Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) nesouhlasí s názorem prezidenta Václava Klause, podle něhož tábor, který byl zřízen za druhé světové války v Letech u Písku a v němž byli internováni Romové, nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu". "Podle dokladů, které jsem já měl k dispozici, to byl koncentrační tábor, ze kterého byli lidé posíláni do táborů likvidačních," řekl Paroubek novinářům. Klausův názor vyvolal už v sobotu pobouření v řadách romských organizací i politiků. Paroubek nesouhlasí s Klausovým názorem na rezoluci Evropského parlamentu, který Česko vyzval ke zrušení vepřína, stojícího na místě tábora. "Měli bychom si občas nechat nastavit zrcadlo," řekl premiér. Podle něj by se neměly zakrývat chyby z minulosti. "Určitě se tu části našich spoluobčanů stalo bezpráví, a není cestou zavírat před tím oči a říkat, že nic se nestalo," doplnil. Současně uvedl, že by dal přednost variantě, aby 500 až 800 milionů korun, které by stálo vykoupení pozemků a postavení památníku na místě tábora, bylo raději použito na vzdělávání mladých Romů. Klaus sobotním Lidovým novinám řekl, že tábor v Letech nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu". Uvedl, že tábor byl původně určen "pro ty, kteří odmítli pracovat", zdaleka prý nebyl jen romský. Jeho názor ostře kritizovali romské organizace a též účastníci sobotního pražského semináře o problematice menšin v EU a jejich vztahu k Romům. "Prezident Václav Klaus zachází cynicky s genocidními zločiny spáchanými na Sintech a Romech za nacismu a zkresluje historickou skutečnost," řekl předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů Romani Rose. Podle člena vedení Výboru pro odškodnění romského holokaustu Markuse Papeho Klaus zbrkle opakuje lži nacistických pachatelů. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Zhruba na jeho místě stojí v současné době vepřín. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích.

Ústřední rada Církve československé husitské v sobotu dočasně zbavila patriarchu církve Jana Schwarze všech jeho funkcí a služeb, a to do jejího mimořádného sněmu, který má být v červnu. Vyvrcholily tak spory uvnitř církve. Rada se omluvila křesťanským církvím za to, že mediální prezentace tohoto sporu poškodila jejich dobrou pověst. ČTK o tom informovala mluvčí rady Hana Tonzarová. Schwarz čelí výzvám k rezignaci již delší dobu. Spor v církvi se vyhrotil po jeho prohlášeních v médiích o neprůhledném hospodaření v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. Někteří lidé z vedení církve ale naznačují, že důvody k nespokojenosti s patriarchou jsou hlubší a dlouhodobější. On sám naopak říká, že církev je předmětem zájmu tajných služeb a že její management zneužívá svého postavení.

Volání po dialogu české strany se sudetskými Němci zaznělo na letošních Sudetoněmeckých dnech v bavorském Augsburgu. Neustala přitom kritika takzvaných Benešových dekretů. Tak jako v uplynulých letech prohlásil hlavní řečník, bavorský premiér Edmund Stoiber, že dekrety nejsou v souladu s hodnotami Evropské unie. Na rozdíl od minulých projevů ale Stoiber silněji vyzýval českou politickou scénu, aby neodmítala jednat se sudetskými Němci. Kritiky z více stran se dočkalo připravované pondělní odhalení pomníku bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše před pražským ministerstvem zahraničí. Na tradiční sudetoněmecké setkání přijíždějí každoročně desítky tisíc Němců odsunutých po válce z českého území. Každý rok také udělují své ocenění, Evropskou cenu Karla IV. Letos poprvé je nositelem Čech: cenu v sobotu převzal emeritní litoměřický biskup Josef Koukl za dlouholeté úsilí o česko- německé smíření. Stoiber ovšem na rozdíl od loňska projevil ochotu zajet do Prahy. Před rokem prohlásil, že Česko navštíví až poté, co Praha dekrety zruší. Letos oznámil, je ochoten vykonat politickou návštěvu, ovšem jen se zástupcem sudetských Němců v delegaci.

Vláda navrhne v rámci novely zákona o dani z příjmů určité zjednodušení daňového systému. Chce také pokračovat ve snižování počtu státních úředníků. Na některých úřadech by jich mělo odejít víc než plánovaná dvě procenta. V bytové politice připravuje kabinet nařízení, které podpoří mladé rodiny. Vedle existujících půjček pro mladé do 36 let to mají být i peníze na rekonstrukci bytů. V dnešním diskusním pořadu Sedmička na TV Nova to řekl premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Přislíbil také pokles nezaměstnanosti do jednoho roku až o procento. Nyní se nezaměstnanost pohybuje těsně pod devíti procenty. Podle Paroubka bude vláda i nadále podporovat zahraniční i domácí investory pomocí pobídek. Předseda opoziční ODS Mirek Topolánek, který se s Paroubkem v diskusi střetl, však vládní záměry podrobil kritice. "Musím říct, že jestliže někdo sedm let tady buduje nezaměstnanost nad půl milionu lidí a v posledním roce tohoto osmiletého vládnutí chce snižovat nezaměstnanost a nemá k tomu žádné nástroje, tak to je totéž, co tady známe po celou dobu, jsou to jenom sliby," řekl předseda ODS novinářům.

