Zprávy | Z archivu rubriky


Státní zástupce Pavel Dvořák chce mít do pátku jasno, jestli vznese obžalobu v případu tragické dopravní nehody hokejového trenéra Ivana Hlinky. "Pokud se nestane nic nepředvídaného, měl bych do pátku rozhodnout," řekl ČTK Dvořák. Kouč zahynul loni v létě poté, co do jeho automobilu u Karlových Varů narazila nákladní avie. Její řidič František Veleta je obviněn z ublížení na zdraví s následkem smrti. Policie uzavřela vyšetřování dopravní nehody teprve po pěti měsících a 31. ledna odeslala spis státnímu zastupitelství. Spis však státní zástupce nemohl hned prostudovat, protože byl pověřen řadou dalších úkolů. "Rozhodnu pouze v případě, že budou veškeré podklady od policie dostatečné a nebudu požadovat doplnění," uvedl Dvořák. Státní zástupce může rozhodnout o obžalobě řidiče, zastavit trestní stíhání, či překvalifikovat trestný čin na přestupek. Původní lhůtu na uzavření případu prodloužil Dvořák policii třikrát. Poslední termín na odevzdání spisu jí stanovil do 15. února. Policie nemohla vyšetřování dříve uzavřít, protože neměla k dispozici znalecké posudky. "Všechny žádosti policie byly řádně podloženy. Nebyl důvod, abych lhůtu neprodlužoval. V odůvodněných případech lze lhůtu pro uzavření vyšetřování prodlužovat opakovaně," uvedl Dvořák. Z vyšetřování například vyplynulo, že Hlinka jel v okamžiku tragické nehody maximální průměrnou rychlostí asi 105 kilometrů v hodině. Vozidla byla technicky v pořádku a Hlinka by patrně ve svém automobilu zahynul, i kdyby byl připoután. Podle zástupce okresního policejního ředitele Josefa Peroutky nebyla délka vyšetřování Hlinkovy nehody mimořádná a odpovídala složitosti případu.

Soukromí majitelé domů by mohli český stát kvůli regulaci nájemného žalovat minimálně o 30 až 50 miliard korun. Jde o odhad škody, která majitelům vznikla od roku 2002. Řekl to místopředseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Robert Axamit. Sdružení chce zhruba do měsíce podat žalobu kvůli omezování vlastnických práv majitelů k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V případě příznivého rozsudku by majitelé mohli začít podávat žaloby na úhradu škod. Částka se může zvýšit, připojí-li se obce. "Pokud jim (majitelům domů) jde o něco jiného než gesto, tak by bylo dobré, aby celou věc ještě jednou zvážili, protože soud se k tomu dostane za určitou dobu," řekl ČTK ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek s tím, že by se zvyšování nájemného mělo v republice vyřešit do půl roku. Soud ve Štrasburku minulý týden rozhodl, že Polsko má půl roku na změnu regulace tak, aby na ní majitelé domů neprodělávali. Paroubek upozornil, že tento soudní proces trval přes deset let. Žaloby do Štrasburku chystají také členové Hnutí na obranu majitelů realit, řekl ČTK Girolamo Giormani. Výši, kterou budou požadovat, zveřejní hnutí příští týden. Obce zatím nevědí, zda by se k žalobám připojily. Majitelé domů uvádějí, že současné regulované nájemné jim neumožňuje pokrýt ani náklady na údržbu nemovitosti. Nájmy by se podle nich měly okamžitě zvýšit na úroveň ekonomického nájemného.

Hospodářský výbor sněmovny poslancům doporučil zamítnout návrh zákona, který počítá se zákazem nočního prodeje v supermarketech a prodeje o státních svátcích, s výjimkou Štědrého dne. Sporná poslanecká předloha již prošla prvním čtením a dolní komora by o ní měla během několika měsíců rozhodnout. Návrh zákona předložila skupina komunistických a sociálnědemokratických poslanců. Obchody s prodejní plochou větší než 200 metrů čtverečních by podle nich mohly mít otevřeno jen od 06:00 do 22:00, a to včetně sobot a nedělí. O státních svátcích by ale směly otevřít jen na Štědrý den do 14:00. Předloha při prvním čtení v polovině února odolala návrhům na zamítnutí hlavně díky ČSSD a KSČM, jednotně pro zamítnutí byli tehdy občanští demokraté. Unionisté a lidovci hlasovali nejednotně. Proti poslaneckému návrhu se již dříve postavil i Svaz obchodu a cestovního ruchu. Jeho prezidentka Helena Písková uvedla, že návrh nepatřičně a neodůvodněně zasahuje do liberálního podnikatelského prostředí. Diskriminuje podle ní jednu skupinu podnikatelů a zaměstnavatelů. Autoři předlohy ale tvrdí, že tak pomohou malým podnikatelům. Omezení otevírací doby ve větších supermarketech hájí i tím, že lidé budou mít víc volného času, aby se mohli věnovat rodině a koníčkům. Na podporu své iniciativy autoři také uvedli, že z 15 "starých" zemí EU je prodejní doba zcela neomezená jen ve Švédsku, jinde ji tak či onak regulují.

