Zprávy | Z archivu rubriky

Druhý nejlepší výsledek v této sezoně Světového poháru zajela snowboardistka Petra Elsterová ve španělské Sierra Nevadě. V paralelním slalomu skončila osmá, ve čtvrtfinále českou reprezentantku vyřadila pátá žena z nedávného mistrovství světa Julie Pomagalskiová z Francie. Elsterová se až do semifinále probojovala jen jednou v životě, a to začátkem února v německém Winterbergu. Tam také jako první česká snowboardistka splnila podmínku účasti na olympijských hrách v Turíně. V pátek se k ní v Sierra Nevadě přidal Michal Novotný jezdící snowboardcross.

Po prohrách s Rumunskem a v Portugalsku se čeští ragbisté ve třetím zápase mistrovství Evropy dočkali vítězství. V Praze zdolali nováčka elitní skupiny A Ukrajinu přesvědčivě 42:5 a do tabulky si připsali tři body.

Díky zrychlení v závěru obsadil běžec na lyžích Lukáš Bauer desáté místo v závodu Světového poháru na 50 kilometrů v Oslu. Prestižní klasický maraton na Holmenkollenu vyhrál stejně jako předloni favorizovaný Estonec Andrus Veerpalu, na kterého český reprezentant ztratil přes dvě minuty.

Vláda Stanislava Grosse si ve srovnání s minulým měsícem mírně pohoršila, stále jí však důvěřuje téměř třetina lidí. Z politiků lidé nejvíce věří prezidentovi Václavu Klausovi. Stabilně mu již řadu měsíců vyjadřuje důvěru přes 70 procent obyvatel. Významnější pokles důvěryhodnosti zaznamenala v únoru jen Poslanecká sněmovna, nyní jí věří přibližně pětina občanů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Sněmovně v lednu věřilo 28 procent lidí. V únoru však její reputace poklesla téměř na roveň Senátu, kterému dlouhodobě důvěřuje každý pátý. Vyrovnaná a poměrně vysoká je důvěryhodnost krajských a obecních zastupitelstev. V únoru vyjádřilo svému krajskému zastupitelstvu důvěru 47 procent respondentů, obecnímu zastupitelstvu pak 63 procent lidí.

S politickou situací v zemi je nespokojena více než polovina obyvatel, přesně 57 procent. Spokojených bylo pouze 13 procent dotázaných. Mezi spokojené patřili hlavně středoškoláci, podnikatelé a lidé s vyšší životní úrovni. Nespokojenost vyjadřovali hlavně sympatizanti KSČM, důchodci, nezaměstnaní a lidé s nízkou životní úrovní.

Návštěvou indonéských měst Banda Aceh a Meulaboh, z velké části zničených prosincovým zemětřesením a následnými vlnami cunami, český ministr zahraničí Cyril Svoboda ukončil první část své pracovní cesty po jihovýchodní Asii. Na severu Sumatry mimo jiné předal místním občanům humanitární pomoc v hodnotě 2,5 milionu korun. Ještě v pátek se česká delegace letecky přesunula na thajský ostrov Pchúket.

Po Banda Acehu provázel delegaci indonéský ministr- koordinátor pro sociální záležitosti Alwi Shihab, pověřený koordinací humanitární podpory pro poškozené oblasti. V jeho doprovodu předal ministr Svoboda obyvatelům Banda Acehu, kteří již třetí měsíc žijí v provizorních podmínkách ve stanových táborech, balíky rýže, zařízení na úpravu pitné vody, školní a hygienické potřeby. V pátek odpoledne šéf české diplomacie ocenil v Meulabohu práci humanitárního a vzdělávacího střediska české nevládní organizace ADRA. Těsně před odletem leteckého speciálu na Pchúket si delegace prohlédla další úspěšný český projekt, tentokrát posttraumatické centrum České katolické charity, které poskytuje psychoterapeutickou pomoc dětem z poznamenaných regionů.

Česká republika po vánoční přírodní katastrofě v Asii pohřešuje sedm občanů. Jejich počet se z osmi snížil poté, co ministerstvo zahraničních věcí obdrželo zprávu o návratu jednoho z pohřešovaných do vlasti. U všech ostatních lze podle sdělení ministerstva důvodně předpokládat, že vlnu cunami nepřežili. Šest lidí je tak evidováno v Thajsku a jeden na Srí Lance. O očekávaném návratu českého občana, který dlouhodobě pobýval v Barmě, informovali příbuzní pohřešovaného.