První dítě se v neděli narodilo v české polní nemocnici liberecké organizace Hand for Help na Srí Lance poté, co bylo zařízení v minulých dnech na žádost srílanské vlády přesunuto k distriktní nemocnici Belliate v okrese Hambantota. Novorozený chlapeček váží 2650 gramů, informoval ČTK šéf mise Jaromír Dolanský. V rámci pomoci po prosincové přírodní katastrofě, která jihovýchodní Asii zasáhla v podobě cunami, působila polní porodnice spolu s mobilní pediatrickou jednotkou od poloviny ledna do půlky dubna v jihosrílanské Gálle. V českém zařízení se narodilo pět dětí a na gynekologické jednotce byly hospitalizovány i ambulantně vyšetřeny stovky žen. Dalších více než 4000 pacientů ošetřila pediatrická jednotka. Cílem je propojit polní a zděnou nemocnici, aby se zvýšila úroveň stávajícího objektu, který takto získá sterilní, klimatizované prostory a porodnickou jednotku. Na základě požadavku srílanské vlády a ministerstva zdravotnictví se současně zaškoluje srílanský personál. Dostavba nemocnice by měla být hotova do konce června, kdy bude polní zařízení předáno Srílančanům. "Na místě by pak měl zhruba do konce roku zůstat technický a lékařský tým, aby předal místním dostatek zkušeností k provozu nemocnice," dodal Dolanský.

Národní hřbitov v Terezíně na Litoměřicku v neděli ožil vzpomínkami na bojovníky za svobodu a oběti nacismu, zejména Židy, kteří trpěli v terezínském ghettu. Připomenout si minulost přijelo na Terezínskou tryznu na 800 lidí, byli mezi nimi bývalí vězňové, ministři, poslanci i školáci. Terezínem, který využili nacisté pro vznik ghetta, prošlo v letech 1940 až 1945 na 140.000 lidí. Do městečka se 7000 obyvateli se muselo vtěsnat na 50.000 osob. Drastické podmínky mnozí nevydrželi. Přesto zde vzniklo mnoho uměleckých děl. Květiny k pylonům položila Anna Hyndráková. "Přijela jsem vzpomenout na rodinu, přátele, s nimiž jsem se tu viděla naposledy," řekla ČTK. "Zároveň je pieta spojena s nadějí, že snad už dnešní svět podobnou tragédii nedopustí, že nebude lhostejný jako tehdy, kdy se proti nebezpečí nacismu mnoho neudělalo," dodala Hyndráková, která v ghettu strávila dva roky. Národní hřbitov leží mezi Malou pevností, v níž pražské gestapo za války zřídilo policejní věznici, a městem Terezínem obehnaným hradbami. V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice, ghetta a nedalekého koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 lidí. Na 150.000 z nich byli Židé, kteří strádali v ghettu. V důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek jich 35.000 zemřelo v Terezíně. Většina ostatních našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Modlitbu za oběti přednesl Jiří Hladík z České biskupské konference a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Děčínský pěvecký sbor na závěr tryzny zazpíval úryvek z třetího dějství Verdiho opery Nabucco. Věnce před popravčí zeď položil kromě Sobotky například ministr obrany Karel Kühnl, ministr vnitra František Bublan či ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda a zástupci zhruba 30 zemí. Pietního aktu, který se pravidelně koná na Národním hřbitově třetí květnovou neděli, se zúčastnil také Stanislav Gross.

S jarním úklidem Jizerských hor po bezohledných turistech pomohlo do nedělního odpoledne přes 530 dobrovolníků. Odpadky po lyžařích sbírali hlavně o víkendu, ale například 130 školáků z Desné v Jizerských horách se do práce pustilo už dříve. Stolitrové pytle plné nepořádku brigádníci odložili na více než 50 stanovištích. ČTK to řekl Martin Jaroušek ze Společnosti pro Jizerské hory, která úklid pořádala. "Přijelo nám pomoci i více než dvacet žáků a jejich učitelů až z Uherského Brodu. Díky sponzorům jsme jim mohli zajistit bezplatné ubytování na horské boudě," uvedl Jaroušek. Od měst a obcí i od firem získá společnost 40.000 korun, což jí stačí na pokrytí nákladů spojených s jarním i podzimním úklidem hor. Nejvíce nepořádku zůstává po rekreantech v osadě Jizerka a na okolních hřebenech. Hodně odpadků, mezi nimi dokonce i automobilové pneumatiky, leží pravidelně u cesty z Ferdinandova do sedla Maliníku a u dalších hlavních turistických tras. V minulosti našli brigádníci rovněž ledničku a zbytky kamen, přírodu také zbavili menší černé skládky. Akce "Ukliďme si Jizerky" se koná od roku 1999 vždy na jaře a na podzim a zapojit se do ní může každý, komu vadí odpadky podél cest. Stolitrové igelitové pytle na odpadky si zájemci vyzvedávají předem v městských informačních centrech informačních centrech nebo v sídle společnosti. Odpadky vždy naplní celý kontejner o objemu 20 metrů krychlových. "Jak v Jizerských horách přibývá v posledních letech turistů, tak bohužel roste i množství odpadků," shrnul Jaroušek.

