Zprávy | Z archivu rubriky

Ve věku 83 let zemřela známá česká komediální herečka Stella Zázvorková. Ve svém bytě v pražských Dejvicích zřejmě náhle podlehla infarktu. Zprávu o úmrtí herečky potvrdila mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová, kde se herečka dlouhodobě léčila. Za svou šedesátiletou profesní kariéru ztvárnila Zázvorková přes pět desítek divadelních rolí. Téměř třicet let byla členkou Městských divadel pražských, hrála ale i na mnoha dalších pražských scénách. Nezapomenutelné jsou především její filmové role - objevovala se v titulech, které jsou ve zlatém fondu české a československé kinematografie. Ve filmu a v televizi zahrála na 180 postav. Podle blízkých přátel rodiny by se poslední rozloučení mohlo konat v pražském Divadle ABC. Nenadálá smutná zpráva zarmoutila Jiřinu Bohdalovou, která byla se Stellou Zázvorkovou na přelomu 50. a 60. let v angažmá v Městských divadlech pražských. "Na všechny se vždy vzpomíná v dobrém, ale v případě Stelly se k tomu člověk nemusí nutit. Byla můj vzor i učitelka, také proto mi v začátcích kariéry říkali malá Zázvorková," uvedla Bohdalová.

Na vládní informační kampaň o euroústavě půjde až 200 milionů korun: letos na osvětu připadne zhruba 80 milionů korun a v příštím roce dalších maximálně 120 milionů korun, pokud se bude konat referendum. Jednomyslně to ve středu schválila vláda. Ministerstvo zahraničí původně počítalo s 218 miliony korun. Kampaň bude v první fázi ryze informační, od října se v ní budou promítat různé názorové proudy, uvedla ředitelka vládního odboru pro informování o evropských záležitostech Petra Mašínová. Jestliže se bude konat všelidové hlasování, potom by se přesvědčování ujaly politické strany. Ještě před prázdninami by měly do České republiky přijet dva kamiony s 50.000 výtisků ústavní smlouvy, které vláda objednala v tiskárně Evropské komise. Dalších 100.000 kusů dokumentu by měly vytisknout tuzemské tiskárny. Mašínová usiluje také o to, aby text euroústavy otiskly české deníky.

Vláda chce změnit podmínky sociálně-právní ochrany dětí, které se dostaly do krizové situace. Přijala proto novelu čtyři roky starého zákona, která má vylepšit zprostředkování osvojení a pěstounské péče o děti. Jejím cílem je podpora všech forem náhradní péče o děti, které jim umožní vyrůstat v prostředí co nejvíce podobném prostředí rodinnému. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové novela klade důraz i na prevenci sociopatologických jevů, posílení ochrany dětí před nezákonnými manipulacemi při zprostředkování náhradní rodinné péče a na zkvalitnění právního prostředí. Norma dovolí také sledovat vývoj dětí žijících v náhradní rodinné péči nebo v ústavních zařízeních. Nově rovněž stanoví pravidla pro spolupráci se zahraničím ve věcech sociálně-právní ochrany dětí a podmínky, za kterých mohou nestátní organizace působit v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Nová právní úprava má mimo jiné posílit práci s biologickou rodinou a snažit se dítěti zachovat rodinné prostředí. Podle novely budou muset orgány sociálně-právní ochrany pravidelně spolupracovat s rodiči dětí v ústavech i po jejich odebrání z rodiny. I toto opatření by mělo podle Beránkové především řešit sociální situaci rodiny a umožnit tak dítěti jeho návrat domů. Nová právní úprava klade také důraz na vyhledávání žadatelů o děti pocházející například z jiných etnik či dětí handicapovaných, což by mělo vést ke snížení počtu těchto dětí v ústavech.

