Zprávy | Z archivu rubriky


Se speciálními odstřelovacími puškami ulehlo ve čtvrtek na zem na střelnici ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku 70 specialistů ze 13 států světa. Přesnost své mušky na terč vzdálený až půl kilometru si poměřili policisté v rámci mezinárodní soutěže policejních odstřelovačů. Nechyběli mezi nimi kromě Čechů ani specialisté z Izraele, Ukrajiny, USA či Belgie. "Je tady průřez odstřelovačů z celého světa. Soutěž se soustředí na střelbu a na pozorování. Policisté střílí v 17 disciplinách na vzdálenost až 500 metrů. Terče i disciplíny odpovídají přesně tomu, co se cvičí při výkonu služby," řekl ČTK Čestmír Šašek z policejní prezidia. Podotkl, že mezi odstřelovači, kteří se rozhodli poměřit své síly v chladném počasí v Libavé nechybějí například členové prezidentské ochranky, z Útvaru rychlého nasazení či ze zásahových jednotek. "Ze zahraničí jsou tady i členové speciálních týmů Alfa, kteří sem přijíždějí z boje a do bojů se vracejí," uvedl Šašek. Odstřelovače policie nasazuje například při rizikových akcích při zatýkání nebezpečných pachatelů nebo členů organizovaných skupin. V tuzemsku pomáhali hlídat také trasy například při zasedání představitelů NATO. "Jsou nasazováni permanentně celý rok. Není to skleníková elita, která by měla jen výcvik. Bylo by to pro nás příliš drahé," dodal Šašek. Podle odstřelovačů, kteří se mezinárodního klání v Libavé účastní, je jejich práce poměrně náročná nejen psychicky, ale i časově. "Akce máme každý týden. Jsme nasazováni například při prodeji drog, fungujeme však i jako vyjednávací tým u sebevrahů či únosců," řekl ČTK jeden z českých odstřelovačů. Odstřelovači podle odborníků používají speciální pušky, které stojí zhruba 160.000 korun. Policie jimi své specialisty vybavila před třemi lety. Mezinárodní soutěž se nyní ve vojenském prostoru v Libavé uskutečnila posedmé.

Vzhledem ke své profesi nepokládají soudci za vhodné zveřejňovat jako ostatní veřejní činitelé data o svém majetku na internetu. "Proč by se na to měl dívat pan Novák, kterého jsem odsoudil," shrnul důvod výhrad k návrhu zákona o střetu zájmů prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. Vedle soudců by měli podle připravované normy své příjmy pravidelně publikovat politici a představitelé obcí a krajů. Soudcovská unie se k zákonu, který připravuje koaliční vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů, vyjádří v připomínkovém řízení, pokud bude oslovena. Soudci podle Jirsy plně souhlasí s tím, aby majetkové poměry přiznávali. "Neadekvátní ale je, aby data moje a mé manželky byla volně dostupná na internetu," řekl Jirsa ČTK. Na rozdíl od politiků jsou soudci jmenováni doživotně, to znamená, že rozhodují o osudu tisíců lidí, mnohdy zločinců. Aby se předešlo možné pomstě, měl by podle Jirsy dostat právo kontrolovat údaje o soudcích nějaký úřad, nikoli veřejnost. Vládní koalice stále ještě hledá konkrétní podobu nového zákona. Dohoda ale panuje v tom, kterých veřejných činitelů by se přísnější pravidla protikorupční normy měla týkat. Spor se vede o rozšíření zákona i na rodinné příslušníky veřejných funkcionářů. Kabinet plánoval předlohu projednat na jednom z květnových zasedání, v programu poslední schůze v tomto měsíci ale tento bod zatím chybí. Veřejní činitelé by podle návrhu měli přiznávat majetek, jehož hodnota je vyšší než 250.000 korun, a cenné papíry či obchodní podíly ve společnostech v hodnotě nad 50.000 korun. Stejně jako nyní by museli oznamovat vedlejší příjmy, dary a nemovitosti, které si koupili. Za pozdní oznámení by hrozila pokuta až 30.000 korun, za nepravdivé až půl milionu korun. Koalice ještě vede debatu o návrhu, aby navíc veřejní činitelé byli povinni předkládat na počátku a konci funkčního období majetková přiznání i finančním úřadům.

