Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr vnitra František Bublan se zastal policistů, kteří zasahovali při nedělním mítinku KSČM v Praze na Letné. "Já jsem přesvědčen, že zásah byl oprávněný," uvedl ve čtvrtek Bublan ve sněmovně v odpovědi na interpelaci stínového ministra vnitra Ivana Langra (ODS).

Policie v neděli při komunistických oslavách Svátku práce zadržela dva muže, kteří podle ní narušovali veřejný pořádek. Jedním z nich byl Jan Šinágl, který chtěl protestovat proti komunismu během projevu šéfa strany Miroslava Grebeníčka. Policisté zadrželi také studenta, který kopl do nárazníku policejního auta. Obvinili ho z výtržnictví.

Policejní akci kritizuje ODS a za "velmi nepřiměřenou" ji označili i senátoři z Klubu otevřené demokracie. Langer již v pondělí oznámil, že chce, aby Bublan postup policie vysvětlil. Místopředseda ODS a stínový ministr soudí, že zásah byl nepřiměřený a že policie neměří všem stejným metrem - podle něj se snaží potírat pravicový extremismus a levicový přehlíží.

Bublan řekl, že Inspekce ministra vnitra případ prověřila a neshledala, že by policie spáchala trestný čin. Kauzou se teď podle něj zabývá ještě odbor stížností, který může případně konstatovat, že zásah byl nepřiměřený. "Já zatím nemohu vyslovit žádný soud, ale domnívám se, že ten výsledek nebude nějak zvlášť překvapivý," uvedl. Ministr ale soudí, že policisté zasáhli oprávněně. Řekl, že zákon jim ukládá, aby na řádně ohlášeném shromáždění zajistili pořádek. Lidi, kteří podle Bublana komunistickou demonstraci narušovali, prý policisté několikrát vyzvali, aby toho nechali. Dodal, že policisté sice byli v civilu, prokázali se ale služebním odznakem a průkazem.

Bublan řekl, že policie na Letné bránila právo na pokojné shromáždění. "Mně je jedno, kdo svolal to shromáždění. Pokud to shromáždění je svoláno, je řádně ohlášeno, nebylo zakázáno, tak policie má povinnost zajistit, aby tam byl dodržen veřejný pořádek," uvedl ministr vnitra.

Sněmovna zamítla návrh novely, který měl zabránit tomu, aby jeden z rozvedených manželů musel svého bývalého partnera z rozhodnutí soudu živit třeba i mnoho let po rozvodu. Poslanci ODS v neúspěšné předloze navrhli omezit tuto dobu na nejvýše tři roky od rozvodu. Jejich návrh smetly hlasy ČSSD a KSČM, pro zamítnutí bylo ale i několik lidovců.

Kritici návrhu se obávali toho, že by se obrátila proti lidem, kteří se v době manželství například starali o domácnost, ztratili proto kvalifikaci, a po rozvodu se tak dostali do obtížné životní situace. Poslankyně ČSSD a předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Anna Čurdová uvedla, že v České republice se to stále ve velké většině případů týká žen. Návrh poslanců ODS označila za "nepotřebný, škodlivý a zlovolný".

Podle autorů novely se ale někdy stává, že i 14 let po rozvodu se odněkud "vynoří" bývalý manžel, který se o děti nestará, navíc je to třeba alkoholik a přesto se úspěšně domáhá toho, aby ho exmanžel živil.

Příslušný paragraf platného zákona o rodině hovoří o tom, že rozvedený manžel, který není schopen živit se sám, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na "přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů". Autoři novely uvedli, že případy zneužití tohoto paragrafu se množí.

Komunistka Zuzka Rujbrová se naopak podivila nad tím, že novelu předkládají poslanci ODS, kteří jinak odmítají státní paternalismus. Jejich předloha by podle ní zatížila stát, protože kdyby někteří z bývalých manželů o výživné od exmanžela přišli, "zřejmě by nám spadli do státní sociální sítě".