Zprávy | Z archivu rubriky


Energetická společnost ČEZ v úterý podala předběžnou nabídku na koupi polské černouhelné elektrárny Kozienice. Uvedla to mluvčí ČEZ Eva Nováková, neupřesnila ale, o jakou výši nabídky jde. Polsko v privatizaci nabídlo desetiprocentní podíl v elektrárně v nominální hodnotě zhruba 330 milionů korun. Zatím není známo, kolik firem nabídku na polskou elektrárnu podalo. Polská vláda by měla nyní vybrat užší okruh zájemců a následně rozhodnout o konkrétním privatizovaném podílu. Elektrárna Kozienice je jednou z největších v Polsku a má instalovaný výkon 2845 megawattů, tedy téměř o polovinu více než oba bloky temelínské elektrárny. Účast v privatizaci je třetím pokusem ČEZ o koupi podílu v polské elektrárně. Před více než třemi týdny firma podala předběžnou nabídku na koupi téměř 40procentního podílu ve druhém největším polském výrobci elektřiny Zespóľ Elektrowni Patnów- Adamów-Konin. Minulý týden předložila nabídku na desetiprocentní podíl v elektrárně Dolna Odra. ČEZ poprvé na zahraniční trhy pronikl v minulém roce, kdy koupil tři distribuční firmy v Bulharsku. Na začátku dubna podepsal smlouvu na privatizaci rumunského distributora Oltenia. Účastní se rovněž privatizace tří bulharských elektráren Varna, Ruse a Bobov Dol, u nichž termín pro předložení nabídek vyprší ve středu. Prodej energetických zařízení ČEZ sleduje i v jiných balkánských státech.

Toto úterý Česká republika oficiálně převzala od Švédska prvních šest nových stíhaček Jas-39 Gripen. Ceremoniálu na letišti v Čáslavi se vedle českého ministra obrany Karla Kühnla a jeho švédské kolegyně Leni Björklundové zúčastnil také legendární český letec z druhé světové války František Peřina. Přijel i nový český premiér Jiří Paroubek, jeho předchůdce Stanislav Gross a ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Dalších osm letounů získá armáda do konce srpna. Pronájem dvanácti jednomístných a dvou dvoumístných gripenů na deset let bude stát téměř na 20 miliard korun. Česko letadla zaplatí do deseti let formou každoročních splátek. Kromě přímých nákladů se z rozpočtu ministerstva obrany uhradí jejich výzbroj - americké střely středního doletu AMRAAM za téměř miliardu korun a munice do kanonu, kterou armáda nakoupí v Německu. Střely krátkého doletu Sidewinder Česku věnovaly Spojené státy. Česko bude první zemí NATO, která začne tento typ stíhacích letounů používat. Zatím je má ve výzbroji jen Švédsko. Stroje nahradí stará sovětská letadla MiG-21, jimž v polovině letošního roku končí životnost. Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky začnou gripeny s hlídáním českého vzdušného prostoru 15. června. Budou s nimi létat piloti, kteří se od loňského podzimu účastnili kurzu ve Švédsku. Šestice stíhaček přiletěla ze švédského Linköpingu do České republiky minulé pondělí. Před přistáním se polovina z nich potýkala s různými závadami, které později odstranili švédští technici. Podle ministerstva obrany se nedostatky týkaly palubního softwaru a navigačních přístrojů, bezpečnost letounu ani pilota však nijak neohrozily. Pronájem letadel dlouhodobě kritizuje opozice. Podle ní je projekt zbytečně nákladný a nekoncepční. Tvrdí, že letadla nejsou dostatečně vyzkoušena.

Kabinet Jiřího Paroubka je zhruba o dva roky starší než vláda Stanislava Grosse, která nastupovala loni v srpnu. Průměrný věk členů nové vlády lehce přesahuje 47 let, Grossovým ministrům bylo v průměru 45 let a členům kabinetu Vladimíra Špidly bylo ještě o dva roky méně. Nejstarším členem vlády už nebude ministr kultury Pavel Dostál (62), ale nástupce Jaroslava Bureše ve funkci ministra bez portfeje, pětašedesátiletý Pavel Zářecký. Nejmladším členem vlády bude stejně jako před devíti měsíci ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), kterému je 33 let; jen o tři měsíce starší je staronový ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Nejmladším členem kabinetu v české historii i nadále zůstává Karel Březina, tehdy sedmadvacetiletý ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Premiéru Paroubkovi je 52 let, je starší než 12 členů jeho vlády. Jeho předchůdce Gross přitom ve 34 letech patřil k nejmladším členům kabinetu. V Paroubkově vládě zasedne nejvíce žen v historii ČR. Vedle ministryně školství Petry Buzkové a šéfky resortu zdravotnictví Milady Emmerové, které zasedaly i v Grossově kabinetu, se v čele ministerstva informatiky objeví Dana Bérová. V českých vládách bude Bérová teprve šestou ženou.

