Zprávy | Z archivu rubriky


Tisíce lidí v Plzni sledovaly asi 90 minut dlouhou ukázku z osvobozování města v květnu 1945. Za zvuků německých písní se zde znovu odehrávaly události z 5. a 6. května 1945. Z doby, kdy byl německý vůdce Adolf Hitler již mrtev. V Plzni ale stále ještě byla silná šestitisícová německá posádka, která držela město ochromené spojeneckými nálety pevně v rukou. Do doby před 60 lety přenesly diváky autentické plakáty a ukazatele s německými nápisy, po chodnících se procházeli lidé v dobovém civilním i vojenském oblečení, ulicí projížděl vůz tehdejší německé armády a policejní motocykl. V několika scénkách pak mohli diváci sledovat pouliční boje, při nichž například několik Čechů začalo ničit vojenské vyhlášky, plakáty a nápisy. Když Němci zabili českého cyklistu, povstalci odzbrojili německou hlídku a přepadli vůz se zbraněmi. Do následných bojů se pak zapojil například obrněný transportér, štábní vozidlo a nákladní automobil, který přivezl desítku vojáků. Další scény ukázaly také vyjednávání zástupců Plzně, kteří po veliteli německé posádky požadovali kapitulaci. Ukázka nabídla i další přestřelky a boje a obsazení budovy německého štábu českými povstalci, kteří strhli prapory s hákovými kříži a vyvěsili českou vlajku. Diváci viděli také příjezd kolony americké armády 6. května a německé ostřelovače ukryté na půdách okolních domů a střílejících po amerických vojácích. Nechyběli ani Plzeňané, kteří se nadšeně vítali s osvoboditeli města. Na závěr ukázky pak Američané německou armádu porazili a odvedli zajatce. Ukázka bojových scén byla hlavním bodem posledního, čtvrtého dne Slavností svobody, které se v Plzni konaly od čtvrtka do neděle.

S hlavní namířenou na čestný sloup Nejsvětější Trojice zapsaného na seznam UNESCO se v neděli v centru Olomouce usídlil tank. Podle historiků je to zřejmě poprvé od konce druhé světové války, co čtrnáctitunový kolos společně s dalším bojovým pásovým pancéřovým vozidlem zaparkoval v centru městské památkové rezervace. Podle zástupců radnice tomu předcházely desítky razítek a povolení včetně památkářů, policie či armády. "Bylo to děsivě komplikované. Museli jsme žádat o povolení vojenské velitele, žádat o povolení o přepravu nadměrného nákladu v den státního svátku, vyřídit povolení sjetí na dlažbu, povolení o zábor plochy a upozornit taky dopravní policii či městskou policii," řekl ČTK Josef Linek z olomoucké radnice. Zhruba desetimetrový kolos se navíc nesměl dotknout dlažby. Sjet z podvalu musel proto na gumové pásy. Historik Milan Tichák přitom upozorňuje, že přesně před 60 lety se při osvobození vešlo do centra města až padesát tanků. "Projeli tehdy dnešní Ostružnickou ulicí a v centru se zformovaly," vzpomíná historik. Dodává, že na osvobození Olomouce má mimo jiné také "křupavé" vzpomínky. "Kam se šláplo, bylo sklo. Všude byla rozbitá okna. Ležela tam velká vrstva skla a všude to křupalo," uvedl historik. Kromě tanku olomoucká radnice připravila v rámci výročí osvobození pro Olomoučany také projekci dobových filmů a fotografií či koncert.

Prezident Václav Klaus, premiér Jiří Paroubek, s nimi i šéfové obou komor Parlamentu Přemysl Sobotka a Lubomír Zaorálek a další politici uctili u Národního památníku na pražském Vítkově oběti druhé světové války. V rámci 60. výročí osvobození Československa položili pod sochu Jana Žižky věnce a sledovali slavnostní nástup a pochod čestné a Hradní stráže.

Na nedělním pietním aktu se navíc poprvé jako celek oficiálně představila nejvyšší vojenská symbolika, která bude novou součástí pietních aktů. Vojáci přinesli osm historických praporů, předvedli čestný pochod a také cvik "na rámě zbraň" a navíc vypálili 21 historických salv. Prezident a ministr obrany Karel Kühnl se přivítali s nastoupenou jednotkou, kterou tvořilo 54 vojáků čestné stráže a k nim se nově přidala stejně početná jednotka Hradní stráže. Slavnostní nástup vojáků pak doplnilo přinesení historických praporů. Poté se všichni čelní političtí i armádní představitelé, ale i zástupci sokolů, legionářů i pražské radnice, zúčastnili kladení věnců. Pietní akt se neobešel ani bez státní hymny a také minuty ticha věnované vojákům a lidem padlým za druhé světové války. Historické prapory, které představily armádní jednotky, jsou z období první a druhé světové války a první republiky. Tři z nich znázorňují československé legie z první světové války, další dva připomínají druhý odboj za druhé světové války a poslední tři zastupují jednotky, které v této válce bojovaly na východní i západní frontě. Poprvé se všechny začaly objevovat na veřejnosti od loňského roku. Cvik "na rámě zbraň" je staronová věc, která nahradila sovětský vzor "na rameno zbraň" a symbolizuje úplný návrat k tradicím československé armády. V současné armádě ho mohou předvádět jen čestná a Hradní stráž.

Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko se již podruhé spojily v kulturním projektu Kvarteto, aby jím letos v Bratislavě oslavily první výročí vstupu do Evropské unie a zároveň si připomenuly 60. výročí konce druhé světové války. V programu akce se představí země visegrádské čtyřky prostřednictvím filmu, hudby a výtvarného umění. Celý projekt zahájí v neděli diskuse věnovaná vývoji, událostem a změnám po roce 1945. "Naší ambicí je, aby Evropská unie nebrala střední Evropu jako roztroušenou část, ale v rámci nadnárodního rámce, jako V4," řekl před začátkem Kvarteta poradce slovenského ministra kultury Ladislav Snopko, který si přeje, aby visegrádská čtyřka dosáhla takového postavení jako Benelux a Skandinávie. Kvarteto zahájí panelová diskuse věnována 60. výročí od konce války. Pozvání přijali český historik Vilém Prečan, slovenská redaktorka rádia Svobodná Evropa Agneša Kalinová, polský historik a odborník na dějiny druhé světové války Tomasz Szarota, univerzitní profesor a poslanec maďarského parlamentu János Horváth a politolog Jacques Rupnik. Debatu bude stejně jako loni moderovat sociolog Martin Bútora. V programu Kvarteta je výstava polských plakátů s vojenským tématem z období druhé světové války a také výstava českých a slovenských válečných plakátů z období Protektorátu Čech a Moravy a Slovenského státu. Koncem druhé světové války se zabývá také dokument slovenského režiséra Dušana Hudce Miluj bližního svého nebo maďarský film Lajose Koltaiho Bezosudovost. Trojici filmové nabídky uzavírá český dokument Den E, který připomíná loňské oslavy prvního máje. Hudební část projektu naplní jazzové a cimbálové koncerty zúčastněných zemí.