Zprávy | Z archivu rubriky


Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová v pondělí v pražském Karolinu představila svých deset argumentů pro přijetí evropské ústavní smlouvy. Aniž zmínila českého prezidenta Václava Klause, jejích deset bodů vyznělo jako polemika s jeho desaterem výhrad vůči euroústavě. Zatímco Klaus varuje, že státy v nové EU ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách proti dnešnímu stavu sníží váha Česka, Wallströmová tvrdí, že ústavní smlouva přinese spravedlivější a efektivnější rozhodování v EU a zjednoduší její právní systém. Podle komisařky větší kontrolní pravomoc získá volený Evropský parlament a vliv na politiku EU budou mít i evropští občané. Každá země si ponechává kontrolu nad svou zahraniční politikou a ozbrojenými silami. EU přitom podle ní bude mít po přijetí euroústavy větší vliv ve světě díky zřízení funkce evropského ministra zahraničí. Eurokomisařka odpovědná za vztahy mezi institucemi a za komunikační strategii EU měla zájem se s Klausem setkat. Prezident byl však na oslavách konce druhé světové války v Moskvě. O ratifikaci evropské ústavy Wallströmová hovořila s českým premiérem Jiřím Paroubkem, jehož vláda považuje schválení smlouvy za svůj hlavní cíl. Paroubův kabinet prosazuje ratifikaci v referendu a chystá o ústavě obsáhlou informační kampaň. Česká vláda má o podobě informační kampaně k euroústavě rozhodnout během května.

Prezident Václav Klaus, premiér Jiří Paroubek, s nimi i šéfové obou komor Parlamentu Přemysl Sobotka a Lubomír Zaorálek a další politici uctili u Národního památníku na pražském Vítkově oběti druhé světové války. V rámci 60. výročí osvobození Československa položili pod sochu Jana Žižky věnce a sledovali slavnostní nástup a pochod čestné a Hradní stráže.

Na nedělním pietním aktu se navíc poprvé jako celek oficiálně představila nejvyšší vojenská symbolika, která bude novou součástí pietních aktů. Vojáci přinesli osm historických praporů, předvedli čestný pochod a také cvik "na rámě zbraň" a navíc vypálili 21 historických salv. Prezident a ministr obrany Karel Kühnl se přivítali s nastoupenou jednotkou, kterou tvořilo 54 vojáků čestné stráže a k nim se nově přidala stejně početná jednotka Hradní stráže. Slavnostní nástup vojáků pak doplnilo přinesení historických praporů. Poté se všichni čelní političtí i armádní představitelé, ale i zástupci sokolů, legionářů i pražské radnice, zúčastnili kladení věnců. Pietní akt se neobešel ani bez státní hymny a také minuty ticha věnované vojákům a lidem padlým za druhé světové války. Historické prapory, které představily armádní jednotky, jsou z období první a druhé světové války a první republiky. Tři z nich znázorňují československé legie z první světové války, další dva připomínají druhý odboj za druhé světové války a poslední tři zastupují jednotky, které v této válce bojovaly na východní i západní frontě. Poprvé se všechny začaly objevovat na veřejnosti od loňského roku. Cvik "na rámě zbraň" je staronová věc, která nahradila sovětský vzor "na rameno zbraň" a symbolizuje úplný návrat k tradicím československé armády. V současné armádě ho mohou předvádět jen čestná a Hradní stráž.

Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko se již podruhé spojily v kulturním projektu Kvarteto, aby jím letos v Bratislavě oslavily první výročí vstupu do Evropské unie a zároveň si připomenuly 60. výročí konce druhé světové války. V programu akce se představí země visegrádské čtyřky prostřednictvím filmu, hudby a výtvarného umění. Celý projekt zahájí v neděli diskuse věnovaná vývoji, událostem a změnám po roce 1945. "Naší ambicí je, aby Evropská unie nebrala střední Evropu jako roztroušenou část, ale v rámci nadnárodního rámce, jako V4," řekl před začátkem Kvarteta poradce slovenského ministra kultury Ladislav Snopko, který si přeje, aby visegrádská čtyřka dosáhla takového postavení jako Benelux a Skandinávie. Kvarteto zahájí panelová diskuse věnována 60. výročí od konce války. Pozvání přijali český historik Vilém Prečan, slovenská redaktorka rádia Svobodná Evropa Agneša Kalinová, polský historik a odborník na dějiny druhé světové války Tomasz Szarota, univerzitní profesor a poslanec maďarského parlamentu János Horváth a politolog Jacques Rupnik. Debatu bude stejně jako loni moderovat sociolog Martin Bútora. V programu Kvarteta je výstava polských plakátů s vojenským tématem z období druhé světové války a také výstava českých a slovenských válečných plakátů z období Protektorátu Čech a Moravy a Slovenského státu. Koncem druhé světové války se zabývá také dokument slovenského režiséra Dušana Hudce Miluj bližního svého nebo maďarský film Lajose Koltaiho Bezosudovost. Trojici filmové nabídky uzavírá český dokument Den E, který připomíná loňské oslavy prvního máje. Hudební část projektu naplní jazzové a cimbálové koncerty zúčastněných zemí.