Zprávy | Z archivu rubriky

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek soudí, že se prezident Václav Klaus kvůli svým názorům na proces evropské integrace dostává do rozporu s polistopadovým vývojem v zemi. Klaus v zahraničí ostře kritizuje euroústavu. Vláda má ale názor opačný. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody by měl prezident ve svých projevech v cizině vždy zmínit i vládní postoj k ústavní smlouvě. Mluvčí prezidenta Petr Hájek ČTK řekl, že na Zaorálkovo vyjádření podle něj ani nemá cenu reagovat. "Podle mě je korektní řešení, když vždycky zazní názor české zahraniční politiky, to znamená vlády," řekl Svoboda v televizi Nova. Kvůli rozdílené interpretaci postojů v zahraničí se s Klausem dostal do sporu premiér Jiří Paroubek. Svoboda předpokládá, že prezident a Paroubek nějaké řešení sporu najdou.

"Prezident je v rozporu podle mě s celým polistopadovým vývojem v této zemi, dokonce i se svými vlastními bývalými spolupracovníky. To je velice vážná věc takovýmto způsobem otáčet kormidlo země jiným, opačným směrem," řekl v České televizi Zaorálek. Šéf sněmovny soudí, že Klaus dává jasně najevo, že by stál o "erozi celého procesu evropské integrace, o to, aby se rozpadla společná měna". "To je to, co nás činí nevěrohodnými," podotkl.

Premiérovi vadí, že Klaus v zahraničí ostře kritizuje evropskou ústavu, jejíž schválení považuje vláda za svou hlavní prioritu. Pohrozil dokonce, že pokud se Klaus nebude řídit pokyny vlády, omezí některé jeho cesty. Podle Svobody prezidentovi nikdo žádnou cestu zakazovat nebude. V případě, že by Klaus prezentoval jen své názory, je otázka, zda vláda bude schvalovat každou cestu, pokračoval ministr zahraničí. "To není cenzura, ale je to podle mě požadavek vlády, aby vždycky postoj české zahraniční politiky zazněl," dodal Svoboda.

Diskuse se nyní přenesly do roviny výkladu ústavy. Paroubek chce Klausovi navrhnout, aby se zúčastnil některého zasedání kabinetu, na němž budou ministři projednávat zahraniční politiku. Klaus se podle svého mluvčího Petra Hájka návrhu nebrání.

Premiér Jiří Paroubek se v pondělí sejde se svým lucemburským protějškem a předsedou Evropské rady Jean-Claudem Junckerem, aby probrali návrh rozpočtu EU na léta 2007 až 2013. Česká republika chce přispět k dosažení dohody, ale přeje si, aby nebyly dotčeny její zájmy, pokud jde o příjmy z unijních fondů. Vyplývá to z dosavadních českých stanovisek k této věci.

České republice jde hlavně o to, kolik dostane ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a z titulu venkovského rozvoje. O zemědělských penězích bylo již rozhodnuto v roce 2002 a Lucembursko nehodlá tuto dohodu zpochybňovat. Výdaje z rozpočtu EU směřují především do zemědělství (kolem 40 procent) a na pomoc zaostávajícím zemím a regionům (zhruba 30 procent). "Naším cílem je udržet strop příjmů z fondů EU ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu, na něž máme nárok podle stávajících pravidel," řekl ČTK český stálý zástupce při EU Jan Kohout. Připustil ovšem, že lze uvažovat i o nižším číslu. "Cílem jsou čtyři procenta, musíme však postupovat realisticky," uvedl a dodal, že přesné mantinely nebyly zatím vytyčeny.

Lucembursko navrhlo podstatné snížení výdajů pro chudší členské státy, což se nelíbí ČR ani dalším členům. ČR by měla mít nárok na 3,6 procenta HDP. Juncker usiluje o dohodu o rozpočtu unie na summitu svolaném do Bruselu na 16. a 17. června.

Ministerstvo spravedlnosti chce připravit novelu zákona o soudních exekutorech, která by měla zabránit průtahům ve vymáhání dlužných částek, na něž si stěžuje Exekutorská komora. Podle ministra spravedlnosti Pavla Němce by měla být novela hotová do léta příštího roku, kdy končí funkční období vlády Jiřího Paroubka. Němec v nedělním diskusním pořadu televize Prima řekl, že ministerstvo spravedlnosti nyní společně s Exekutorskou komorou a exekučními soudci vyhodnocuje exekuční zákon. "Můžeme tyto poznatky promítnout do novely zákona tak, abychom celou věc zpřesnili a trošku zpružnili. Myslím, že jsme schopni takovou novelu předložit do konce volebního období," uvedl Němec.