Prezident Václav Klaus v pátek podepsal novelu o odborné způsobilosti zdravotníků, která snižuje nároky na jejich trestnou bezúhonnost. Svým podpisem stvrdil také novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, díky níž těžcí diabetici dostanou více kontrolních proužků k měření cukru. V platnost nyní může vstoupit také novela zákona o státní sociální podpoře, vycházející vstříc lidem, kteří mají podnikání jako vedlejší zdroj příjmu. Lékaři a zdravotníci budou moci pracovat v oboru, i pokud spáchají trestný čin nijak nesouvisející s jejich povoláním. Bezúhonnými by měli být i ti, jejichž trest byl z evidence rejstříku trestů vymazán. Dosud nesměli své povolání vykonávat ani tehdy, když byli odsouzeni například za způsobení dopravní nehody. Zákaz výkonu povolání by měl nově postihnout jen ty zdravotníky, kteří byli odsouzeni za zanedbání péče o pacienta.

Ústřední krizový štáb v pátek konstatoval, že v souvislosti s hrozbou povodní zatím není potřeba přijímat bezprostřední opatření. "Pokud by se situace začala vyvíjet nepříznivým směrem, členové štábu by byli neprodleně informováni," sdělila ČTK tisková mluvčí ministerstva Radka Kovářová. Cvičné zasedání štábu svolal ministr vnitra František Bublan. Ministerstvo tak reagovalo na středeční zasedání vlády, která ke svolání Ústředního krizového štábu vyzvala. Vláda se zabývala nebezpečím povodní, které by mohly nastat v případě tání nezvykle velkého množství sněhu. Doporučila například maximálně vyprázdnit vodní nádrže, aby zadržely očekávaný příval vody. O riziku vzniku povodní už byly informovány kraje a radnice velkých měst. V nejbližších dnech podle výhledu hydrologů zatím velká obleva nehrozí. Propuknutí povodní při tání by záleželo na množství dešťových srážek. Hlavním důvodem cvičného zasedání bylo prověřit akceschopnost jeho členů a vyzkoušet krizové spojení pro případ špatného vývoje počasí. Členové štábu podle Kovářové nezjistili žádné nedostatky.

Za úhybný manévr považuje ODS snahu vlády prosadit ústavní zákon o obecném referendu. "Ve skutečnosti vyjadřuje postup vlády neochotu vládní koalice podpořit jednorázový zákon o referendu k přijetí euroústavy," řekl místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký k předloze, kterou vláda ve středu schválila. Nejsilnější opoziční strana předložila ústavní zákon o jednorázovém referendu k euroústavě s tím, aby se konalo letos. Ouzký odmítl myšlenku vládní ČSSD spojit v případě rozpadu koalice hlasování o evropské ústavě s předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny, a to i v případě, že by se tak stalo do konce roku. "Zvlášť v případě, kdy si vláda vyčlenila 280 milionů korun sama pro sebe na popularizaci euroústavy a pro předvolební kampaň k referendu, by pro nás bylo nepřijatelné, aby vláda použila tyto peníze na svou předvolební kampaň," konstatoval. Podotkl také, že čekat s termínem všeobecného hlasování o euroústavě na to, zda krize vládní koalice skončí předčasnými volbami, by bylo zahráváním si s účastí lidí v referendu.

Další osud zákona o obecném referendu je kvůli odmítavému postoji ODS velmi nejistý. Pro schválení ústavního zákona je totiž třeba souhlasu nejméně 120 z 200 poslanců a tří pětin přítomných senátorů. ODS díky dominantní pozici v horní komoře může sama zmařit přijetí pravidel obecného referenda, které navíc nechtějí ani senátoři za jiné strany. Návrh vlády o obecném referendu počítá s tím, že pokud by se mělo referendum konat v posledních šesti měsících volebního období sněmovny nebo místních zastupitelstev, mělo by se konat spolu s těmito volbami. Ústava už přes 12 let s obecným referendem počítá. Nynější předloha se příliš neliší od zákona o obecném referendu, který sněmovna schválila už v roce 2003. Senátoři jej ale tehdy zamítli. Ani na jiných návrzích o obecném referendu se Senát a sněmovna dosud neshodly. Parlament dokázal uzákonit jen pravidla pro předloňské referendum o vstupu Česka do EU.

Stíhačky Jas-39 Gripen, které v dubnu získá česká armáda, by se mohly zúčastnit již květnových oslav konce druhé světové války. Novinářům to při návštěvě Švédska řekl český ministr obrany Karel Kühnl. Podle něj by se letouny představily patrně několika přelety nad Prahou a jinými městy. "Přál bych si, aby to bylo možné. Záleží to na tom, kdy přesně k nám přiletí," uvedl ministr. Čtrnáct letounů si Česko pronajalo od Švédska na deset let. Velitel vzdušných sil Ladislav Minařík ČTK řekl, že prvních šest strojů se v Česku objeví zřejmě těsně před 20. dubnem. Nevyloučil, že s některými přiletí již čeští piloti, ostatní budou pilotovat Švédové.