Zprávy | Z archivu rubriky

Šance vlády na to, že získá důvěru sněmovny, výrazně vzrostla. Váhající poslanci ČSSD Vladimír Laštůvka, Jan Kavan, Robert Kopecký i Josef Hojdar po úterním jednání poslaneckého klubu ČSSD uvedli, že kabinet Jiřího Paroubka zřejmě podpoří. Poslanecký klub ČSSD by měl hlasovat jednotně. "Přijali jsme usnesení, že poslanecký klub disponuje 70 hlasy, které podpoří vládu," řekl po jednání předseda klubu Michal Kraus. Pokud ministr zahraničí Cyril Svoboda splní to, co slíbil premiérovi, není důvod, proč by Laštůvka spolu s Kavanem kabinet nepodpořili. "Jsem optimista, že pan ministr zahraničí tuhle vládu nepoloží," řekl Laštůvka. Oba poslanci si přejí větší vliv ČSSD na českou diplomacii a lepší spolupráci sněmovního zahraničního výboru s Černínským palácem. Dohoda mezi Paroubkem a Svobodou má podle Laštůvky tyto principy při zásadních zahraničně-politických událostech zaručit. Také Kopecký naznačil, že pro vládu nakonec zvedne ruku. Hojdar prohlásil, že po jeho úterním jednání s Paroubkem "se názory začínají velmi sbližovat". Podle svých slov neusiluje o výměnu lidoveckého ministra dopravy Milana Šimonovského. "Mně se jedná o to, aby ministerstvo víc sloužilo tomuto státu, a to se teď neděje," míní. Nechtěl hovořit o svých výhradách k práci resortu, potvrdil však, že k zásadním patřilo elektronické mýtné. Premiér před jednáním klubu naznačil, že by poslanci, kteří by navzdory rozhodnutí klubu ČSSD hlasovali proti vládě, museli počítat s následky. Takovým poslancům by podle stanov mohlo hrozit i zrušení členství v ČSSD.

Za rok, který uplynul od vstupu do Evropské unie, získala Česká republika na ekologii 7,4 milionu korun dotací. "Celkem bylo v rámci životního prostředí schváleno 74 projektů za deset miliard korun," sdělil ČTK ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Andrej Mudray. Z Fondu soudržnosti přijala unie deset projektů za 7,2 miliardy korun, přičemž evropská dotace činí 5,4 miliardy korun. V rámci Operačního programu Infrastruktura schválila EU 64 projektů za 2,8 miliardy korun, dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí dvě miliardy korun. Zbytek peněz museli investoři získat jinde, některým přispěl SFŽP.

Fond soudržnosti je určen pro velké projekty nad 300 milionů korun. Peníze z něj získala města a jejich sdružení na rekonstrukce čistíren odpadních vod a další vodohospodářské úpravy. Žádosti na čerpání peněz z tohoto fondu přijímá během celého roku fond životního prostředí, který přispívá na projektovou dokumentaci i na realizaci projektu.

Projekty v rámci programu Infrastruktura jsou rozsahově menší. Týkají se ochrany vod, ovzduší, přírody, sanací starých ekologických zátěží a nakládání s odpady. I o tyto dotace mohou zájemci požádat státní fond, ale pouze na základě vyhlašovaných výzev. Na projekty fond přispívá formou nenávratné dotace ve výši maximálně deseti procent nákladů, poskytuje ale i nízkoúročené půjčky.

Velvyslanec při EU Jan Kohout si myslí, že v České republice by bylo lepší schvalovat euroústavu v parlamentu. Pro parlamentní ratifikaci se vyjádřil i šéf české diplomacie Cyril Svoboda, který by však zároveň nebyl ani proti referendu, v němž by rozhodla veřejnost. Se všelidovým hlasováním počítá ČSSD; vláda o způsobu schvalování evropské ústavní smlouvy nerozhodla. Podle náměstka ministra zahraničí pro unijní záležitosti Vladimíra Müllera by nová vláda ve svém programovém prohlášení měla naznačit, k jakému řešení se kloní. Kohout řekl, že ratifikace dokumentu v parlamentu by byla optimálním řešením z právního a ústavního hlediska. Euroústava umožňuje fungování rozšířené EU. Podle Svobody proti referendu hovoří skutečnost, že mnoho lidí dokumentu nerozumí.

Letecké bitvy se za 2. světové války odehrávaly i nad českým územím. Největší z nich připomíná v knize Největší letecká bitva nad Protektorátem Zbyněk Válka. Strhla se před více než 60 lety nad Hanou, kdy stovka německých stíhaček napadla svaz amerických bombardérů, který mířil ke strategickým cílům ve Slezsku. Běžnému čtenáři, zavalenému memoárovou literaturou nejčastěji německé a americké provenience, splývá letecká válka s boji nad západní Evropou, na východní frontě a nad Tichomořím. Masivní nálety na německá města a krvavé boje o vzdušnou nadvládu nad západem Evropy zastínily vzpomínky na tvrdá střetnutí nad českým územím. Přitom stejně krutá a osudová dramata zažilo i české a moravské nebe.

