Zprávy | Z archivu rubriky


Plzeňský krajský soud v pondělí odročil jednání o obnovení procesu s dvojnásobným vrahem Jiřím Kajínkem. Musí totiž vyslechnout svědka Alexandra Hegedüsse, který se k soudu nedostavil. Vrchní soud i Kajínkovi obhájci na jeho výslechu trvají. Hegedüss totiž tvrdí, že k původní výpovědi, v níž usvědčoval Kajínka, ho donutila policie. Tehdy řekl, že zprostředkoval Kajínkovi kontakt s člověkem, od kterého pak dostal Kajínek 100.000 korun za nájemné vraždy. Podle Kajínkovy obhájkyně Kláry Slámové to nyní popírá. Případem se bude znovu zabývat 18. července. Pondělní jednání začalo za větších bezpečnostních opatření, ovšem už bez omezení provozu v ulicích města jako v předchozích přelíčeních s Kajínkem. Okolí budovy soudu minule hlídaly desítky maskovaných policejních ozbrojenců, tentokrát nebyla uzavřena žádná ulice. Ozbrojenci byli pouze na chodbě a doprovázeli Kajínka do jednací síně. Jednání se konalo opět za velké pozornosti médií, přišli se podívat i Kajínkovi příznivci. Nyní čtyřiačtyřicetiletého Kajínka odsoudil plzeňský krajský soud k doživotí v červnu 1998 za to, že o pět let dříve v Plzni v borských serpentinách zastřelil dva lidi a jednoho postřelil. Rozsudek potvrdil i Vrchní soud v Praze. Kajínek se ale domáhal nového jednání. Krajský soud loni v září jeho žádost zamítl. Řadě nových svědků neuvěřil, nebo podle něj neřekli nic nového a podstatného. Kajínek se odvolal, vrchní soud pak případ vrátil do Plzně.

Tisíce lidí v Plzni sledovaly asi 90 minut dlouhou ukázku z osvobozování města v květnu 1945. Za zvuků německých písní se zde znovu odehrávaly události z 5. a 6. května 1945. Z doby, kdy byl německý vůdce Adolf Hitler již mrtev. V Plzni ale stále ještě byla silná šestitisícová německá posádka, která držela město ochromené spojeneckými nálety pevně v rukou. Do doby před 60 lety přenesly diváky autentické plakáty a ukazatele s německými nápisy, po chodnících se procházeli lidé v dobovém civilním i vojenském oblečení, ulicí projížděl vůz tehdejší německé armády a policejní motocykl. V několika scénkách pak mohli diváci sledovat pouliční boje, při nichž například několik Čechů začalo ničit vojenské vyhlášky, plakáty a nápisy. Když Němci zabili českého cyklistu, povstalci odzbrojili německou hlídku a přepadli vůz se zbraněmi. Do následných bojů se pak zapojil například obrněný transportér, štábní vozidlo a nákladní automobil, který přivezl desítku vojáků. Další scény ukázaly také vyjednávání zástupců Plzně, kteří po veliteli německé posádky požadovali kapitulaci. Ukázka nabídla i další přestřelky a boje a obsazení budovy německého štábu českými povstalci, kteří strhli prapory s hákovými kříži a vyvěsili českou vlajku. Diváci viděli také příjezd kolony americké armády 6. května a německé ostřelovače ukryté na půdách okolních domů a střílejících po amerických vojácích. Nechyběli ani Plzeňané, kteří se nadšeně vítali s osvoboditeli města. Na závěr ukázky pak Američané německou armádu porazili a odvedli zajatce. Ukázka bojových scén byla hlavním bodem posledního, čtvrtého dne Slavností svobody, které se v Plzni konaly od čtvrtka do neděle.

S hlavní namířenou na čestný sloup Nejsvětější Trojice zapsaného na seznam UNESCO se v neděli v centru Olomouce usídlil tank. Podle historiků je to zřejmě poprvé od konce druhé světové války, co čtrnáctitunový kolos společně s dalším bojovým pásovým pancéřovým vozidlem zaparkoval v centru městské památkové rezervace. Podle zástupců radnice tomu předcházely desítky razítek a povolení včetně památkářů, policie či armády. "Bylo to děsivě komplikované. Museli jsme žádat o povolení vojenské velitele, žádat o povolení o přepravu nadměrného nákladu v den státního svátku, vyřídit povolení sjetí na dlažbu, povolení o zábor plochy a upozornit taky dopravní policii či městskou policii," řekl ČTK Josef Linek z olomoucké radnice. Zhruba desetimetrový kolos se navíc nesměl dotknout dlažby. Sjet z podvalu musel proto na gumové pásy. Historik Milan Tichák přitom upozorňuje, že přesně před 60 lety se při osvobození vešlo do centra města až padesát tanků. "Projeli tehdy dnešní Ostružnickou ulicí a v centru se zformovaly," vzpomíná historik. Dodává, že na osvobození Olomouce má mimo jiné také "křupavé" vzpomínky. "Kam se šláplo, bylo sklo. Všude byla rozbitá okna. Ležela tam velká vrstva skla a všude to křupalo," uvedl historik. Kromě tanku olomoucká radnice připravila v rámci výročí osvobození pro Olomoučany také projekci dobových filmů a fotografií či koncert.