomuto názoru přiklonilo i dalších 38 procent lidí. Rozhodně se naopak proti trestu smrti postavilo devět procent dotázaných. O tom, že by v Česku absolutní trest neměl být, je spíše přesvědčeno dalších 18 procent lidí. Podle CVVM se v 90. letech počet stoupenců trestu smrti snižoval. V následujícím období pak kolísal kolem úrovně dosažené na přelomu tisíciletí, tedy kolem 60 procent.