Zprávy | Z archivu rubriky

Zaměstnanci Českých aerolinií by v budoucnu měli být finančně zainteresováni na zisku společnosti. Změnit se má celý systém odměňování, který nyní vychází z odsloužených let. V budoucnu by zaměstnanci měli být hodnoceni podle náročnosti své práce, dosažené kvalifikace, ale také podle úspěšnosti celého podniku, řekl v rozhovoru pro ČTK prezident ČSA Jaroslav Tvrdík.

Akcie ČSA se neobchodují na burze, a firma proto nemusí podle nového zákona zveřejňovat platy svých manažerů. Tvrdík však uvedl, že si loni vydělal 2,9 milionu korun a od společnosti nečerpal žádné další požitky, jako je třeba služební vozidlo pro soukromé účely. Pět současných členů představenstva včetně Tvrdíka si rozdělilo 15,5 milionu korun. Včetně manažerských odměn se tak příjmy jednotlivých členů pohybovaly na stejné úrovni jako příjmy prezidenta ČSA. Nová strategie odměňování počítá s posílením proměnlivé složky platů, která by u manažerů měla činit desítky procent a u řadových zaměstnanců jednotky procent. Mezi zaměstnance by se na odměnách mělo rozdělovat až deset procent dosaženého zisku.

Stávka na železnici zatím nebude. Odboráři se rozhodli, že poskytnou novému vedení drah 100 dnů hájení na to, aby mohlo uskutečnit záměry, které jim představilo. Po středečním mimořádném jednání ústředí Odborového sdružení železničářů to ČTK řekl předseda odborářů Jaromír Dušek. Také podle generálního ředitele Českých drah Josefa Bazaly, který se jednání zúčastnil, není pro stávku vhodný čas. Odbory chtěly hrozbou stávky zabránit propouštění nad rámec doprovodného sociálního programu. Vedení ČD však popírá, že by se propouštělo více, než předpokládá podnikatelský plán. ČD má letos opustit 6000 lidí, podobně jako loni. Celkem ČD zaměstnávají asi 70.000 lidí. Odboráři se sešli poté, co se na železnici odehrály významné personální změny. Bývalého generálního ředitele Českých drah ve funkci nahradil Josef Bazala a náměstka šéfa ČD pro obchod a provoz Jiřího Kloutvora Jiří Kolář. Bazala za svůj první úkol ve funkci označil uzavření kolektivní smlouvy. Tomu zatím bránil požadavek strojvůdců na příplatek, který odmítalo vedení ČD i ostatní odbory. Nyní však existuje kompromisní návrh přijatelný pro vedení i odbory a čeká se jen na stanovisko strojvůdců.

I když český grafik, malíř a spisovatel Josef Váchal rád jezdíval na Slovensko a svým cestám věnoval také knihu, jeho dílo přichází poprvé na Slovensko teprve teď, 36 let po jeho smrti. Monografická výstava představí originály Váchalova výtvarného díla - rozsáhlou kolekci grafik, olejomaleb, ukázky z knižních ilustrací a grafických návrhů knih. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek v Pálffyho paláci Galerie města Bratislavy. Výstava potrvá do 28. srpna. Na Slovensku byl Váchal několikrát. Z těchto cest vznikla rukopisná kniha ve dvou dílech, Cesta Slovenskem s A. Calmetem. Kniha, která je také součástí bratislavské výstavy, má přes 600 stran a více než 100 barevných kolorovaných kreseb. "Váchal v ní popisuje svou cestu Slovenskem s přítelkyní výtvarnicí Annou Mackovou a psem Tarzanem. Cestou zažívají různé příhody s upíry a čarodějnicemi, což je samozřejmě vymyšlené. Ale vše, co se týká popisu Slovenska, slovenských pověstí a lidových zvyků, je však pravdivé," dodala Klínková.

