Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Jiří Paroubek byl jedním z mnoha účastníků sobotních pietních aktů k uctění památky padlých českých i zahraničních vojáků na pražských Olšanských hřbitovech. V rámci 60. výročí osvobození Československa položili k několika památníkům věnce také další čeští politici a zástupci armády, ale i pamětníci druhé světové války a členové zahraničních delegací. Všichni se nejprve zastavili u Vojenského hřbitova, jehož součástí je 264 hrobů především britských, ale i polských, kanadských, australských a novozélandských letců, námořníků a členů pozemních sil, kteří padli při osvobození Československa nebo v zajateckých táborech. Další zastávka byla u památníku a několika stovek hrobů sovětských vojáků, kde se obětem války poklonili i zástupci delegací z Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny. Poté se několik desítek účastníků akce, mezi nimž bylo mnoho válečných veteránů z Česka i ze zahraničí, přesunulo k památníku bulharských vojsk a nakonec k pomníku Pražského povstání, kde vzdali hold českým povstalcům, vojákům, odbojářům a legionářům. "Po těch šedesáti letech mě samotného překvapilo, že v průzkumech veřejného mínění je dnes pro třetinu lidí válka vzdálená ozvěna," podotkl premiér Paroubek. Uvedl, že je však důležité připomínat si oběti války a jejich památku, "protože ve druhé světové válce šlo o civilizaci, o boj za demokracii a uchování základních hodnot civilizace". Premiér také připomenul zásluhy československých vojáků bojujících za války v zahraničí. "Byl to ohromný vklad pro naši státnost, že jsme měli opravdu významné zastoupení v zahraničních silách na východě i na západě. Pro vývoj země to byla také významná věc," dodal Paroubek.

Město Bělá pod Bezdězem na Mladoboleslavsku nebude moci zatím přeměnit vojenský areál Vazačka na průmyslovou zónu. Proti původním předpokladům armáda dosud prostor neuvolnila a bude areál využívat zřejmě až do konce roku 2006, řekla ČTK starostka Daniela Vernerová. Podle původních plánů armády totiž měla bělská posádka zdejší areál opustit ke konci roku 2004. Město proto začalo projednávat potřebnou změnu územního plánu a v předstihu jednat i s možnými zájemci o využití této zóny. Změny v armádní koncepci ale jednání zastavily a podle starostky není ani jisté, zda se armádě podaří areál do konce příštího roku skutečně vyklidit. Areál Vazačka má přitom podle ní velmi dobré předpoklady pro průmyslové využití. Je až za městem a přitom je napojen na všechny inženýrské sítě a v blízkosti frekventované silnice první třídy mezi Českou Lípou a Mladou Boleslaví. Podnikatelé i z řad místních firem podle Vernerové měli o Vazačku zájem, ale nyní je budoucnost areálu opět nejistá. Vernerové by nevadilo, kdyby armáda dále areál aktivně využívala jako ještě před několika lety. Ta jej však v současné době podle informací radnice využívá spíše jako sklad a stěhuje sem i další nepotřebný materiál z jiných rušených posádek. Vedení města již dříve upozorňovalo, že bude obtížné v tomto stádiu zabránit chátrání a devastaci areálu. "Jsme současným vývojem situace zklamáni," konstatovala starostka.

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda označil u příležitosti 60. výročí konce druhé světové války Německo za "mírumilovný a hluboce demokratický stát". V rozhovoru pro agenturu DPA vyjádřil zároveň pochopení pro fakt, že také Němci vzpomínají na své oběti války. "Umím si představit smutek německé matky, která ztratila syna. Perspektivu utrpení druhé strany pro mě otevřely povídky Heinricha Bölla, aniž by se přepisovaly dějiny," řekl Svoboda. "Není pochyb o tom, kdo byl tenkrát útočníkem a kdo byl okupovanou zemí," dodal. Podle agentury je Svoboda zcela srozuměn s tím, že se vzpomínkového aktu k ukončení války v Moskvě zúčastní také spolkový kancléř Gerhard Schröder. "Je dobře, že se představitelé kdysi znepřátelených zemí setkávají," řekl. Šéf české diplomacie pochválil vznik památníku zavražděných Židů, který bude otevřen příští úterý v Berlíně. "Vzpomínka na zdrcující fakt holokaustu mi vždy přinese na mysl varování, že žádná demokracie není bezpečná před ohrožením," uvedl ministr. Skepticky se však Svoboda vyjádřil k záměru německého Svazu vyhnanců vybudovat v Berlíně Centrum proti vyhánění. Ministr vyjádřil podezření, zda středem jeho pozornosti nebude nucené vysídlení Němců. "To by byl samozřejmě falešný pohled na dějiny," řekl.