Přibývá sociálních demokratů, kteří by chtěli, aby je do příštích parlamentních voleb vedl premiér Jiří Paroubek. Předseda vlády Mladé frontě Dnes potvrdil, že o místo volebního lídra bude usilovat. ČSSD o tom má rozhodovat na podzim. Nynější předseda ČSSD Stanislav Gross, když opouštěl premiérské křeslo, slíbil, že ČSSD dovede k vítězným volbám. "Bude-li Paroubek úspěšný premiér, tak jistě bude brán velmi vážně jako kandidát na volebního lídra," uvedl socialistický poslanec Jan Kavan, mluvčí levicové frakce ČSSD. Přestože je Paroubek v sociální demokracii vnímán spíš jako pragmatický pravicověji orientovaný socialistický politik, vzestup jeho preferencí uvítali i další stoupenci levicové frakce a chtěli by, aby stranu vedl do voleb. Naděje do něj vkládá předseda děčínské ČSSD Jaroslav Foldyna. Připustil, že je vkládal i do Grosse, který ho zklamal. Růst popularity nového premiéra stoupenci levicové frakce podle člena jejího přípravného výboru, exministra zdravotnictví Ivana Davida očekávali. Přestože ho nepřijímá bez výhrad, jako úspěšný premiér by podle jeho soudu vhodným volebním lídrem určitě byl. Mnohým sociálním demokratům vadí, že Gross po rezignaci na funkci předsedy vlády "odešel do ústraní", a nevěnuje se intenzivně stranické práci. Jsou netrpěliví a zazlívají mu, že se hned nepustil do příprav na parlamentní volby v příštím roce. Preference sociální demokracie se stále propadají. Podle květnového průzkumu STEM by ji volilo 11,4 procenta voličů. Pokles obliby způsobila straně i vleklá vládní krize, kterou odstartovaly nejasnosti kolem majetku Grossovy rodiny. Gross se nyní sice občas objevuje na některých veřejných akcích a účastní se i jednání lídrů parlamentních stran, vyhýbá se však vystoupení v médiích.

Člen ruské neonacistické kapely Kolovrat Denis Gerasimov, který je v Česku souzen za propagaci nacismus a neonacismu, byl po 15 měsících propuštěn z vazby. "Byl propuštěn na základě našeho příkazu ve středu odpoledne," řekl ČTK soudce Městského soudu v Praze Ladislav Gross. Gerasimov byl před měsícem Obvodním soudem pro Prahu 6 již podruhé obžaloby zproštěn, státní zástupkyně se však znovu odvolala. Podle informací ČTK byla zřejmě opět úspěšná. Městský soud totiž případ pravděpodobně opět vrací obvodnímu soudu. Gross se k tomu zatím odmítl vyjádřit. Skupina Kolovrat koncertovala loni v lednu na srazu hnutí skinheads v Chroustovicích na Chrudimsku. Když Gerasimov po koncertě z Česka odlétal, našla u něj policie větší množství propagačních materiálů, o nichž tvrdila, že mají vztah k neonacistickému hnutí. Gerasimov od počátku odmítá, že by inklinoval k rasismu či nacismu. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 Kateřina Kohoutková při odůvodnění osvobozujícího rozsudku opakovaně naznačila, že Gerasimov k extremistickému hnutí inklinuje. "Úkolem soudu nebylo zkoumat osobu Gerasimova a jeho smýšlení, ale zjistit, zda hrál v České republice rasistické písně a hajloval. A to se neprokázalo," uvedla. Uznala také, že se věci, které policie u Gerasimova našla, bezesporu vztahují k nacismu a neonacismu. Předměty ale podle ní nikde nevystavoval, měl je v uzavřené tašce. Nemohl tak spáchat trestný čin propagace nacismu a neonacismu. S touto částí prvního rozsudku se ztotožnil i odvolací soud. Obžaloba osmadvacetiletého muže ale nadále viní z toho, že předloni v létě s kapelou Kolovrat hrál v restauraci U Samsona v Kutné Hoře hudbu s rasově nesnášenlivými texty. Někteří z účastníků koncertu prý hajlovali. Totéž se podle obžaloby opakovalo v Chroustovicích v restauraci U nás.

České firmy a podnikatelé si možná budou moci vybrat, zda chtějí za své zaměstnance platit v prvních 14 dnech nemocenskou, nebo zda toto vyplácení ponechají jako dosud státu za cenu vyššího pojištění. Šéf hospodářské komory Jaromír Drábek tvrdí, že se na tom dohodl s ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem. Ten je zatím opatrnější a tvrdí, že možnost volby budou mít možná jen malé firmy do 25 zaměstnanců. "Pan ministr přislíbil, že bude připravena varianta návrhu zákona se zapracovaným požadavkem komory, aby si podnikatel mohl vybrat, zda chce pokračovat v současném systému nemocenského pojištění, nebo zvolí variantu plateb snížených odvodů a sám bude hradit nemocenskou v prvních čtrnácti dnech nemoci," uvedl pro ČTK Drábek. Podle mluvčí ministerstva Kateřiny Beránkové ministerstvo zjišťuje, zda by tato volba byla možná u všech firem. "Zatím však platí, že by si mohly vybrat jen společnosti do 25 zaměstnanců," řekla ČTK. Vláda ve středu rozhodla, že by dávky v nemoci měli v prvních 14 dnech platit zaměstnavatelé. Na oplátku by se jim snížily odvody na nemocenské pojištění ze 3,3 procenta platu zaměstnance na 1,4 procenta. Hospodářská komora se obávala, že by nový systém nemocenského pojištění dopadl zejména na malé firmy, kterým by přibyla administrativa. Poškozeny by prý byly také podniky z textilní výroby či zemědělství, kde se vyplácejí podprůměrné mzdy. S výsledky schůzky se Škromachem je Drábek poměrně spokojen, o konečné podobě nemocenské však rozhodnou až poslanci a senátoři. Škromach Drábkovi rovněž slíbil, že se sejde s ředitelem České správy sociálního zabezpečení Jiřím Hoidekrem. Společně by měli vyřešit, jak by zaměstnavatelé mohli své zaměstnance kontrolovat, zda nemocenskou pobírají oprávněně a nesimulují.