Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda české Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek vyzval v sobotu v Pchjongjangu severokorejské vedení, aby se vrátilo k šestistranným rozhovorům o krizi kolem severokorejského jaderného programu. Mezinárodní jednání je podle něj nezbytnou cestou k uklidnění situace a k nalezení řešení. Zaorálek, který přiletěl na návštěvu KLDR se skupinou poslanců zastupujících všechny politické strany ve sněmovně, jednal s předsedou severokorejského parlamentu Čche Tche-pokem. Čche vytknul představitelům Spojených států, že svými výroky urážejí severokorejský režim a nešetří hrozbami, že vláda v Pchjongjangu bude svržena. To označil také za jeden z důvodů, proč se Pchjongjang nechce vracet k mnohostranným jednáním, jejichž tři předchozí kola skončila loni v červnu takřka bezvýsledně. Zároveň prohlásil, že KLDR je nucena se nadále opírat o svou armádu, aby si zajistila vlastní bezpečnost. Šéf severokorejského parlamentu byl loni v březnu v České republice. Tehdy řekl, že Severní Korea by uvítala, kdyby se Česká republika více angažovala při snižování napětí na Korejském poloostrově.

Zaorálek vyslovil názor, že překážkou v jednání může být sama podstata vedení rozhovoru, v nichž mohou mít Severokorejci dojem, že se s nimi nejedná čestně. Řekl, že by se měla stanovit přesná pravidla, na jejichž základě by se vedla další vyjednávání. Pokud má KLDR výhrady, zejména proti přístupu USA, pak by mělo být v jejím největším zájmu, aby se otázka jejího jaderného programu probírala na širším fóru, kde může předložit své argumenty, dodal. Šestistranná jednání vedla KLDR s USA, Jižní Koreou, Japonskem, Čínou a Ruskem.

Šéf sněmovny v rozhovoru se skupinou českých novinářů podotkl, že Severní Korea může vnímat Českou republiku jako možného prostředníka, který by tlumočil severokorejské postoje českým spojencům, tedy především USA. Podle Zaorálka nemá Pchjongjang "jistotu dalšího postupu" a dává najevo, že se snaží dosáhnout v krizi určitého pokroku. Vyvíjení přílišného nátlaku na KLDR, který by ji zahnal do kouta, pak označil za nejhorší řešení.

Zaorálek v přítomnosti Čchea také připomněl, že KLDR a Česko měly v dějinách podobný osud, kdy musely čelit tlakům mnohem silnějších sousedů, a že obě země se shodují v tom, že "velcí nemohou urážet malé". Rovněž ale se zřetelnou narážkou na poměry v Severní Koreji zdůraznil, že nelze přijmout utrpení, mučení a hrubost, ať se děje kdekoli na světě.

Vsetínští ekologové v sobotu přestěhovali dvě velká mraveniště ve Stříteži nad Bečvou. Velcí lesní mravenci si totiž postavili mraveniště nedaleko včelích úlů, kam chodili loupit med a obtěžovat včely. Podnikali výpravy také na nedaleký hřbitov a zakládali si tam malá mraveniště. Ta však lidé bez ohledu na to, že jsou mravenci chránění, ničili. Ochranáři se proto rozhodli přestěhovat mraveniště asi o 500 metrů dál do lesa.

Záchranný transfer mravenišť, z nichž jedno bylo ekologům po pás a druhé po kolena, začal brzy ráno, aby byli mravenci ještě v mraveništi. "Mraveniště je nejlepší přenést také na jaře, aby v něm ještě bylo co nejvíc dělníků. Kdybychom je totiž všechny neposbírali, mohli by si tady zakládat nová mraveniště," řekl ČTK Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Obydlí mravenců bylo třeba nejdříve opatrně rozebrat po větších kusech, přenést je v přenoskách a opět poskládat podle světových stran. Opatrní museli být ekologové především při přemisťování královen, kterých je v mraveništi několik a sídlí pod zemí.

Mravencům se však stěhování nelíbilo. "Jsme tak pokousaní, že pokud je pravda, že jejich štípnutí je proti revmatu, tak už nikdy nemůžeme být nemocní," řekl s úsměvem Orálek. V jednom mraveništi žijí podle něj desetitisíce mravenců. "Jde o mravence rodu Formica, přesný druh určí až pod mikroskopem Pavel Bezděčka z Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty," dodal ekolog.

Znalci z oboru psychiatrie a psychologie už ukončili zkoumání duševního stavu Jaromíra Hera, který kvůli pobodání příbuzných čelí obvinění z vraždy a pokusu o tři další. Tři znalci za ním byli několikrát ve vazební věznici, kde ho vyšetřili a nyní zpracovávají posudek, řekl ČTK Herův obhájce Jaroslav Ortman. Podle něj by mohl být hotov za 14 dnů. Posudek bude mít klíčový význam pro další stíhání muže, protože zodpoví otázku, zda byl v době činu příčetný. Obviněný se totiž policii k činu přiznal s tím, že měl halucinace. Místo svých blízkých údajně viděl někoho jiného, do koho bodal. Prý satany.

Hero v březnu v obci Hvězda na Kladensku pobodal sedmašedesátiletou matku, osmatřicetiletou sestru a její dva syny - devatenáctiletého a dvouletého. Herova sestra, jež utrpěla bodné rány v obličeji a čepel nože jí pronikla do mozku, za dva dny v nemocnici zemřela. Pokud se ukáže, že je Hero za své jednání odpovědný a případ dostane na stůl soud, mohl by obviněnému vyměřit 12 až 15 let vězení, možná i výjimečný trest. Obviněný byl stíhán už v minulosti, podle televize Nova byl odsouzen za znásilnění malé dcery. Údajně byl kvůli tomu i vykastrován. V této souvislosti mu byla nařízena sexuologická léčba, kterou posléze soud zrušil. Druh Herovy matky podle médií před časem upozornil lékaře, že nemocný muž začal pít alkohol a možná i přestal brát léky. Herova matka viní z tragédie lékaře a podle tisku je chce žalovat.