Zprávy | Z archivu rubriky


Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko se již podruhé spojily v kulturním projektu Kvarteto, aby jím letos v Bratislavě oslavily první výročí vstupu do Evropské unie a zároveň si připomenuly 60. výročí konce druhé světové války. V programu akce se představí země visegrádské čtyřky prostřednictvím filmu, hudby a výtvarného umění. Celý projekt zahájí v neděli diskuse věnovaná vývoji, událostem a změnám po roce 1945. "Naší ambicí je, aby Evropská unie nebrala střední Evropu jako roztroušenou část, ale v rámci nadnárodního rámce, jako V4," řekl před začátkem Kvarteta poradce slovenského ministra kultury Ladislav Snopko, který si přeje, aby visegrádská čtyřka dosáhla takového postavení jako Benelux a Skandinávie. Kvarteto zahájí panelová diskuse věnována 60. výročí od konce války. Pozvání přijali český historik Vilém Prečan, slovenská redaktorka rádia Svobodná Evropa Agneša Kalinová, polský historik a odborník na dějiny druhé světové války Tomasz Szarota, univerzitní profesor a poslanec maďarského parlamentu János Horváth a politolog Jacques Rupnik. Debatu bude stejně jako loni moderovat sociolog Martin Bútora. V programu Kvarteta je výstava polských plakátů s vojenským tématem z období druhé světové války a také výstava českých a slovenských válečných plakátů z období Protektorátu Čech a Moravy a Slovenského státu. Koncem druhé světové války se zabývá také dokument slovenského režiséra Dušana Hudce Miluj bližního svého nebo maďarský film Lajose Koltaiho Bezosudovost. Trojici filmové nabídky uzavírá český dokument Den E, který připomíná loňské oslavy prvního máje. Hudební část projektu naplní jazzové a cimbálové koncerty zúčastněných zemí.

Prezident Václav Klaus, premiér Jiří Paroubek, s nimi i šéfové obou komor Parlamentu Přemysl Sobotka a Lubomír Zaorálek a další politici uctili u Národního památníku na pražském Vítkově oběti druhé světové války. V rámci 60. výročí osvobození Československa položili pod sochu Jana Žižky věnce a sledovali slavnostní nástup a pochod čestné a Hradní stráže.

Na nedělním pietním aktu se navíc poprvé jako celek oficiálně představila nejvyšší vojenská symbolika, která bude novou součástí pietních aktů. Vojáci přinesli osm historických praporů, předvedli čestný pochod a také cvik "na rámě zbraň" a navíc vypálili 21 historických salv. Prezident a ministr obrany Karel Kühnl se přivítali s nastoupenou jednotkou, kterou tvořilo 54 vojáků čestné stráže a k nim se nově přidala stejně početná jednotka Hradní stráže. Slavnostní nástup vojáků pak doplnilo přinesení historických praporů. Poté se všichni čelní političtí i armádní představitelé, ale i zástupci sokolů, legionářů i pražské radnice, zúčastnili kladení věnců. Pietní akt se neobešel ani bez státní hymny a také minuty ticha věnované vojákům a lidem padlým za druhé světové války. Historické prapory, které představily armádní jednotky, jsou z období první a druhé světové války a první republiky. Tři z nich znázorňují československé legie z první světové války, další dva připomínají druhý odboj za druhé světové války a poslední tři zastupují jednotky, které v této válce bojovaly na východní i západní frontě. Poprvé se všechny začaly objevovat na veřejnosti od loňského roku. Cvik "na rámě zbraň" je staronová věc, která nahradila sovětský vzor "na rameno zbraň" a symbolizuje úplný návrat k tradicím československé armády. V současné armádě ho mohou předvádět jen čestná a Hradní stráž.

Přehlídka historické vojenské techniky na pražské Letné, kterou vyvrcholily české oslavy 60. výročí konce druhé světové války, v neděli přilákala podle některých odhadů asi sto tisíc lidí. V průvodu, který začal v 10:00 a skončil o hodinu a půl později, pochodovali členové českých historických klubů a také států, které se podílely na osvobození Československa v roce 1945. V čele průvodu šli vlajkonoši s prapory vítězných mocností, Slovenska, Rumunska a některých nástupnických států Sovětského svazu. Za nimi pochodovala vojenská hudba, českoslovenští Sokolové, legionáři z Ruska a prvorepubliková armáda. Z přistavené tribuny jim tleskali veteráni, vojáci a ústavní činitelé včetně prezidenta Václava Klause a ministra obrany Karla Kühnla. O historii jednotlivých jednotek návštěvníky informoval místní rozhlas. Lidé se například dozvěděli, že čeští vojáci krátkou dobu na počátku 20. let minulého století kontrolovali celou transsibiřskou železnici a pak se přes Vladivostok přepravili do nezávislého Československa. Atmosféru akce doplňovala dobová hudba. V hlavní části defilé návštěvníci viděli techniku vítězných států druhé světové války. Doslova několik centimetrů od nich projížděly mohutné sovětské tanky, rumunské obrněné transportéry a polská bojová technika. Impozantní podívanou kazil jen silný studený vítr. Největší zastoupení měla britská a hlavně americká armáda, reprezentovaná desítkami džípů, nákladních aut a motocykly. Jejich posádku tvořili vojenští nadšenci z USA, z České republiky a jiných států, například ze Švýcarska. Defilé zakončila přehlídka současné armádní techniky české armády. Nad davy nejprve přelétly vrtulníky Mi-17 a Mi-24, následovala letadla L-39, L-159 a dvě nové stíhačky Jas-39 Gripen. Pod nimi projížděli terénní tatry, záchranná vozidla a sanitky.

