Zprávy | Z archivu rubriky

Rozhodnutí uctívat druhého československého prezidenta Edvarda Beneše je podle premiéra Jiřího Paroubka výsostnou věcí Čechů. Reagoval tak na vyjádření maďarského premiéra Ference Gyurcsányho, který kritizoval nedávné odhalení Benešovy sochy v Praze. Paroubek míní, že Maďaři by měli spíše přemýšlet o tom, jaký měli podíl na rozbití Československa po Mnichovu 1938. Zdůraznil ale, že oba státy by se měly zaměřit na budoucnost a věci, které je spojují. "Myslím si, že by Maďaři měli trošku zpytovat své svědomí, podívat se na příčinu a následek, podívat se na to, jakým způsobem se podíleli na rozbití Československa po mnichovské dohodě," řekl ve čtvrtek premiér. Důležitější než problematická historie je podle premiéra přítomnost a budoucnost. "Měli bychom se podívat na to, co nás spojuje, a ne na to, co nás rozděluje," řekl český premiér. Sochu Beneše, jehož některá rozhodnutí dodnes budí polemiku a vášně doma i v zahraničí, v pondělí odhalil spolu s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem.

Se speciálními odstřelovacími puškami ulehlo ve čtvrtek na zem na střelnici ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku 70 specialistů ze 13 států světa. Přesnost své mušky na terč vzdálený až půl kilometru si poměřili policisté v rámci mezinárodní soutěže policejních odstřelovačů. Nechyběli mezi nimi kromě Čechů ani specialisté z Izraele, Ukrajiny, USA či Belgie. "Je tady průřez odstřelovačů z celého světa. Soutěž se soustředí na střelbu a na pozorování. Policisté střílí v 17 disciplinách na vzdálenost až 500 metrů. Terče i disciplíny odpovídají přesně tomu, co se cvičí při výkonu služby," řekl ČTK Čestmír Šašek z policejní prezidia. Podotkl, že mezi odstřelovači, kteří se rozhodli poměřit své síly v chladném počasí v Libavé nechybějí například členové prezidentské ochranky, z Útvaru rychlého nasazení či ze zásahových jednotek. "Ze zahraničí jsou tady i členové speciálních týmů Alfa, kteří sem přijíždějí z boje a do bojů se vracejí," uvedl Šašek. Odstřelovače policie nasazuje například při rizikových akcích při zatýkání nebezpečných pachatelů nebo členů organizovaných skupin. V tuzemsku pomáhali hlídat také trasy například při zasedání představitelů NATO. "Jsou nasazováni permanentně celý rok. Není to skleníková elita, která by měla jen výcvik. Bylo by to pro nás příliš drahé," dodal Šašek. Podle odstřelovačů, kteří se mezinárodního klání v Libavé účastní, je jejich práce poměrně náročná nejen psychicky, ale i časově. "Akce máme každý týden. Jsme nasazováni například při prodeji drog, fungujeme však i jako vyjednávací tým u sebevrahů či únosců," řekl ČTK jeden z českých odstřelovačů. Odstřelovači podle odborníků používají speciální pušky, které stojí zhruba 160.000 korun. Policie jimi své specialisty vybavila před třemi lety. Mezinárodní soutěž se nyní ve vojenském prostoru v Libavé uskutečnila posedmé.

Maloobchody i restaurace musí být nejpozději od ledna 2007 vybaveny registračními pokladnami s fiskální pamětí. Zákon, který tuto povinnost nařizuje, ve čtvrtek podepsal prezident republiky Václav Klaus. Proti zavedení registračních pokladen vystupují živnostníci a opoziční ODS, předlohu odmítl i Senát. Poslanecká sněmovna však jeho veto počátkem května přehlasovala. ODS chce pokladny v případě volebního úspěchu v příštím volebním období zrušit. Podle vlády pokladny přispějí k zamezení daňových úniků. Za porušení zákona živnostníci mohou dostat pokutu až půl milionu korun. Roční výnosy ze zavedení pokladen budou podle ministra financí Bohuslava Sobotky činit asi miliardu korun.

Vzhledem ke své profesi nepokládají soudci za vhodné zveřejňovat jako ostatní veřejní činitelé data o svém majetku na internetu. "Proč by se na to měl dívat pan Novák, kterého jsem odsoudil," shrnul důvod výhrad k návrhu zákona o střetu zájmů prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. Vedle soudců by měli podle připravované normy své příjmy pravidelně publikovat politici a představitelé obcí a krajů. Soudcovská unie se k zákonu, který připravuje koaliční vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů, vyjádří v připomínkovém řízení, pokud bude oslovena. Soudci podle Jirsy plně souhlasí s tím, aby majetkové poměry přiznávali. "Neadekvátní ale je, aby data moje a mé manželky byla volně dostupná na internetu," řekl Jirsa ČTK. Na rozdíl od politiků jsou soudci jmenováni doživotně, to znamená, že rozhodují o osudu tisíců lidí, mnohdy zločinců. Aby se předešlo možné pomstě, měl by podle Jirsy dostat právo kontrolovat údaje o soudcích nějaký úřad, nikoli veřejnost. Vládní koalice stále ještě hledá konkrétní podobu nového zákona. Dohoda ale panuje v tom, kterých veřejných činitelů by se přísnější pravidla protikorupční normy měla týkat. Spor se vede o rozšíření zákona i na rodinné příslušníky veřejných funkcionářů. Kabinet plánoval předlohu projednat na jednom z květnových zasedání, v programu poslední schůze v tomto měsíci ale tento bod zatím chybí. Veřejní činitelé by podle návrhu měli přiznávat majetek, jehož hodnota je vyšší než 250.000 korun, a cenné papíry či obchodní podíly ve společnostech v hodnotě nad 50.000 korun. Stejně jako nyní by museli oznamovat vedlejší příjmy, dary a nemovitosti, které si koupili. Za pozdní oznámení by hrozila pokuta až 30.000 korun, za nepravdivé až půl milionu korun. Koalice ještě vede debatu o návrhu, aby navíc veřejní činitelé byli povinni předkládat na počátku a konci funkčního období majetková přiznání i finančním úřadům.

