Zprávy | Z archivu rubriky

V sociální demokracii existuje levicová frakce, kterou v Praze založilo 112 delegátů z krajů. Její neformální mluvčí, poslanec Jan Kavan novinářům řekl, že frakce nehodlá ČSSD rozbíjet, tím méně zakládat novou stranu. Chce podle něj prohloubit vnitrostranickou demokracii, bránit reformám na úkor chudých a nedopustit, aby se KSČM stala nejsilnější levicovou stranou. Vliv frakce na vládu a ČSSD, v níž má i mnoho kritiků, je zatím nejasný. Delegáti dnes ale chválili premiéra Jiřího Paroubka, jehož dosavadní kroky jsou pro ně příslibem. Opakovaně také zdůrazňovali, že hodlají působit v rámci strany. Kabinet v čele s Paroubkem se však ve sněmovně opírá jen o nejtěsnější možnou většinu a ve frakci je i několik lidí ze sedmdesátičlenného poslaneckého klubu ČSSD. Kavan řekl, že se budou společně radit, žádný "poslanecký klub číslo dvě" ale zakládat nehodlají. "Takové ambice nemáme," uvedl i jeho kolega Vladimír Laštůvka. Tito poslanci ale podle Kavana mohou hledat a vedení tlumočit stanoviska k některým zákonům. Podle dostupných informací jsou zatím ve frakci Kavan, Laštůvka, Petr Lachnit, Josef Hojdar, Robert Kopecký, Jaromír Schling, Miloš Melčák, spekuluje se i o Stanislavu Křečkovi a Miloši Kužvartovi, ale také dalších. Ne všichni dnes podle Kavana do Domu odborových svazů dorazili. Nevyloučil, že další přibudou. Navíc je prý i řada lidí, kteří nejsou členy, ale s frakcí sympatizují, jmenoval například Zdeňka Škromacha, vicepremiéra a nedávného vyzyvatele Stanislava Grosse v boji o vedení strany. Sociální demokracie má zhruba 16.500 členů. Na dotaz ČTK, kolik jich má frakce, případně kolik jich reprezentuje, Kavan řekl, že to bude jasné v příštích týdnech. Už nyní je ale podle něj zřejmé, že frakce nebude marginálním proudem, jak jí předpovídají někteří její kritici. Frakce prý nesdílí antikomunismus a nevnímá KSČM jako nepřítele. Zároveň ale komunisty považuje za své nejvážnější soupeře v boji o levicového voliče. "Názorový střet a konkurence s KSČM bude největší," prohlásil Kavan.

Český svaz ledního hokeje (ČSLH) se bude ucházet o hostitelství světového šampionátu v roce 2011. Novinářům to potvrdil šéf svazu Vratislav Kulhánek. Oficiální kandidaturu musí svaz podat mezinárodní federaci IIHF do 1. září. Hokejový šampionát se naposledy konal v ČR loni, hracími městy byly Praha a Ostrava. Až do roku 2010 už jsou pořadatelé MS určeni, na ta další si brousí zuby rovněž Švédsko, Finsko a Slovensko. Největší šanci na získání MS v roce 2011 mají Švédové a po nich Slováci. Oba svazy ustoupily z kandidatury na rok 2010 Němcům, za jejichž vyhlídky se, nakonec úspěšně, bil i ministr vnitra Otto Schily.

Zástupci romských organizací si myslí, že český stát dostatečně neřeší problémy, které trápí romskou menšinu. Proto se setkali v Praze s kolegy z jiných zemí a také s politiky na semináři o menšinové politice a situaci Romů v zemích Evropské unie. Smyslem akce bylo navázat kontakty a získat zkušenosti z řešení romských problémů v jiných zemích. "Bude na nás záležet, jak je dokážeme využít," řekl ČTK Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu, který se podílel na organizaci semináře. Růžičku zaujaly mimo jiné zkušenosti z Maďarska, kde jsou Romové aktivní v politice. Na seminář přijeli mimo jiné zástupci romských organizací z Česka, Polska, Rakouska, Slovenska a Německa a europoslanci. V pátek se zúčastnili pietního aktu v Letech u Písku, kde stál v době druhé světová války internační tábor pro Romy. Na jeho místě je nyní velkokapacitní vepřín. Jeho zrušení požaduje Evropský parlament, který koncem dubna vyzval instituce EU a členské a kandidátské státy k přijetí opatření k lepšímu postavení Romů ve společnosti.