Čarodějnice z celého okolí se slétly do prostor historického hradu Sovinec na Bruntálsku. Upálení se však tentokrát bát nemusejí. Návštěvníci hradu se naopak pustili do hledání té "nejhezčí" z nich. Během víkendu nazvaného Přízrak z temné věže spatří lidé na Sovinci kromě ošklivých ženštin i kejklíře či ohňovou show. "Čarodějnice se už slétají. Přistávat jsem je sice neviděl, ale chodí po hradě s košťaty. Akci konáme již po několikáté. Ženské od plotny obvykle obléknou dcery, nastrojí se i chataři a přijdou se ukázat," řekl ČTK kastelán hradu Pavel Zástěra. Na rozdíl od minulého týdne, kdy se čarodějnice na mnoha místech v zemi pálily, se podobných pronásledování bát na hradě již nemusejí. "Zatím jsme žádnou z nich neupálili. Alespoň si tedy žádná nestěžovala," podotkl kastelán. Kromě čarodějnic mohou návštěvníci hradu po celý víkend obdivovat i vystoupení několika šermířských skupin či mýticko- démonický program plný ohňových efektů. "Ohňovou show stojí za to vidět. Její součástí je dynamická muzika a do toho několik polovyslečených chlapů, kteří žonglují s loučemi," popsal kastelán. Dodal, že chybět na hradě nebudou po celý víkend ani kejklíři. Na své si přijdou i děti, pro které šermíři připravili sérii pohádek.

Monumentální bronzová socha generála George Pattona, jehož vojáci v květnu 1945 osvobodili západ Čech, stojí v Dýšině na Plzeňsku. Jejímu slavnostnímu odhalení přihlížely i za hustého deště stovky lidí, s dojetím a slzami v očích soše svého velitele salutovali i američtí veteráni, kteří jsou na Plzeňsku na oslavách osvobození. Hluboké dojetí nad poctami generálu Pattonovi neskrýval ani jeho vnuk George Patton Waters. Nevelká obec nedaleko Plzně se rozhodla umístit před svou základní školou sochu, která měla původně stát v Plzni. Tam se totiž zvedla vlna odporu kvůli jejímu autorovi, sochaři Jaroslavu Bockerovi vedenému v seznamech komunistické Státní bezpečnosti. Plzeňská radnice se rozhodla sochu nepodpořit, protože na ni také nebylo vypsáno výběrové řízení, později vypověděla i nájemní smlouvu na pozemek pod sochou. Se smíšenými pocity sledoval slavnost i Bocker skrytý v davu lidí. "Jsem nesmírně rád, že ta socha tady je, mám ale smíšené pocity a zatím nevím, co říct. Mně možná až po nějaké době dojde, že se vlastně stal malý zázrak, že ta socha je postavená a slouží lidem," řekl ČTK Bocker. Kampaň proti němu se ho prý dotkla. Slov se nedostávalo ani mnoha veteránům, kteří sochu uviděli. "Je to on, je to nádhera," s dojetím pouze šeptal Earl Ingram. "Jsou věci a jsou lidé, které v životě nezapomenete. Pro mě to byla druhá světová válka, válka v Koreji a z lidí právě generál Patton - skvělý muž, skvělý vůdce. Jsem hrdý, že jsem pod ním sloužil," dodal další z veteránů Leonard Melvin. Podle starostky Dýšiny Václavy Kuklíkové bylo na konci války v části obce nazvané Nová Huť velitelství 22. sboru Pattonovy armády. Sám generál do obce jezdil, měl tu polní letiště a učinil zde i určitá historická rozhodnutí. "Chtěli jsme především oddělit výtvarno od politikaření, sochu a význam generála Pattona od politikaření a chtěli jsme důstojně oslavit 60. výročí osvobození," řekla ČTK starostka. Ve svém emotivním projevu několikrát zdůraznila, že obec se nebála vztyčit sochu, která vzbudila tolik emocí. "Tato akce patří do 60. výročí oslav osvobození, vojska generála Pattona osvobodila západní Čechy, a ta socha tu už měla být dávno," řekl ČTK náčelník generálního štábu Pavel Štefka, který se slavnosti také účastnil.

