Zprávy | Z archivu rubriky


Kuba vyhostila českého senátora Karla Schwarzenberga, který přiletěl do Havany na schůzku organizovanou tamními disidenty. Setkání organizuje Shromáždění na podporu kubánské občanské společnosti (APSC), což je střechová organizace sdružující desítky malých disidentských skupin. Cílem schůzky je snaha o prosazení demokratických reforem na Kubě. "Policie si pro mě přišla do hotelu, odvezla mě na letiště a posadila mě do letadla. To je postup totalitních států," řekl Schwarzenberg v telefonickém rozhovoru s Reuters před odletem z Kuby. Kromě českého senátora, který přijel na Kubu jako turista se švýcarským pasem, kubánské úřady vyhostily ve čtvrtek také předního politika německého opozičního bloku CDU/CSU Arnolda Vaatze. V úterý nebyli vpuštěni do země dva polští členové Evropského parlamentu, Boguslaw Sonik a Jacek Protasiewicz, kteří přijeli na stejnou schůzku se soukromými pasy a turistickými vízy. Hned na letišti Poláky odmítly imigrační úřady a poslaly je zpět do Evropy. Kubánské velvyslanectví v Bruselu také odmítlo udělit víza 18 dalším europoslancům, včetně českých poslanců Zuzany Roithové, Libora Roučka a Miroslava Ouzkého.

Vyhoštění Karla Schwarzenberga odsoudil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Označil je za flagrantní porušení mezinárodního práva. Kubánské velvyslanectví v Praze požádal o vysvětlení celého případu. Sobotka se kvůli incidentu obrátil také na českého ministra zahraničí Cyrila Svobodu s žádostí, aby ve věci vyhoštění českého senátora urychleně začal jednat s kubánskou stranou. Za naprosto nepřijatelné označil vyhoštění senátora Karla Schwarzenberga ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle šéfa české diplomacie jednání kubánských úřadů potvrzuje správnost tvrdého postoje České republiky vůči režimu Fidela Castra. "Je to proti všem pravidlům demokratického chování. Je to důkaz, že je na Kubě totalitní režim," řekl Svoboda k incidentu. Ministr rovněž potvrdil informaci Hospodářských novin, že kubánské vízum před dvěma týdny bez udání důvodu nedostal jeho náměstek Pavel Svoboda.

Evropští diplomaté sledují počínání kubánských úřadů velmi pozorně. Příští měsíc musí Evropská unie rozhodnout, zda znovu vyhlásí diplomatické sankce kvůli porušování lidských práv na Kubě. Ta zatím ignoruje výzvy EU k propuštění 61 vězněných disidentů. EU odvolala předloňské diplomatické sankce v lednu letošního roku a vyslovila se pro dialog jak s vládou, tak s demokratickou opozicí. Pozastavení sankcí bylo v Bruselu schváleno ministry zahraničí poté, co šéf české diplomacie Cyril Svoboda prosadil některé formulační změny v usnesení, podle něhož se ministři zahraničí k této věci vrátí v červenci.

Přibývá sociálních demokratů, kteří by chtěli, aby je do příštích parlamentních voleb vedl premiér Jiří Paroubek. Předseda vlády Mladé frontě Dnes potvrdil, že o místo volebního lídra bude usilovat. ČSSD o tom má rozhodovat na podzim. Nynější předseda ČSSD Stanislav Gross, když opouštěl premiérské křeslo, slíbil, že ČSSD dovede k vítězným volbám. "Bude-li Paroubek úspěšný premiér, tak jistě bude brán velmi vážně jako kandidát na volebního lídra," uvedl socialistický poslanec Jan Kavan, mluvčí levicové frakce ČSSD. Přestože je Paroubek v sociální demokracii vnímán spíš jako pragmatický pravicověji orientovaný socialistický politik, vzestup jeho preferencí uvítali i další stoupenci levicové frakce a chtěli by, aby stranu vedl do voleb. Naděje do něj vkládá předseda děčínské ČSSD Jaroslav Foldyna. Připustil, že je vkládal i do Grosse, který ho zklamal. Růst popularity nového premiéra stoupenci levicové frakce podle člena jejího přípravného výboru, exministra zdravotnictví Ivana Davida očekávali. Přestože ho nepřijímá bez výhrad, jako úspěšný premiér by podle jeho soudu vhodným volebním lídrem určitě byl. Mnohým sociálním demokratům vadí, že Gross po rezignaci na funkci předsedy vlády "odešel do ústraní", a nevěnuje se intenzivně stranické práci. Jsou netrpěliví a zazlívají mu, že se hned nepustil do příprav na parlamentní volby v příštím roce. Preference sociální demokracie se stále propadají. Podle květnového průzkumu STEM by ji volilo 11,4 procenta voličů. Pokles obliby způsobila straně i vleklá vládní krize, kterou odstartovaly nejasnosti kolem majetku Grossovy rodiny. Gross se nyní sice občas objevuje na některých veřejných akcích a účastní se i jednání lídrů parlamentních stran, vyhýbá se však vystoupení v médiích.