Zprávy | Z archivu rubriky

Na vládní informační kampaň o euroústavě půjde až 200 milionů korun: letos na osvětu připadne zhruba 80 milionů korun a v příštím roce dalších maximálně 120 milionů korun, pokud se bude konat referendum. Jednomyslně to ve středu schválila vláda. Ministerstvo zahraničí původně počítalo s 218 miliony korun. Kampaň bude v první fázi ryze informační, od října se v ní budou promítat různé názorové proudy, uvedla ředitelka vládního odboru pro informování o evropských záležitostech Petra Mašínová. Jestliže se bude konat všelidové hlasování, potom by se přesvědčování ujaly politické strany. Ještě před prázdninami by měly do České republiky přijet dva kamiony s 50.000 výtisků ústavní smlouvy, které vláda objednala v tiskárně Evropské komise. Dalších 100.000 kusů dokumentu by měly vytisknout tuzemské tiskárny. Mašínová usiluje také o to, aby text euroústavy otiskly české deníky.

Pouhé čtyři týdny po trojnásobné transplantaci opustil Jan Chalupa nemocnici a odešel do domácího ošetření. Před měsícem mu lékaři z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně vyměnili současně srdce, játra a ledviny. Chalupa trpěl závažným srdečním onemocněním, měl cirhózu jater a nefunkční ledviny. Pokud by lékaři transplantovali pouze jeden orgán, ostatní by asi selhaly. Při postupné transplantaci orgánů od několika dárců by měl mnohem větší problémy s jejich přijetím. Lékaři se proto rozhodli vyměnit všechny orgány naráz. Zákrok trval osm hodin. Pro lékaře i Chalupu je velkým vítězstvím zejména to, že jeho organismus cizí orgány snáší. Pacienta z Krnova na Bruntálsku čeká v příštích měsících rekonvalescence v lázních v Teplicích na Přerovsku. Podle lékařů se už několik měsíců po operaci může vrátit k normálnímu plnohodnotnému životu. Podmínkou je úplná abstinence, neměl by kouřit a měl by dodržovat životosprávu. Do konce života bude muset brát léky na omezení negativních reakcí těla na cizí orgány. Chalupa počítá s tím, že se také alespoň příležitostně vrátí ke své profesi truhláře. Právě práce s chemikáliemi v nábytkářské firmě se přitom podle něj negativně podepsala na jeho zdraví.

Ve věku 83 let zemřela známá česká komediální herečka Stella Zázvorková. Ve svém bytě v pražských Dejvicích zřejmě náhle podlehla infarktu. Zprávu o úmrtí herečky potvrdila mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová, kde se herečka dlouhodobě léčila. Za svou šedesátiletou profesní kariéru ztvárnila Zázvorková přes pět desítek divadelních rolí. Téměř třicet let byla členkou Městských divadel pražských, hrála ale i na mnoha dalších pražských scénách. Nezapomenutelné jsou především její filmové role - objevovala se v titulech, které jsou ve zlatém fondu české a československé kinematografie. Ve filmu a v televizi zahrála na 180 postav. Podle blízkých přátel rodiny by se poslední rozloučení mohlo konat v pražském Divadle ABC. Nenadálá smutná zpráva zarmoutila Jiřinu Bohdalovou, která byla se Stellou Zázvorkovou na přelomu 50. a 60. let v angažmá v Městských divadlech pražských. "Na všechny se vždy vzpomíná v dobrém, ale v případě Stelly se k tomu člověk nemusí nutit. Byla můj vzor i učitelka, také proto mi v začátcích kariéry říkali malá Zázvorková," uvedla Bohdalová.