Tábor, který byl zřízen za druhé světové války v Letech u Písku, nebyl podle prezidenta Václava Klause "koncentrační tábor v tom slova smyslu". Prezident to uvedl v dnešním rozhovoru v Lidových novinách (LN). Tvrdí také, že tábor byl původně určen "pro ty, kteří odmítli pracovat", zdaleka prý nebyl jen romský. Historik Jan Gebhart tento výklad odmítá. "Lety zřídilo v srpnu 1940 protektorátní ministerstvo vnitra pro lidi, kteří neměli domovské právo. Tedy pro kočovníky, což ve své většině znamenalo Romy," uvedl v LN Gebhart. "Hned na začátku roku 1942 se Lety staly součástí konečného řešení romské otázky. Výběr byl již zcela rasový a Lety sloužily jako přestupní stanice pro vyhlazovací tábory," dodává historik. Připouští pouze, že zde nebyl tak přísný režim, jako byl například v Osvětimi. Klausův názor podle deníku nesdílejí například vládní zmocněnec pro lidská práva poslanec Svatopluk Karásek (US-DEU) či ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). Klaus svým postojem rozlítil i Romy, píšou LN. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Zhruba na jeho místě stojí v současné době vepřín. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích. K zrušení vepřína vyzval Českou republiku v usnesení o Romech i Evropský parlament. Klausův názor na tábor v Letech není ojedinělý. Zastává ho například i poslanec Evropského parlamentu za KSČM Miloslav Ransdorf. Bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl podal na Ransdorfa kvůli jeho výroku, že tábor v Letech nebyl koncentrační, trestní oznámení.

U Slivice na Příbramsku se již pošesté konala rekonstrukce poslední bitvy druhé světové války na evropském kontinentu. Téměř 17.000 diváků se představil dosud nebývalý počet 400 účinkujících. "Někteří z účastníků přijeli rovnou z oslav konce války v Praze a táboří tady už od pondělí," řekl ČTK ředitel pořádajícího Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Na bojišti byly vidět uniformy německé, americké a sovětské. Představitelé ruských vojáků si dokonce zřídili malý vojenský tábor. Návštěvníci si ještě před zahájením bojů mohli prohlédnout výzbroj členů klubů vojenské historie. Autentičnost boje zvyšovala hlasitá střelba a typický pach vojenského materiálu. "Všechny účastníky těchto akcí spojuje zájem o válečnou techniku," uvedl člen klubu vojenské historie René Draštata. V hodnosti generála velícího estonským příslušníkům německé branné moci se bitvy u Slivice zúčastnil již popáté. Do bojů se poprvé zapojil německý těžký tank Tygr, na sovětské straně se premiérově představilo samohybné dělo. Oproti předchozím letům organizátoři doplnili některé scény, mimo jiné závěrečné vyjednávání generála Karla von Pücklera a jeho kapitulaci. U Slivice poblíž Milína a tehdejší demarkační čáry se 11. května 1945 střetla malá skupinka partyzánů s ustupujícími hitlerovskými vojsky. Němci odmítali složit zbraně a snažili se uniknout před Rudou armádou do americké zóny.

Proces s katarským princem zřejmě spěje ke svému závěru. Pokud vše půjde podle předpokladů, je možné že Obvodní soud pro Prahu 2 vynese příští týden nad členem katarské královské rodiny Hámidem bin Abdal Sáním verdikt. Sání je souzen za sex s nezletilými dívkami. Proces se Sáním je naplánován ještě na dva dny - pondělí a čtvrtek. Soudkyně Monika Křikavová již dříve ČTK řekla, že v pondělí chce vyslechnout zbylé svědky a soudní znalce. Když se podaří dokazování ukončit, přednesou obžaloba i obhájci závěrečné řeči a soud vynese verdikt.

Sání podle obžaloby zneužíval 16 dívek, čtyřem z nich ještě nebylo 15 let. S ním jsou obžalovány tři ženy, které mu dívky dodávaly. Obviněné ženy podle policie oslovovaly na ulici mladé dívky s nabídkou výdělku 2000 korun. Dívky, které souhlasily, byly pak muži po vůli v jeho bytě v Lumírově ulici v Praze 2. Kuplířky za dívky inkasovaly každá po tisícikoruně.

