Zprávy | Z archivu rubriky

V Terezíně na Litoměřicku by mělo vzniknout centrum pro demokracii a kulturu, v němž by se lidé z Evropy setkávali, vzpomínali na temnou historii města, a tak nedopustili, aby se opakovala. Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová o svém záměru informovala v neděli při návštěvě Terezína. Na pietním místě u Ohře také uctila památku obětí bývalého ghetta. V listopadu 1944 tam nacisté vysypali do řeky popel 22.000 svých obětí. V Evropě by podle Wallströmové měla na místech, jako je Terezín, vznikat střediska setkávání. V nich by obyčejní obyvatelé 25 zemí Evropské unie nejen společně vzpomínali na minulost, ale zároveň by vedli dialog a konzultace o budoucnosti, poznamenala politička. V Terezíně by se tak podle ní mohli setkávat například učitelé, ale i rockoví zpěváci. Cílem Wallströmové je prosadit do rozpočtu Evropské unie pro léta 2007 až 2013 peníze pro vznik těchto středisek setkávání. Záměr vytvořit centrum pro demokracii a kulturu lze podle Wallströmové dobře skloubit s Europrojektem Terezín, který má připravený místní radnice. Podle tohoto projektu by se bývalé pevnostní a vojenské město mělo za 8,3 miliardy korun proměnit na centrum vzdělanosti, kultury a sportu. Radnice si od projektu slibuje oživení města, které by přinesli zejména mladí lidé. Projekt totiž počítá s tím, že některé z rekonstruovaných objektů by sloužily pražským vysokým školám. Další bývalé vojenské budovy by se měly změnit v zařízení pro turisty. Turistický ruch by pak mohl přispět ke snížení nezaměstnanosti. Počítá se i s obnovou pevnostního a odvodňovacího systému města, která si vyžádá téměř polovinu z celkových nákladů. Terezín již loni požádal o první evropské peníze na rekonstrukci Hannoverských kasáren a bývalé jízdárny na kongresové centrum a multifunkční kulturní halu. Neuspěl ale, protože objekty ještě patřily armádě. Nyní se starosta Terezína Jan Horníček pochlubil Wallströmové, že armáda již všechny objekty městu převedla. Terezín proto zažádá o evropské peníze znovu.

Sobotní obecní volby byly především v režii nezávislých politiků. V Moldavě na Teplicku údajně volby ovlivnili nově přistěhovalí obyvatelé, nejvíce hlasů zde získali nestraníci na kandidátce ČSSD. Ve dvou obcích Královéhradeckého kraje nepostavila kandidátku žádná z politických stran. Z jediné kandidátky Sdružení nezávislých si lidé vybírali v Moraveckých Pavlovicích na Žďársku. Také ve dvou středočeských obcích vyhráli nezávislí kandidáti. Nové komunální volby vyvolal rozpad dosavadních zastupitelstev.

V Moldavě na Teplicku se před sobotními mimořádnými volbami do obecního zastupitelstva přihlásilo k trvalému pobytu podle dosavadního starosty Miroslava Pěkného kolem 50 nových obyvatel. Podle něj ovlivnili výsledky voleb. "Zákon neupravuje, jak dlouho musí obyvatel v obci bydlet, aby zde mohl volit," uvedl Pěkný. Podle něj by měl člověk moci volit až po roce trvalého pobytu v obci. "Jinak výsledek voleb ovlivňují černé duše," poznamenal. Při volbách v obci nejvíce hlasů získali bezpartijní kandidáti na kandidátce ČSSD. Na radnici tak budou mít tři místa. Zbývající čtyři mandáty v obecním zastupitelstvu si po dvou rozdělí dvě sdružení nezávislých kandidátů. K volebním urnám zde přišlo zhruba 87 procent voličů.

