Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda chce změnit podmínky sociálně-právní ochrany dětí, které se dostaly do krizové situace. Přijala proto novelu čtyři roky starého zákona, která má vylepšit zprostředkování osvojení a pěstounské péče o děti. Jejím cílem je podpora všech forem náhradní péče o děti, které jim umožní vyrůstat v prostředí co nejvíce podobném prostředí rodinnému. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové novela klade důraz i na prevenci sociopatologických jevů, posílení ochrany dětí před nezákonnými manipulacemi při zprostředkování náhradní rodinné péče a na zkvalitnění právního prostředí. Norma dovolí také sledovat vývoj dětí žijících v náhradní rodinné péči nebo v ústavních zařízeních. Nově rovněž stanoví pravidla pro spolupráci se zahraničím ve věcech sociálně-právní ochrany dětí a podmínky, za kterých mohou nestátní organizace působit v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Nová právní úprava má mimo jiné posílit práci s biologickou rodinou a snažit se dítěti zachovat rodinné prostředí. Podle novely budou muset orgány sociálně-právní ochrany pravidelně spolupracovat s rodiči dětí v ústavech i po jejich odebrání z rodiny. I toto opatření by mělo podle Beránkové především řešit sociální situaci rodiny a umožnit tak dítěti jeho návrat domů. Nová právní úprava klade také důraz na vyhledávání žadatelů o děti pocházející například z jiných etnik či dětí handicapovaných, což by mělo vést ke snížení počtu těchto dětí v ústavech.

Česká věda potřebuje průmyslové odvětví, které by na sebe vázalo výzkum a vývoj a inspirovalo je. Takovou "vlajkovou lodí" by se mohla stát jaderná energetika, řekl ČTK Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky Akademie věd. Spolu s Pavlem Drábkem ze Západočeské univerzity přednášel na valném shromáždění Učené společnosti na téma "Jak hodnotit a financovat vědu". Každý stát si musí podle Wiedermanna nalézt nějakou velkolepou aplikaci vědeckých poznatků. Finové mají Nokii, která zásobuje celý svět mobilními telefony, Norové vyvíjejí podmořskou těžbu nafty, Američané mají letadlové lodě a Češi jadernou elektrárnu, řekl. Potíž je podle něj jen v tom, že na rozdíl od Američanů, kteří jsou na své letadlové lodě pyšní, Češi se za svou jadernou elektrárnu, ve které je skryto obrovské know-how, spíše stydí. "My se stydíme, že to umíme," poznamenal vědec. Wiedermann je přesvědčen, že právě na jadernou energetiku a technologie je možné vázat vědecký výzkum, a dosáhnout tak i zájmu průmyslu financovat ho. Přispět by k tomu také mohlo podmiňování investičních pobídek a daňových úlev firmám tím, že část zisku či obratu vloží do rozvoje vědy.

Wiedermann a Drábek se shodují v tom, že slabinou české vědy není jen málo peněz, ale především slabá podpora skutečných osobností, které mají schopnost vytvářet kolem sebe vědecké školy. Finance by měly téci tam, kde jsou dlouhodobé výsledky, protože tam je záruka, že budou i nadále, uvedl Drábek. Také nový předseda Akademie věd Václav Pačes po svém zvolení letos v březnu řekl, že by k povznesení české vědy přispělo vyčlenění nejlepších vědců, jimž by akademie mohla poskytnout nadstandardní prostředky. Jeho snem je vznik podobných "českých vědeckých škol", jakou byla v minulosti například polarografie Jaroslava Heyrovského nebo polymerní chemie Otty Wichterleho.