Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus, premiér Jiří Paroubek, s nimi i šéfové obou komor Parlamentu Přemysl Sobotka a Lubomír Zaorálek a další politici uctili u Národního památníku na pražském Vítkově oběti druhé světové války. V rámci 60. výročí osvobození Československa položili pod sochu Jana Žižky věnce a sledovali slavnostní nástup a pochod čestné a Hradní stráže.

Na nedělním pietním aktu se navíc poprvé jako celek oficiálně představila nejvyšší vojenská symbolika, která bude novou součástí pietních aktů. Vojáci přinesli osm historických praporů, předvedli čestný pochod a také cvik "na rámě zbraň" a navíc vypálili 21 historických salv. Prezident a ministr obrany Karel Kühnl se přivítali s nastoupenou jednotkou, kterou tvořilo 54 vojáků čestné stráže a k nim se nově přidala stejně početná jednotka Hradní stráže. Slavnostní nástup vojáků pak doplnilo přinesení historických praporů. Poté se všichni čelní političtí i armádní představitelé, ale i zástupci sokolů, legionářů i pražské radnice, zúčastnili kladení věnců. Pietní akt se neobešel ani bez státní hymny a také minuty ticha věnované vojákům a lidem padlým za druhé světové války. Historické prapory, které představily armádní jednotky, jsou z období první a druhé světové války a první republiky. Tři z nich znázorňují československé legie z první světové války, další dva připomínají druhý odboj za druhé světové války a poslední tři zastupují jednotky, které v této válce bojovaly na východní i západní frontě. Poprvé se všechny začaly objevovat na veřejnosti od loňského roku. Cvik "na rámě zbraň" je staronová věc, která nahradila sovětský vzor "na rameno zbraň" a symbolizuje úplný návrat k tradicím československé armády. V současné armádě ho mohou předvádět jen čestná a Hradní stráž.

Prezident Václav Klaus na Pražském hradě jmenoval tři nové generály - Jana Ďuricu, Jaroslava Kociána a Miroslava Krejčíka. Ceremonie povyšování do generálských hodností se 8. května koná každoročně, letos byla podtržena kulatým 60. výročím konce druhé světové války. Čtyřiapadesátiletý Ďurica je velitelem armádních sil podpory a výcviku. V minulosti studoval na Vojenské akademii v Brně a na obranné univerzitě v Paříži. V 90. letech velel tankové divizi. V neděli byl jmenován do funkce generálporučíka, což je druhá nejvyšší šarže ve vojsku po armádním generálovi. O 11 let mladší Kocián je zástupce náčelníka štábu velitelství společných sil NATO. Od června bude působit na velitelství v Nizozemsku, kde by měl mít na starosti logistiku. Stejně jako Ďurica studoval v Brně, v rámci zahraniční stáže si však vybral NATO Defence College v Římě. Stal se z něj brigádní generál. Krejčík je od loňského prosince ředitelem Vojenského zpravodajství, tuto funkci však de facto vykonává již déle než rok, kdy nahradil Josefa Prokše. Studoval na Slovensku. Ve vojenských tajných službách působí již řadu let. I on přijal hodnost brigádního generála. Prezident Václav Klaus v sobotu jmenoval do generálských hodností také šest veteránů, kteří se účastnili bojů za osvobození Československa v letech 1939 až 1945. Další tři prezident povýšil in memoriam.

