Zprávy | Z archivu rubriky

Nejpopulárnějším politikem zůstává i v květnu ministr kultury Pavel Dostál. V průzkumu agentury STEM provedeném po skončení několikaměsíční vládní krize nejvíce zabodoval nový premiér Jiří Paroubek, který uzavírá první pětici nejlépe hodnocených politiků. Paroubek chce podle Mladé fronty Dnes usilovat o to, aby byl volebním lídrem ČSSD. Po Dostálovi s velkým odstupem následují ministr financí Bohuslav Sobotka, pražský primátor Pavel Bém a šéf ODS Mirek Topolánek. Na druhém konci žebříčku popularity zůstávají tři předsedové parlamentních stran - expremiér a šéf ČSSD Stanislav Gross, lídr KDU-ČSL Miroslav Kalousek a předák komunistů Miroslav Grebeníček. Z vlády si v očích veřejnosti nejhůře vedou ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, i když oba zaznamenali určité zlepšení. Čtyři nováčky v Paroubkově týmu Danu Bérovou, Radka Martínka, Pavla Zgarbu a Pavla Zářeckého lidé zatím moc neznají.

Ve středu večer havaroval u Lomnice nad Popelkou na Semilsku řidič, kterému policisté naměřili téměř osm promile alkoholu v krvi. S fekálním vozem V3S sjel u obce Stružinec do příkopu a poškodil sloup elektrického vedení. ČTK to řekl zástupce vedoucího dopravní policie na Semilsku Miroslav Klus. "Jde o stejného řidiče, kterému jsme 20. dubna u Lomnice kolem poledne naměřili přístrojem Dräger 4,19 promile alkoholu. Devětatřicetiletý muž tehdy nakonec souhlasil s odběrem krve a z jejího rozboru vyšla hodnota necelé tři promile alkoholu," uvedl Klus. Podle něj jsou sice přístroje Dräger přesné, pokud se však člověk napije především tvrdého alkoholu těsně před dýchnutím, ukáže se více promile, než odpovídá skutečnosti. Ve prospěch přistiženého opilce hraje i čas od dýchnutí do přístroje do odběru krve v nemocnici. Organismus během něj dokáže alespoň malou část alkoholu z krve odbourat. "Ve středu však mezi dobou, kdy řidič opustil restauraci a okamžikem, kdy dýchnul do Drägeru, uplynulo zhruba tři čtvrtě hodiny a chyba nemohla být příliš velká," konstatoval Klus.

Novelu obchodního zákoníku, která umožní, aby vlastník alespoň 90 procent základního kapitálu firmy mohl vyvlastnit menšinové spolumajitele, podepsal prezident republiky Václav Klaus. Novela zjednodušuje a zrychluje zápisy do obchodního rejstříku. Proti ustanovení o vyvlastnění se bouří malí akcionáři. Již dříve sepsali petici, v které apelovali na prezidenta, aby zákon zastavil. "Jsme přesvědčeni, že takováto forma 'vyvlastnění' nemá oporu ani v Listině základních práv a svobod, ani v Ústavě České republiky," uvedlo v petici Ochranné sdružení malých akcionářů. Z téhož důvodu novelu odmítl i Senát. Sněmovna však horní komoru 3. května přehlasovala. Drobní akcionáři ve čtvrtek uvedli, že se budou dále bránit. Jednou z možností je ústavní stížnost, pro kterou chce OSMA získat podporu u senátorů. "To je asi nejpřímější cesta," řekl ČTK předseda sdružení Karel Staněk s tím, že se v nejbližších dnech chystá členy Senátu osobně kontaktovat. Druhou variantou je pokus o urychlenou novelizaci nové právní úpravy. Pasáž byla do novely vložena ve sněmovně bez projednání ve výborech. V obchodním světě se operaci, při níž vlastník minoritní podíly vykoupí, říká vytlačení. Stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil při projednávání zákona ve sněmovně poznamenal, že na jedné straně sice bude omezeno majetkové právo, ale uvedený institut je obsažen v právních řádech dalších států EU. Novela mimo jiné dále stanovuje lhůtu pěti pracovních dnů pro provedení zápisu do obchodního rejstříku. Po uplynutí této lhůty, pokud zápis není proveden, nastává tzv. zápis pro zmeškání lhůty. Toto umožní založit obchodní společnost do týdne.

