Zprávy | Z archivu rubriky

Dosavadní velvyslanec České republiky v Rusku a bývalý ministr za ČSSD Jaroslav Bašta se v pátek podle očekávání stal kandidátem sociální demokracie na funkci prvního náměstka lidoveckého ministra zahraničí Cyrila Svobody. Na Baštovi se odpoledne podle informací ČTK dohodlo grémium nejsilnější vládní strany. Svoboda již dříve řekl, že Bašta je pro něj přijatelný. Pro část ČSSD je obsazení funkce druhého muže české diplomacie klíčové. Zajistí podle nich větší vliv strany na zahraniční politiku, čímž podmiňují svoji podporu koaliční vládě premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Poslanci ČSSD Jan Kavan a Vladimír Laštůvka žádali vedle personálních změn také lepší spolupráci Černínského paláce se zahraničním výborem sněmovny. Bašta nahradí současného náměstka Jana Winklera, který se má stát velvyslancem v Británii. Jako o možném Baštově nástupci v Moskvě se již delší dobu mluví právě o Laštůvkovi.

Výkřikem Hurá! přivítala v pátek zhruba stovka tankistů v Přáslavicích na Olomoucku na své základně bojový prapor, který získali od prezidenta při příležitosti oslav konce druhé světové války. Kromě prestižního ocenění se nyní tankisté mohou pochlubit také udělením čestného názvu Hanácký. Tankový prapor v Přáslavicích je jediný svého druhu v republice. "Bojový prapor pro každý vojenský útvar znamená nejvyšší ocenění, které může prezident republiky udělit za dosažené výsledky v bojové, střelecké či taktické přípravě, kterou vojáci absolvují během několika let. Je to dlouhodobý proces," řekl v pátek ČTK Jiří Klement ze 73. tankového praporu. Podotkl, že pro prapor to znamená i ocenění jeho práce při povodních v roce 1997 či v roce 2002. Historickým názvem Hanácký prapor si přáslavičtí vojáci připomínají zároveň i historické kořeny své posádky. "Předchůdci tohoto praporu se datují až do roku 1655, kdy vznikl v Bavorsku po třicetileté válce pluk. Ten historicky procházel různými anabázemi až do vzniku 6. střeleckého Hanáckého pluku na Rusi. Odtud se název přenáší," uvedl Klement. Dodal, že k názvu patří i historické zvolání Hanáci, držte se!, kterým povzbuzoval umírající zástupce velitele své vojáky rekrutováné z oblasti Hané při obléhání Vídně Turky.

Nejlepší domácí historickou publikací za uplynulý rok se v pátek stala kniha Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa od Daniely Tinkové. Výsledky ankety pořádané časopisem Dějiny a současnost byly vyhlášeny v pátek na veletrhu Svět knihy. Nejvýznamnější historické práce vybírali odborníci ve dvou kategoriích - domácí a překladové. Vítězná kniha, kterou vydalo nakladatelství Argo, sleduje, jak se měnilo chápání trestného činu v době radikálních společenských změn na přelomu 18. a 19. století. Prostorově je autorka zakořeněna v osvícensko-revoluční napoleonské Francii. Nabízí však i pohled do habsburské monarchie, s důrazem na české země a Toskánsko. Kromě vysoké odborné úrovně zdobí knihu i srozumitelnost. "Čtivost a odbornost se nevylučují," řekla Tinková. Z domácích autorů byl dále oceněn Karel Durman za první díl knihy Popely ještě žhavé nazvaný Válka a nukleární mír. Třetím titulem, který akademiky zaujal, byla kniha Petra Mati Svět české aristokracie 1500-1700 od nakladatelství Lidové noviny.