Policie se definitivně nebude zabývat trestním oznámením na bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse kvůli vzniku utajovaného policejního týmu Mlýn. Městské státní zastupitelství v Praze totiž potvrdilo verdikt obvodní žalobkyně, která oznámení založila, tedy vůbec jej nepředala policii k prověření. "Ztotožnili jsme se s názorem, že nebyl spáchán žádný trestný čin," řekl ČTK mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka. Trestní oznámení na Grosse podal člen Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun Zdeněk Jemelík. Podle žalobkyně Jany Hercegové Jemelík v trestním oznámení neuvedl, jakého trestného činu se Gross podle něj dopustil. Spatřoval jej ale v tom, jak tým vznikl, a v tom, že opatřoval informace pro ministra Grosse.

Peticí chtějí zabránit aktivisté zamýšlené stavbě páteřního armádního radaru NATO na slavkovském bojišti. O výsledcích podpisové akce, která začala ve středu, chtějí za několik týdnů informovat vrchního velitele českých ozbrojených sil prezidenta Václava Klause, premiéra Jiřího Paroubka a jihomoravské zastupitele. "Petice je dalším z našich pokusů o to, abychom přiměli armádu ustoupit od tohoto záměru," řekl ČTK šéf občanského sdružení Austerlitz 2005 Miroslav Jandora. Odpůrci výstavby radaru NATO na slavkovském bojišti, které patří k turisticky nejnavštěvovanějším místům jižní Moravy, se kvůli sporu s armádou obrátili s žádostí o pomoc na prezidenta. Chtějí, aby dal impulz armádě k hledání jiného místa pro umístění radaru. "Žádná lepší varianta ale neexistuje," řekl v uplynulých dnech ČTK v reakci na dopis ministr obrany Karel Kühnl. Vysílač by měl stát u památníku Mohyla míru, který byl na bojišti postaven jako pocta 20.000 obětem bitvy tří císařů. Zařízení by mělo nahradit tři staré sovětské vysílače, které byly na bojišti vystavěny v 50. letech. Nový radar ale bude podstatně vyšší než staré vysílače. Zařízení bude vysoké 28 metrů a v jeho horní části bude koule o průměru 18 metrů. Koule bude podle odpůrců vidět desítky kilometrů daleko, zcela zničí krajinný ráz lokality a zneuctí památku obětí bitvy. Podle aktivistů by měl radar vzniknout někde jinde. Zdůrazňují, že jejich postoj již podpořila četná mezinárodní sdružení. Armádě vytýkají, že o sporu nevede dialog.

Levicová frakce ČSSD, k jejímuž vzniku dal podnět poslanec a exministr zahraničí Jan Kavan, má v regionálních organizacích strany podle zjištění ČTK slabou podporu. Nesetkala se ani s velkou odezvou u poslanců, i když někteří uvedli, že s ní sympatizují. Kavan však tvrdí, že se k frakci stále hlásí noví lidé i místní a okresní organizace. Ustavující konference, na kterou se sjedou stoupenci frakce, se bude konat v sobotu v Praze. Zřejmě největší podporu má frakce v Ústeckém kraji. Tam se k ní přihlásil okresní výbor ČSSD v Děčíně, jehož předsedou je levicově orientovaný Jaroslav Foldyna. Sympatizuje s ní také předseda hospodářského výboru sněmovny Josef Hojdar z okresní organizace ČSSD v Mostě. Jeho dcera Kateřina se podílela na přípravě stanov. Další stoupence má frakce v okresních organizacích v Ústí nad Labem a v Litoměřicích. V ostatních krajích se k frakci hlásí jen jednotlivci.