Přibývá sociálních demokratů, kteří by chtěli, aby je do příštích parlamentních voleb vedl premiér Jiří Paroubek. Předseda vlády Mladé frontě Dnes potvrdil, že o místo volebního lídra bude usilovat. ČSSD o tom má rozhodovat na podzim. Nynější předseda ČSSD Stanislav Gross, když opouštěl premiérské křeslo, slíbil, že ČSSD dovede k vítězným volbám. "Bude-li Paroubek úspěšný premiér, tak jistě bude brán velmi vážně jako kandidát na volebního lídra," uvedl socialistický poslanec Jan Kavan, mluvčí levicové frakce ČSSD. Přestože je Paroubek v sociální demokracii vnímán spíš jako pragmatický pravicověji orientovaný socialistický politik, vzestup jeho preferencí uvítali i další stoupenci levicové frakce a chtěli by, aby stranu vedl do voleb. Naděje do něj vkládá předseda děčínské ČSSD Jaroslav Foldyna. Připustil, že je vkládal i do Grosse, který ho zklamal. Růst popularity nového premiéra stoupenci levicové frakce podle člena jejího přípravného výboru, exministra zdravotnictví Ivana Davida očekávali. Přestože ho nepřijímá bez výhrad, jako úspěšný premiér by podle jeho soudu vhodným volebním lídrem určitě byl. Mnohým sociálním demokratům vadí, že Gross po rezignaci na funkci předsedy vlády "odešel do ústraní", a nevěnuje se intenzivně stranické práci. Jsou netrpěliví a zazlívají mu, že se hned nepustil do příprav na parlamentní volby v příštím roce. Preference sociální demokracie se stále propadají. Podle květnového průzkumu STEM by ji volilo 11,4 procenta voličů. Pokles obliby způsobila straně i vleklá vládní krize, kterou odstartovaly nejasnosti kolem majetku Grossovy rodiny. Gross se nyní sice občas objevuje na některých veřejných akcích a účastní se i jednání lídrů parlamentních stran, vyhýbá se však vystoupení v médiích.

Přední představitelka romské hudby Věra Bílá vystoupí v pátek s kapelou Kale v kulturním sále WUK ve Vídni. Na koncertu představí i písně z nového alba C'est Comme Ca (Takhle to chodí), věnovaného zpěvačce Zuzaně Navarové, která zemřela v prosinci loňského roku. Večer odstartuje brněnský romský soul-funkový soubor Gulo Čar, držitel ceny Akademie populární hudby Anděl v žánrové kategorii world music za rok 2003. V hudbě rokycanské rodačky se mísí pop a jazz s prvky latinskoamerické a etno-hudby, v původních moderních cikánských písničkách zpívá o lásce, smutku a smrti. V uplynulých pěti letech vystupovala v 26 zemích, loni například koncertovala s velkým úspěchem v rakouském Kremsu.

Prezident Václav Klaus vetoval zákony, kterými chce vláda sjednotit a zjednodušit systém inspekce práce. Prezident je ale přesvědčen, že tyto zákony představují významný krok, který z pracovněprávního vztahu činí veřejnou instituci, což je samo o sobě chybné, sdělil ČTK prezidentův mluvčí Petr Hájek. O zákonech tak bude muset znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. "Tyto zákony různé úkoly a povinnosti, které přísluší výlučně státu, přenášejí na soukromé firmy, na zaměstnavatele. Zákony se tak v podstatě nedívají na soukromou firmu jako na samostatnou právnickou osobu, ale jako na jeden ze státních úřadů," zdůvodnil mluvčí prezidentovo odmítnutí.

Klaus ve čtvrtek vetoval také zákon o kolektivním vyjednávání, který rozšiřuje platnost kolektivních smluv i na podniky, které se vyjednávání vůbec nezúčastnily. Podle prezidenta by jedny soukromoprávní subjekty měly vůči jiným nepřípustné právo rozhodovat o nich bez jejich souhlasu. Tuto normu i zákony o inspekci práce odmítl také Senát, sněmovna jej ale přehlasovala. Také prezidentovo veto má možnost zvrátit, pokud se pro to vysloví nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101 z nich.

