Zprávy | Z archivu rubriky


Za velkého zájmu veřejnosti se v úterý v Praze uskutečnilo poslední rozloučení s přední divadelní, filmovou a televizní herečkou Stellou Zázvorkovou, která zemřela 17. května ve věku 83 let. Velká obřadní síň strašnického krematoria se zaplnila do posledního místa.

Rakev na katafalku obklopovalo množství květů. Byly mezi nimi věnce od prezidenta Václava Klause a jeho chotě Livie, předsedy vlády Jiřího Paroubka, který usedl mezi smutečními hosty, od předsedy Senátu Přemysla Sobotky, ministra kultury Pavla Dostála, od Herecké asociace, České filmové a televizní akademie, televize a rozhlasu, nadace Život umělce a Městských divadel pražských.

V úvodu pietního aktu zazpívala Lucie Bílá. Nejprve Gounodovo Ave Maria a pak rovněž známou píseň Pie Jesu z Requiem skladatele Andrewa Lloyda Webbera za doprovodu královéhradeckého chlapeckého sboru Boni Pueri. Ministr Dostál pak dal zesnulé poslední sbohem nikoli z titulu své funkce, ale jako člověk, který ji měl rád. "Jestli byl někdo tak silně poznamenán člověčinou, byla to právě ona. A to v soukromém životě i na jevišti. Ačkoli její osobní život nebyl vždy jen plný radosti, dokázala sama radost rozdávat plnými hrstmi. Její povaha přinášela pohodu, moudrost, laskavost, dobrou náladu, nakažlivý optimismus, ale i světlo do tmy," uvedl a poděkoval za to, co vykonala pro českou kulturu. Dostál se prý nikdy nepotkal s člověkem, který by o ní řekl byť jen jedno nepěkné slovo. "Kdyby tady byla s námi dalších sto roků, asi by nám pořád přinášela radost. Patřila k těm vzácným lidem, jejichž odchodem ztrácí tento svět mnoho ze svého jasu a barevnosti. Bude nám všem hodně chybět," dodal. Nestyděl se přitom za slzy, které se nejen jemu při "poslední děkovačce" této velké české herečky draly do očí.

Smuteční síní se pak při zavírající se oponě rozezněl potlesk, jímž přítomní herečce naposledy poděkovali. Byli mezi nimi Jiřina Jirásková, Zdeněk Svěrák, Karel Gott, Helena Vondráčková, Miroslav Donutil, Eva Pilarová, Stanislav Zindulka, Miloš Nesvadba, Václav Postránecký, Jiřina Bohdalová, Juraj Herz a mnozí další.

Česká elektrárenská společnost ČEZ vyzvala Evropskou unii k vytyčení jasné politiky pro trhy elektřiny. Zásah je nutný zvláště kvůli prudkému rozšiřování subvencované větrné energie. To by mohlo v Evropě vést až k úplnému konci přeshraničního obchodování s elektřinou, řekl v Budapešti místopředseda představenstva ČEZ Alan Svoboda. ČEZ především poukazuje na propad kapacit pro obchodování s elektřinou mezi Německem a Českou republikou. Společnost je druhým největším evropským vývozcem po Electricité de France a loni vyvezla asi třetinu své produkce.

EU ve snaze mít politiku pro celou řadu oblastí elektroenergetiky od cen přes bezpečnost dodávek po udržitelnost úplně ztratila ponětí o prioritách. "V EU není žádná jasná politika. Jestliže nevytyčíme skutečné priority, budeme těžce bojovat o formování trhů (elektřiny) na nadnárodní úrovni," řekl Svoboda podle agentury Reuters. Za největší problém, s nímž se střetávají trhy elektřiny ve střední Evropě, označil Svoboda dostupnost obchodovatelných přenosových kapacit pro mezihraniční dodávky. Objem těchto kapacit totiž v poslední době prudce snížila expanze větrné energie v Německu s rozsáhlou vládní podporou. Obchodníci nyní mají k dispozici mnohem méně kapacit, protože přenosové sítě se musí vyrovnávat s prudkým kolísáním nespolehlivé produkce větrných turbín. "Musí se změnit politika podpory větrné energie. Pokud se zde nic neudělá, bude to znamenat úplný konec obchodování," varoval Svoboda. "Do pěti let se vrátíme ke starým dobrým časům národních sítí bez mezinárodního obchodu," dodal Svoboda, který je rovněž obchodním ředitelem ČEZ.

Všeobecná zdravotní pojišťovna odeslala dopis bruselské Nemocnici svaté Anny a svatého Remigia, v němž žádá vysvětlení okolností případu svého klienta. ČTK to řekl mluvčí VZP Jiří Suttner. "Chceme vysvětlit okolnosti," uvedl.

Bruselští lékaři zjistili u sedmapadesátiletého Čecha neprůchodná střeva. Když si vybral, že chce operaci až v Česku, uložili ho v suterénní místnosti a dál se o něj nestarali. Podle českých lékařů přežil jen díky své vitalitě a dobré kondici. Pacient dorazil do pardubické nemocnice více než tři dny poté, co v Belgii určili jeho diagnózu. Po celou dobu byl vystaven velkým bolestem. "Tvrdíme, že postup nemocnice nebyl lege artis, nebyla mu poskytnuta nezbytná péče, byl vystaven značnému riziku i útrapám, a to je pro nás nepřijatelné," řekl ředitel pardubické nemocnice Jan Feřtek.

Podle původních informací nechtěla nemocnice přijmout evropský průkaz pojištěnce, který pacient měl, ale žádala platbu v hotovosti. Ředitel bruselské nemocnice Guilbert de Fauconval uvedl, že v penězích problém nebyl, protože přijímají platby v hotovosti i bankovním převodem, od pacientů i pojišťoven. Evropský průkaz měl pacientovi zajistit nezbytnou lékařskou péči ve stejném rozsahu jako Belgičanům. Navíc měl komerční připojištění spojené s asistencí u pojišťovny Kooperativa. "Asistenční služba nezvládla svou roli. Pro pacienta přijela po dvou dnech sanita bez lékaře," uvedl Feřtek. Zástupci asistenční služby toto tvrzení odmítli.