Zprávy | Z archivu rubriky

Česká republika by mohla zůstat v Iráku i po 31. prosinci letošního roku. Premiér Jiří Paroubek je přesvědčen, že mandát stovky vojenských policistů, kteří působí v jižním Iráku, by měl být prodloužen. Uvedl to v Londýně po setkání s britských premiérem Tonym Blairem, který podle Paroubka české angažmá v irácké misi ocenil. Český parlament již několikrát prodloužil mandát armádní mise v Iráku, naposledy do konce letošního roku. Paroubek zdůraznil, že jde o jeho osobní názor, o kterém je ještě třeba jednat.

Prezident Václav Klaus trvá na tom, že různé nevolené skupiny a hnutí mohou představovat nebezpečí pro svobodu. Doufá, že kritika, kterou si za svá slova vysloužil od některých bývalých disidentů, je nedorozumění. Prezident to uvedl v otevřeném dopise, kterým na výhrady někdejších disidentů reagoval. "Jsem smutný z toho, že právě vy, z nichž mnozí se aktivně v regulérní politice angažujete, jste si moje slova vztáhli na sebe a zlovolně je vyložili a dezinterpretovali," uvedl. Klaus nedávno prohlásil, že Rada Evropy by měla bojovat proti takzvané postdemokracii, za kterou považuje nátlak nejrůznějších hnutí. Podle něj totiž chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb. Klausova slova považují někteří bývalí disidenti za diskreditaci úsilí nevládních organizací a za útok na základní demokratické principy zaručené ústavou. "Podobná kritika podle našeho názoru nepřísluší prezidentovi, jehož úkolem je garance ústavnosti státu a jeho institucí," uvádí se v textu, který minulý týden podepsalo 12 osobností, například Rudolf Battěk, Václav Malý, Jan Ruml, Petr Uhl, Karol Sidon, Jiřina Šiklová a Svatopluk Karásek. Klaus v pondělí v otevřeném dopise uvedl, že totalitní a absolutistické režimy už v Evropě až na jedinou výjimku nejsou. Vznikají ale podle něj nová hnutí, nové "ismy" a filozofie, které svobodu ohrožují. Klaus trvá na tom, že dnes mohou nebezpečí pro svobodu představovat různá hnutí a skupiny, které "nemají dost odvahy, sil ani idejí, aby s nimi šly na veřejný trh a podstoupily volební zápas".

Nemocnice budou odkládat operace a prodlouží čekací doby na ošetření, pokud jim stát nedá dostatek prostředků. Shodli se na tom dnes zástupci nemocnic z celé republiky, kteří se sešli v Nemocnici Na Homolce. Společně vyzvali premiéra Jiřího Paroubka, aby zabránil snižování úhrad lůžkovým zařízením. Žádají také, aby podpořil ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou, aby nevydala vyhlášku, která by peníze pro nemocnice omezila. Zástupci nemocnic rovněž vyzvali premiéra, aby na jednání o ekonomice zdravotnictví, které má v pátek s pojišťovnami a lékaři, přizval i nemocnice. Chtějí, aby se premiér zabýval také jejich problémy. Pokud nebudou peníze, z nemocnic budou odcházet odborníci, mnohé léky nebudou k dispozici, omezí se úklid a opravy a sníží se úroveň stravování pacientů, tvrdí. Cenovou vyhlášku připravilo ministerstvo zdravotnictví, podle výkladu nemocnic se sníží ve druhém pololetí platby nemocnicím za akutní péči o tři procenta a za péči o dlouhodobě nemocné o 13 procent. "Vyzýváme stát a zdravotní pojišťovny k vytvoření reálných a ekonomicky podložených cen výkonů a k objednávce péče v těchto cenách," uvádí se v prohlášení nemocnic. Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková řekla, že slova o omezení péče bere jako velký nátlak. Když nebude vydána cenová vyhláška, desetimiliardový dluh pojištění stoupne o sedm miliard. Pokud by byl k tomu vydán seznam výkonů v podobě, jak požaduje Česká lékařská komora (ČLK), tedy s výrazným navýšením ceny lékaře, stoupl by deficit o dalších 24 miliard. Musílková si nemyslí, že při poklesu prostředků hrozí omezení péče. "Nemocnice umějí nakupovat péči levněji, nemusejí pokládat pacienta na lůžko, když je možné ambulantní ošetření, které je levnější," popsala. Pochybuje ale, že by šlo omezit péči o 50 procent, jak to vyplývá z výpočtů, pokud by byl přijat návrh ČLK. Ekonomické návrhy hodlá Emmerová projednávat na nejvyšší úrovni - cenová vyhláška je jedním z 19 krátkodobých opatření, kterými chce ministryně stabilizovat zdravotnictví. Spolu s ostatními opatřeními se jí tedy budou zabývat zřejmě ještě tento týden ekonomičtí ministři, poté sociálnědemokratičtí členové kabinetu a posléze i vláda.