Vláda chce změnit podmínky sociálně-právní ochrany dětí, které se dostaly do krizové situace. Přijala proto novelu čtyři roky starého zákona, která má vylepšit zprostředkování osvojení a pěstounské péče o děti. Jejím cílem je podpora všech forem náhradní péče o děti, které jim umožní vyrůstat v prostředí co nejvíce podobném prostředí rodinnému. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové novela klade důraz i na prevenci sociopatologických jevů, posílení ochrany dětí před nezákonnými manipulacemi při zprostředkování náhradní rodinné péče a na zkvalitnění právního prostředí. Norma dovolí také sledovat vývoj dětí žijících v náhradní rodinné péči nebo v ústavních zařízeních. Nově rovněž stanoví pravidla pro spolupráci se zahraničím ve věcech sociálně-právní ochrany dětí a podmínky, za kterých mohou nestátní organizace působit v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Nová právní úprava má mimo jiné posílit práci s biologickou rodinou a snažit se dítěti zachovat rodinné prostředí. Podle novely budou muset orgány sociálně-právní ochrany pravidelně spolupracovat s rodiči dětí v ústavech i po jejich odebrání z rodiny. I toto opatření by mělo podle Beránkové především řešit sociální situaci rodiny a umožnit tak dítěti jeho návrat domů. Nová právní úprava klade také důraz na vyhledávání žadatelů o děti pocházející například z jiných etnik či dětí handicapovaných, což by mělo vést ke snížení počtu těchto dětí v ústavech.

Řadou nových projektů oslaví zpěvačka Helena Vondráčková 40 let svého působení v populární hudbě. Uměleckou kariéru zahájila na podzim roku 1965 v pražském Divadle Rokoko. Letos vydá na čtyřech deskách výběr svých největších hitů, doplněný množstvím fotografií a dobových dokumentů, připravuje i nové DVD. Na podzim uspořádá speciální koncert. Chce na něj pozvat řadu přátel a kolegů, s nimiž se během kariéry potkávala na pódiích. Koncert odvysílá televize Nova. Nyní se Vondráčková připravuje zejména na koncerty v zahraničí. Nejprve vystoupí společně s Karlem Gottem a ruským vojenským souborem Alexandrovci v rámci turné k 60. výročí ukončení druhé světové války 23. května ve Varšavě a o tři dny později v Moskvě. V polovině června se rovněž s Gottem vypraví do New Yorku, zazpívá zde v Carnegie Hall. Jako hosty si hlavní hvězdy večera pozvaly Waldemara Matušku a Olgu Blechovou. Letošní koncertní sezonu zpěvačka v prosinci ukončí sérií vánočních koncertů; vystoupí také na pražském Žofíně. Bude také dále vystupovat v české verzi muzikálu Cats (Kočky) v pražském Divadle Milénium v roli kočky Grizabelly, kterou ztvárnila již v dubnu. Uvažuje také o účinkování v muzikálu Hello Dolly v Národním divadle v Bratislavě.

Soupeři českých hokejistů v základní skupině mistrovství světa v Rize v příštím roce budou týmy Finska, domácího Lotyšska a Slovinska. Rozhodl o tom los v dějišti turnaje v lotyšské metropoli. Světový šampionát se uskuteční od 5. do 21. května 2006.

Před budovou ministerstva zahraničí na pražském Loretánském náměstí byla slavnostně odhalena socha druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Slavnostní akce před Černínským palácem, kde Beneš působil jako meziválečný šéf československé diplomacie, se zúčastnil premiér Jiří Paroubek (ČSSD), předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), šéf ODS Mirek Topolánek, někteří ministři, poslanci, senátoři, velvyslanci i desítky pamětníků Benešovy éry.

Zaorálek v projevu odmítl ostrou kritiku, kterou odhalení Benešovy sochy vyvolalo v řadách sudetských Němců. Připomněl, že Beneš stál u zrodu demokratického Československa a byl na straně těch, kteří se postavili proti nacismu. Útok na Beneše je tak trochu útok na Tomáše Garrigua Masaryka i na principy, na kterých oba zakládali samostatnou republiku, řekl šéf dolní komory. Paroubek poznamenal, že "prezident-budovatel" byl u osudových okamžiků československé historie minulého století. "Byl obrovskou autoritou u veřejnosti, zvláště za druhé světové války," uvedl premiér. Beneš je pro něj i mementem křehkosti demokracie.

