Zprávy | Z archivu rubriky

Šance vlády na to, že získá důvěru sněmovny, výrazně vzrostla. Váhající poslanci ČSSD Vladimír Laštůvka, Jan Kavan, Robert Kopecký i Josef Hojdar po úterním jednání poslaneckého klubu ČSSD uvedli, že kabinet Jiřího Paroubka zřejmě podpoří. Poslanecký klub ČSSD by měl hlasovat jednotně. "Přijali jsme usnesení, že poslanecký klub disponuje 70 hlasy, které podpoří vládu," řekl po jednání předseda klubu Michal Kraus. Pokud ministr zahraničí Cyril Svoboda splní to, co slíbil premiérovi, není důvod, proč by Laštůvka spolu s Kavanem kabinet nepodpořili. "Jsem optimista, že pan ministr zahraničí tuhle vládu nepoloží," řekl Laštůvka. Oba poslanci si přejí větší vliv ČSSD na českou diplomacii a lepší spolupráci sněmovního zahraničního výboru s Černínským palácem. Dohoda mezi Paroubkem a Svobodou má podle Laštůvky tyto principy při zásadních zahraničně-politických událostech zaručit. Také Kopecký naznačil, že pro vládu nakonec zvedne ruku. Hojdar prohlásil, že po jeho úterním jednání s Paroubkem "se názory začínají velmi sbližovat". Podle svých slov neusiluje o výměnu lidoveckého ministra dopravy Milana Šimonovského. "Mně se jedná o to, aby ministerstvo víc sloužilo tomuto státu, a to se teď neděje," míní. Nechtěl hovořit o svých výhradách k práci resortu, potvrdil však, že k zásadním patřilo elektronické mýtné. Premiér před jednáním klubu naznačil, že by poslanci, kteří by navzdory rozhodnutí klubu ČSSD hlasovali proti vládě, museli počítat s následky. Takovým poslancům by podle stanov mohlo hrozit i zrušení členství v ČSSD.

Nejistota vlády, zda získá důvěru sněmovny, trvá, i když jeden z váhajících poslanců ČSSD Petr Lachnit jí v pondělí přislíbil podporu. Další ze sociálních demokratů Josef Hojdar ale ČTK řekl, že zatím rozhodnutý není. Jan Kavan zase uvedl, že ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) lhal, což podle něj dohodu o podpoře vlády ztěžuje. Premiér Jiří Paroubek po rozhovoru s Lachnitem řekl, že tento poslanec podporu vládě slíbil. O Lachnitovi prý nikdy nepochyboval a považuje ho za člověka loajálního k ČSSD. Premiér naznačil, že by Lachnit mohl působit jako jeho poradce pro oblast regionální politiky.

Poslanec ČSSD Josef Hojdar stále váhá s podporou vládě. Hlas jí zatím neslíbil ani po pondělním jednání s premiérem Jiřím Paroubkem. Hovořit spolu mají ještě v v dalších dnech. Hojdar má zásadní výhrady k práci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy. Premiér přesto očekává, že Hojdar kabinet podpoří. Poslanec mu prý dal "cenné podněty" k přípravě programového prohlášení vlády.

Vláda nutně potřebuje při hlasování o důvěře hlasy všech svých poslanců. Koalice má ve sněmovně nejtěsnější většinu a od opozice asi podporu nedostane. Kdyby Paroubkův kabinet důvěru nezískal, prezident by musel pověřit sestavením vlády jiného politika. Václav Klaus už přitom naznačil, že počtvrté by ČSSD šanci sestavovat vládu nedal. Neúspěch Paroubkovy vlády by v každém případě výrazně zvýšil pravděpodobnost předčasných voleb.

Občanští demokraté nepodpoří při hlasování o důvěře nový kabinet sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Nejsilnější opoziční strana zopakovala, že jmenování třetího premiéra v průběhu tří let jen potvrzuje slabost, nestabilitu a neúspěšnost koaliční vlády. Místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že podle něj takzvaní rebelanti uvnitř ČSSD ale vládu nakonec podpoří. Podle výkonné rady ODS bude vláda nového premiéra Jiřího Paroubka, pokud získá důvěru, stejně nevěrohodná jako kabinety jeho předchůdců Stanislava Grosse a Vladimíra Špidly. "Tuto koalici drží pohromadě už jen strach z volební porážky a dokončení některých lukrativních privatizací a veřejných zakázek," stojí v usnesení z pondělního zasedání.