Sto německých stíhačů napadlo nad Hanou 17. prosince 1944 sedmkrát početnějšího nepřítele. Autor soudí, že šlo o stejně krutý a nelítostný boj a bitvu stejně hrdinskou jako ty, které byly zpracovány ve velkofilmech Bitva o Británii, Pearl Harbor nebo Memfiské krásky. O krutosti a hrůzách poslední světové války svědčí také stovky hrobů, ve kterých odpočívají spojenečtí letci. Často si jich ale nikdo nevšímá a upadají v zapomenutí.

Občanští demokraté nepodpoří při hlasování o důvěře nový kabinet sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Nejsilnější opoziční strana zopakovala, že jmenování třetího premiéra v průběhu tří let jen potvrzuje slabost, nestabilitu a neúspěšnost koaliční vlády. Místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že podle něj takzvaní rebelanti uvnitř ČSSD ale vládu nakonec podpoří. Podle výkonné rady ODS bude vláda nového premiéra Jiřího Paroubka, pokud získá důvěru, stejně nevěrohodná jako kabinety jeho předchůdců Stanislava Grosse a Vladimíra Špidly. "Tuto koalici drží pohromadě už jen strach z volební porážky a dokončení některých lukrativních privatizací a veřejných zakázek," stojí v usnesení z pondělního zasedání.

Vedení americko-rakouské společnosti Steyr-Daimler-Puch v pondělí oznámilo, že se zúčastní výběrového řízení na dodávku 235 obrněných transportérů pro českou armádu. Armáda vypsala výběrové řízení na tuto rekordní zakázku za 25 miliard korun v závěru dubna a žádosti bude přijímat do 27. května. Rakouská firma Steyr-Daimler-Puch je prvním zájemcem, který potvrdil účast v tendru. "Jsme připraveni jednat o úzké ekonomické spolupráci nebo potenciálních offsetových programech (zpětných investicích do české ekonomiky). Máme zmapováno v České republice několik společností, které by mohly v případě dodávky vozidel Pandur II participovat," řekl generální ředitel společnosti Steyr-Daimler-Puch Christian Fuchs.

Podle dřívějších neoficiálních informací vyhovují potřebám armády dva základní typy obrněných vozů: finské transportéry AMV od společnosti Patria a právě stroje Pandur. Do soutěže se zřejmě přihlásí také singapursko-irský typ Terrex. Tendru se nakonec nezúčastní švýcarská vozidla Piranha společnosti Mowag, kterou stejně jako Steyr-Daimler-Puch vlastní americký koncernt General Dynamics. "Bylo rozhodnuto, že si tyto dva projekty nebudou konkurovat. Transportér Piranha byl proto stažen, aby se zvýšily šance projektu Pandur II," uvedl Fuchs.

Mezi hlavní kritéria řízení bude patřit cena, podvozek s náhonem na osm kol, snadná přeprava vzduchem a schopnost firmy zajistit offsetové programy ve výši 100 procent ceny zakázky. Vojsku při výběru firmy pomáhá poradenská společnost PriceWaterhouseCoopers. Transportéry mají nahradit zastaralé typy OT-64, které vojsku slouží od druhé poloviny 60. let. Hlavními nedostatky starých vozů jsou nedostatečná ochrana posádky, nedokonalé přístroje a vzhledem ke stáří i nespolehlivost. Většina z nich už nefunguje.

Hospodaření státu se v dubnu propadlo do schodku 22,5 miliardy korun. Ještě v březnu vykazoval státní rozpočet přebytek 8,3 miliardy Kč. Důvodem je především částka 15,4 miliardy Kč, kterou stát v dubnu odeslal jako příspěvek na loňské stavební spoření, sdělilo ČTK ministerstvo financí. Rozpočet na celý letošní rok schválila poslanecká sněmovna se schodkem 83,6 miliardy korun. Loni v dubnu stát hospodařil s deficitem 38,1 miliardy Kč, takže letošní výsledek je meziročně téměř o 16 miliard korun lepší. Vláda od počátku roku vybrala již 269 miliard korun. Na daních a poplatcích stát získal přes 132 miliard Kč a z pojistného na sociální zabezpečení dalších téměř 100 miliard korun. Další miliardy získala ČR z Evropské unie.

Křest speciálního benefičního alba houslisty Jaroslava Svěceného zahájil v Praze 6. ročník Akce cihla, která získává prostředky pro lidi s mentálním postižením na bydlení v chráněných domácnostech mimo ústavy. Pořádající občanské sdružení Portus za vybrané peníze průběžně rozšiřuje chráněnou domácnost a dílnu na bývalé faře ve Slapech u Prahy, kde nyní žije 12 handicapovaných klientů. "Kdo si koupí cihlu, postaví na nohy sám sebe," prohlásil Jaroslav Svěcený. Lidé si na podporu projektu mohou zakoupit cihly, které se za 100 korun budou prodávat v Praze v ulici Na Příkopech a u Anděla. Novinkou letošního ročníku akce jsou kromě Svěceného "houslové cihly" také malé dřevěné kostky s logem Akce cihla. Příznivci projektu si je budou moci za 30 korun koupit v Praze 16. června v rámci Dne pro cihlu. Přispívat lze také prostřednictvím internetu a SMS zpráv z mobilních telefonů.

