Zprávy | Z archivu rubriky


Nová koaliční vláda, která dostala důvěru Poslanecké sněmovny, bude v příštím roce čelit destabilizačním tlakům zevnitř i od opozice. Míru stability kabinetu v čele s premiérem Jiřím Paroubkem je však obtížné předvídat. Shodli se na tom politologové, které oslovila ČTK. "Bude hodně záležet na soudržnosti sociální demokracie jako nejsilnější koaliční strany," uvedla politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze. Upozornila přitom na vznikající levicovou frakci uvnitř ČSSD kolem poslanců Jana Kavana, Vladimíra Laštůvky, Petra Lachnita a Jaromíra Schlinga.

Podle Rudolfa Kučery z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy bude fungování vlády ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU silně závislé na opoziční KSČM. "Bude záležet na tom, jak se sociální demokraté dohodnou s komunisty - na kterých zákonech," předpokládá politolog. Některými "vágnějšími" body vládního programu, jako je například důchodová reforma, se podle Kučery Paroubkova vláda přitom nebude příliš zabývat.

Podle politologa Jana Outlého z královéhradecké univerzity jsou vládní strany ve schizofrenní situaci. "Nemohou si dovolit nadále působit rozhádaným dojmem, neboť spory v koalici byly důvodem razantního poklesu důvěry jak samotných stran, tak jejich hlavních představitelů. Současně je ale předvolební rok obdobím vymezování se vůči ostatním stranám, kladením důrazu na programové odlišnosti," vysvětlil Outlý.

Pro českou ekonomiku je podle analytiků dobré, že po několikaměsíční politické krizi má země opět vládu. Nevěří však, že by nový kabinet prosadil potřebné ekonomické reformy a nějak výrazně pomohl českému hospodářství. Ekonomové to uvedli pro ČTK. Poslanecká sněmovna podle očekávání vyslovila důvěru vládě premiéra Jiřího Paroubka. Kabinet tak bude moci začít plnohodnotně pracovat. Vládu podpořili výhradně koaliční poslanci, nikdo z opozice pro vládu nehlasoval. Koruna na vládní úspěch nereagovala.

"Pro českou ekonomiku může vláda udělat to, že nebude dělat nic," řekla Kateřina Havlíčková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Jinak podle naopak utratit peníze, které získá prodejem Českého Telecomu. Podle Radka Malého ze Citibank je rok do voleb příliš krátká doba na prosazení jakýchkoli výraznějších změn. "I přes ambiciózní projevy některých ministrů bych proto očekával spíše udržovací kabinet, jehož pozornost budou téměř plně pohlcovat pouze evropská ústava a rozpočet pro příští rok," uvedl. Právě rozpočet bude podle ekonomů klíčovým zákonem, který může přinést rozpory i uvnitř vlády.

Rovněž analytik ČSOB Petr Dufek v nejbližším roce nečeká žádné zásadní a nutné reformy. Z vládních priorit by podle něj bylo dobré prosazení deregulace nájemného, snížení daní z příjmu a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně zrychlení práce soudů. Kabinet by prý také neměl polevit při snižování deficitů veřejných financí. Nová vláda je podle něj pro ekonomiku určitě lepší než předchozích několik měsíců politické nestability.

Jan Schiesser z Atlantik FT neočekává, že vláda provede jakoukoli z potřebných reforem penzí, zdravotnictví, sociálních dávek a daní. "K těmto krokům jednoznačně není vůle a schopnosti," řekl s tím, že zejména ČSSD se bude snažit před volbami dělat populistické kroky, aby po propadu preferencí získala zpět voliče.

Na vyslovení důvěry nijak nereagoval kurz koruny, ani dluhopisy a akcie. "Rozhodnutí sněmovny vyslovit vládě důvěru bylo natolik očekávané, že ho finanční trhy sledovaly jenom jedním přimhouřeným okem," uvedl David Marek z Patria Online. Také podle ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové je dění kolem vlády pro korunu již starou a nezajímavou zprávou. Investoři budou podle ní netrpělivě čekat na nové volby, které znovu rozdají karty.

Tragický osud Romů, kteří zahynuli během války v koncentračním táboře v Letech na Písecku, si u tamního památníku obětem připomnělo zhruba 150 lidí. V pátek také uplynulo desáté výročí ode dne, kdy památník odhalil bývalý prezident Václav Havel. V místech koncentračního tábora však stále stojí velkokapacitní vepřín, o jehož odstranění romské organizace zatím marně usilují. "My jsme požádali německou vládu o to, aby, až se odtud prasečinec přemístí, vyčlenila prostředky na zbudování piety," řekl předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu (VPORH) Čeněk Růžička. Přemístění vepřína by podle něj měla zaplatit česká vláda jako nástupce minulého režimu, kdy se velkovýkrmna prasat postavila.

Při slavnostním obřadu však žádný zápach nenasvědčoval tomu, že o pár metrů dál stojí velkopacitní vepřín. Markus Pape z vedení VPORH přítomné upozornil, aby se nenechali mýlit. "Chci ještě jednou připomenout tragický osud těch zvířat, která se 13. května, jako každý rok, málem udusí, protože se vypíná ventilace, aby ta ostuda nebyla tak velká, jako celý rok," poznamenal.

Romové si po přemístění velkovýkrmny nepřejí žádný bombastický památník. Chtějí jen klidné místo s pěšinkami a informačními tabulemi o událostech v Letech. Přesunutí vepřína podle Růžičky oddalují i spekulace o finanční náročnosti akce, ačkoli se neprovedl žádný audit. "Evropská unie, aby donutila vládu k rychlejšímu odstranění vepřína, může na audit symbolicky vyčlenit prostředky a provést audit sama," řekl Růžička.

Po bohoslužbě k přítomným promluvil také místopředseda Senátu Petr Pithart. Připomněl, že nacisté by po Romech, Židech či Sintech zamířili svou snahu o vyhlazení také na Slovany. "Počínejme si tak, jako by to, co se tady stalo Romům, se stalo Čechům," řekl Pithart. Podle historických pramenů přišlo v táboře v Letech o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích.