Zprávy | Z archivu rubriky

Práci české vlády hodnotí občané velmi nepříznivě, důvěru jí vyjádřilo nejméně lidí za posledních osm let. Naopak prezident Václav Klaus zůstává pro veřejnost nejdůvěryhodnějším ústavním představitelem, i když přízeň občanů k němu už několik měsíců postupně klesá. Téměř tři čtvrtiny obyvatel nejsou spokojeny s politickou situací v zemi. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti CVVM, která oslovila 1060 lidí starších patnácti let. Práci české vlády hodnotilo v dubnu příznivě pouze 14 procent oslovených lidí, téměř o polovinu méně než v předchozím měsíci. Důvěrou občanů otřásla především vládní krize, v době konání výzkumu ještě navíc nebylo jasné, kdo nahradí Stanislava Grosse ve funkci premiéra. Stejně nízkou důvěru měla vláda podle sociologů naposledy v prosinci 1997, když odcházel kabinet Václava Klause. Vláda je tak nyní pro občany nejméně důvěryhodnou institucí. Činnost Poslanecké sněmovny hodnotilo příznivě 15 procent obyvatel, senátorům věří 18 procent dotázaných. Oběma komorám vyjádřilo důvěru nejméně občanů v letošním roce.

Důvěra v prezidenta poklesla v porovnání s předchozím měsícem o dva procentní body, přesto mu stále věří 67 procent obyvatel. Příznivé hodnocení Klause se snižuje už od loňského listopadu, kdy mu vyjádřilo důvěru 75 procent oslovených.

Dosavadní velvyslanec České republiky v Rusku a bývalý ministr za ČSSD Jaroslav Bašta se v pátek podle očekávání stal kandidátem sociální demokracie na funkci prvního náměstka lidoveckého ministra zahraničí Cyrila Svobody. Na Baštovi se odpoledne podle informací ČTK dohodlo grémium nejsilnější vládní strany. Svoboda již dříve řekl, že Bašta je pro něj přijatelný. Pro část ČSSD je obsazení funkce druhého muže české diplomacie klíčové. Zajistí podle nich větší vliv strany na zahraniční politiku, čímž podmiňují svoji podporu koaliční vládě premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Poslanci ČSSD Jan Kavan a Vladimír Laštůvka žádali vedle personálních změn také lepší spolupráci Černínského paláce se zahraničním výborem sněmovny. Bašta nahradí současného náměstka Jana Winklera, který se má stát velvyslancem v Británii. Jako o možném Baštově nástupci v Moskvě se již delší dobu mluví právě o Laštůvkovi.

Případ letadla, jež mělo přepravovat vězně americké tajné služby CIA a předloni údajně startovalo z Česka, se příští týden možná dostane na program parlamentních interpelací. V rozhovoru pro ČTK to připustil místopředseda sněmovního zahraničního výboru Václav Exner (KSČM). Kauzu by údajně mohl otevřít člen tohoto výboru za ČSSD Petr Lachnit. ČTK se ho v pátek nepodařilo zastihnout. Deník Právo citoval americký list The New York Times, podle něhož z Prahy odletělo v létě 2003 do Uzbekistánu nejméně jedno letadlo s lidmi zadržovanými CIA kvůli podezření ze spolupráce s teroristy. Mimo území USA Washington údajně posílá zajatce proto, aby je mučením přinutil mluvit. Podle mluvčí ministerstva vnitra Radky Kovářové neměl resort ještě ve čtvrtek o případu žádné informace. Ministr vnitra František Bublan v pátek uvedl, že se záležitostí zabývá.

Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že ho šéf sněmovny Lubomír Zaorálek nemusí vyzývat k zahájení věcné debaty o euroústavě. Mluvčí Hradu Petr Hájek v pátek ČTK sdělil, že prezident již debatu vede a jako první ji v ČR veřejně inicioval. Podle mluvčího by bylo nejlepší, kdyby Zaorálek sám zformuloval a zveřejnil své případné kladné argumenty na obhajobu evropské ústavy. Klaus reagoval na Zaorálkovu nabídku zorganizovat veřejnou debatu o euroústavě v Poslanecké sněmovně. Podle Klause nejsou náhražkou vážné a potřebné debaty "jednorázové" a "okázalé" duely, k nimž Zaorálek vyzývá. Zaorálek a Klaus se v posledních týdnech dostali do ostrých sporů o význam a potřebu euroústavy a dopisovali si tom. "Prezidenta republiky není třeba k zahájení věcné debaty o evropské ústavě vyzývat, neboť tuto debatu jako první u nás veřejně inicioval a soustavně ji vede," stojí v prohlášení. Klaus euroústavu kritizuje, Zaorálek hájí. Prezident šéfa sněmovny obvinil z toho, že svými veřejnými výroky zpochybnil věcnou debatu o ústavní smlouvě EU a podněcuje vášně vztahující se k tomuto tématu. Podle Zaorálka "prezident pokračuje dále ve stylu: nemá smysl vést polemiku s těmi, kteří se mnou nesouhlasí".

Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell vyzval europoslance po nedávné výměně názorů s českým prezidentem Václavem Klausem, aby sice dál propagovali ústavní smlouvu Evropské unie, ale aby se při tom nevměšovali do vnitrostátní debaty vedené o dokumentu v členských zemích. ČTK to sdělil po pátečním rozhovoru s Borrellem v Budapešti předseda Senátu Přemysl Sobotka. Borrellův mluvčí Jacques Nancy odmítl tuto informaci komentovat. "Předseda Evropského parlamentu nemíní cokoli dodávat k dopisu, který osobně napsal českému prezidentovi Václavu Klausovi. Tento dopis jasně odráží jeho pozici a postoj Evropského parlamentu," řekl Nancy ČTK.