Premiér Jiří Paroubek v úterý opět odmítl plošné škrty ve státním rozpočtu, které dosud prosazoval ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten však již na nich netrvá a je ochotný jednat i o variantě, že by stát šetřil pouze ve vybraných oblastech. Podle původních plánů měl stát v příštím roce ušetřit více než 30 miliard korun, premiér ale očekává úspory mezi deseti a 15 miliardami korun. Paroubek dává přednost takzvaným výběrovým škrtům. Podle Sobotky však není rozhodující, zda se vláda rozhodne pro plošné nebo pro výběrové škrty v rozpočtu. "Důležité je, aby byly splněny parametry konvergenčního programu - rozpočet musí mít nižší deficit než v letošním roce a deficit veřejných rozpočtů musí být nižší než 3,8 procenta," řekl v úterý Sobotka ČTK. Sobotkovo ministerstvo připraví obě varianty a bude záležet na kabinetu, pro jakou možnost se rozhodne. "Jakou cestou k tomu vláda dojde, není důležité, důležitý je výsledek," dodal. Sobotka dal v minulost najevo, že stát se bez plošných škrtů neobejde. Pokud by se to nepodařilo, ČR by tím údajně porušila takzvaný konvergenční program, podle kterého by měla do roku 2010 přijmout euro.

Několik zákonů o bydlení, které připravuje vláda a jež jsou součástí nového programového prohlášení, označil premiér Jiří Paroubek za největší bytovou reformu za posledních 15 let. Hlavním bodem koncepce bytové politiky zůstává připravovaný zákon o postupném uvolňování nájemného. "Očekáváme, že během šesti let na základě tohoto zákona může proběhnout deregulace nájemného ve všech místech České republiky," řekl v úterý Paroubek novinářům. Se zákonem o postupném uvolňování nájemného ale nesouhlasí předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. "Zákon o nájemném zachovává protiústavní stav po dobu pěti až šesti let, což je věc, která je nepřijatelná," řekl v úterý ČTK. Podle Šimečka není nový zákon řešením, ale jen prodlužováním protiústavního stavu. Sdružení tvrdí, že jej současná regulace nájemného poškozuje, a český stát žaluje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku o stovky milionů korun.

Lidem, kteří by se vlivem uvolňování nájemného dostali do svízelné sociální situace, chce vláda pomoci adresnou sociální podporou. Adresná by měla nadále být i podpora mladým manželům a mladým lidem do 36 let, kteří usilují o první bydlení. Současná podoba půjček, které poskytuje Státní fond rozvoje bydlení, se ale změní. Úvěry již nebude poskytovat fond, ale banky. Stát bude u jednotlivých půjček dotovat úvěry.

Prezident Václav Klaus v úterý podepsal novelu zákona o ochraně utajovaných skutečností, na jejímž základě se budou bezpečnostní prověrky provádět až do konce tohoto roku, tedy o půl roku déle. ČTK to v úterý sdělil Klausův mluvčí Petr Hájek. Kdyby platnost zákona nebyla prodloužena a parlament do konce června nepřijal zcela novou normu, kterou již posoudila vláda, hrozilo by, že od července nebude existovat předpis pro bezpečnostní prověrky. Sněmovní výbory už sice novou normu projednávají, ale není jasné, kdy ji parlament schválí. Absolvování bezpečnostní prověrky je podmínkou pro to, aby se člověk mohl seznamovat s tajnými informacemi. Nový zákon, který by nahradil dosavadní, by měl dát prověrkám pevnější řád.

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) v úterý oficiálně zveřejnil programové prohlášení, s nímž jeho vláda v pátek požádá poslance o důvěru. Za priority považuje přijetí euroústavy, hospodářský růst, podporu bydlení a rodin s dětmi, přípravu tezí důchodové reformy, snížení daní lidem s nižšími příjmy, boj proti kriminalitě a s nezaměstnaností. I když navazuje na činnost předchozích dvou vlád v tomto volebním období, oproti svým předchůdcům hodlá Paroubek daleko více zasahovat do činnosti ministerstev. Především se chce zaměřit na finanční stabilizaci zdravotnictví, podporu exportu či podnikatelů. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové jsou vládní sliby vcelku realistické - kabinet například nemá ambici prosadit důchodovou reformu, ale dohodnout se jen na jejích základních principech. Premiér už nehovoří o reformě, ale jen o stabilizaci zdravotnictví, řekla v úterý Dvořáková ČTK. Paroubek si podle ní uvědomuje, že má na prosazení cílů necelý rok.