Pouhé čtyři týdny po trojnásobné transplantaci opustil Jan Chalupa nemocnici a odešel do domácího ošetření. Před měsícem mu lékaři z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně vyměnili současně srdce, játra a ledviny. Chalupa trpěl závažným srdečním onemocněním, měl cirhózu jater a nefunkční ledviny. Pokud by lékaři transplantovali pouze jeden orgán, ostatní by asi selhaly. Při postupné transplantaci orgánů od několika dárců by měl mnohem větší problémy s jejich přijetím. Lékaři se proto rozhodli vyměnit všechny orgány naráz. Zákrok trval osm hodin. Pro lékaře i Chalupu je velkým vítězstvím zejména to, že jeho organismus cizí orgány snáší. Pacienta z Krnova na Bruntálsku čeká v příštích měsících rekonvalescence v lázních v Teplicích na Přerovsku. Podle lékařů se už několik měsíců po operaci může vrátit k normálnímu plnohodnotnému životu. Podmínkou je úplná abstinence, neměl by kouřit a měl by dodržovat životosprávu. Do konce života bude muset brát léky na omezení negativních reakcí těla na cizí orgány. Chalupa počítá s tím, že se také alespoň příležitostně vrátí ke své profesi truhláře. Právě práce s chemikáliemi v nábytkářské firmě se přitom podle něj negativně podepsala na jeho zdraví.

Řadou nových projektů oslaví zpěvačka Helena Vondráčková 40 let svého působení v populární hudbě. Uměleckou kariéru zahájila na podzim roku 1965 v pražském Divadle Rokoko. Letos vydá na čtyřech deskách výběr svých největších hitů, doplněný množstvím fotografií a dobových dokumentů, připravuje i nové DVD. Na podzim uspořádá speciální koncert. Chce na něj pozvat řadu přátel a kolegů, s nimiž se během kariéry potkávala na pódiích. Koncert odvysílá televize Nova. Nyní se Vondráčková připravuje zejména na koncerty v zahraničí. Nejprve vystoupí společně s Karlem Gottem a ruským vojenským souborem Alexandrovci v rámci turné k 60. výročí ukončení druhé světové války 23. května ve Varšavě a o tři dny později v Moskvě. V polovině června se rovněž s Gottem vypraví do New Yorku, zazpívá zde v Carnegie Hall. Jako hosty si hlavní hvězdy večera pozvaly Waldemara Matušku a Olgu Blechovou. Letošní koncertní sezonu zpěvačka v prosinci ukončí sérií vánočních koncertů; vystoupí také na pražském Žofíně. Bude také dále vystupovat v české verzi muzikálu Cats (Kočky) v pražském Divadle Milénium v roli kočky Grizabelly, kterou ztvárnila již v dubnu. Uvažuje také o účinkování v muzikálu Hello Dolly v Národním divadle v Bratislavě.

Soupeři českých hokejistů v základní skupině mistrovství světa v Rize v příštím roce budou týmy Finska, domácího Lotyšska a Slovinska. Rozhodl o tom los v dějišti turnaje v lotyšské metropoli. Světový šampionát se uskuteční od 5. do 21. května 2006.

Do Prahy se z Vídně vrátili zlatí čeští hokejisté, noví mistři světa. Na starém ruzyňském letišti je vítali rodinní příslušníci a také asi dvě stovky fanoušků. Jako první se na schůdcích letadla symbolicky objevil s pohárem v rukou kapitán David Výborný, jenž získal v rakouské metropoli již svůj pátý světový titul. Výprava pobyla na letišti zhruba tři čtvrtě hodiny, pak odvezla ukázat zlatý pohár na Staroměstské náměstí. Na zaplněné tradiční dějiště triumfálních oslav, kde čekalo více než dvacet tisíc fanoušků, dorazili hokejoví reprezentanti autobusem. Největších ovací se dočkal Jaromír Jágr. Oslavy se nesly i v duchu vzpomínky na tragicky zesnulého kouče olympijských vítězů z Nagana Ivana Hlinku. Jeho portrét položili hokejisté do poháru a vzdali mu hold.

Hokejisté spustili po příchodu na pódium sprchu šampaňského do vlastních řad i na nejbližší fanoušky, kteří se tísnili pod pódiem. Jaroslav Špaček nevynechal dokonce hlídkující policisty. Nastalo objímání, zvedání rukou a tleskání. Když přišel na pódium jako poslední kouč Vladimír Růžička, došlo i na proslovy. Hráči vesměs pěli ódy na své příznivce. "Čeští fanoušci jsou nejlepší na světě a Praha nejlepší město," křičeli téměř všichni. Kouč Růžička děkoval. "Fandili jste skvěle a já jsem hrdý na všechny hráče," řekl. Fanoušci jej vyzvali, aby u reprezentace zůstal. "To byl museli zůstat všichni hráči," odvětil.