České aerolinie vybudují v blízkosti pražského ruzyňského letiště nové opravárenské centrum, které zaměstná až 400 leteckých mechaniků a dalších specializovaných profesí. Investice do výstavby a nových linek představuje 1,35 miliardy korun. ČTK to sdělila agentura CzechInvest. Mluvčí ČSA Jitka Novotná dodala, že nový hangár by měl být vybudován do roku 2007. Po otevření opravárenského centra ČSA počítají s rozšířením počtu zákazníků. Dosud opravují svou flotilu a letouny několika dalších společností, například Fischer Air, Deutsche Lufthansa či Air Berlin. Ambicí ČSA je zvýšit na evropském trhu podíl oprav letounů Boeing 737 z nynějších 12 na 15 procent. U letadel Airbus chce společnost získat deset procent trhu oprav, dodala Novotná.

České aerolinie letos očekávají růst zisku o víc než sto procent na 521 milionů korun z loni očekávaných 250 milionů. Na tiskové konferenci o tom informoval prezident ČSA Jaroslav Tvrdík. Firma chce letos přepravit 5,4 milionu cestujících, což by byl meziroční nárůst o 25 procent. ČR se podle statistik IATA řadí mezi pět zemí, kde zájem o leteckou přepravě roste nejrychleji na světě. Kromě Česka patří k nejrychleji rostoucím trhům takové země, jako jsou Čína či Spojené arabské emiráty. Přes nárůst přepravy bude ČSA stejně jako ostatní letečtí dopravci letos poprvé vážně pracovat s riziky spojenými s novými normami EU, které zavedly vysoké kompenzace za zrušené lety nebo odmítnutí cestujícího s platnou letenkou. Podle Tvrdíka je děsivé, že EU vůči leteckému odvětví, které utrpělo ztráty po teroristických útocích, uvažuje o dalších omezeních, jako jsou daň z kerosinu, zavedení emisních poplatků nebo aukce časů pro odlety z jednotlivých letišť.

Kniha vzpomínek socialistického expremiéra Miloše Zemana nazvaná Jak jsem se mýlil v politice, vyvolala mezi sociálními demokraty rozruch. Premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross ani ministryně školství Petra Buzková, které v ní expremiér nejostřeji napadl, žaloby nechystají. Žádný z nich prý ale ještě knihu, která se objevila na pultech knihkupectví, nečetl. Gross dnes přiznal, že o vydání Zemanových pamětí ví, ale zatím je nečetl. "Milerád si ji přečtu, zřejmě si ji budu číst v té místnosti, kde bývá člověk zpravidla sám," prohlásil o knize.

Gross v roce 1993, kdy byl předsedou socialistické mládeže, na hradeckém sjezdu ČSSD pomáhal se svými mládežníky Zemana zvolit předsedou strany. Zeman mu byl později svědkem na svatbě. V knize ale Zeman o Grossovi píše, že podrazil nejen jeho při prezidentské volbě, kdy se před dvěma lety neúspěšně pokusil o návrat do politiky, ale loni po evropských volbách i premiéra Vladimíra Špidlu a eurokomisaře Pavla Teličku. Na Buzkové, která prý měla zájem o ministerské křeslo, prý Zemanovi vadila příšerná lenost na rozdíl od puritánského Špidly, který prý ji do kabinetu nechtěl, "protože je coura". Špidla toto Zemanovo vidění tehdejších událostí odmítá. "Vytvoření vlády je komplexní záležitostí. Mé rozhodnutí tehdy bylo založeno na faktech a úspěch paní Buzkové v její funkci jako ministryně školství ukazuje, že moje rozhodnutí o jejím přijetí do vlády bylo správné," řekl v Bruselu ČTK Špidla. Buzková prý Zemanovy vzpomínky číst nehodlá. "Zemana jsem nečetla ani v době, kdy měl co říci," vzkázala deníku Blesk.