Přehlídka historické vojenské techniky na pražské Letné, kterou vyvrcholily české oslavy 60. výročí konce druhé světové války, v neděli přilákala podle některých odhadů asi sto tisíc lidí. V průvodu, který začal v 10:00 a skončil o hodinu a půl později, pochodovali členové českých historických klubů a také států, které se podílely na osvobození Československa v roce 1945. V čele průvodu šli vlajkonoši s prapory vítězných mocností, Slovenska, Rumunska a některých nástupnických států Sovětského svazu. Za nimi pochodovala vojenská hudba, českoslovenští Sokolové, legionáři z Ruska a prvorepubliková armáda. Z přistavené tribuny jim tleskali veteráni, vojáci a ústavní činitelé včetně prezidenta Václava Klause a ministra obrany Karla Kühnla. O historii jednotlivých jednotek návštěvníky informoval místní rozhlas. Lidé se například dozvěděli, že čeští vojáci krátkou dobu na počátku 20. let minulého století kontrolovali celou transsibiřskou železnici a pak se přes Vladivostok přepravili do nezávislého Československa. Atmosféru akce doplňovala dobová hudba. V hlavní části defilé návštěvníci viděli techniku vítězných států druhé světové války. Doslova několik centimetrů od nich projížděly mohutné sovětské tanky, rumunské obrněné transportéry a polská bojová technika. Impozantní podívanou kazil jen silný studený vítr. Největší zastoupení měla britská a hlavně americká armáda, reprezentovaná desítkami džípů, nákladních aut a motocykly. Jejich posádku tvořili vojenští nadšenci z USA, z České republiky a jiných států, například ze Švýcarska. Defilé zakončila přehlídka současné armádní techniky české armády. Nad davy nejprve přelétly vrtulníky Mi-17 a Mi-24, následovala letadla L-39, L-159 a dvě nové stíhačky Jas-39 Gripen. Pod nimi projížděli terénní tatry, záchranná vozidla a sanitky.

Pietní akt v kostele Církve československé husitské v Praze na Vinohradech připomněl květnové dny roku 1945. Z Husova sboru tehdy během povstání vysílal rozhlas, protože jeho budova byla poškozena. Farář Arnošt Šimšík, pozdější biskup, dokázal projevit svou pastýřskou péči všem trpícím, zkoušeným a ohroženým Pražanům, zaznělo při vzpomínce během bohoslužby vedené biskupem Karlem Bicanem. Právě s Šimšíkovým vědomím a přispěním mohl Československý rozhlas v čase pražského povstání přenést své vysílání na jiné místo. Kazatel připomněl, že Šimšík to nedělal pro věhlas ani pro slávu, ale z lásky k člověku a s vědomím nutnosti pomoci tam, kde je to zapotřebí. Rozhlas vysílal z církevní budovy s kalichem na vysoké věži v dnešní Dykově ulici od 7. do 9. května 1945. Zněly odtamtud zprávy o postupu spojeneckých armád a volání o pomoc bojující Praze, zprávy o kapitulaci Německa i o osvobození metropole. Nejprve se vysílalo z kůru a ve chvíli obavy z možného napadení ze sklepa.

Tisíce lidí v Plzni sledovaly asi 90 minut dlouhou ukázku z osvobozování města v květnu 1945. Za zvuků německých písní se zde znovu odehrávaly události z 5. a 6. května 1945. Z doby, kdy byl německý vůdce Adolf Hitler již mrtev. V Plzni ale stále ještě byla silná šestitisícová německá posádka, která držela město ochromené spojeneckými nálety pevně v rukou. Do doby před 60 lety přenesly diváky autentické plakáty a ukazatele s německými nápisy, po chodnících se procházeli lidé v dobovém civilním i vojenském oblečení, ulicí projížděl vůz tehdejší německé armády a policejní motocykl. V několika scénkách pak mohli diváci sledovat pouliční boje, při nichž například několik Čechů začalo ničit vojenské vyhlášky, plakáty a nápisy. Když Němci zabili českého cyklistu, povstalci odzbrojili německou hlídku a přepadli vůz se zbraněmi. Do následných bojů se pak zapojil například obrněný transportér, štábní vozidlo a nákladní automobil, který přivezl desítku vojáků. Další scény ukázaly také vyjednávání zástupců Plzně, kteří po veliteli německé posádky požadovali kapitulaci. Ukázka nabídla i další přestřelky a boje a obsazení budovy německého štábu českými povstalci, kteří strhli prapory s hákovými kříži a vyvěsili českou vlajku. Diváci viděli také příjezd kolony americké armády 6. května a německé ostřelovače ukryté na půdách okolních domů a střílejících po amerických vojácích. Nechyběli ani Plzeňané, kteří se nadšeně vítali s osvoboditeli města. Na závěr ukázky pak Američané německou armádu porazili a odvedli zajatce. Ukázka bojových scén byla hlavním bodem posledního, čtvrtého dne Slavností svobody, které se v Plzni konaly od čtvrtka do neděle.

