Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr vnitra František Bublan se zastal policistů, kteří zasahovali při nedělním mítinku KSČM v Praze na Letné. "Já jsem přesvědčen, že zásah byl oprávněný," uvedl ve čtvrtek Bublan ve sněmovně v odpovědi na interpelaci stínového ministra vnitra Ivana Langra (ODS).

Policie v neděli při komunistických oslavách Svátku práce zadržela dva muže, kteří podle ní narušovali veřejný pořádek. Jedním z nich byl Jan Šinágl, který chtěl protestovat proti komunismu během projevu šéfa strany Miroslava Grebeníčka. Policisté zadrželi také studenta, který kopl do nárazníku policejního auta. Obvinili ho z výtržnictví.

Policejní akci kritizuje ODS a za "velmi nepřiměřenou" ji označili i senátoři z Klubu otevřené demokracie. Langer již v pondělí oznámil, že chce, aby Bublan postup policie vysvětlil. Místopředseda ODS a stínový ministr soudí, že zásah byl nepřiměřený a že policie neměří všem stejným metrem - podle něj se snaží potírat pravicový extremismus a levicový přehlíží.

Bublan řekl, že Inspekce ministra vnitra případ prověřila a neshledala, že by policie spáchala trestný čin. Kauzou se teď podle něj zabývá ještě odbor stížností, který může případně konstatovat, že zásah byl nepřiměřený. "Já zatím nemohu vyslovit žádný soud, ale domnívám se, že ten výsledek nebude nějak zvlášť překvapivý," uvedl. Ministr ale soudí, že policisté zasáhli oprávněně. Řekl, že zákon jim ukládá, aby na řádně ohlášeném shromáždění zajistili pořádek. Lidi, kteří podle Bublana komunistickou demonstraci narušovali, prý policisté několikrát vyzvali, aby toho nechali. Dodal, že policisté sice byli v civilu, prokázali se ale služebním odznakem a průkazem.

Bublan řekl, že policie na Letné bránila právo na pokojné shromáždění. "Mně je jedno, kdo svolal to shromáždění. Pokud to shromáždění je svoláno, je řádně ohlášeno, nebylo zakázáno, tak policie má povinnost zajistit, aby tam byl dodržen veřejný pořádek," uvedl ministr vnitra.

Kopii obrazu generála George Pattona předal ve čtvrtek představitelům Plzně jeho vnuk, George Patton Waters. "Je to obraz, který má naše rodina léta; je to teprve třetí kopie, kterou jsme nechali pořídit," řekl Pattonův vnuk při slavnostním otevření nového muzea Patton Memorial Plzeň - Památník americké armády 1945. "Já jsem se narodil v roce 1941, on zemřel v roce 1945, byl to ale pro mě velký člověk a hrdina," řekl ČTK vnuk osvoboditele Plzně a západních Čech. Muzeum, které americkou armádu připomíná, je podle něj unikátní a výborně sestavené i vyplněné předměty vojáků, fotografiemi i projekcemi dobových záběrů. Podle kurátora Zdeňka Roučky je muzeum unikátní i proto, že vzniklo díky čtyřem soukromým sbírkám militarií, dokumentů a fotografií. Západočeská metropole je prvním městem v republice, které se může chlubit muzeem věnovaným působení americké armády v Čechách na konci druhé světové války.

"Jsem tady teprve hodinu, ale udělalo to na mě skutečně velký dojem a velmi děkuji lidem Plzně, že si tak váží generála Pattona a amerických vojáků, kteří přinesli této krásné zemi svobodu," řekl ČTK americký ministr pro záležitosti veteránů James Nicholson. Prezident George Bush ho pověřil, aby vedl delegaci, která se v České republice zúčastní vzpomínkových oslav konce druhé světové války. "Generál Patton je oprávněně oslavován za svoje legendární odhodlání postavit se zlu, jeho vojáci nikdy nezapomenou na jeho vášeň pro mír, úsilí porazit síly zla a otevřít dveře svobody," poznamenal Nicholson.

Muzeum obsahuje ukázku zbraní, uniforem i předměty denní potřeby. Jsou tu cigarety po amerických vojácích, krabičky s tabákem, mýdla, gramodesky, konzervy, vybavení na baseball, dobové časopisy - celkem kolem tisíce věcí, které lidé z Plzně a okolí po dlouhá léta přechovávali ve svých domovech jako vzpomínku a největší poklad. "Tyhle věci jsme neviděl dobrých 60 let, ale myslím, že si dodnes pamatuji, jak ty konzervy a čokolády chutnaly," svěřil se ČTK jeden z amerických veteránů, kteří si muzeum prohlíželi.