Spor o zámek Štiřín bude mít dohru u Nejvyššího soudu. Skautská organizace Junák, která nedávno soudní při s Konferenčním centrem Štiřín pravomocně prohrála, se totiž rozhodla podat k brněnské instanci dovolání. Pokud ani to nepřinese očekávaný výsledek, Junák se obrátí na Ústavní soud, sdělil ČTK místostarosta Junáka Jiří Navrátil. Středočeský krajský soud počátkem května potvrdil názor okresního soudu, podle něhož nemá Junák na zámek Štiřín právo. Podle rozsudku nebyla dodržena právní kontinuita skautské organizace. Zástupci Junáka ale tvrdí, že po únoru 1948 je o zámek protiprávně připravili komunisté. Podle zástupců žalovaného Konferenčního centra Štiřína však rozpustila Junáka jeho ústřední rada. Když ho po listopadu 1989 ministerstvo vnitra znovu zapsalo jako organizaci, šlo již o jiný subjekt. Zámek, který měl podle Navrátila před válkou cenu 25 milionů korun, zabavili skautům nacisté a dali ho německé mládežnické organizaci Hitlerjugend. Štiřín dostali skauti později do správy a užívání, oficiálně ale vlastnictví nezískali. V únoru 1948 objekt zabral a bez výnosu obsadil tehdejší Svaz mládeže, vysvětlil Navrátil. Skauti využívali před válkou zámek jako archiv, knihovnu a školy. Štiřínský zámek nedaleko Prahy v současnosti funguje jako luxusní konferenční centrum a je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí.

Premiér Jiří Paroubek chce jednat o zdravotnictví se všemi, jichž se to týká. Ve čtvrtek postupně vyslechl názory zástupců zdravotních pojišťoven, ministryně zdravotnictví Milady Emmerové a poté prezidenta České lékařské komory (ČLK) Davida Ratha. Výsledkem je rozhodnutí svolat na páteční dopoledne společné setkání všech. Paroubek po sérii jednání ČTK řekl, že návrh ministryně je dobrým východiskem, podle něj je nicméně třeba dále jednat o jeho podobě se zdravotními pojišťovnami, se zájmovými skupinami lékařů i s odbornou veřejností. "Požádal jsem o návrhy racionalizačních opatření také zájmová sdružení, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu i další pojišťovny. Určitě vznikne komplexnější materiál, který bych rád projednal jednak koaličně, jednak s opozičními stranami, pokud o to bude zájem," prohlásil. Paroubek by byl rád, aby se výsledný dokument dostal na jednání kabinetu už za 14 dní. Rath ČTK řekl, že premiérovi přednesl argumenty, proč by se měla zvýšit cena lékařské práce v seznamu zdravotních výkonů. ČLK je v tomto bodu ve sporu s pojišťovnami. Ty hrozí, že když se cena práce zvýší, stoupnou jejich výdaje, a tedy i dluh, o dalších 24 miliard, nyní dosahuje deseti miliard. "Vysvětlili jsme panu premiérovi, co chceme, a připomněli jsme, že nám to paní ministryně slíbila," řekl Rath. Před premiérem zpochybnil argumenty zdravotních pojišťoven. "Vypočítali jsme mu, že tato úprava první rok určitě nebude stát ani korunu a v dalších letech záleží na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, nakolik se do systému úhrad promítne změna ceny práce v seznamu výkonů," řekl. Podle Ratha argumentace lékařů premiéra zaujala natolik, že se okamžitě rozhodl svolat společnou schůzku všech stran. "Řekl, že mu přijde zvláštní, že jsou tak diametrálně odlišné názory na stejnou věc a že mu naše argumentace připadá logická a že by chtěl také slyšet ministerstvo a pojišťovny, proč si myslí, že je to jinak, než my říkáme," shrnul Rath. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Jany Kocové se Paroubek při setkání s ministryní ke sporu ČLK a zdravotních pojišťoven o navyšování ceny lékařské práce v seznamu zdravotnických výkonů nevyjádřil. Emmerová dříve podporovala stanovisko komory, když však dostala analýzy pojišťoven, podpořila je. Po pondělním setkání s lékaři a zástupci nemocnic se vrátila k původnímu stanovisku. Řekla, že lékaři by měli dostat přidáno, pokud analýzy potvrdí, že to nezvýší zadlužení. Ve stabilizačních opatřeních počítá Emmerová s valorizací pojistného, jež platí stát za děti, důchodce a nezaměstnané. Tím chce získat až dvě miliardy korun. Plánuje rovněž, že v cenových vyhláškách nenavýší ceny péče, to by mělo přinést další dvě miliardy. Úsporu očekává i od zdravotních knížek. Emmerová chce požádat vládu o 3,8 miliardy pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