Příjezd kolony historických vojenských vozidel a pietní akt u pomníčku 16. obrněné divize americké armády byly v neděli součástí oslav 60. výročí ukončení druhé světové války ve Velichovkách na Náchodsku. V tomto východočeském městě se obyvatelé v závěru války setkali jak s německými vojáky, tak s Američany a Rusy. Okolnosti odchodu německé armády jim už deset let připomíná Mise Velichovky. Milovníci vojenské historie se do Velichovek vydávají z Plzně. Jezdí stejnou trasou, kterou právě před 60 lety absolvoval americký konvoj, jenž do Velichovek dorazil 8. května 1945. Dovezl rozkaz ke kapitulaci. "Letos byla mise limitována velkými oslavami v Plzni a v Praze. Jeli skutečně jen ti sklaní, většina z nich se zúčastnila všech předešlých," řekl ČTK za organizátory Michal Kulhánek.

Americká 23. průzkumná squadrona pod velením Roberta Pratta tehdy doprovázela kurýra, který jednal o kapitulaci se zástupcem velitele německé armády Střed. Velitel, maršál Ferdinand Schörner, který měl v lázních od března 1945 generální štáb, totiž před příjezdem Američanů uprchl. Krátce po jednání město opustili Američané i německá armáda. Velichovky byly osvobozeny až 11. května poté, co se sovětská armáda probila z Polska. Rusové totiž ještě 9. května sváděli v okolí Náchoda s německými jednotkami úporné boje.

S hlavní namířenou na čestný sloup Nejsvětější Trojice zapsaného na seznam UNESCO se v neděli v centru Olomouce usídlil tank. Podle historiků je to zřejmě poprvé od konce druhé světové války, co čtrnáctitunový kolos společně s dalším bojovým pásovým pancéřovým vozidlem zaparkoval v centru městské památkové rezervace. Podle zástupců radnice tomu předcházely desítky razítek a povolení včetně památkářů, policie či armády. "Bylo to děsivě komplikované. Museli jsme žádat o povolení vojenské velitele, žádat o povolení o přepravu nadměrného nákladu v den státního svátku, vyřídit povolení sjetí na dlažbu, povolení o zábor plochy a upozornit taky dopravní policii či městskou policii," řekl ČTK Josef Linek z olomoucké radnice. Zhruba desetimetrový kolos se navíc nesměl dotknout dlažby. Sjet z podvalu musel proto na gumové pásy. Historik Milan Tichák přitom upozorňuje, že přesně před 60 lety se při osvobození vešlo do centra města až padesát tanků. "Projeli tehdy dnešní Ostružnickou ulicí a v centru se zformovaly," vzpomíná historik. Dodává, že na osvobození Olomouce má mimo jiné také "křupavé" vzpomínky. "Kam se šláplo, bylo sklo. Všude byla rozbitá okna. Ležela tam velká vrstva skla a všude to křupalo," uvedl historik. Kromě tanku olomoucká radnice připravila v rámci výročí osvobození pro Olomoučany také projekci dobových filmů a fotografií či koncert.