Prezident Václav Klaus soudí, že pokud je nový premiér Jiří Paroubek (ČSSD) opravdu někdy v příštích letech ochoten vládnout s komunisty, "nevěští to zrovna vynikající budoucnost". Klaus to řekl v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny (LN). Prezident považuje Paroubka za silného, zřetelného a "evidentně sociálnědemokratického" politika. Klaus reagoval na otázku listu, co říká tomu, že podle Paroubka má smysl zapojit komunisty do odpovědnosti za vývoj demokracie v ČR. Předseda kabinetu připustil, že ČSSD by za pět až devět let mohla s KSČM vládnout. "Jestli to pan nový premiér připouští, tak je to velmi silná výpověď o něm ...," řekl Klaus. K faktu, že Paroubkova vláda získala důvěru, prezident poznamenal, že bylo třeba nějak vyřešit krizi - buď obnovením koalice na půdorysu 101 hlasů, nebo domluvou na předčasných volbách. Druhá cesta ale podle něj nebyla schůdná, protože ODS byla v tomto ohledu "zcela zjevně osamocena". Obnovení koalice tak prezident považuje za jediné možné řešení. "O tom, jestli ideologické zabarvení této vlády se mně osobně líbí, se snad ani nemusím rozpovídávat," prohlásil prezident a dlouholetý šéf ODS, dnes její čestný předseda. Klaus se ohradil proti názorům, podle nichž si během vládní krize Ústavu vykládal až příliš volně. Odmítl rovněž spekulace o tom, že se opět zhoršily jeho vztahy s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Je to podle něj "totálně mimo realitu". Deník připomněl, že na počátku vládní krize byly nevyjasněné majetkové poměry tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Pochybnosti jsou ale podle LN také kolem majetku předsedy lidovců Miroslava Kalouska a šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého. List připomíná, že i někteří občanští demokraté Tlustého vyzvali, aby víc objasnil okolnosti vlastní půjčky a Tlustý to odmítá. "K tomu já se nebudu vyjadřovat," uvedl prezident a dodal, že nehodlá analyzovat majetkové poměry politiků, ať jsou z jakékoli strany. Grossův problém byl ale podle něj i v rozporných vyjádřeních - "v celém podivném smotání příběhů, nepříběhů, výkladů, nevýkladů, podivných strýčků ...".

Jedna z nejvzácnějších československých poštovních známek se dražila na mezinárodní aukci v Brně. Zájemce ochotný zaplatit nejméně 1,35 milionu korun za tuto doplatní známku z roku 1927 se však nenašel. Známka je výjimečná proto, že vznikla chybou při tisku. V současnosti existuje pouze v 17 exemplářích, řekl ČTK soudní znalec z oboru filatelie Vladimír Dražan.

"Její hodnota odpovídá vyvolávací ceně, majetnější sběratelé ji však už vlastní a ti ostatní na ni nemají," vysvětil Dražan, proč známka nezměnila majitele. Takzvané doplatní známky používá pošta pro interní potřeby, a proto je není možné koupit v běžné distribuci. "Slouží například k dorovnání rozdílu mezi cenou zásilky a tím, co uhradil odesilatel," upřesnil znalec.

Kromě jedné z nejvzácnějších poštovních známek nabízela dnešní brněnská aukce sběratelům i obchodníkům téměř 3000 položek nejrůznějších filatelistických předmětů. Vedle známek se dražily i korespondenční lístky, historické pohlednice a odborná literatura z celého světa. Aukce se konala u příležitosti Evropské výstavy poštovních známek, která na brněnském výstavišti potrvá do neděle.

Česká armáda převzala první tři nové bitevní vrtulníky Mi-35, které v dubnu zaslalo Rusko v rámci splácení svého dluhu. Ruští technici vrtulníky smontovali, poté je vyzkoušela komise ministerstva obrany a v pátek z vojenského letiště Kbely v Praze stroje odletěly na leteckou základnu vrtulníků v Přerově. "Vrtulníky jsou bez závad a byly zařazeny do výzbroje české armády," řekl šéf přejímací komise Vlastimil Martínek. Po dalších 18 měsíců bude mít armáda k dispozici ruský servis. Stroje musí být v ČR upraveny podle standardů Severoatlantické aliance. Podle tiskového oddělení ministerstva obrany mají čeští vojáci v současnosti asi tři desítky těchto dvoumotorových vrtulníků, některé ale dosluhují, takže budou nahrazeny z ruských dodávek.

Příští dodávku Mi-35, které jsou vybaveny protiraketovou, protitankovou, pumovou a další výzbrojí, čeká armáda v září a poté začátkem příštího roku. Celkem mají Rusové do České republiky poslat deset vrtulníků. K tomu vojenská letka jako součást uhrazení dluhu dostane z Ruska 16 víceúčelových transportních vrtulníků Mi-171Š. První část dodávky v počtu tří strojů dorazí v červnu, zbytek mají vojáci dostat do prvního čtvrtletí příštího roku.

Vedení Českých drah podepíše s odbory kolektivní dohodu po půlročním vyjednávání nejspíš v pondělí 16. května. Federace strojvůdců totiž v pátek souhlasila s návrhem zprostředkovatelky na řešení sporu, který dosud brzdil kolektivní vyjednávání na dráze. Všech pět ostatních odborových centrál i vedení podniku s kompromisním návrhem souhlasilo již dříve. Mluvčí strojvůdců Libor Poláček ČTK řekl, že je tak našlápnuto k podpisu kolektivní dohody. Uzavření smlouvy přispěje podle Pavla Tesaře z tiskového oddělení ČD ke zklidnění napjaté situace na dráze.