Zprávy | Z archivu rubriky


Vedení Českých drah po půlroce vyjednávání podepsalo s odbory kolektivní dohodu. Platy tak na dráze letos porostou v průměru o pět procent, zaměstnanci také budou moci čerpat až dva týdny dovolené navíc i řadu dalších výhod. ČTK to řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. V loňském roce průměrná mzda na dráze činila 18.340 korun. Vyjednávání vázlo kvůli požadavku strojvůdců na zvláštní příplatek pro jejich profesi. To však bylo nepřijatelné pro vedení firmy i pro ostatní odboráře. Strojvůdci nakonec přistoupili až na návrh řešení sporu, který předložila zprostředkovatelka.

Podle mluvčího Federace strojvůdců Libora Poláčka je podepsaná dohoda kompromisem. Strojvůdci na něj přistoupili s vidinou, že jejich odměňování bude od příštího roku řešeno systémovějším způsobem, než byl jimi požadovaný příplatek. Podle zprostředkovatelky se nyní na dráze začne vyjednávat o změnách tarifního zařazení některých profesí, včetně strojvůdců. Změna tzv. sborníku prací, tarifního zařazení profesí a systému odměňování na dráze by měla přitom být komplexní. Nová verze by měla lépe odrážet náročnost jednotlivých činností a odpovědnost zaměstnanců. Strojvůdci předpokládají, že tak jejich profese bude lépe ohodnocena. Jednání to ale podle Poláčka nejspíš nebudou jednoduchá. Pokud totiž vedení ČD přistoupí na to, že strojvůdcům přidá, lze očekávat požadavky na zvýšení tarifů také od dalších profesí.

Podepsání kolektivní dohody bylo jednou z priorit nového generálního ředitele Josefa Bazaly. Kvůli tomu, že kolektivní smlouva nebyla na dráze dlouho uzavřena, hrozilo, že se o 2000 až 2500 zvýší počet lidí, které ČD letos chtějí propustit. Nyní je však podle Šťáhlavského zřejmé, že se počet pracovníků letos sníží jen o původně plánovaných 6000 lidí. Větší část z nich využije tzv. doprovodný sociální program, a odejde tedy s vysokým odstupným. Podnik, který je největším zaměstnavatelem v zemi, má celkem 70.000 pracovníků.

Před budovou ministerstva zahraničí na pražském Loretánském náměstí byla slavnostně odhalena socha druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Slavnostní akce před Černínským palácem, kde Beneš působil jako meziválečný šéf československé diplomacie, se zúčastnil premiér Jiří Paroubek (ČSSD), předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), šéf ODS Mirek Topolánek, někteří ministři, poslanci, senátoři, velvyslanci i desítky pamětníků Benešovy éry.

Zaorálek v projevu odmítl ostrou kritiku, kterou odhalení Benešovy sochy vyvolalo v řadách sudetských Němců. Připomněl, že Beneš stál u zrodu demokratického Československa a byl na straně těch, kteří se postavili proti nacismu. Útok na Beneše je tak trochu útok na Tomáše Garrigua Masaryka i na principy, na kterých oba zakládali samostatnou republiku, řekl šéf dolní komory. Paroubek poznamenal, že "prezident-budovatel" byl u osudových okamžiků československé historie minulého století. "Byl obrovskou autoritou u veřejnosti, zvláště za druhé světové války," uvedl premiér. Beneš je pro něj i mementem křehkosti demokracie.

Bavorský premiér Edmund Stoiber (CSU) na víkendovém sjezdu landsmanšaftu řekl, že odhalení sochy vnímá jako provokaci. Na rozdíl od svého předchůdce v čele státu Tomáše Garrigua Masaryka nemá Edvard Beneš v České republice mnoho soch. K jedněm z mála patří pomník v Aši, který byl před tehdejším gymnáziem odhalen už v roce 1947. Po únoru 1948 ale skončil zasypaný v jámě a na místo se vrátil až v září 1995; proti znovuodhalení sochy protestovali někteří představitelé sudetských Němců. Pobouřené reakce v Německu a Rakousku pak před rokem vyvolalo i odhalení Benešovy busty a pamětní desky v českokrumlovském hotelu Růže.