Premiér Jiří Paroubek považuje zdravotnictví za tak důležitý resort, že na něj chce osobně dohlížet. Při pondělním uvedení ministryně zdravotnictví Milady Emmerové do funkce slíbil, že přijde na porady vedení ministerstva, pokud o to bude požádán. "Určitě, pokud budete mít poradu, na které budete hovořit třeba o stabilizačních opatřeních tohoto resortu, tak se jí rád zúčastním," řekl ministryni, jejím náměstkům a ředitelům odborů. Premiér počítá také s tím, že přijde na projednávání i jiných témat, která bude vedení ministerstva považovat za tak důležitá, že by o nich měl vědět premiér.

Táhnoucí se vládní krize a způsob jejího řešení poškodily obraz České republiky v Evropské unii. Řekl to český velvyslanec ČR při EU Jan Kohout (ČSSD). Podle něj se projevil "nevkus" při způsobu řešení krize a v kruzích EU přestávali lidé situaci rozumět. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) ale s Kohoutovým názorem nesouhlasí. Nevkus přístupu a řešení podle Kohouta spočíval v původu koaliční krize, způsobu chování jejích jednotlivých aktérů i v její vleklosti. "Naši kolegové, diplomaté či zahraniční tisk přestávali celé záležitosti rozumět. Začala nabývat trochu tragikomických rysů," podotkl Kohout na tiskové konferenci při příležitosti prvního výročí vstupu Česka do EU.

"Polsko je v permanentní vládní krizi rok, je poškozen jeho obraz v Evropské unii? Maďarsko není zrovna v ideální politické situaci, Slovensko má menšinovou vládu rok a čtvrt, nikdo se nad tím nepozastavuje. My jsme měli vládní krizi, kterou jsme po třech týdnech vyřešili. Já si myslím, že to pan Kohout trošku přehnal," řekl ČTK Paroubek.

Vládní krize propukla poté, co vyšly najevo nejasnosti kolem majetkových poměrů tehdejšího premiéra Stanislava Grosse (ČSSD). Trvala skoro čtyři měsíce a Kohout byl jednu dobu kandidátem koalice na nového předsedu vlády. Nakonec se jím však stal sociální demokrat a bývalý ministr pro místní rozvoj Paroubek.

Velvyslanec při EU Jan Kohout si myslí, že v České republice by bylo lepší schvalovat euroústavu v parlamentu. Pro parlamentní ratifikaci se vyjádřil i šéf české diplomacie Cyril Svoboda, který by však zároveň nebyl ani proti referendu, v němž by rozhodla veřejnost. Se všelidovým hlasováním počítá ČSSD; vláda o způsobu schvalování evropské ústavní smlouvy nerozhodla. Podle náměstka ministra zahraničí pro unijní záležitosti Vladimíra Müllera by nová vláda ve svém programovém prohlášení měla naznačit, k jakému řešení se kloní. Kohout řekl, že ratifikace dokumentu v parlamentu by byla optimálním řešením z právního a ústavního hlediska. Euroústava umožňuje fungování rozšířené EU. Podle Svobody proti referendu hovoří skutečnost, že mnoho lidí dokumentu nerozumí.

Místopředseda ODS Ivan Langer chce, aby ministr vnitra František Bublan vysvětlil zásah policie při nedělním mítinku KSČM na pražské Letné. Policie tam zadržela aktivistu Jana Šinágla, který chtěl protestovat proti komunismu během projevu šéfa strany Miroslava Grebeníčka, a zadržela muže, který poškodil policejní vůz. Zásah byl podle Langra nepřiměřený. Bublan se případem zabývá, zatím ale nemá dost informací, aby si vytvořil na situaci vlastní názor. "Jsme tím velice znepokojení o to více, že policie ani státní zastupitelství nereagovaly na průběh nedávné mezinárodní konference komunistických stran v Praze. Existuje podezření, že na ní mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu propagace komunismu," citoval Langer usnesení Výkonné rady ODS po zasedání širšího vedení strany. Langer se na věc zeptá Bublana ve sněmovně při pravidelných interpelacích.

