Zprávy | Z archivu rubriky


Německý a český rukopis ve stoleté historii města připomíná výstava, která začala v sobotu v muzeu ve Smržovce na Jablonecku. Německý horský spolek pro Ještěd a Jizerské hory se například zasloužil o vybudování jedné z nejslavnějších tuzemských rozhleden - šestadvacetimetrové Černé Studnice, položené na území Smržovky. Po druhé světové válce vytvářeli historii města především Češi.

"Před zabráním Velkoněmeckou říší v roce 1938 žilo ve Smržovce téměř osm tisíc obyvatel, tři čtvrtiny z nich byli Němci. Po válce se poměr obrátil, ve městě však po odsunu zůstaly jen necelé čtyři tisíce lidí," řekla ČTK jedna z pořadatelek výstavy ze smržovského Partnerského spolku Miroslava Ledecká.

Na výstavě Smržovka 1905 - 2005 mohou návštěvníci vidět právě model černostudniční vyhlídkové věže, jež začala turistům sloužit v roce 1905 a vyprojektoval ji slavný jablonecký architekt Robert Hemmrich. Po deseti letech se na veřejnosti objevuje listina s původní pečetí, v níž císař František Josef povýšil 23. května 1905 Smržovku na město. Do znaku dostala kromě jiného houbu smrž. Z ní vycházelo také německé pojmenování Morchenstern. V muzeu lze najít rovněž dvě německé kroniky z let 1928 až 1942. Na počátku popisují dobu, kdy Němci a Češi žili ve městě ve svornosti a díky sklářskému, textilnímu a dřevozpracujícímu průmyslu také v blahobytu. Později však dochované dokumenty označují připojení Sudet k nacistickému Německu za osvobození a oslavují začátek druhé světové války. Po jejím konci se ve Smržovce vyhnulo vystěhování více sudetských Němců než v jiných částech pohraničí. "Mezi těmi, co zbyli, bylo mnoho odborníků, bez nichž by se národní správci v továrnách neobešli," uvedla Ledecká.

V české éře v druhé polovině 20. století proslula Smržovka především sáňkováním a nehynoucí slávu jí přinesla sázka dvou místních fanoušků fotbalu. I jí patří v muzeu místo. Sparťan a slávista se v polovině 60. let vsadili o výsledek derby. Slávista prohrál a na příští utkání mezi "rudými" a "sešívanými" vezl za nadšeného aplausu mnohatisícových davů sparťana na trakaři ze Smržovky až na pražský Strahov. Tam je přivítalo 50.000 diváků.

Vsetínští ekologové v sobotu přestěhovali dvě velká mraveniště ve Stříteži nad Bečvou. Velcí lesní mravenci si totiž postavili mraveniště nedaleko včelích úlů, kam chodili loupit med a obtěžovat včely. Podnikali výpravy také na nedaleký hřbitov a zakládali si tam malá mraveniště. Ta však lidé bez ohledu na to, že jsou mravenci chránění, ničili. Ochranáři se proto rozhodli přestěhovat mraveniště asi o 500 metrů dál do lesa.

Záchranný transfer mravenišť, z nichž jedno bylo ekologům po pás a druhé po kolena, začal brzy ráno, aby byli mravenci ještě v mraveništi. "Mraveniště je nejlepší přenést také na jaře, aby v něm ještě bylo co nejvíc dělníků. Kdybychom je totiž všechny neposbírali, mohli by si tady zakládat nová mraveniště," řekl ČTK Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Obydlí mravenců bylo třeba nejdříve opatrně rozebrat po větších kusech, přenést je v přenoskách a opět poskládat podle světových stran. Opatrní museli být ekologové především při přemisťování královen, kterých je v mraveništi několik a sídlí pod zemí.

Mravencům se však stěhování nelíbilo. "Jsme tak pokousaní, že pokud je pravda, že jejich štípnutí je proti revmatu, tak už nikdy nemůžeme být nemocní," řekl s úsměvem Orálek. V jednom mraveništi žijí podle něj desetitisíce mravenců. "Jde o mravence rodu Formica, přesný druh určí až pod mikroskopem Pavel Bezděčka z Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty," dodal ekolog.