Téměř 70 potápěčů z Libereckého kraje i vzdálenějších míst České republiky se sjelo do Jablonce nad Nisou, aby se zúčastnili jubilejního desátého čištění přehrady. "Přestože to není tak dlouho, co byla přehrada vypuštěná a vyčištěná, při cvičném potápění jsme si všimli, že už je v ní zase harampádí," řekl ČTK organizátor akce Jaroslava Kočárek ze společnosti Snakesub. Poprvé se čištění přehrady uskutečnilo v roce 1996. "Rok před tím jsem se poprvé potápěl a v jablonecké přehradě mě zaskočilo, kolik tam bylo nepořádku, chtěl jsem s tím něco udělat a ukázat lidem, co všechno jsou tam schopni naházet," řekl Kočárek. Proto o rok později zorganizoval první čištění přehrady. "Odpadem jsme tehdy naplnili dva velkoobjemové kontejnery, letos toho naštěstí tolik nebylo," poznamenal. Jabloneckou přehradu pak potápěči čistili ještě v roce 1997 a v dalších letech se přestěhovali do sousedního Liberce, protože byla kvůli opravám hráze vypuštěna. "Desátý ročník jsme ale chtěli uspořádat opět tady," dodal Kočárek. Největším dosavadním úlovkem při čištění přehrad byl podle něj zřejmě trezor, který vážil kolem 200 kilogramů. Předloni zase hasiči v Liberci objevili 120 centimetrů dlouhou vanu. Takové úlovky v sobotu v Jablonci potápěči neobjevili. Našli pneumatiky, zrezavělý bicykl a značky automobilů. Za nejkurióznější nález lze zřejmě považovat automat na kuličky ze supermarketu. Jen počasí potápěčům moc nepřálo - teploty vzduchu se pohybovaly kolem osmi až 10 stupňů nad nulou a tak se potápěči do vody, která měla kolem 14 stupňů celsia chodili vlastně ohřát.

Mluvčí vlády Veronika Skořepová v sobotu odstoupila ze své funkce. Nechce diskreditovat vládu a zároveň odmítá spekulace o údajných nesprávných faktech v jejím životopise, o kterých v pátek informovala média. ČTK to řekla Skořepová. Mluvčí nového kabinetu Jiřího Paroubka se přitom stala teprve před několika dny. "Cítím, že jsem se stala, možná i částečně kvůli vlastnímu neobratnému vyjádření v tisku, objektem sílící negativní mediální kampaně," sdělila. Paroubek ČTK řekl, že důvodem odchodu Skořepové rozhodně nejsou "nepřesnosti" v jejím životopise. "Ty důvody nevyplývají ani z naší spolupráce, ta byla výborná až vynikající," prohlásil premiér. Za příčinu odstoupení mluvčí považuje rozhovor, který poskytla čtvrtečnímu magazínu Mladé fronty Dnes. "Vybočil z obvyklé profesionality," poznamenal. Zatím nemá jasno, kdo a kdy by mohl Skořepovou nahradit.

Média v pátek informovala o tom, že Skořepová ve svém životopisu mimo jiné uvedla praxi ve funkcích, ve kterých nikdy nepracovala. Pětadvacetiletá bývalá novinářka od ledna dělala mluvčí Paroubkova ministerstva pro místní rozvoj. Skořepová se v rozhovoru pro magazín Mladé fronty Dnes přiznala k tomu, že má mezery ve vzdělání. Absolvovala střední průmyslovou školu textilní. Dva roky studovala vyšší odbornou školu, obor finance a řízení. Studium však nedokončila. Problémy má také se znalostí cizích jazyků. "Angličtinu beru od nuly. Sice jsem z ní maturovala, ale mám mezery. Přiznávám, že vzdělání je mým nedostatkem. Mám praxi, zkušenosti, ale vzdělání mi chybí. Platí to obecně i v jazycích," řekla ve čtvrtečním rozhovoru. Skořepová také přiznala nedostatky ve znalostech politiky a ekonomie.