Bývalý rumunský král Michal I. s chotí Anou a princem Radu uctil ve čtvrtek při své návštěvě Kroměříže a Brna památku rumunských vojáků, kteří padli v roce 1945 při osvobozování obou měst a jejich okolí. "Tato chvíle je pro mne plná emocí," řekl po ceremoniálu Michal I. Podle starosty města Petra Dvořáčka zemřelo při osvobozování Kroměříže 28 rumunských vojáků; účast rumunského královského vojska byla při bojích rozhodující. "Chtěl bych za to poděkovat a poděkovat také Vám osobně, za to, že jste vedl statečný rumunský lid proti Němcům," řekl králi Dvořáček.

Odpoledne královská rodina přicestovala na brněnský Ústřední hřbitov, kde je pohřbeno na 1500 rumunských vojáků, kteří padli nebo podlehli zranění při osvobozování jihomoravské metropole a dalších obcí a měst na jihu Moravy. "Jsem velmi rád, že jsem se tohoto ceremoniálu mohl zúčastnit," řekl Michal I. jihomoravskému hejtmanovi Stanislavu Juránkovi. Král pak navštívil i pohřebiště Rudé armády a popravených odbojářů. Rumunské hroby po ceremoniálu vysvětili pravoslavní duchovní.

V bojích při osvobozování českých a moravských obcí zahynulo přes 15.000 rumunských vojáků a dalších 55.000 jich bylo zraněno nebo se stalo nezvěstnými.

Třiaosmdesátiletý Michal I. stál v čele své země do roku 1947, za války byl maršálem a nejvyšším velitelem Rumunské armády. V srpnu 1944 přispěl k tomu, že se Rumunsko přidalo ke spojencům. Komunistický režim, který byl v Rumunsku po válce nastolen, krále Michala přinutil k abdikaci a následné emigraci. Od té doby žil převážně ve Švýcarsku. Michal I. i po nastolení demokracie zůstává mimo politický život Rumunska a mimo politické strany. Dodnes ale představuje významnou morální hodnotu pro celý národ.

Preference sociální demokracie se podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v dubnu propadly na 10,5 procenta. ČSSD tak zaznamenala vůbec nejnižší podporu voličů od července 1996. Volby by se ziskem 31 procent hlasů vyhrála ODS. Druhou pozici by obhájila KSČM, které by dalo hlas 16,5 procenta lidí. Podle sociologa Daniela Kunštáta z CVVM je ale propad ČSSD zřejmě jen krátkodobý.

Oproti březnovému výzkumu CVVM si polepšili - a to jen nepatrně - pouze komunisté. Jejich preference vzrostly o jedno procento. ODS a US-DEU si meziměsíčně pohoršily o půl procenta. Preference KDU-ČSL se ve srovnání s březnem nezměnily. ČSSD, která v březnu získala 14,5 procenta hlasů, si za měsíc pohoršila o čtyři procenta. Výsledek dubnového výzkumu je pro ČSSD vůbec nejhorší od července 1996, kdy CVVM s průzkumy preferencí začalo. Podle Kunštáta propad preferencí ČSSD souvisí s neúspěchem při sestavování nové vlády v čele s diplomatem Janem Kohoutem. Sběr dat se totiž uskutečnil během neúspěšného sestavování kabinetu. Je možné, že šetření provedené nyní by žádný propad sociální demokracie nezjistilo, uvažuje sociolog CVVM. "Pakliže ta vláda (premiéra Jiřího Paroubka) bude stabilní a konflikty uvnitř sociální demokracie a mezi koaličními stranami trošičku ustanou, tak je určitý předpoklad, že sociální demokracie posílí. Možná ještě víc než na těch 15 procent," řekl ČTK Kunštát. Politici ČSSD soudí, že rekordně nízká obliba strany u voličů je důsledkem vleklé vládní krize. "Je to důsledek té dlouhotrvající vládní krize," řekl ČTK vicepremiér a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. I na preferencích se podle něj ukazuje, že její největší tíhu nesla sociální demokracie.