Triumf českých hokejistů na mistrovství světa ve Vídni nepotěšil jen sportovní fandy, ale také většinu sázkařů. Více než polovina tipujících totiž vsadila na vítězství týmu trenéra Vladimíra Růžičky. Na výsledcích turnaje tratily naopak sázkové kanceláře, protože favorité vesměs vyhrávali. MS bylo největší sázkařskou událostí roku a objem sázek překonal loňský pražský šampionát, vyplývá z ankety ČTK mezi provozovateli sázek.

Více než polovina Čechů míní, že Evropská unie by měla mít jednotnou ústavu. O jejím přijetí by podle šesti lidí z deseti mělo v Česku rozhodnout referendum. Nadpoloviční většina dotázaných přitom není o obsahu euroústavy informována vůbec a více než čtvrtina lidí vyjádřila názor, že by se referenda spíše či rozhodně nezúčastnila. Vyplynulo to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Názor veřejnosti na přijetí euroústavy se od února 2005 nijak významně nezměnil. S jejím přijetím stále souhlasí 51 procent lidí, čtvrtina je proti a 23 procent lidí se k otázce nedokáže vyjádřit. Proti euroústavě v Česku veřejně vystupuje prezident Václav Klaus, který pro veřejné mínění dlouhodobě představuje nejdůvěryhodnější figuru na politické scéně. Kvůli své kritice se již dostal do ostrého sporu s poslanci Evropského parlamentu i s šéfem Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem.

Političtí vězni jsou přesvědčeni o tom, že ráz Evropské unie je příliš socialistický. Kritizují to, stejně jako znění a existenci evropské ústavy. Člen předsednictva Konfederace politických vězňů Čestmír Čejka řekl, že jiná alternativa než je EU, není. Avšak je to podle něj natolik rozmanitý celek, že jen těžko se může za jediný rok dohodnout na kvalitním dokumentu. Čejka uvedl, že euroústava je nečitelná, zbytečně urychluje některé procesy, chybí v ní odkaz na křesťanské kořeny a nadmíru zohledňuje zájmy Francie a Německa. Přimlouval by se za její "pomalé a jemné sestavování". "Svazky, které jsou narychlo udělané, se rozpadnou," uvedl s poukazem na historické zkušenosti.

Sociální demokracie nadále nestojí ve vládě o spolupráci s komunisty, řekl na setkání politických vězňů předseda ČSSD Stanislav Gross. Šéf opoziční ODS Mirek Topolánek ale ČSSD vytýká, že výrazná část sociálních demokratů by proti podpoře komunistů nebyla. Poznamenal, že již pozoruje otevřenou snahu komunistů začít ovládat zemi. Podle posledních průzkumů veřejného mínění je nyní KSČM druhou nejoblíbenější stranou.

Uzbečtí politici v čele s prezidentem Islamem Karimovem by měli jednat s opozičními vůdci a řešit současnou vyhrocenou politickou situaci v zemi bez použití násilí. Řekl to český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených), jenž se jako novinář intenzivně věnoval dění v postsovětských republikách, označil střelbu do uzbeckých demonstrantů v posledních dnech za bezprecedentní zločin.

"Podle mého názoru by měl prezident Karimov - a nechci se vměšovat do vnitřních záležitostí země - zahájit jednání, protože se ukazuje, že jde o víc než o jednorázovou reakci na nějaký soudní proces," prohlásil Svoboda. Podle šéfa české diplomacie se "ukázalo naprosto jasně na Ukrajině a v dalších zemích, že ve chvílích, kdy jsou politici ochotni si sednout za stůl a začít jednat, vede to k řešení celé situace". Lidé ve východním Uzbekistánu minulý týden v ulicích původně demonstrovali za propuštění 23 lidí souzených za údajné členství v extremistických organizacích a za protiústavní činnost. Na rozdíl od nedávné "oranžové" revoluce na Ukrajině začali v pátek ve městě Andižan do demonstrantů střílet vojáci. Vládní zdroje tvrdily, že tu bylo potlačeno povstání islamistických extremistů. Údajně bylo zabito na 500 lidí.