Tisíce lidí v Plzni sledovaly asi 90 minut dlouhou ukázku z osvobozování města v květnu 1945. Za zvuků německých písní se zde znovu odehrávaly události z 5. a 6. května 1945. Z doby, kdy byl německý vůdce Adolf Hitler již mrtev. V Plzni ale stále ještě byla silná šestitisícová německá posádka, která držela město ochromené spojeneckými nálety pevně v rukou. Do doby před 60 lety přenesly diváky autentické plakáty a ukazatele s německými nápisy, po chodnících se procházeli lidé v dobovém civilním i vojenském oblečení, ulicí projížděl vůz tehdejší německé armády a policejní motocykl. V několika scénkách pak mohli diváci sledovat pouliční boje, při nichž například několik Čechů začalo ničit vojenské vyhlášky, plakáty a nápisy. Když Němci zabili českého cyklistu, povstalci odzbrojili německou hlídku a přepadli vůz se zbraněmi. Do následných bojů se pak zapojil například obrněný transportér, štábní vozidlo a nákladní automobil, který přivezl desítku vojáků. Další scény ukázaly také vyjednávání zástupců Plzně, kteří po veliteli německé posádky požadovali kapitulaci. Ukázka nabídla i další přestřelky a boje a obsazení budovy německého štábu českými povstalci, kteří strhli prapory s hákovými kříži a vyvěsili českou vlajku. Diváci viděli také příjezd kolony americké armády 6. května a německé ostřelovače ukryté na půdách okolních domů a střílejících po amerických vojácích. Nechyběli ani Plzeňané, kteří se nadšeně vítali s osvoboditeli města. Na závěr ukázky pak Američané německou armádu porazili a odvedli zajatce. Ukázka bojových scén byla hlavním bodem posledního, čtvrtého dne Slavností svobody, které se v Plzni konaly od čtvrtka do neděle.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban chce v pondělí zveřejnit seznam čerpacích stanic, kde Česká obchodní inspekce nedávno zjistila prodej nafty s příměsí levnějšího topného oleje. V Sedmičce televize Nova uvedl, že seznam zveřejní prostřednictvím médií. Musí ale nejprve prověřit, zda mu v tom nebrání nějaký paragraf zákona. Za primární problém míchání pohonných hmot považuje Urban dopady na bezpečnost provozu a možnost zničení motorů aut. Až druhotným rizikem je podle něj daňový únik. Zmínil navíc, že těžký topný olej bude pravděpodobně zatížen spotřební daní. Návrh už konzultoval s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. "Je to jedna z úvah, abychom zamezili spekulantům dělat podobné věci," dodal.

Prezident Václav Klaus na Pražském hradě jmenoval tři nové generály - Jana Ďuricu, Jaroslava Kociána a Miroslava Krejčíka. Ceremonie povyšování do generálských hodností se 8. května koná každoročně, letos byla podtržena kulatým 60. výročím konce druhé světové války. Čtyřiapadesátiletý Ďurica je velitelem armádních sil podpory a výcviku. V minulosti studoval na Vojenské akademii v Brně a na obranné univerzitě v Paříži. V 90. letech velel tankové divizi. V neděli byl jmenován do funkce generálporučíka, což je druhá nejvyšší šarže ve vojsku po armádním generálovi. O 11 let mladší Kocián je zástupce náčelníka štábu velitelství společných sil NATO. Od června bude působit na velitelství v Nizozemsku, kde by měl mít na starosti logistiku. Stejně jako Ďurica studoval v Brně, v rámci zahraniční stáže si však vybral NATO Defence College v Římě. Stal se z něj brigádní generál. Krejčík je od loňského prosince ředitelem Vojenského zpravodajství, tuto funkci však de facto vykonává již déle než rok, kdy nahradil Josefa Prokše. Studoval na Slovensku. Ve vojenských tajných službách působí již řadu let. I on přijal hodnost brigádního generála. Prezident Václav Klaus v sobotu jmenoval do generálských hodností také šest veteránů, kteří se účastnili bojů za osvobození Československa v letech 1939 až 1945. Další tři prezident povýšil in memoriam.

Pražské oslavy 60. výročí konce druhé světové války vyvrcholí v pondělí Senátu. Na lidové slavnosti se tam v podvečer sejdou účastníci národního boje za osvobození s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, který jim předá pamětní medaile. Zahrada bude otevřena všem příchozím, kteří se budou chtít setkat s válečnými veterány. "Setkání bude pojato jako veřejná slavnost a jako vyvrcholení týdne oslav konce druhé světové války," řekl ČTK tiskový tajemník kanceláře Senátu Petr Kostka. Případná nepřízeň počasí na uspořádání akce nemá mít vliv. Pro návštěvníky bude připraveno pohoštění a swingové melodie v podání hudby Hradní stráže. Zahraje také rocková kapela All of my face. Součástí slavnosti bude výstava dosud nepublikovaných válečných fotografií, které tvoří pozoruhodný dokument o životě frontového vojáka. Unikátní fotografie zachycují nejen okamžiky slávy, ale především všedního života a válečných útrap.