Bavorský premiér Edmund Stoiber (CSU) na víkendovém sjezdu landsmanšaftu řekl, že odhalení sochy vnímá jako provokaci. Na rozdíl od svého předchůdce v čele státu Tomáše Garrigua Masaryka nemá Edvard Beneš v České republice mnoho soch. K jedněm z mála patří pomník v Aši, který byl před tehdejším gymnáziem odhalen už v roce 1947. Po únoru 1948 ale skončil zasypaný v jámě a na místo se vrátil až v září 1995; proti znovuodhalení sochy protestovali někteří představitelé sudetských Němců. Pobouřené reakce v Německu a Rakousku pak před rokem vyvolalo i odhalení Benešovy busty a pamětní desky v českokrumlovském hotelu Růže.

Mostecká policie odložila pro nedostatek důkazů případ údajného nelegálního odposlechu předsedy sněmovního hospodářského výboru Josefa Hojdara (ČSSD). Funkční odposlouchávací zařízení policisté nalezli koncem ledna v poslancově mostecké kanceláři. Je to další neúspěšný pokus odhalit, kdo politika sledoval, nebo nechal sledovat. Vyšetřovatel totiž už dříve odložil i případ nálezu jiných dvou "štěnic", které Hojdar loni objevil také v kanceláři a v autě. Ani tentokrát se podle mostecké policejní mluvčí nepodařilo zjistit skutečnosti, jež by umožnily zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě.

Více než polovina Čechů míní, že Evropská unie by měla mít jednotnou ústavu. O jejím přijetí by podle šesti lidí z deseti mělo v Česku rozhodnout referendum. Nadpoloviční většina dotázaných přitom není o obsahu euroústavy informována vůbec a více než čtvrtina lidí vyjádřila názor, že by se referenda spíše či rozhodně nezúčastnila. Vyplynulo to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Názor veřejnosti na přijetí euroústavy se od února 2005 nijak významně nezměnil. S jejím přijetím stále souhlasí 51 procent lidí, čtvrtina je proti a 23 procent lidí se k otázce nedokáže vyjádřit. Proti euroústavě v Česku veřejně vystupuje prezident Václav Klaus, který pro veřejné mínění dlouhodobě představuje nejdůvěryhodnější figuru na politické scéně. Kvůli své kritice se již dostal do ostrého sporu s poslanci Evropského parlamentu i s šéfem Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem.

Česká věda potřebuje průmyslové odvětví, které by na sebe vázalo výzkum a vývoj a inspirovalo je. Takovou "vlajkovou lodí" by se mohla stát jaderná energetika, řekl ČTK Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky Akademie věd. Spolu s Pavlem Drábkem ze Západočeské univerzity přednášel na valném shromáždění Učené společnosti na téma "Jak hodnotit a financovat vědu". Každý stát si musí podle Wiedermanna nalézt nějakou velkolepou aplikaci vědeckých poznatků. Finové mají Nokii, která zásobuje celý svět mobilními telefony, Norové vyvíjejí podmořskou těžbu nafty, Američané mají letadlové lodě a Češi jadernou elektrárnu, řekl. Potíž je podle něj jen v tom, že na rozdíl od Američanů, kteří jsou na své letadlové lodě pyšní, Češi se za svou jadernou elektrárnu, ve které je skryto obrovské know-how, spíše stydí. "My se stydíme, že to umíme," poznamenal vědec. Wiedermann je přesvědčen, že právě na jadernou energetiku a technologie je možné vázat vědecký výzkum, a dosáhnout tak i zájmu průmyslu financovat ho. Přispět by k tomu také mohlo podmiňování investičních pobídek a daňových úlev firmám tím, že část zisku či obratu vloží do rozvoje vědy.

Wiedermann a Drábek se shodují v tom, že slabinou české vědy není jen málo peněz, ale především slabá podpora skutečných osobností, které mají schopnost vytvářet kolem sebe vědecké školy. Finance by měly téci tam, kde jsou dlouhodobé výsledky, protože tam je záruka, že budou i nadále, uvedl Drábek. Také nový předseda Akademie věd Václav Pačes po svém zvolení letos v březnu řekl, že by k povznesení české vědy přispělo vyčlenění nejlepších vědců, jimž by akademie mohla poskytnout nadstandardní prostředky. Jeho snem je vznik podobných "českých vědeckých škol", jakou byla v minulosti například polarografie Jaroslava Heyrovského nebo polymerní chemie Otty Wichterleho.