Evropská unie poskytne na modernizaci a stavbu devíti českých silničních projektů přes miliardu korun nevratné pomoci ze strukturálních fondů. Peníze získá Ředitelství silnic a dálnic, které je správcem českých dálnic a silnic 1. třídy. Na jednotlivé stavby EU přispěje od 25 do 75 procent celkových nákladů, řekl ČTK mluvčí ŘSD Jan Hoření. Z peněz EU se bude modernizovat například obchvat Znojma na silnici číslo I/38, obchvat Božího Daru na silnici I/25 nebo most přes Olši v Karviné. Nově z prostředků EU vzniknou protihlukové stěny na silnici číslo I/10 v Mnichově Hradišti a Pískové Lhotě. Celková částka dotace z prostředků Strukturálních fondů EU na období 2004 až 2006 pro ŘSD je cca 1,16 miliardy korun. Schválených devět projektů tak vyčleněné prostředky téměř zcela vyčerpá. Na zbývajících 54 milionů ŘSD připravuje další projekty. ČR již vyčerpala téměř veškerý finanční rámec pro dopravu na roky 2004 až 2006. Z kohezního fondu to bylo 358,7 milionu eur (asi 11 miliard korun). Kromě toho jdou na řadu projektů v ČR peníze z předvstupního fondu ISPA a operačního programu Infrastruktura. Unie tak podporuje například výstavbu dálnic D8 a D1 či rychlostní komunikace R48. Peníze EU jdou také na silniční okruh Prahy.

Bytová výstavba v České republice v posledních letech výrazně roste, srovnatelné evropské země však stavějí více. Informoval o tom Český statistický úřad. Za loňský rok se v ČR dokončilo přes 32.000 bytů, což je o 5000 více než v roce 2003. Vzestupný trend pokračoval i v prvním čtvrtletí tohoto roku. V Rakousku, Portugalsku, ale i v Polsku nebo ve Slovinsku se však staví intenzivněji. Zatímco v ČR se loni postavily zhruba tři nové byty na tisíc obyvatel, v Portugalsku přibylo o rok dříve téměř osm nových bytů na každou tisícovku obyvatel. V Belgii to v roce 2003 bylo 3,9 a v Irsku 14,8 bytu na tisíc obyvatel. Více bytů se však staví nejen v západní Evropě, ale i v některých postkomunistických zemích. Například Polsko v roce 2003 dokončilo 4,3 bytu na tisíc obyvatel a Slovinsko 3,7 bytu. Podobný počet nových bytů jako v ČR dostavěli ve stejném období na Slovensku a v Maďarsku. Bytový fond je v ČR podle statistiků srovnatelný s podobnými evropskými zeměmi.