"Čekali jsme, že na Slapech bude taková první vlaštovka, po níž bude následovat spousta dalších a po pěti letech bude takových projektů dostatek, aby si každý zájemce s postižením mohl vybrat, zda bude žít v ústavu, rodině či komunitě," řekl ČTK předseda sdružení Portus Jiří Sobek. Postižení lidé však v Česku žijí stále převážně v ústavech, které jsou podle Sobka zastaralé a nedokážou jejich potřeby "efektivně naplnit".

V českých ústavech podle něj nyní žije asi 15.000 postižených, v chráněných domácnostech však pouze necelých pět stovek. "Tato služba je přitom v přepočtu na jednoho člověka stejně drahá jako život v ústavu," konstatoval Sobek. Výhodou "alternativních" projektů je přitom možnost individuální práce s klienty. Podle Sobka by navíc asi pětina lidí žijících v ústavech byla okamžitě schopna žít samostatně nebo pouze s minimální asistencí. Informace o charitativním projektu jsou uvedeny na internetové stránce www.akcecihla.cz.

Táhnoucí se vládní krize a způsob jejího řešení poškodily obraz České republiky v Evropské unii. Řekl to český velvyslanec ČR při EU Jan Kohout (ČSSD). Podle něj se projevil "nevkus" při způsobu řešení krize a v kruzích EU přestávali lidé situaci rozumět. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) ale s Kohoutovým názorem nesouhlasí. Nevkus přístupu a řešení podle Kohouta spočíval v původu koaliční krize, způsobu chování jejích jednotlivých aktérů i v její vleklosti. "Naši kolegové, diplomaté či zahraniční tisk přestávali celé záležitosti rozumět. Začala nabývat trochu tragikomických rysů," podotkl Kohout na tiskové konferenci při příležitosti prvního výročí vstupu Česka do EU.

"Polsko je v permanentní vládní krizi rok, je poškozen jeho obraz v Evropské unii? Maďarsko není zrovna v ideální politické situaci, Slovensko má menšinovou vládu rok a čtvrt, nikdo se nad tím nepozastavuje. My jsme měli vládní krizi, kterou jsme po třech týdnech vyřešili. Já si myslím, že to pan Kohout trošku přehnal," řekl ČTK Paroubek.

Vládní krize propukla poté, co vyšly najevo nejasnosti kolem majetkových poměrů tehdejšího premiéra Stanislava Grosse (ČSSD). Trvala skoro čtyři měsíce a Kohout byl jednu dobu kandidátem koalice na nového předsedu vlády. Nakonec se jím však stal sociální demokrat a bývalý ministr pro místní rozvoj Paroubek.

Pod názvem Obrazy války vystavuje Správa Pražského hradu v Tereziánském křídle Starého královského paláce tři kolekce fotografií, které se vztahují k druhé světové válce. Každá z nich vypráví samostatný příběh a dává nahlédnout na válku z jiného zorného úhlu, řekla kurátorka výstavy Daniela Mrázková. Výstava potrvá do 12. června. Záštitu nad ní převzal prezident Václav Klaus. Dokument o činnosti československé vlády v britském exilu podá divákům kolekce nazvaná Volá Londýn. Autorem objevných snímků je oficiální fotograf exilového ministerstva zahraničí Erich Auerbach. "Kolekce pocházející z britského zdroje začíná mobilizací z doby, kdy byl Auerbach ještě doma, poté zachycoval vstup prvních dobrovolníků do československé exilové armády. Zaznamenal, jak exilová vláda fungovala, jakou měla vážnost, jak například reagovala na lidickou tragédii," řekla Mrázková.

Auerbach jako občan židovského původu uprchl před nacisty nejprve do Polska, poté se dostal do Británie. Po válce získal místo v prestižním deníku, v roce 1947 přijel do Prahy dokumentovat stav země dva roky po válce, ale byl zatčen jako domnělý špion a snímky mu byly zabaveny. Od roku 1958 se věnoval fotografiím z hudebního prostředí. Prahu navštívil i za okupace v roce 1968. "Ačkoli již 30 let nežije, svým způsobem se touto výstavou znovu vrací do vlasti," řekla jeho dcera Monica Beaumontová, která kolekci snímků zapůjčila. Podle Mrázkové má o unikátní fotografie zájem Státní ústřední archiv.

Pod názvem Léta zmaru a naděje jsou vystaveny snímky předních českých fotografů, které zachycují válečnou dobu od okupace až po odchod německých vojsk z českého území. Mezi autory jsou zastoupeni Ladislav Sitenský, Karel Ludwig, Zdeněk Tmej, Václav Chochola, Miroslav Hák a další.

Svědectví sovětských válečných fotoreportérů podává výstava nazvaná Lidé, kteří zvítězili ve válce. Na přípravě této kolekce spolupracovala agentura RIA Novosti. Zvláštní pozornost pořadatelé věnovali československému armádnímu sboru a osvobození Prahy.