Poselství budoucím generacím uložil do devátého pilíře Karlova mostu náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister. Nerezová urna obsahuje svědectví, které vypovídá o současné Praze a o jejích představitelích. "Materiály tam vkládám s určitým rozechvěním. Pánbůh ví, kdy to kdo najde a za kolik staletí to bude sloužit k poznání dneška," řekl ČTK Bürgermeister. Půlmetrová roura o průměru dvanáct centimetrů obsahuje měděnou pamětní destičku s pražským znakem a datem uložení. Přítomní novináři a představitelé města na ní zanechali otisky prstů. V pouzdru je mapa dnešní Prahy, film o Praze na DVD, aktuální vydání nedělních novin, všechny platné mince i bankovky a označená jízdenka MHD. Urna obsahuje také informace o prezidentovi, primátorovi a složení pražského zastupitelstva. Místo se našlo i pro Ústavu a jako zajímavost je přiloženo maturitní vysvědčení z roku 1989 a divadelní program. Schránka zalepená speciálním tmelem byla zabetonována do základů rekonstruovaného pilíře. Právě odkrytí základů mostu při opravě inspirovalo pražské radní k předání vzkazu budoucím obyvatelům metropole.

Tábor, který byl zřízen za druhé světové války v Letech u Písku, nebyl podle prezidenta Václava Klause "koncentrační tábor v tom slova smyslu". Prezident to uvedl v dnešním rozhovoru v Lidových novinách (LN). Tvrdí také, že tábor byl původně určen "pro ty, kteří odmítli pracovat", zdaleka prý nebyl jen romský. Historik Jan Gebhart tento výklad odmítá. "Lety zřídilo v srpnu 1940 protektorátní ministerstvo vnitra pro lidi, kteří neměli domovské právo. Tedy pro kočovníky, což ve své většině znamenalo Romy," uvedl v LN Gebhart. "Hned na začátku roku 1942 se Lety staly součástí konečného řešení romské otázky. Výběr byl již zcela rasový a Lety sloužily jako přestupní stanice pro vyhlazovací tábory," dodává historik. Připouští pouze, že zde nebyl tak přísný režim, jako byl například v Osvětimi. Klausův názor podle deníku nesdílejí například vládní zmocněnec pro lidská práva poslanec Svatopluk Karásek (US-DEU) či ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). Klaus svým postojem rozlítil i Romy, píšou LN. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Zhruba na jeho místě stojí v současné době vepřín. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích. K zrušení vepřína vyzval Českou republiku v usnesení o Romech i Evropský parlament. Klausův názor na tábor v Letech není ojedinělý. Zastává ho například i poslanec Evropského parlamentu za KSČM Miloslav Ransdorf. Bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl podal na Ransdorfa kvůli jeho výroku, že tábor v Letech nebyl koncentrační, trestní oznámení.

U Slivice na Příbramsku se již pošesté konala rekonstrukce poslední bitvy druhé světové války na evropském kontinentu. Téměř 17.000 diváků se představil dosud nebývalý počet 400 účinkujících. "Někteří z účastníků přijeli rovnou z oslav konce války v Praze a táboří tady už od pondělí," řekl ČTK ředitel pořádajícího Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Na bojišti byly vidět uniformy německé, americké a sovětské. Představitelé ruských vojáků si dokonce zřídili malý vojenský tábor. Návštěvníci si ještě před zahájením bojů mohli prohlédnout výzbroj členů klubů vojenské historie. Autentičnost boje zvyšovala hlasitá střelba a typický pach vojenského materiálu. "Všechny účastníky těchto akcí spojuje zájem o válečnou techniku," uvedl člen klubu vojenské historie René Draštata. V hodnosti generála velícího estonským příslušníkům německé branné moci se bitvy u Slivice zúčastnil již popáté. Do bojů se poprvé zapojil německý těžký tank Tygr, na sovětské straně se premiérově představilo samohybné dělo. Oproti předchozím letům organizátoři doplnili některé scény, mimo jiné závěrečné vyjednávání generála Karla von Pücklera a jeho kapitulaci. U Slivice poblíž Milína a tehdejší demarkační čáry se 11. května 1945 střetla malá skupinka partyzánů s ustupujícími hitlerovskými vojsky. Němci odmítali složit zbraně a snažili se uniknout před Rudou armádou do americké zóny.