Druhá světová válka a vojenská invaze do Československa v roce 1968, na níž se Rumunsko odmítlo účastnit, - to byla témata, o nichž v pátek v Praze hovořili bývalý rumunský král Michal I. a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na osvobozování tehdejšího Československa od nacismu se v roce 1945 podílelo i rumunské vojsko, jehož vrchním velitelem byl v té době právě král Michal, sdělilo v pátek ČTK ministerstvo zahraničí. Během rozhovoru si Svoboda a král připomněli nejen 60 let od skončení války, ale i okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy před 37 lety. Svoboda ocenil zásadový postoj Rumunska, které se jako jediný člen tehdejší Varšavské smlouvy do invaze nezapojilo. Svoboda s králem hovořili dále o budoucím členství Rumunska v EU. Bývalý rumunský král Michal I. je v České republice od čtvrtka do soboty. Doprovází ho choť Ana a princ Radu. Někdejší panovník se účastní pietních aktů k 60. výročí konce druhé světové války v různých koutech České republiky.

Český rozhlas Plzeň vydal k 60. výročí rozhlasového vysílání knihu Svobodná Plzeň hovoří. Autorka Eva Klausnerová v ní zachytila historii plzeňského rozhlasu od roku 1945 až do současnosti. ČTK to řekl Pavel Bouda z rozhlasu. "Název knihy tvoří první slova památného hlášení Karla Šindlera, pozdějšího prvního ředitele plzeňského Českého rozhlasu, který takto ohlašoval převzetí německé vysílačky českými vlastenci. Kniha je věnována právě jemu," uvedl Bouda. Autorka v rozhlase dlouhá léta pracovala, nyní už je v penzi. V knize popisuje nejen dramatické okamžiky počátků vysílání v květnových dnech roku 1945, ale i další historické okamžiky, například v letech 1953 a 1968. Knihu napsala na základě vzpomínek řady spolupracovníků a tehdejších zaměstnanců rozhlasu.

V plné síle, tedy i s Jaromírem Jágrem, by se měli představit čeští hokejisté v sobotním utkání osmifinálové skupiny mistrovství světa proti Slovensku. Hvězda mužstva a jeden z nejsledovanějších hráčů celého šampionátu v pátek absolvoval ve vídeňské Stadthalle první trénink od úterního utkání s Německem, v němž mu obránce soupeře zlomil malíček. Zraněný prst mu chránil speciální kryt. "Proti Slovákům na devadesát procent nastoupím," řekl Jágr novinářům po páteční odpolední přípravě. "Záleží spíš na tom, jak dlouho v utkání vydržím," dodal opatrně. Zranění se podle slov odchovance kladenského hokeje ozývá především při přebírání přihrávky a při střelbě. "Je to čerstvě zlomené, takže to bolí. A razance rány není žádná," usmál se kysele. "Kdybych měl zlomenou horní ruku, asi by s tím šlo hrát v klidu, ale s tou spodní, do níž dávám veškerou sílu, je to složitější. Zvykám si držet hokejku vlastně jen třemi prsty," pravil.

Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že ho šéf sněmovny Lubomír Zaorálek nemusí vyzývat k zahájení věcné debaty o euroústavě. Mluvčí Hradu Petr Hájek v pátek ČTK sdělil, že prezident již debatu vede a jako první ji v ČR veřejně inicioval. Podle mluvčího by bylo nejlepší, kdyby Zaorálek sám zformuloval a zveřejnil své případné kladné argumenty na obhajobu evropské ústavy. Klaus reagoval na Zaorálkovu nabídku zorganizovat veřejnou debatu o euroústavě v Poslanecké sněmovně. Podle Klause nejsou náhražkou vážné a potřebné debaty "jednorázové" a "okázalé" duely, k nimž Zaorálek vyzývá. Zaorálek a Klaus se v posledních týdnech dostali do ostrých sporů o význam a potřebu euroústavy a dopisovali si tom. "Prezidenta republiky není třeba k zahájení věcné debaty o evropské ústavě vyzývat, neboť tuto debatu jako první u nás veřejně inicioval a soustavně ji vede," stojí v prohlášení. Klaus euroústavu kritizuje, Zaorálek hájí. Prezident šéfa sněmovny obvinil z toho, že svými veřejnými výroky zpochybnil věcnou debatu o ústavní smlouvě EU a podněcuje vášně vztahující se k tomuto tématu. Podle Zaorálka "prezident pokračuje dále ve stylu: nemá smysl vést polemiku s těmi, kteří se mnou nesouhlasí".