Podle stínového ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je také potřeba upravit postavení exekutorů. "Promýšlíme v rámci naší Modré šance to, jak omezit pravomoci exekutora v tom, aby za nepatrný dluh mohl zmrazit celý majetek. To se stává v praxi, že třeba máme desetitisícový dluh, ale je zmražen majetek v řádu několika milionů korun. Je jasné, že takový postup je špatný," uvedl Pospíšil.

Prezident Exekutorské komory Juraj Podkonický tvrdí, že české zákony dávají dlužníkům řadu možností, jak protahovat exekuce a zaplacení dlužných částek. Dlužníci se mohou opakovaně odvolávat k soudům a pokud neuspějí, nehradí ani náklady řízení. V Evropě je průměrná délka exekuce movitých věcí asi 4,5 měsíce a u nemovitostí asi rok. Pokud však český dlužník využije všech procesních průtahů, které se mu nabízejí, může se exekuce třeba u domu protáhnout na tři nebo čtyři roky, řekl již dříve Podkonický.

Stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se domnívá, že pokud české úřady předají Kataru případ Hámida bin Abdal Sáního, stíhaného za sex s nezletilými dívkami, nebude dotyčný odsouzen. Vyplývá to prý z právního rozboru katarského trestního práva, který si nechalo od evropského úřadu pro soudní spolupráci Eurojustu vypracovat Nejvyšší státní zastupitelství. "Klidně se s panem ministrem (spravedlnosti Pavlem Němcem) vsadím, že pokud by dotyčný byl předán ještě před vynesením rozsudku do zahraničí, je velká pravděpodobnost, že tam nebude uneseno důkazní břemeno a nebude odsouzen," řekl Pospíšil v diskusním pořadu televize Prima.

Z právní analýzy podle Pospíšila vyplývá, že v Kataru je speciální typ trestního práva, které vychází z islámského práva šaría. Pospíšil tvrdí, že podle katarských zákonů má svědectví ženy poloviční hodnotu než svědectví muže a svědkem u soudu může být jen muslim starší 18 let. Katarské soudy prý navíc nemohou rozhodnout bez přímé účasti svědka před soudem. Dokazování v Sáního případu přitom u českého soudu stojí především na svědectví poškozených dívek.

Člen katarské královské rodiny Sání je v Česku souzen za sex s 16 mladými dívkami, z toho čtyřem ještě nebylo 15 let. V pondělí se očekává vynesení rozsudku, žalobce pro Sáního žádá až pětileté vězení. Ministr spravedlnosti rozhodl těsně po podání obžaloby o předání případu katarským úřadům, české soudy však jeho rozhodnutí označily za nezákonné, Sáního nepustily z vazby a pokračují v projednávání případu.

Francouzského referenda o evropské ústavní smlouvě se účastnili i Francouzi žijící v Česku. Své "ano", či "ne" euroústavě mohli říct na francouzském velvyslanectví v Praze. Právo hlasovat jich má v Česku více než 1100. Na jindy tichém malostranském Velkopřevorském náměstí, kde velvyslanectví sídlí, bylo od nedělního rána neobvykle živo. Sjížděly se tam i celé rodiny s dětmi. Z odpovědí těch, kteří vycházeli z volební místnosti, se zdálo, že většinou hlasovali pro ústavu.

"Pro mě bylo jasné hlasovat ano. Pracuji v Praze, a to je Evropa. A myslím si, že ústava je dobrá pro všechny, kdo v Evropě žijí," řekl ČTK například inženýr Michel Bourloux, který pracuje v ČR v energetice. "Musíme říci ano, protože je to důležité pro další život," uvedla stručně Isabelle Petitová, která vezla kočárek a další dítě vedla za ruku. V Česku žije s rodinou tři roky. Pracuje jen její muž, ona se stará o rodinu a domácnost. Soudí, že stejně jako ona hlasuje i naprostá většina jejích krajanů, kteří žijí v zahraničí.

Desítka nacionalistů a sympatizantů politických stran Národní sjednocení a Dělnická strana před francouzským velvyslanectvím podpořila v sobotu francouzské odpůrce přijetí euroústavy. Nacionalisté evropskou ústavní smlouvu odmítají, protože ji považují za nástroj k vytvoření evropského federálního státu. "Jsem přesvědčen o tom, že francouzský lid tento dokument odmítne, a budeme tak mít důvod toto odmítnutí oslavovat," řekl předseda Národního sjednocení František Červenka. Věří, že odmítnutí euroústavy ve Francii povede k dominovému efektu a euroústavu odmítnou i v dalších zemích. "Věřím, že po Francii bude následovat Nizozemsko, Dánsko, Velká Británie a nakonec i Česká republika," doplnil předseda Dělnické strany Tomáš Vandas.