Mediální společnost Central European Media Enterprises (CME) dokončila převzetí kontrolního podílu v české televizní stanici TV Nova od skupiny PPF zhruba za 900 milionů dolarů (necelých 21 miliard korun). CME nyní plánuje zahájit v České republice vysílání na dalších třech kanálech a vstoupit na pražskou burzu, napsal v pátek britský list Financial Times. CME ve vlastním sdělení ze čtvrtka uvedla, že dokončila koupi 85 procent akcií TV Nova od PPF. Zbývající podíl Petera Kršáka ve firmě CET 21, která drží vysílací licenci, získá podle březnové dohody do třetího čtvrtletí. Poté firma se sídlem na Bermudách uplatní právo na odkoupení zbývajících 15 procent Novy od PPF a celkově zaplatí za Novu přibližně 930 milionů dolarů. CME také uvedla, že k financování koupě Novy získala vydáním obligací a akcií 709 milionů dolarů. "Je to pro CME historická chvíle," uvedl ve sdělení generální ředitel CME Michael Garin a dodal, že TV Nova zvýší tržby CME na dvojnásobek. "Z přední vysílací společnosti ve střední a východní Evropě jsme se stali dominantní společností," řekl Garin.

Druhá světová válka a vojenská invaze do Československa v roce 1968, na níž se Rumunsko odmítlo účastnit, - to byla témata, o nichž v pátek v Praze hovořili bývalý rumunský král Michal I. a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na osvobozování tehdejšího Československa od nacismu se v roce 1945 podílelo i rumunské vojsko, jehož vrchním velitelem byl v té době právě král Michal, sdělilo v pátek ČTK ministerstvo zahraničí. Během rozhovoru si Svoboda a král připomněli nejen 60 let od skončení války, ale i okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy před 37 lety. Svoboda ocenil zásadový postoj Rumunska, které se jako jediný člen tehdejší Varšavské smlouvy do invaze nezapojilo. Svoboda s králem hovořili dále o budoucím členství Rumunska v EU. Bývalý rumunský král Michal I. je v České republice od čtvrtka do soboty. Doprovází ho choť Ana a princ Radu. Někdejší panovník se účastní pietních aktů k 60. výročí konce druhé světové války v různých koutech České republiky.

Polský ropný koncern PKN Orlen zaplatí za koupi státního podílu v petrochemické skupině Unipetrol zřejmě 24. května. V tuto chvíli jde o předběžný termín, řekla v pátek ČTK mluvčí Fondu národního majetku Petra Krainová. V den platby pak převede fond společnosti PKN akcie Unipetrolu. Vláda za svůj 63procentní podíl získá 13,05 miliardy korun. PKN zatím zaplatil desetinu kupní ceny, tedy 1,305 miliardy korun. Doplatit tak zbývá zhruba 11,75 miliardy korun. Pokud transakce nebude hotova zhruba do začátku června, může od ní PKN i český stát bez sankcí odstoupit. Po převedení zbývající částky budou mít strany možnost provést audit, na jehož základě by mohly nárokovat úpravu konečné ceny. Podle dřívějšího vyjádření některých ekonomů by konečná cena mohla vlivem lepšího hospodaření Unipetrolu v loňském roce stoupnout až o 15 procent.

V areálu brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny možná vznikne mezinárodní centrum klinického výzkumu. Usiluje o to známá americká klinika Mayo, jejíž zástupce v pátek o podpoře projektu jednal v Praze s agenturou CzechInvest, řekla ČTK mluvčí agentury Jana Víšková. Projekt je podle ní výsledkem dlouhodobé týmové spolupráce expertů obou ústavů, kteří mají na svém kontě už řadu patentů v oboru lékařské techniky. S vládní agenturou jednal o projektu mezinárodního výzkumného centra Virend Somers, šéfkardiolog kliniky Mayo. "Česko je díky mimořádné úrovni zdejší vědy a výzkumu skvělým místem pro projekt tohoto typu a rozsahu," řekl Somers. Podrobnosti ke vzniku centra nechce zatím agentura prozradit.

Výkřikem Hurá! přivítala v pátek zhruba stovka tankistů v Přáslavicích na Olomoucku na své základně bojový prapor, který získali od prezidenta při příležitosti oslav konce druhé světové války. Kromě prestižního ocenění se nyní tankisté mohou pochlubit také udělením čestného názvu Hanácký. Tankový prapor v Přáslavicích je jediný svého druhu v republice. "Bojový prapor pro každý vojenský útvar znamená nejvyšší ocenění, které může prezident republiky udělit za dosažené výsledky v bojové, střelecké či taktické přípravě, kterou vojáci absolvují během několika let. Je to dlouhodobý proces," řekl v pátek ČTK Jiří Klement ze 73. tankového praporu. Podotkl, že pro prapor to znamená i ocenění jeho práce při povodních v roce 1997 či v roce 2002. Historickým názvem Hanácký prapor si přáslavičtí vojáci připomínají zároveň i historické kořeny své posádky. "Předchůdci tohoto praporu se datují až do roku 1655, kdy vznikl v Bavorsku po třicetileté válce pluk. Ten historicky procházel různými anabázemi až do vzniku 6. střeleckého Hanáckého pluku na Rusi. Odtud se název přenáší," uvedl Klement. Dodal, že k názvu patří i historické zvolání Hanáci, držte se!, kterým povzbuzoval umírající zástupce velitele své vojáky rekrutováné z oblasti Hané při obléhání Vídně Turky.