Zprávy | Z archivu rubriky


Návštěvníci vojenské letecké základny v Čáslavi se v sobotu rozloučili se stíhačkami MiG- 21, které v rámci protivzdušné obrany státu sloužily 44 let. Vojáci zároveň představili nové letouny JAS-39 Gripen. Do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO, jejíž součástí české letectvo je, budou zařazeny zhruba v polovině června, řekl ČTK mluvčí základny Michal Prejzek.

Loučení s migem se uskutečnilo v rámci dne otevřených dveří na čáslavské základně. Vojáci připravili šestihodinový blok leteckých ukázek. V civilním bloku ukázek se nad hlavami lidí vznášeli letečtí akrobaté, parašutisti, paraglaidisté i letecké modely. Letadla na odstavné ploše byla neustále v obležení. "Je to legenda," prohodil asi padesátiletý muž ke stříbrnému migu. Na trupu měl z velkých modrých číslic letopočet 1961 až 2005. Lidi přitáhly i nové stíhačky Jas-39 Gripen. Na veřejnosti se totiž zatím pouze mihly při přeletu nad pražskou Letnou 8. května. A v sobotu si jednu z nich mohli doslova osahat.

Den otevřených dveří si nenechal ujít ani legendární pilot, čtyřiadevadesátiletý František Peřina. "Byl už nejvyšší čas, protože migy už dolítávají," poznamenal. Ať už vláda rozhodla jak rozhodla, gripeny tady jsou a to je podle něj hlavní. "Protože ti kluci potřebují lítat," míní. Před několika lety Peřina převzal patronát nad 42. stíhací letkou čáslavské letecké základny, které udělil právo užívat jeho jméno. Gripeny prý Peřina zná. "Ale už toho moc nenaprohlídám, protože do toho nemůžu vlézt," poznamenal. Snažil se je proto alespoň teoreticky nastudovat. "Budeme vidět, jak se osvědčí," řekl. "Jsou to ale krásné mašiny, to se musí nechat," nezastíral.

Do kokpitu migu usedl k jednomu z posledních letů i velitel čáslavské základny Jiří Verner. "Že by mě bylo do breku, to rozhodně ne," smál se. V gripenu se zatím jenom vezl jako spolujezdec. "Doufám ale, že se brzy přeškolím," plánuje. Obrovský zájem návštěvníků, kteří na letiště přišli, si vysvětluje tím, že "jednadvacítka" zanechala v lidech hlubokou rýhu, a to nejenom v negativním slova smyslu. Přišlo totiž i hodně bývalých vojenských pilotů. Srovnat letouny MiG-21 a JAS-39 Gripen podle Vernera prakticky nelze. "Obrátíte list a jedete dál," shrnul.

Předseda české Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek vyzval v sobotu v Pchjongjangu severokorejské vedení, aby se vrátilo k šestistranným rozhovorům o krizi kolem severokorejského jaderného programu. Mezinárodní jednání je podle něj nezbytnou cestou k uklidnění situace a k nalezení řešení. Zaorálek, který přiletěl na návštěvu KLDR se skupinou poslanců zastupujících všechny politické strany ve sněmovně, jednal s předsedou severokorejského parlamentu Čche Tche-pokem. Čche vytknul představitelům Spojených států, že svými výroky urážejí severokorejský režim a nešetří hrozbami, že vláda v Pchjongjangu bude svržena. To označil také za jeden z důvodů, proč se Pchjongjang nechce vracet k mnohostranným jednáním, jejichž tři předchozí kola skončila loni v červnu takřka bezvýsledně. Zároveň prohlásil, že KLDR je nucena se nadále opírat o svou armádu, aby si zajistila vlastní bezpečnost. Šéf severokorejského parlamentu byl loni v březnu v České republice. Tehdy řekl, že Severní Korea by uvítala, kdyby se Česká republika více angažovala při snižování napětí na Korejském poloostrově.

Zaorálek vyslovil názor, že překážkou v jednání může být sama podstata vedení rozhovoru, v nichž mohou mít Severokorejci dojem, že se s nimi nejedná čestně. Řekl, že by se měla stanovit přesná pravidla, na jejichž základě by se vedla další vyjednávání. Pokud má KLDR výhrady, zejména proti přístupu USA, pak by mělo být v jejím největším zájmu, aby se otázka jejího jaderného programu probírala na širším fóru, kde může předložit své argumenty, dodal. Šestistranná jednání vedla KLDR s USA, Jižní Koreou, Japonskem, Čínou a Ruskem.

Šéf sněmovny v rozhovoru se skupinou českých novinářů podotkl, že Severní Korea může vnímat Českou republiku jako možného prostředníka, který by tlumočil severokorejské postoje českým spojencům, tedy především USA. Podle Zaorálka nemá Pchjongjang "jistotu dalšího postupu" a dává najevo, že se snaží dosáhnout v krizi určitého pokroku. Vyvíjení přílišného nátlaku na KLDR, který by ji zahnal do kouta, pak označil za nejhorší řešení.

Zaorálek v přítomnosti Čchea také připomněl, že KLDR a Česko měly v dějinách podobný osud, kdy musely čelit tlakům mnohem silnějších sousedů, a že obě země se shodují v tom, že "velcí nemohou urážet malé". Rovněž ale se zřetelnou narážkou na poměry v Severní Koreji zdůraznil, že nelze přijmout utrpení, mučení a hrubost, ať se děje kdekoli na světě.