S hlavní namířenou na čestný sloup Nejsvětější Trojice zapsaného na seznam UNESCO se v neděli v centru Olomouce usídlil tank. Podle historiků je to zřejmě poprvé od konce druhé světové války, co čtrnáctitunový kolos společně s dalším bojovým pásovým pancéřovým vozidlem zaparkoval v centru městské památkové rezervace. Podle zástupců radnice tomu předcházely desítky razítek a povolení včetně památkářů, policie či armády. "Bylo to děsivě komplikované. Museli jsme žádat o povolení vojenské velitele, žádat o povolení o přepravu nadměrného nákladu v den státního svátku, vyřídit povolení sjetí na dlažbu, povolení o zábor plochy a upozornit taky dopravní policii či městskou policii," řekl ČTK Josef Linek z olomoucké radnice. Zhruba desetimetrový kolos se navíc nesměl dotknout dlažby. Sjet z podvalu musel proto na gumové pásy. Historik Milan Tichák přitom upozorňuje, že přesně před 60 lety se při osvobození vešlo do centra města až padesát tanků. "Projeli tehdy dnešní Ostružnickou ulicí a v centru se zformovaly," vzpomíná historik. Dodává, že na osvobození Olomouce má mimo jiné také "křupavé" vzpomínky. "Kam se šláplo, bylo sklo. Všude byla rozbitá okna. Ležela tam velká vrstva skla a všude to křupalo," uvedl historik. Kromě tanku olomoucká radnice připravila v rámci výročí osvobození pro Olomoučany také projekci dobových filmů a fotografií či koncert.

Ministryně školství Petra Buzková by chtěla, aby děti v budoucnosti nemusely absolvovat stresující přijímací zkoušky na střední školy. Místo nich by k výběru stačila standardizovaná výstupní hodnocení základních škol. Přijímací zkoušky by dělali maximálně ti, kteří by chtěli studovat na elitních školách, kde je tradiční "přetlak", uvedla ministryně v debatním pořadu televize Prima Nedělní partie. Buzková zatím odmítla hodnotit letošní změnu systému.

Pietní akt v kostele Církve československé husitské v Praze na Vinohradech připomněl květnové dny roku 1945. Z Husova sboru tehdy během povstání vysílal rozhlas, protože jeho budova byla poškozena. Farář Arnošt Šimšík, pozdější biskup, dokázal projevit svou pastýřskou péči všem trpícím, zkoušeným a ohroženým Pražanům, zaznělo při vzpomínce během bohoslužby vedené biskupem Karlem Bicanem. Právě s Šimšíkovým vědomím a přispěním mohl Československý rozhlas v čase pražského povstání přenést své vysílání na jiné místo. Kazatel připomněl, že Šimšík to nedělal pro věhlas ani pro slávu, ale z lásky k člověku a s vědomím nutnosti pomoci tam, kde je to zapotřebí. Rozhlas vysílal z církevní budovy s kalichem na vysoké věži v dnešní Dykově ulici od 7. do 9. května 1945. Zněly odtamtud zprávy o postupu spojeneckých armád a volání o pomoc bojující Praze, zprávy o kapitulaci Německa i o osvobození metropole. Nejprve se vysílalo z kůru a ve chvíli obavy z možného napadení ze sklepa.

Do sídla Poslanecké sněmovny i Senátu se mohli v neděli podívat zájemci. Obě komory uspořádaly den otevřených dveří tradičně při příležitosti státního svátku. Ve Sněmovně si návštěvníci si mohli prohlédnout například reprezentační sály, zasedací místnosti a kanceláře některých výborů. Průvodci je seznámili s historií budov, architektonickými zajímavostmi a jejich současným využitím. V Senátu průvodci návštěvníkům ukázali například Slavnostní sál, Rytířskou síň či Ovidiovu chodbu, kde se konají konference, koncerty a recepce. V Slavnostním sále mohli návštěvníci zhlédnout i výstavu dosud nepublikovaných fotografií z první světové války, které tvoří pozoruhodný dokument o životě vojáků na frontě.