Zprávy | Z archivu rubriky


Přehlídka historické vojenské techniky na pražské Letné, kterou vyvrcholily české oslavy 60. výročí konce druhé světové války, v neděli přilákala podle některých odhadů asi sto tisíc lidí. V průvodu, který začal v 10:00 a skončil o hodinu a půl později, pochodovali členové českých historických klubů a také států, které se podílely na osvobození Československa v roce 1945. V čele průvodu šli vlajkonoši s prapory vítězných mocností, Slovenska, Rumunska a některých nástupnických států Sovětského svazu. Za nimi pochodovala vojenská hudba, českoslovenští Sokolové, legionáři z Ruska a prvorepubliková armáda. Z přistavené tribuny jim tleskali veteráni, vojáci a ústavní činitelé včetně prezidenta Václava Klause a ministra obrany Karla Kühnla. O historii jednotlivých jednotek návštěvníky informoval místní rozhlas. Lidé se například dozvěděli, že čeští vojáci krátkou dobu na počátku 20. let minulého století kontrolovali celou transsibiřskou železnici a pak se přes Vladivostok přepravili do nezávislého Československa. Atmosféru akce doplňovala dobová hudba. V hlavní části defilé návštěvníci viděli techniku vítězných států druhé světové války. Doslova několik centimetrů od nich projížděly mohutné sovětské tanky, rumunské obrněné transportéry a polská bojová technika. Impozantní podívanou kazil jen silný studený vítr. Největší zastoupení měla britská a hlavně americká armáda, reprezentovaná desítkami džípů, nákladních aut a motocykly. Jejich posádku tvořili vojenští nadšenci z USA, z České republiky a jiných států, například ze Švýcarska. Defilé zakončila přehlídka současné armádní techniky české armády. Nad davy nejprve přelétly vrtulníky Mi-17 a Mi-24, následovala letadla L-39, L-159 a dvě nové stíhačky Jas-39 Gripen. Pod nimi projížděli terénní tatry, záchranná vozidla a sanitky.

V Terezíně na Litoměřicku by mělo vzniknout centrum pro demokracii a kulturu, v němž by se lidé z Evropy setkávali, vzpomínali na temnou historii města, a tak nedopustili, aby se opakovala. Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová o svém záměru informovala v neděli při návštěvě Terezína. Na pietním místě u Ohře také uctila památku obětí bývalého ghetta. V listopadu 1944 tam nacisté vysypali do řeky popel 22.000 svých obětí. V Evropě by podle Wallströmové měla na místech, jako je Terezín, vznikat střediska setkávání. V nich by obyčejní obyvatelé 25 zemí Evropské unie nejen společně vzpomínali na minulost, ale zároveň by vedli dialog a konzultace o budoucnosti, poznamenala politička. V Terezíně by se tak podle ní mohli setkávat například učitelé, ale i rockoví zpěváci. Cílem Wallströmové je prosadit do rozpočtu Evropské unie pro léta 2007 až 2013 peníze pro vznik těchto středisek setkávání. Záměr vytvořit centrum pro demokracii a kulturu lze podle Wallströmové dobře skloubit s Europrojektem Terezín, který má připravený místní radnice. Podle tohoto projektu by se bývalé pevnostní a vojenské město mělo za 8,3 miliardy korun proměnit na centrum vzdělanosti, kultury a sportu. Radnice si od projektu slibuje oživení města, které by přinesli zejména mladí lidé. Projekt totiž počítá s tím, že některé z rekonstruovaných objektů by sloužily pražským vysokým školám. Další bývalé vojenské budovy by se měly změnit v zařízení pro turisty. Turistický ruch by pak mohl přispět ke snížení nezaměstnanosti. Počítá se i s obnovou pevnostního a odvodňovacího systému města, která si vyžádá téměř polovinu z celkových nákladů. Terezín již loni požádal o první evropské peníze na rekonstrukci Hannoverských kasáren a bývalé jízdárny na kongresové centrum a multifunkční kulturní halu. Neuspěl ale, protože objekty ještě patřily armádě. Nyní se starosta Terezína Jan Horníček pochlubil Wallströmové, že armáda již všechny objekty městu převedla. Terezín proto zažádá o evropské peníze znovu.

Tisíce lidí v Plzni sledovaly asi 90 minut dlouhou ukázku z osvobozování města v květnu 1945. Za zvuků německých písní se zde znovu odehrávaly události z 5. a 6. května 1945. Z doby, kdy byl německý vůdce Adolf Hitler již mrtev. V Plzni ale stále ještě byla silná šestitisícová německá posádka, která držela město ochromené spojeneckými nálety pevně v rukou. Do doby před 60 lety přenesly diváky autentické plakáty a ukazatele s německými nápisy, po chodnících se procházeli lidé v dobovém civilním i vojenském oblečení, ulicí projížděl vůz tehdejší německé armády a policejní motocykl. V několika scénkách pak mohli diváci sledovat pouliční boje, při nichž například několik Čechů začalo ničit vojenské vyhlášky, plakáty a nápisy. Když Němci zabili českého cyklistu, povstalci odzbrojili německou hlídku a přepadli vůz se zbraněmi. Do následných bojů se pak zapojil například obrněný transportér, štábní vozidlo a nákladní automobil, který přivezl desítku vojáků. Další scény ukázaly také vyjednávání zástupců Plzně, kteří po veliteli německé posádky požadovali kapitulaci. Ukázka nabídla i další přestřelky a boje a obsazení budovy německého štábu českými povstalci, kteří strhli prapory s hákovými kříži a vyvěsili českou vlajku. Diváci viděli také příjezd kolony americké armády 6. května a německé ostřelovače ukryté na půdách okolních domů a střílejících po amerických vojácích. Nechyběli ani Plzeňané, kteří se nadšeně vítali s osvoboditeli města. Na závěr ukázky pak Američané německou armádu porazili a odvedli zajatce. Ukázka bojových scén byla hlavním bodem posledního, čtvrtého dne Slavností svobody, které se v Plzni konaly od čtvrtka do neděle.