Česká republika znovu nabízí Iráku možnost výcviku jeho policistů na svém území. Zatímco dříve o tom uvažovalo ministerstvo obrany, tentokrát s myšlenkou přichází resort vnitra v čele s Františkem Bublanem. Ministr to po čtvrteční schůzce s iráckým velvyslancem v Česku Zíou Mahmúdem Dabásem řekl novinářům. O nabídce chce mluvit i se svým iráckým protějškem Bajanem Bákirem Džabrem Súlaghem, kterého prý pozval na návštěvu do Prahy. "Nabídl jsem velvyslanci, že bychom u nás provedli dlouhodobý výcvik několika desítek iráckých policejních instruktorů," uvedl Bublan. V současnosti cvičí deset českých policistů irácké studenty v jordánském Ammánu. S nimi se na výuce podílí několik set instruktorů z dalších zemí Evropy a Ameriky. Česká republika podle ministra považuje za jednu z možností pokračování odborné přípravy Iráčanů v Jordánsku i v příštím roce, i když projekt měl letos původně skončit. Dodal, že irácký velvyslanec ho informoval také o další alternativě - přestěhování výcviku do jižního Iráku, zřejmě do Basry. Česko se podle Bublana bude z finančních důvodů podílet pouze na jedné z možností. "Jde o bezpečnost a něco nás to stojí, nemůžeme dělat výcvik v Ammánu a ještě v Basře," upozornil. Ušetřit by se podle něj dalo spoluprací republikových policistů s vojenskými, kteří v jižním Iráku již rok a půl působí. Bude záležet na domluvě s ministerstvem obrany, dodal Bublan. Právě armáda chtěla původně své vojáky z Iráku stáhnou již letos v únoru. Ve výcviku iráckých kadetů měli instruktoři pokračovat v českých vojenských újezdech. Český parlament však nakonec na žádost Iráku a Británie prodloužil misi v okolí Basry do konce roku. Projekt v Česku tím padl. Čeští policisté pracují v jordánském policejním středisku mimo jiné jako instruktoři sebeobrany a střelecké přípravy. V osmitýdenních kurzech již vycvičili několik tisíc kadetů.

Slova písně Jen pro ten dnešní den stojí za to žít, která Oldřich Nový zpíval do ouška Adině Mandlové, dala podtitul výstavě v Národním muzeu v Praze. Prostřednictvím fotografií, dokumentů, plakátů, přístrojů a snímků z natáčení podává svědectví o českém filmu v letech 1939 až 1945. Mezi unikáty patří dochovaná scéna loutkového filmu Ferda mravenec a frak Oldřicha Nového, který nosil při natáčení Fričovy komedie Kristián. "Babička, Eva tropí hlouposti, Dívka v modrém, Pantáta Bezoušek, Roztomilý člověk či Kristián jsou mezi díly přitažlivými i po 60 letech od svého vzniku. Stejně jsou oblíbeni Oldřich Nový, Nataša Gollová, Jiřina Štěpničková, Adina Mandlová a další herci. Jen málokdo si však uvědomuje, že tyto snímky jsou spojeny s jednou z nejtragičtějších kapitol českých národních dějin. Vznikaly na pozadí okupace, politické nesvobody a státem řízeného antisemitismu," řekl autor expozice Libor Jůn. Výstava vznikla jako součást projektů k oslavám 60. výročí konce 2. světové války a potrvá do konce července. Připomíná filmy inspirované klasickou českou literaturou, řadu veseloher a počátky snímků animovaných. Pozornost věnuje některým hereckým osudům a obecnějším problémům protektorátní kinematografie, například vztahu mezi českou a německou produkcí.