V Terezíně na Litoměřicku by mělo vzniknout centrum pro demokracii a kulturu, v němž by se lidé z Evropy setkávali, vzpomínali na temnou historii města, a tak nedopustili, aby se opakovala. Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová o svém záměru informovala v neděli při návštěvě Terezína. Na pietním místě u Ohře také uctila památku obětí bývalého ghetta. V listopadu 1944 tam nacisté vysypali do řeky popel 22.000 svých obětí. V Evropě by podle Wallströmové měla na místech, jako je Terezín, vznikat střediska setkávání. V nich by obyčejní obyvatelé 25 zemí Evropské unie nejen společně vzpomínali na minulost, ale zároveň by vedli dialog a konzultace o budoucnosti, poznamenala politička. V Terezíně by se tak podle ní mohli setkávat například učitelé, ale i rockoví zpěváci. Cílem Wallströmové je prosadit do rozpočtu Evropské unie pro léta 2007 až 2013 peníze pro vznik těchto středisek setkávání. Záměr vytvořit centrum pro demokracii a kulturu lze podle Wallströmové dobře skloubit s Europrojektem Terezín, který má připravený místní radnice. Podle tohoto projektu by se bývalé pevnostní a vojenské město mělo za 8,3 miliardy korun proměnit na centrum vzdělanosti, kultury a sportu. Radnice si od projektu slibuje oživení města, které by přinesli zejména mladí lidé. Projekt totiž počítá s tím, že některé z rekonstruovaných objektů by sloužily pražským vysokým školám. Další bývalé vojenské budovy by se měly změnit v zařízení pro turisty. Turistický ruch by pak mohl přispět ke snížení nezaměstnanosti. Počítá se i s obnovou pevnostního a odvodňovacího systému města, která si vyžádá téměř polovinu z celkových nákladů. Terezín již loni požádal o první evropské peníze na rekonstrukci Hannoverských kasáren a bývalé jízdárny na kongresové centrum a multifunkční kulturní halu. Neuspěl ale, protože objekty ještě patřily armádě. Nyní se starosta Terezína Jan Horníček pochlubil Wallströmové, že armáda již všechny objekty městu převedla. Terezín proto zažádá o evropské peníze znovu.

Tisíce lidí v Plzni sledovaly asi 90 minut dlouhou ukázku z osvobozování města v květnu 1945. Za zvuků německých písní se zde znovu odehrávaly události z 5. a 6. května 1945. Z doby, kdy byl německý vůdce Adolf Hitler již mrtev. V Plzni ale stále ještě byla silná šestitisícová německá posádka, která držela město ochromené spojeneckými nálety pevně v rukou. Do doby před 60 lety přenesly diváky autentické plakáty a ukazatele s německými nápisy, po chodnících se procházeli lidé v dobovém civilním i vojenském oblečení, ulicí projížděl vůz tehdejší německé armády a policejní motocykl. V několika scénkách pak mohli diváci sledovat pouliční boje, při nichž například několik Čechů začalo ničit vojenské vyhlášky, plakáty a nápisy. Když Němci zabili českého cyklistu, povstalci odzbrojili německou hlídku a přepadli vůz se zbraněmi. Do následných bojů se pak zapojil například obrněný transportér, štábní vozidlo a nákladní automobil, který přivezl desítku vojáků. Další scény ukázaly také vyjednávání zástupců Plzně, kteří po veliteli německé posádky požadovali kapitulaci. Ukázka nabídla i další přestřelky a boje a obsazení budovy německého štábu českými povstalci, kteří strhli prapory s hákovými kříži a vyvěsili českou vlajku. Diváci viděli také příjezd kolony americké armády 6. května a německé ostřelovače ukryté na půdách okolních domů a střílejících po amerických vojácích. Nechyběli ani Plzeňané, kteří se nadšeně vítali s osvoboditeli města. Na závěr ukázky pak Američané německou armádu porazili a odvedli zajatce. Ukázka bojových scén byla hlavním bodem posledního, čtvrtého dne Slavností svobody, které se v Plzni konaly od čtvrtka do neděle.