"O případ se zajímám již od rána," řekl ČTK Bublan při svém jmenování do funkce premiérem Jiřím Paroubkem. Ministr uvedl, že pokud policista zhodnotí situaci tak, že je narušen veřejný pořádek, je jeho zákrok v pořádku. Bublan ale zatím nemá všechny potřebné údaje, aby mohl komentovat konkrétní situaci. Čeká například na videozáznamy z policejního zásahu. Policie podle Langra neměří všem stejným metrem. Snaží se potírat pravicový extremismus a levicový přehlíží. Podle stínového ministra vnitra za ODS by se měla k oběma chovat stejně - "tvrdě nalevo jako napravo".

Šinágl se podle policie dopustil dvou přestupků, proti veřejnému pořádku a proti právu shromažďovacímu; druhý muž byl obviněn z trestných činů poškozování cizí věci a výtržnictví.

Proti postupu policie kvůli zadržení Šinágla protestoval také senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených), spoluautor protikomunistické novely trestního zákona. "Je více než pobuřující, že je zadržen člověk, který spořádaným způsobem protestuje proti projevům třídní nenávisti členů extrémistické Komunistické strany Čech a Moravy, která dává neustále najevo záměr svrhnout dnešní demokratický režim," uvedl Štětina v prohlášení zaslaném ČTK.

Hospodaření státu se v dubnu propadlo do schodku 22,5 miliardy korun. Ještě v březnu vykazoval státní rozpočet přebytek 8,3 miliardy Kč. Důvodem je především částka 15,4 miliardy Kč, kterou stát v dubnu odeslal jako příspěvek na loňské stavební spoření, sdělilo ČTK ministerstvo financí. Rozpočet na celý letošní rok schválila poslanecká sněmovna se schodkem 83,6 miliardy korun. Loni v dubnu stát hospodařil s deficitem 38,1 miliardy Kč, takže letošní výsledek je meziročně téměř o 16 miliard korun lepší. Vláda od počátku roku vybrala již 269 miliard korun. Na daních a poplatcích stát získal přes 132 miliard Kč a z pojistného na sociální zabezpečení dalších téměř 100 miliard korun. Další miliardy získala ČR z Evropské unie.

Za rok, který uplynul od vstupu do Evropské unie, získala Česká republika na ekologii 7,4 milionu korun dotací. "Celkem bylo v rámci životního prostředí schváleno 74 projektů za deset miliard korun," sdělil ČTK ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Andrej Mudray. Z Fondu soudržnosti přijala unie deset projektů za 7,2 miliardy korun, přičemž evropská dotace činí 5,4 miliardy korun. V rámci Operačního programu Infrastruktura schválila EU 64 projektů za 2,8 miliardy korun, dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí dvě miliardy korun. Zbytek peněz museli investoři získat jinde, některým přispěl SFŽP.

Fond soudržnosti je určen pro velké projekty nad 300 milionů korun. Peníze z něj získala města a jejich sdružení na rekonstrukce čistíren odpadních vod a další vodohospodářské úpravy. Žádosti na čerpání peněz z tohoto fondu přijímá během celého roku fond životního prostředí, který přispívá na projektovou dokumentaci i na realizaci projektu.

Projekty v rámci programu Infrastruktura jsou rozsahově menší. Týkají se ochrany vod, ovzduší, přírody, sanací starých ekologických zátěží a nakládání s odpady. I o tyto dotace mohou zájemci požádat státní fond, ale pouze na základě vyhlašovaných výzev. Na projekty fond přispívá formou nenávratné dotace ve výši maximálně deseti procent nákladů, poskytuje ale i nízkoúročené půjčky.

Stavy skotu v České republice se podle Agrární komory ČR (AK) dostaly pod úroveň roku 1836. Při jednom milionu hektarů trvalých travních travních porostů je tak země na hranici schopnosti zabezpečit jejich údržbu. Produkce hovězího je nyní na úrovni 190.000 tun, zatímco ideálem by bylo 250.000 tun. "Letos bude nedostatek hovězího pro zpracovatele," řekl v Brně prezident AK Jan Veleba. Skot je podle něj přitom základem celé zemědělské soustavy. Kvůli tomu by jej proto komora chtěla prohlásit za takzvanou komoditu hodnou zvláštního zřetele. "V Evropě hovězí není a v Rakousku a Německu dostanou chovatelé za kilo v živém o sedm až 15 Kč více," připomněl Veleba. Domácí masokombináty platí asi 42 korun za kilogram a navíc později než zahraniční firmy.