V Terezíně na Litoměřicku by mělo vzniknout centrum pro demokracii a kulturu, v němž by se lidé z Evropy setkávali, vzpomínali na temnou historii města, a tak nedopustili, aby se opakovala. Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová o svém záměru informovala v neděli při návštěvě Terezína. Na pietním místě u Ohře také uctila památku obětí bývalého ghetta. V listopadu 1944 tam nacisté vysypali do řeky popel 22.000 svých obětí. V Evropě by podle Wallströmové měla na místech, jako je Terezín, vznikat střediska setkávání. V nich by obyčejní obyvatelé 25 zemí Evropské unie nejen společně vzpomínali na minulost, ale zároveň by vedli dialog a konzultace o budoucnosti, poznamenala politička. V Terezíně by se tak podle ní mohli setkávat například učitelé, ale i rockoví zpěváci. Cílem Wallströmové je prosadit do rozpočtu Evropské unie pro léta 2007 až 2013 peníze pro vznik těchto středisek setkávání. Záměr vytvořit centrum pro demokracii a kulturu lze podle Wallströmové dobře skloubit s Europrojektem Terezín, který má připravený místní radnice. Podle tohoto projektu by se bývalé pevnostní a vojenské město mělo za 8,3 miliardy korun proměnit na centrum vzdělanosti, kultury a sportu. Radnice si od projektu slibuje oživení města, které by přinesli zejména mladí lidé. Projekt totiž počítá s tím, že některé z rekonstruovaných objektů by sloužily pražským vysokým školám. Další bývalé vojenské budovy by se měly změnit v zařízení pro turisty. Turistický ruch by pak mohl přispět ke snížení nezaměstnanosti. Počítá se i s obnovou pevnostního a odvodňovacího systému města, která si vyžádá téměř polovinu z celkových nákladů. Terezín již loni požádal o první evropské peníze na rekonstrukci Hannoverských kasáren a bývalé jízdárny na kongresové centrum a multifunkční kulturní halu. Neuspěl ale, protože objekty ještě patřily armádě. Nyní se starosta Terezína Jan Horníček pochlubil Wallströmové, že armáda již všechny objekty městu převedla. Terezín proto zažádá o evropské peníze znovu.

Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko se již podruhé spojily v kulturním projektu Kvarteto, aby jím letos v Bratislavě oslavily první výročí vstupu do Evropské unie a zároveň si připomenuly 60. výročí konce druhé světové války. V programu akce se představí země visegrádské čtyřky prostřednictvím filmu, hudby a výtvarného umění. Celý projekt zahájí v neděli diskuse věnovaná vývoji, událostem a změnám po roce 1945. "Naší ambicí je, aby Evropská unie nebrala střední Evropu jako roztroušenou část, ale v rámci nadnárodního rámce, jako V4," řekl před začátkem Kvarteta poradce slovenského ministra kultury Ladislav Snopko, který si přeje, aby visegrádská čtyřka dosáhla takového postavení jako Benelux a Skandinávie. Kvarteto zahájí panelová diskuse věnována 60. výročí od konce války. Pozvání přijali český historik Vilém Prečan, slovenská redaktorka rádia Svobodná Evropa Agneša Kalinová, polský historik a odborník na dějiny druhé světové války Tomasz Szarota, univerzitní profesor a poslanec maďarského parlamentu János Horváth a politolog Jacques Rupnik. Debatu bude stejně jako loni moderovat sociolog Martin Bútora. V programu Kvarteta je výstava polských plakátů s vojenským tématem z období druhé světové války a také výstava českých a slovenských válečných plakátů z období Protektorátu Čech a Moravy a Slovenského státu. Koncem druhé světové války se zabývá také dokument slovenského režiséra Dušana Hudce Miluj bližního svého nebo maďarský film Lajose Koltaiho Bezosudovost. Trojici filmové nabídky uzavírá český dokument Den E, který připomíná loňské oslavy prvního máje. Hudební část projektu naplní jazzové a cimbálové koncerty zúčastněných zemí.

Pražské oslavy 60. výročí konce druhé světové války vyvrcholí v pondělí Senátu. Na lidové slavnosti se tam v podvečer sejdou účastníci národního boje za osvobození s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, který jim předá pamětní medaile. Zahrada bude otevřena všem příchozím, kteří se budou chtít setkat s válečnými veterány. "Setkání bude pojato jako veřejná slavnost a jako vyvrcholení týdne oslav konce druhé světové války," řekl ČTK tiskový tajemník kanceláře Senátu Petr Kostka. Případná nepřízeň počasí na uspořádání akce nemá mít vliv. Pro návštěvníky bude připraveno pohoštění a swingové melodie v podání hudby Hradní stráže. Zahraje také rocková kapela All of my face. Součástí slavnosti bude výstava dosud nepublikovaných válečných fotografií, které tvoří pozoruhodný dokument o životě frontového vojáka. Unikátní fotografie zachycují nejen okamžiky slávy, ale především všedního života a válečných útrap.