V elegantní pány s klobouky a dámy oděné v krásných historických róbách se mohli proměnit návštěvníci Luhačovic na Zlínsku. V muzejním fotoateliéru přímo na lázeňské kolonádě se nechávali zvěčnit v secesních kostýmech, které jim zapůjčilo místní muzeum. Lidé chtiví stylové tónované fotografie si mohli vybrat ze dvou desítek kostýmů a řady doplňků. S převlékáním ani správnou velikostí si starosti dělat nemuseli. Kostýmy jsou totiž šité tak, že se jen zepředu navlečou na běžné oblečení a vzadu zašněrují. "Muzejní fotoateliér jsme lidem poprvé nabídli před třemi lety, byla to taková atrakce při oslavách 100 let společnosti Lázně Luhačovice. A protože před sto lety vláda módě i umění secese, rozhodli jsme se pro líbivé secesní kostýmy, které jsme nechali ušít podle starých střihů a módních žurnálů," řekla ČTK pracovnice muzea Blanka Petráková. Každý kostým je zajímavý, ale ve fotoateliéru už vědí, po kterém ženy sáhnou nejčastěji. Líbil se jim hlavně jednoduchý, ale velice slušivý kostým ve smetanové barvě zdobený krajkou. Muži si mohli vybrat z několika kravat, motýlků a klobouků. O účes se ženy starat nemuseli, na hlavu totiž patří klobouk, k dispozici byl například zdobený květinami nebo drobnými zvířátky. Netradiční fotografii, která věrně napodobuje snímky z doby před sto lety, si lidé mohli do rodinného alba odnést jen hodinu po focení. O atraktivní pozadí snímku se postaral slavný Jurkovičův dům v centru kolonády.

Rekonstrukci bojů o Český rozhlas, konanou u příležitosti 60. výročí Pražského povstání, v sobotu odpoledne v dešti shlédlo zhruba 8000 lidí. Zaplnili Vinohradskou třídu u budovy rádia i přilehlé ulice. Samotnou bitku doplnily dobové vozy, tramvaje i původní dopravní značky a názvy ulic. Po bojové ukázce dostali pamětníci povstání odznaky. Akce navázala na o něco menší čtvrteční podívanou, při které předvedli členové historických klubů, převlečení za české povstalce na jedné straně a za německé jednotky SS na straně druhé, první den bojů o rozhlas. Němci při nich byli 5. května 1945 zatlačeni do suterénu rádia a museli se vzdát. V sobotu akci doplnil útok nacistického polopásového obrněného transportéru a další německé techniky, která se rozhodla dobýt budovu zpět. Kvůli nasazení obrněnců s těžší ráží byla střelba o poznání hlučnější než ve čtvrtek. Zvlášť dětem se ukázka přes deštivé počasí líbila. "Bylo to moc hezké, hlavně ty zvuky byly dobré. Déšť nám nevadil, jsme skauti," řekla ČTK asi desetiletá Veronika Samcová. Pamětník bojů o rozhlas Jaroslav Anděl tvrdí, že sobotní rekonstrukce skutečné střetnutí před 60 lety přiblížila jen z části. "Ono to úplně takhle neprobíhalo, tenkrát tady zasáhl bombardér, který tady na rádio pustil bombu. Zabilo to tam přes 50 lidí," vzpomínal. Vyznamenání Bojovník rozhlasu dostali pamětníci Václav Šafr, Vladislav Baudisch, Rudof Heber, Antonín Štícha, Lubor Šušlík a náměstek policejního prezidenta Oldřich Martinů. Při potyčkách v budově Českého rozhlasu mezi 5. a 8. květnem 1945 padlo 89 jeho pracovníků, českých policistů a dalších povstalců. Boje u rozhlasu patřily v rámci Pražského povstání k těm nejtvrdším. Více se o rekonstrukci bojů o rozhlas dozvíte v rubrice Události.

Ottovo nakladatelství, které je v poslední době známé jako vydavatel pamětí expremiéra Miloše Zemana a jako údajný padělatel českého vydání Harryho Pottera, dostalo na veletrhu Svět knihy anticenu Skřipec. Obec překladatelů ji tradičně udílí nejhoršímu překladu nebo zavrženíhodnému nakladatelskému počinu z minulého roku. "Ottovo nakladatelství již podruhé ukradlo překlad slavného románu Saint-Exupéryho Malý princ, který připravila Zdenka Stavinohová," řekl ČTK člen poroty Skřipce Libor Dvořák. V případě zmíněné edice Malého prince jde o opakované zneužití překladu, kniha vychází v Ottově nakladatelství již podruhé a jako překladatel je opět uváděn Martin Sasák.

Druhou cenu udělovanou v rámci téže soutěže, Skřipeček, dostalo nakladatelství Karolinum za vydání překladu pamětí britského překladatele českého původu Ewalda Oserse s názvem Loňské sněhy. Knihu přeložila Ivana Bozděchová. Osers veřejnosti v anglofonních zemích představil Jaroslava Seiferta, Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Egona Hostovského, Ivana Klímu či Karla Čapka. Přeložil 150 knih, z toho téměř 40 sbírek poezie. Skřipeček porota udělila "za neobratný, neadekvátní překlad, neodpovídající významu překládaného autora, a za naprosto nedostatečné a nedbalé redakční zpracování." Karolinum je nakladatelství zřízené Karlovou univerzitou.