V Jihlavě v pátek dopoledne začaly oslavy 60. výročí konce války. Stovky lidí na Masarykově náměstí sledovaly inscenované osvobození města Rudou armádou a jednotkami československých vojáků. Představení, jehož scénář měl podle pořadatelů oporu ve skutečné historii, začalo příjezdem limuzíny s důstojníkem wehrmachtu, který pronesl projev o vůdcově tajné zbrani. "Máme dost sil, abychom celé město zlikvidovali," hřímal důstojník, kterého však náhle přerušila střelba. Na náměstí přijeli první ruští vojáci. Rozpoutala se divoká přestřelka. Duněly výstřely z lehkých i těžkých zbraní, vzduchem létaly prázdné nábojnice. Útočící jednotky zvítězily, zbytek Němců se za aplausu přihlížejících vzdal. Vystoupení sledoval i Julij Chižinskij, který se před 60 lety na osvobození Jihlavy podílel. "Na radnici jsem pak přijal kapitulaci od německého důstojníka. Byl to nejšťastnější den mého života," řekl s dojetím Chižinskij.

Zkusit si psát brkem, tisknout a vázat knihy, listovat historickými rukopisy či novinami v digitální podobě budou moci návštěvníci zcela nové expozice v Muzeu knihy Národního muzea ve Žďáru nad Sázavou. Připravuje se její modernizace za zhruba 20 milionů korun. Libreto by mělo být podle ředitele Národního muzea v Praze Michala Lukeše hotovo do pololetí, realizace nejlépe za dva roky - k 50. výročí vzniku expozice v zámku Kinských. Ředitelka Knihovny Národního muzea Marie Šírová tak optimistická není, do výročí se to podle ní asi nestihne. Hlavním problémem bude sehnat peníze. "Priorita Národního muzea je rekonstrukce budovy na Václavském náměstí," řekla v pátek Šírová ČTK. Na libretu už ale pracuje: staré, vlastivědné pojetí expozice vezme za své. "Za 50 let se změnilo pojetí historie, muzeologie a vůbec systém prezentace muzejních předmětů," podotkla. Kvůli chybějícím penězům na obnovu národní expozice v zámku se před lety rozhořel boj mezi žďárskou radnicí a starým vedením Národního muzea. Po městu chtělo příspěvek na obnovu vitrín. Hrozilo, že expozici ze zámku přestěhuje. Nynější ředitel Lukeš míní, že muzeum má na zámku letitou tradici a díky právě uzavřené smlouvě s Radslavem Kinským ve Žďáru zůstane a získá novou podobu.

Práci české vlády hodnotí občané velmi nepříznivě, důvěru jí vyjádřilo nejméně lidí za posledních osm let. Naopak prezident Václav Klaus zůstává pro veřejnost nejdůvěryhodnějším ústavním představitelem, i když přízeň občanů k němu už několik měsíců postupně klesá. Téměř tři čtvrtiny obyvatel nejsou spokojeny s politickou situací v zemi. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti CVVM, která oslovila 1060 lidí starších patnácti let. Práci české vlády hodnotilo v dubnu příznivě pouze 14 procent oslovených lidí, téměř o polovinu méně než v předchozím měsíci. Důvěrou občanů otřásla především vládní krize, v době konání výzkumu ještě navíc nebylo jasné, kdo nahradí Stanislava Grosse ve funkci premiéra. Stejně nízkou důvěru měla vláda podle sociologů naposledy v prosinci 1997, když odcházel kabinet Václava Klause. Vláda je tak nyní pro občany nejméně důvěryhodnou institucí. Činnost Poslanecké sněmovny hodnotilo příznivě 15 procent obyvatel, senátorům věří 18 procent dotázaných. Oběma komorám vyjádřilo důvěru nejméně občanů v letošním roce.

Důvěra v prezidenta poklesla v porovnání s předchozím měsícem o dva procentní body, přesto mu stále věří 67 procent obyvatel. Příznivé hodnocení Klause se snižuje už od loňského listopadu, kdy mu vyjádřilo důvěru 75 procent oslovených.