Zprávy | Z archivu rubriky


Obce a města by měly mít možnost zvýšit nájmy v bytech s regulovanými činžemi o šest až 12 procent za rok po dobu pěti až šesti let. Nájemníkům, kterým by celkové výdaje na bydlení přesáhly 30 procent čistých příjmů, by však musely přispívat na sociální příspěvky. V rozhovoru pro ČTK to řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Obecně by se ale podle něj měly regulované nájmy v příštích pěti až šesti letech zvyšovat o osm procent ročně až do výše tří procent z tržní ceny nemovitosti. Ministr věří, že se mu návrh podaří ve vládě prosadit i přes námitky ODS a KDU-ČSL, které volají po rychlejším růstu. Podle Paroubka ale nemají žádný konkrétní návrh.

Nájmy se podle Paroubka nemohou skokově zvýšit hned, protože by ve státním rozpočtu nebylo najednou dostatek prostředků na příspěvky pro sociálně potřebné. Také je podle něj třeba, aby fungovala státem podporovaná výstavba družstevních bytů pro lidi, co nedosáhnou na hypoteční úvěr. Ministr si od ní slibuje, že sníží ceny nájmů i bytů a zároveň zvýší nabídku bytů. Podpora by měla začít platit od 1. července.

Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750.000 bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů. Soukromým majitelům patří kolem 300.000 bytů, ostatní byty vlastní obce. Majitelé domů nyní chystají k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnosti kvůli regulaci nájemného, kterou považují za protiprávní. Částka, kterou by v případě příznivého rozsudku mohli po českém státu v úhrnu požadovat, odhadují na 30 až 50 miliard korun. Pokud by se připojily i obce, suma by se ještě zvýšila.

Majitelé domů uvádějí, že jim současné regulované ceny nestačí ani na údržbu nemovitostí. Navrhované tempo růstu nájmů z MMR považují za nedostatečné. Podle Ústavu soudního inženýrství činí nájemné, které kryje náklady, 49 korun za metr čtvereční a měsíc. Nejvyšší regulované nájemné v republice je v Praze, kde se měsíčně platí 37 korun za metr čtvereční.

Paroubek však podotkl, že bytovým družstvům stačí na krytí nákladů většinou 25 až 30 korun za metr čtvereční měsíčně. Rovněž předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček nesouhlasí s tvrzením majitelů domů, že jim současná výše regulovaných činží neumožňuje pokrýt náklady na údržbu. "Nájemné přináší možnosti dům opravovat," řekl a dodal, že u nově uzavíraných smluv mohou majitelé požadovat od roku 1995 nájemné bez jakéhokoli omezení.

Zákon o zvyšování nájmů v republice chybí již přes dva roky. Činže v bytech s regulovanými cenami je nyní možné zvyšovat pouze po dohodě majitele a nájemníka. Vláda by se návrhem zákona o nájemném z dílny MMR mohla podle Paroubka zabývat na konci března. Ministr počítá, že by začal platit od 1. ledna 2006.

Větší problém než regulace činží jsou neplatiči nájemného, dodal Paroubek. Vystěhování nájemníků, kteří neplatí činže, nyní trvá i několik let. "Je třeba změnit občanský zákoník," uvedl ministr.

Kdyby populární vynálezce, matematik, fyzik, hudebník, cestovatel a vlastenec Jára Cimrman žil, mohl dnes být hrdý na ty, kteří v divadle, nesoucím jeho jméno, rozvíjejí jeho odkaz. Ředitelka vydavatelství Supraphon Jana Gondová jim totiž předala dvojitou platinovou desku za 26.000 prodaných nosičů hry Afrika a zlatou desku za 9000 nosičů alba Cimrman v říši hudby. Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak současně převzali cenu Anděl za nejprodávanější nahrávku mluveného slova roku 2004.

"Těší nás, že generace našich vnuků má ještě zájem o to, co jsme napsali. Připadá nám to jako zázrak," řekl Svěrák. Jejich ctižádostí vždycky bylo, aby v jejich hrách bylo kromě komiky i něco krásy. A plně to podle něj platí o opeře Cimrman v říši hudby. Nejen proto se prý o sošku Anděla pohádají.

Od loňského listopadu jsou na supraphonských kompaktních deskách nahrávky všech her Divadla Járy Cimrmana, jedné z nejpopulárnějších českých scén. Od roku 1967, kdy vznikla, uvedla čtrnáct inscenací, které měly dohromady přes 10.000 repríz. Žádná z těchto aktovek doplněných odbornými semináři nezmizela z repertoáru. Nejčastěji se na jevišti objevila opereta Hospoda Na mýtince, která se hraje od konce 60. let.

"Nebýt Cimrmana nikdo by o nás nevěděl. Ale nebýt nás nikdo by nevěděl o něm," tvrdí Svěrák se Smoljakem. Fiktivní génius, kterého si s Jiřím Šebánkem vymysleli pro mystifikující rozhlasové "přenosy" z imaginární vinárny U pavouka, zabodoval v televizní anketě o největšího Čecha. I když se podle pravidel soutěže hlasy v jeho prospěch nezapočítávají, přesto dostane speciální ocenění.

Vilku v pražské Dykově ulici, kde se 29. října 1966 konala zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana, připomíná pamětní deska. Podobných "památek" na populárního Járu je po Čechách více. "V mých zápiscích jich figuruje zhruba patnáct," uvedl Svěrák. Většinou jde o pamětní tabulky na domech, ale i o dvě ulice pojmenované po Cimrmanovi - jedna je v Roztokách u Prahy a další v Olomouci.