Blanenský okresní soud uložil podmíněné tresty dvěma pracovníkům tamní plavecké školy, v níž vloni při školním plaveckém výcviku zemřel sedmiletý Dominik. Tehdejšího ředitele plavecké školy potrestal soud dvěma lety vězení s odkladem na tři roky a instruktorce uložil trest 1,5 roku s odkladem na 2,5 roku. Cvičitelce Růženě Görnerové policie kladla za vinu, že své svěřence nedostatečně při výcviku hlídala, tehdejší šéf plavecké školy Miroslav Holán podle soudu neštěstí zavinil špatnou organizací výcviku. Oběma loni soud uložil rok vězení s tříletým podmíněným odkladem. Proti trestu se ale odvolali. Chlapec byl objeven v podstatě náhodou na dně bazénu, zhruba deset minut po ukončení plaveckého kurzu. O čtyři dny později hoch v nemocnici zemřel na následky poškození mozku z dlouhodobého nedostatku kyslíku. Okolnosti Dominikova utonutí nejsou jasné. Podle soudkyně Michaely Zummerové to ale není podstatné. "Podstatné je, že k této události došlo," uvedla. Příčinou celé tragédie byly poměry v kurzech plavecké školy. Přítomen nebyl například plavčík, děti si instruktoři a učitelé fyzicky nepředávaly. V osudný den byli školáci před zahájením kurzu rozděleni do tří skupin. Ty se ale ve vodě promíchaly. Následně byly rozděleny bez přesného rozdělení, které dítě kam patří. "Görnerová ztratila přehled, kolik dětí vlastně má a kolik jich má měnit," poznamenala soudkyně. Holán, který cvičil další skupinu dětí, podle Zummerové nezasáhl a selhal nejen jako cvičitel, ale i jako ředitel. "Ředitel neprováděl kontrolu výcviku, dodržování bezpečnostních předpisů, zapříčinil, že výuka probíhala, jak probíhala," dodala soudkyně. Ihned po tragédii začal na školáky při hodinách plavání dohlížet plavčík; od začátku letošního roku však u bazénu opět chybí. Zavedení dohledu plavčíků na školáky přitom označilo vloni vedení města jako krok ke zvýšení bezpečnosti dětí. Holán i Görnerová vinu za smrt dítěte odmítali. Jejich advokáti poukazovali na možnost, že dítě zemřelo až po kurzu. Nasvědčovat tomu měly i některé výpovědi dětí několik dní po tragédii. Pár Dominikových spolužáků tehdy uvedlo, že chlapce viděli odcházet z bazénu do sprch. Soudkyně ale nechce výpovědi dětí přeceňovat. "Vzhledem k jejich nízkému věku lze pochybovat, zda mohou popsat události věrohodně a přesně," míní. Smrti v době kurzu podle ní nasvědčuje sled událostí u bazénu po konci výcviku i chlapcův zdravotní stav. Podle soudu i žalobce jsou podmíněné tresty za celou tragédii dostatečnou sankcí. Vyjádření rodičů zemřelého školáka se nepodařilo zjistit; oba opustili soudní síň krátce po zahájení hlavního líčení.

Bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář bude jako živnostník dva měsíce radit své nástupkyni Daně Bérové. Spolupracovat má na přípravě koncepce rozvoje digitalizace v ČR. Informuje o tom pondělní vydání týdeníku Euro. Mluvčí ministerstva Klára Volná uvedla, že Mlynář uzavřel s ministerstvem dohodu o pracovní činnosti. Mlynář tvrdí, že se stal živnostníkem. Podle Eura v internetovém registru živnostníků zatím uveden není. Pracovní dohoda byla uzavřena jen na dva měsíce od 1. května. Sjednaná odměna je 380 Kč za hodinu práce, zveřejnilo podrobnosti Euro. "S Vladimírem Mlynářem uzavřelo ministerstvo stejnou, časově omezenou dohodu jako se Zdeňkem Duspivou. Oba pomáhají ministerstvu úspěšně dokončit přípravu novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kterou Vladimír Mlynář jako ministr započal a dlouhou dobu vedl," poznamenala mluvčí Klára Volná. Vladimír Mlynář se rozhodl rezignovat v době vládní krize. V čele ministerstva jej vystřídala tehdejší náměstkyně Dana Bérová. Při nástupu uvedla, že jejím cílem a úkolem bude dokončit to, co Mlynář již začal.