Člen ruské neonacistické kapely Kolovrat Denis Gerasimov, který je v Česku souzen za propagaci nacismus a neonacismu, byl po 15 měsících propuštěn z vazby. "Byl propuštěn na základě našeho příkazu ve středu odpoledne," řekl ČTK soudce Městského soudu v Praze Ladislav Gross. Gerasimov byl před měsícem Obvodním soudem pro Prahu 6 již podruhé obžaloby zproštěn, státní zástupkyně se však znovu odvolala. Podle informací ČTK byla zřejmě opět úspěšná. Městský soud totiž případ pravděpodobně opět vrací obvodnímu soudu. Gross se k tomu zatím odmítl vyjádřit. Skupina Kolovrat koncertovala loni v lednu na srazu hnutí skinheads v Chroustovicích na Chrudimsku. Když Gerasimov po koncertě z Česka odlétal, našla u něj policie větší množství propagačních materiálů, o nichž tvrdila, že mají vztah k neonacistickému hnutí. Gerasimov od počátku odmítá, že by inklinoval k rasismu či nacismu. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 Kateřina Kohoutková při odůvodnění osvobozujícího rozsudku opakovaně naznačila, že Gerasimov k extremistickému hnutí inklinuje. "Úkolem soudu nebylo zkoumat osobu Gerasimova a jeho smýšlení, ale zjistit, zda hrál v České republice rasistické písně a hajloval. A to se neprokázalo," uvedla. Uznala také, že se věci, které policie u Gerasimova našla, bezesporu vztahují k nacismu a neonacismu. Předměty ale podle ní nikde nevystavoval, měl je v uzavřené tašce. Nemohl tak spáchat trestný čin propagace nacismu a neonacismu. S touto částí prvního rozsudku se ztotožnil i odvolací soud. Obžaloba osmadvacetiletého muže ale nadále viní z toho, že předloni v létě s kapelou Kolovrat hrál v restauraci U Samsona v Kutné Hoře hudbu s rasově nesnášenlivými texty. Někteří z účastníků koncertu prý hajlovali. Totéž se podle obžaloby opakovalo v Chroustovicích v restauraci U nás.

České firmy a podnikatelé si možná budou moci vybrat, zda chtějí za své zaměstnance platit v prvních 14 dnech nemocenskou, nebo zda toto vyplácení ponechají jako dosud státu za cenu vyššího pojištění. Šéf hospodářské komory Jaromír Drábek tvrdí, že se na tom dohodl s ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem. Ten je zatím opatrnější a tvrdí, že možnost volby budou mít možná jen malé firmy do 25 zaměstnanců. "Pan ministr přislíbil, že bude připravena varianta návrhu zákona se zapracovaným požadavkem komory, aby si podnikatel mohl vybrat, zda chce pokračovat v současném systému nemocenského pojištění, nebo zvolí variantu plateb snížených odvodů a sám bude hradit nemocenskou v prvních čtrnácti dnech nemoci," uvedl pro ČTK Drábek. Podle mluvčí ministerstva Kateřiny Beránkové ministerstvo zjišťuje, zda by tato volba byla možná u všech firem. "Zatím však platí, že by si mohly vybrat jen společnosti do 25 zaměstnanců," řekla ČTK. Vláda ve středu rozhodla, že by dávky v nemoci měli v prvních 14 dnech platit zaměstnavatelé. Na oplátku by se jim snížily odvody na nemocenské pojištění ze 3,3 procenta platu zaměstnance na 1,4 procenta. Hospodářská komora se obávala, že by nový systém nemocenského pojištění dopadl zejména na malé firmy, kterým by přibyla administrativa. Poškozeny by prý byly také podniky z textilní výroby či zemědělství, kde se vyplácejí podprůměrné mzdy. S výsledky schůzky se Škromachem je Drábek poměrně spokojen, o konečné podobě nemocenské však rozhodnou až poslanci a senátoři. Škromach Drábkovi rovněž slíbil, že se sejde s ředitelem České správy sociálního zabezpečení Jiřím Hoidekrem. Společně by měli vyřešit, jak by zaměstnavatelé mohli své zaměstnance kontrolovat, zda nemocenskou pobírají oprávněně a nesimulují.

Okolnostmi policejního zásahu při prvomájovém mítinku KSČM na pražské Letné se má ve čtvrtek 26. května zabývat sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost. O vystoupení před výborem požádal jeho předsedu Jana Vidíma z ODS ministr vnitra František Bublan. Ministr očekává, že vyšetřování incidentu by se mělo uzavřít do konce května. "Dnes jsem mluvil s panem ministrem a on mi řekl, že mě dopisem požádá, aby mohl před výborem na řádném zasedání v té věci vystoupit," řekl ve čtvrtek Vidím. O zásahu měl výbor jednat již minulý týden, a to na návrh poslanců ODS, KDU-ČSL a US-DEU. Poslanci ale tento bod na program schůze výboru nedokázali prosadit. Proti se totiž postavili poslanci ČSSD a KSČM, kteří mají ve výboru většinu.