Zprávy | Z archivu rubriky


S jarním úklidem Jizerských hor po bezohledných turistech pomohlo do nedělního odpoledne přes 530 dobrovolníků. Odpadky po lyžařích sbírali hlavně o víkendu, ale například 130 školáků z Desné v Jizerských horách se do práce pustilo už dříve. Stolitrové pytle plné nepořádku brigádníci odložili na více než 50 stanovištích. ČTK to řekl Martin Jaroušek ze Společnosti pro Jizerské hory, která úklid pořádala. "Přijelo nám pomoci i více než dvacet žáků a jejich učitelů až z Uherského Brodu. Díky sponzorům jsme jim mohli zajistit bezplatné ubytování na horské boudě," uvedl Jaroušek. Od měst a obcí i od firem získá společnost 40.000 korun, což jí stačí na pokrytí nákladů spojených s jarním i podzimním úklidem hor. Nejvíce nepořádku zůstává po rekreantech v osadě Jizerka a na okolních hřebenech. Hodně odpadků, mezi nimi dokonce i automobilové pneumatiky, leží pravidelně u cesty z Ferdinandova do sedla Maliníku a u dalších hlavních turistických tras. V minulosti našli brigádníci rovněž ledničku a zbytky kamen, přírodu také zbavili menší černé skládky. Akce "Ukliďme si Jizerky" se koná od roku 1999 vždy na jaře a na podzim a zapojit se do ní může každý, komu vadí odpadky podél cest. Stolitrové igelitové pytle na odpadky si zájemci vyzvedávají předem v městských informačních centrech informačních centrech nebo v sídle společnosti. Odpadky vždy naplní celý kontejner o objemu 20 metrů krychlových. "Jak v Jizerských horách přibývá v posledních letech turistů, tak bohužel roste i množství odpadků," shrnul Jaroušek.

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) nesouhlasí s názorem prezidenta Václava Klause, podle něhož tábor, který byl zřízen za druhé světové války v Letech u Písku a v němž byli internováni Romové, nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu". "Podle dokladů, které jsem já měl k dispozici, to byl koncentrační tábor, ze kterého byli lidé posíláni do táborů likvidačních," řekl Paroubek novinářům. Klausův názor vyvolal už v sobotu pobouření v řadách romských organizací i politiků. Paroubek nesouhlasí s Klausovým názorem na rezoluci Evropského parlamentu, který Česko vyzval ke zrušení vepřína, stojícího na místě tábora. "Měli bychom si občas nechat nastavit zrcadlo," řekl premiér. Podle něj by se neměly zakrývat chyby z minulosti. "Určitě se tu části našich spoluobčanů stalo bezpráví, a není cestou zavírat před tím oči a říkat, že nic se nestalo," doplnil. Současně uvedl, že by dal přednost variantě, aby 500 až 800 milionů korun, které by stálo vykoupení pozemků a postavení památníku na místě tábora, bylo raději použito na vzdělávání mladých Romů. Klaus sobotním Lidovým novinám řekl, že tábor v Letech nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu". Uvedl, že tábor byl původně určen "pro ty, kteří odmítli pracovat", zdaleka prý nebyl jen romský. Jeho názor ostře kritizovali romské organizace a též účastníci sobotního pražského semináře o problematice menšin v EU a jejich vztahu k Romům. "Prezident Václav Klaus zachází cynicky s genocidními zločiny spáchanými na Sintech a Romech za nacismu a zkresluje historickou skutečnost," řekl předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů Romani Rose. Podle člena vedení Výboru pro odškodnění romského holokaustu Markuse Papeho Klaus zbrkle opakuje lži nacistických pachatelů. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Zhruba na jeho místě stojí v současné době vepřín. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích.

Národní hřbitov v Terezíně na Litoměřicku v neděli ožil vzpomínkami na bojovníky za svobodu a oběti nacismu, zejména Židy, kteří trpěli v terezínském ghettu. Připomenout si minulost přijelo na Terezínskou tryznu na 800 lidí, byli mezi nimi bývalí vězňové, ministři, poslanci i školáci. Terezínem, který využili nacisté pro vznik ghetta, prošlo v letech 1940 až 1945 na 140.000 lidí. Do městečka se 7000 obyvateli se muselo vtěsnat na 50.000 osob. Drastické podmínky mnozí nevydrželi. Přesto zde vzniklo mnoho uměleckých děl. Květiny k pylonům položila Anna Hyndráková. "Přijela jsem vzpomenout na rodinu, přátele, s nimiž jsem se tu viděla naposledy," řekla ČTK. "Zároveň je pieta spojena s nadějí, že snad už dnešní svět podobnou tragédii nedopustí, že nebude lhostejný jako tehdy, kdy se proti nebezpečí nacismu mnoho neudělalo," dodala Hyndráková, která v ghettu strávila dva roky. Národní hřbitov leží mezi Malou pevností, v níž pražské gestapo za války zřídilo policejní věznici, a městem Terezínem obehnaným hradbami. V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice, ghetta a nedalekého koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 lidí. Na 150.000 z nich byli Židé, kteří strádali v ghettu. V důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek jich 35.000 zemřelo v Terezíně. Většina ostatních našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Modlitbu za oběti přednesl Jiří Hladík z České biskupské konference a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Děčínský pěvecký sbor na závěr tryzny zazpíval úryvek z třetího dějství Verdiho opery Nabucco. Věnce před popravčí zeď položil kromě Sobotky například ministr obrany Karel Kühnl, ministr vnitra František Bublan či ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda a zástupci zhruba 30 zemí. Pietního aktu, který se pravidelně koná na Národním hřbitově třetí květnovou neděli, se zúčastnil také Stanislav Gross.