Paroubek vystudoval stejně jako další dva členové jeho kabinetu pražskou vysokou školu ekonomickou. V nové vládě zasedne i jeden teolog, ministr vnitra František Bublan. Řada ministrů pak absolvovala obory příbuzné jejich resortům (ministři životního prostředí, zdravotnictví, dopravy či zemědělství), dva členové kabinetu jsou absolventy technických vysokých škol, jeden vystudoval filozofickou fakultu.

Prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. V osmnáctičlenném týmu premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), který v čele kabinetu nahradil Stanislava Grosse, jsou pouze čtyři noví ministři. Jedním z nováčků je žena, Paroubkův kabinet tak má v historii českých vlád nejvíce žen. Klaus vyjádřil naději, že vláda, která byla několik měsíců paralyzována krizí, začne okamžitě pracovat a nebude vyžadovat sto dnů hájení. Paroubek odpověděl, že jeho tým bude dělný a co nejdříve požádá sněmovnu o důvěru.

Vláda musí do třiceti dnů předstoupit před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Teprve potom zahájí plnohodnotnou činnost. Kabinet chce pokračovat v plnění programu bývalé vlády.

Někteří poslanci sociální demokracie ještě se slibem podpory novému kabinetu váhají. Paroubek je však optimista a věří, že všech 101 koaličních poslanců jeho vládu podpoří. K vyslovení důvěry je zapotřebí jen nadpoloviční většina hlasujících. Sněmovna by mohla o důvěře hlasovat příští nebo přespříští týden.

Nový kabinet se od Grossova týmu příliš neliší. Ke dvojici ministryň školství a zdravotnictví Petře Buzkové a Miladě Emmerové (obě ČSSD) přibyla další žena. Za odstoupivšího ministra informatiky Vladimíra Mlynáře totiž unionisté do kabinetu nominovali jeho dosavadní náměstkyni Danu Bérovou.

Vedle Grosse a Mlynáře v nové vládě nezasednou ani nestranický ministr bez portfeje Jaroslav Bureš, kterého nahradil také bezpartijní právník Pavel Zářecký. Chybět bude i ministr Jaroslav Palas (ČSSD), místo něhož bude zemědělství řídit dosavadní poslanec sociální demokracie Petr Zgarba. Čtveřici nových tváří doplnil Paroubkův nástupce v čele ministerstva pro místní rozvoj poslanec ČSSD Radko Martínek.

Oproti Grossově vládě je v novém kabinetu o jednoho místopředsedu víc. Vicepremiéry zůstávají lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský, předseda unionistů Pavel Němec, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a nestraník Martin Jahn, který má nadále na starosti ekonomiku. Po půl roce se vicepremiérem znovu stal ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Prezident Václav Klaus předpokládá, že sněmovna v co nejkratší době rozhodne o důvěře, či nedůvěře kabinetu premiéra Jiřího Paroubka. Po jmenování předsedy vlády Klaus novinářům řekl, že Paroubek spolu se svým kabinetem by měl čas, který zbývá do řádných voleb, využít k normální práci. Paroubek je optimista a věří, že všech 101 poslanců vládních stran kabinet podpoří. Za nejvyšší cíl své vlády označil ochranu a rozvíjení demokracie. Svou roli ve vládní krizi považuje Klaus za uzavřenou. "Završila se má úloha v této téměř čtyři měsíce trvající vládní krizi, která určitě nebude patřit mezi období, na která budeme rádi, s hrdostí a s pýchou vzpomínat," řekl prezident.

S výsledkem vládní krize je spokojen jen v tom smyslu, že se podařilo vytvořit většinový kabinet na základě výsledků voleb v roce 2002. Vláda založená na dohodě o spolupráci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU má podle něj šanci být většinovou. "Předpokládám, že Poslanecká sněmovna během krátké doby o důvěře, či nedůvěře této vládě rozhodne, tím budou vytvořeny podmínky, abychom se v obou případech vrátili ke standardním ústavním postupům," konstatoval.

Nový premiér chce "vládu politicky i odborně zralou, akceschopnou a pracovitou". "I když to bude vláda koaliční, musí sloužit všem občanům bez ohledu politického zaměření," řekl. Za nejvyšší cíl své vlády označil ochranu a rozvíjení demokracie a naplňování jejího obsahu, jímž je veřejné blaho. Podle něj nejde jen o ekonomický, vzdělanostní a kulturní vzestup, ale i rozhodné vystupování proti nešvarům, jež ohrožují občany. Zmínil se o boji proti zločinnosti, korupci a porušování dobrých mravů. V této souvislosti poznamenal, že vláda má k dispozici "mohutné prostředky", mimo jiné rozpočtové.

Podle Paroubka je třeba se opírat také o příslušnost Česka k EU a NATO. "Sjednocená Evropa a Spojené státy jsou rozhodujícím motorem soudobých dějin," dodal.