Rozhodnutí uctívat druhého československého prezidenta Edvarda Beneše je podle premiéra Jiřího Paroubka výsostnou věcí Čechů. Reagoval tak na vyjádření maďarského premiéra Ference Gyurcsányho, který kritizoval nedávné odhalení Benešovy sochy v Praze. Paroubek míní, že Maďaři by měli spíše přemýšlet o tom, jaký měli podíl na rozbití Československa po Mnichovu 1938. Zdůraznil ale, že oba státy by se měly zaměřit na budoucnost a věci, které je spojují. "Myslím si, že by Maďaři měli trošku zpytovat své svědomí, podívat se na příčinu a následek, podívat se na to, jakým způsobem se podíleli na rozbití Československa po mnichovské dohodě," řekl ve čtvrtek premiér. Důležitější než problematická historie je podle premiéra přítomnost a budoucnost. "Měli bychom se podívat na to, co nás spojuje, a ne na to, co nás rozděluje," řekl český premiér. Sochu Beneše, jehož některá rozhodnutí dodnes budí polemiku a vášně doma i v zahraničí, v pondělí odhalil spolu s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem.

Se speciálními odstřelovacími puškami ulehlo ve čtvrtek na zem na střelnici ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku 70 specialistů ze 13 států světa. Přesnost své mušky na terč vzdálený až půl kilometru si poměřili policisté v rámci mezinárodní soutěže policejních odstřelovačů. Nechyběli mezi nimi kromě Čechů ani specialisté z Izraele, Ukrajiny, USA či Belgie. "Je tady průřez odstřelovačů z celého světa. Soutěž se soustředí na střelbu a na pozorování. Policisté střílí v 17 disciplinách na vzdálenost až 500 metrů. Terče i disciplíny odpovídají přesně tomu, co se cvičí při výkonu služby," řekl ČTK Čestmír Šašek z policejní prezidia. Podotkl, že mezi odstřelovači, kteří se rozhodli poměřit své síly v chladném počasí v Libavé nechybějí například členové prezidentské ochranky, z Útvaru rychlého nasazení či ze zásahových jednotek. "Ze zahraničí jsou tady i členové speciálních týmů Alfa, kteří sem přijíždějí z boje a do bojů se vracejí," uvedl Šašek. Odstřelovače policie nasazuje například při rizikových akcích při zatýkání nebezpečných pachatelů nebo členů organizovaných skupin. V tuzemsku pomáhali hlídat také trasy například při zasedání představitelů NATO. "Jsou nasazováni permanentně celý rok. Není to skleníková elita, která by měla jen výcvik. Bylo by to pro nás příliš drahé," dodal Šašek. Podle odstřelovačů, kteří se mezinárodního klání v Libavé účastní, je jejich práce poměrně náročná nejen psychicky, ale i časově. "Akce máme každý týden. Jsme nasazováni například při prodeji drog, fungujeme však i jako vyjednávací tým u sebevrahů či únosců," řekl ČTK jeden z českých odstřelovačů. Odstřelovači podle odborníků používají speciální pušky, které stojí zhruba 160.000 korun. Policie jimi své specialisty vybavila před třemi lety. Mezinárodní soutěž se nyní ve vojenském prostoru v Libavé uskutečnila posedmé.

Maloobchody i restaurace musí být nejpozději od ledna 2007 vybaveny registračními pokladnami s fiskální pamětí. Zákon, který tuto povinnost nařizuje, ve čtvrtek podepsal prezident republiky Václav Klaus. Proti zavedení registračních pokladen vystupují živnostníci a opoziční ODS, předlohu odmítl i Senát. Poslanecká sněmovna však jeho veto počátkem května přehlasovala. ODS chce pokladny v případě volebního úspěchu v příštím volebním období zrušit. Podle vlády pokladny přispějí k zamezení daňových úniků. Za porušení zákona živnostníci mohou dostat pokutu až půl milionu korun. Roční výnosy ze zavedení pokladen budou podle ministra financí Bohuslava Sobotky činit asi miliardu korun.