Stát bude možná víc finančně pomáhat dětem, na které jeden z rodičů neplatí alimenty. Počítá s tím předloha zákona, kterou ve středu posoudí vláda. Návrh poslanců ČSSD předpokládá, že v závislosti na věku dítěte by měla neúplná rodina s jedním dítětem dostávat od 2580 do 3735 korun měsíčně. Nyní jim stát dává takzvaný příspěvek na výživu, který ale v roce 2003 činil průměrně jen 330 korun. Poslanci připomněli, že řada rozvedených rodičů s dítětem je v situaci, kdy bývalý manžel výživné neplatí a justice není schopna peníze účinně vymáhat. Takto by třeba rozvedené matce s dítětem výživné vyplatil stát a pak by ho také vymáhal na otci. Autoři předlohy očekávají, že rozpočet by navrhovaná novinka stála půl miliardy korun ročně. Sněmovna se obdobným návrhem už jednou zabývala, nakonec ho ale v listopadu 2001 tehdejší sociálnědemokratická poslankyně Jana Volfová stáhla z programu. "Pochopila jsem, že politické rozhodnutí zamítnout návrh zákona na náhradní výživné je větší než snaha pomoci ženám matkám, často i mužům otcům, kteří se dostávají do velmi svízelné situace," řekla v té době. Současná varianta počítá s tím, že na dítě do šesti let věku by stát dával měsíčně až 2580 korun, na dítě do deseti let 2880 korun, na dítě do 15 let 3405 a na studenty do 26 let 3735 korun. Nárok by měly neúplné rodiny s příjmem, který nepřesahuje trojnásobek jejich životního minima. Předloni bylo podle poslanců v tuzemsku více než 340.000 neúplných rodin s nezaopatřenými dětmi. Většinou jde o rodinu s jedním dítětem.

Monopol České pošty se příští rok omezí. Zatímco nyní má státní podnik výhradní postavení v doručování zásilek do 100 gramů a trojnásobku běžné ceny, tedy 19 Kč, v příštím roce to budou jen psaní do 50 gramů a 2,5 násobek ceny. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo informatiky. Do konce příštího roku by měla Evropská komise rozhodnout o postupu, který by vedl k dokončení liberalizace vnitřního poštovního trhu k začátku roku 2009. Monopol na části trhu má poště umožnit poskytování základních služeb na celém území za dostupné ceny bez dotací státu. Konkurence se zatím zaměřuje na lukrativní expresní služby a přepravu zboží, u kterých neexistuje žádné omezení. Podíl konkurentů se v jednotlivých neregulovaných oblastech pohybuje od 20 do 40 procent. Poště konkurují především společnosti DHL, TNT, UPS, Mediaservis a Messenger.

Pražská židovská obec, rozdělená do dvou znepřátelených křídel, by si měla nové vedení zvolit až po prázdninách. Původně se přitom počítalo s tím, že by mimořádné volby mohly být už za měsíc. Členové obce na nedělním shromáždění schválili volební řád, podle něhož by se ale hlasování v červnu nestihlo. Volby vedení se budou konat někdy na přelomu září a října, řekl ČTK František Bányai, který obec do předčasných voleb vede. Shromáždění také ustavilo volební mandátovou komisi, v níž mají paritní zastoupení představitelé všech názorových proudů. Z voleb má vzejít vedení, uznávané oběma znesvářenými frakcemi. Termín hlasování se několikrát posouval - nejdříve se mělo volit v dubnu, poté se počítalo s 26. červnem. Kvůli volebním procedurám se to ale podle zástupců obce stihne až na konci září. "Volební řád stanovil určité lhůty, takže v červnu se to nepodaří," řekl ČTK člen obce a Bányainův oponent Tomáš Jelínek. Definitivní termín má určit příští týden volební komise, dodal. Část obce považuje podzimní odvolání Jelínka za neplatné a nesouhlasila s tím, že byl Bányai zaevidován jako statutární zástupce obce ministerstvem kultury. "Židovská komunita si je vědoma rozkolu, který je třeba co nejdříve vyřešit formou předčasných voleb. Současný stav je schizma, kdy část obce neuznává druhou, kdy máme dvě vedení, dva předsedy, dvě reprezentace. Ke sjednocení vedení byly učiněny zásadní kroky," soudí Jelínek.