Ve Zlíně a blízkém okolí začal Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Do soboty 4. června nabídne divákům rekordních 418 filmů. Letošní jubilejní 45. ročník obeslalo 43 světových kinematografií. O hlavní ceny bude soutěžit 165 snímků. Loni festival nabídl 288 filmů z 38 zemí. Přehlídka každoročně představuje vybranou kinematografii některé z evropských zemí. Letošní ročník je zaměřen na skandinávskou a pobaltskou kinematografii. Podle programového ředitele Petra Kolihy patří filmaři ze severní Evropy mezi špičky ve filmové tvorbě pro děti a mládež. Diváci proto zhlédnou nejen novinky, ale i řadu starších slavných filmů.

Snímky ze Skandinávie vybrali odborníci také do mezinárodní soutěže filmů pro děti. O hlavní ceny se bude ucházet osm soutěžních filmů, z toho dvě třetiny snímků jsou ze severu Evropy. Odborná porota vybere také nejlepší film pro mládež. V této kategorii má své želízko v ohni v podobě filmu Snowboarďáci i Česká republika. Uznání za celoživotní dílo ve filmové tvorbě pro děti a mládež si ze Zlína odveze herečka Jiřina Bohdalová. Mezi významnými hosty přivítali organizátoři mimo jiné i britského herce Michaela Yorka, který do Zlína přijel se svojí manželkou Pat.

Prezident Václav Klaus navštívil v sobotu Blansko, aby s jeho obyvateli oslavil 100. výročí povýšení na město. Dějištěm oslav byl zámecký park, kde se prezident setkal a fotografoval s jeho obyvateli a zasadil pamětní strom. K svému odmítnutí převzít čestné občanství města kvůli rozporům na radnici se v projevu k Blanenským nevrátil, místo toho si zažertoval na adresu premiéra Jiřího Paroubka, který prezidentovi pohrozil omezením zahraničních cest. "Přijel jsem, i když jsem skoro váhal, zda se nemám zeptat pana Paroubka, jestli mně dovolí, abych do Blanska přijel," řekl Klaus.

Paroubek se s prezidentem dostal do ostrého sporu poté, co premiér pohrozil omezením prezidentských cest, pokud se bude Klaus odklánět od vládní linie zahraniční politiky. Reagoval tím mimo jiné na Klausovu dlouhodobou kritiku evropské ústavy. "Kromě smyslu pro humor, který prezident projevil, věřím, že bude věnovat čas také studiu ústavy," reagoval Paroubek podle vládní mluvčí Lucie Orgoníkové na Klausovo vystoupení v Blansku.

"Myslím, že jsme se dostali do zvláštního světa. Jestliže mám tak špatné názory, tak bych je asi neměl vyslovovat nejen ve Varšavě, ale ani ve vašem městě, abych někoho nezkazil, třeba tady přítomné děti," řekl prezident Blanenským. O sporu s Paroubkem však mluvit nechtěl. "Je to rozkol pana premiéra se mnou, je to jeho zoufalý pokus zviditelňovat se," řekl Klaus.

Ještě před několika dny bylo na programu oslav i předání čestného občanství města prezidentovi. Dekorování schválili blanenští zastupitelé začátkem května, ale jen rozdílem jednoho hlasu. Proti byla levicová opozice na radnici, podle které k vyznamenání Klause není důvod. Dva dny před příjezdem do Blanska se prezident rozhodl čestné občanství nepřijmout. Převzetím by podle prezidenta mohla velká část blanenských zastupitelů zahořknout.

Kromě návštěvy prezidenta žilo Blansko už od rána sérií kulturních a společenských událostí. Dopoledne na tamní nádraží dorazila historická železniční souprava se salonním vozem, který využíval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. O 60 let později vrátila návštěvníky nádraží i scénka, která připomněla příjezd Masarykova nástupce Edvarda Beneše do města krátce po skončení druhé světové války.

V odstaveném druhém bloku jaderné elektrárny v Temelíně přetekly do bazénu v kontrolovaném pásmu asi 3000 litrů vody obsahující kyselinu boritou. Při události se neuvolnily radioaktivní látky mimo kontrolované pásmo a nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců elektrárny, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Řada rakouských protijaderných sdružení ovšem požadovala vyřazení elektrárny z provozu.

Mluvčí upřesnil, že voda přetekla při plnění primárního okruhu v horním bloku reaktoru. Z bazénu byla odvedena kanalizací. Elektrárna nyní kvůli tomu zkontroluje zařízení v horním bloku reaktoru, což si vyžádá prodloužení odstávky druhého bloku asi o deset dní, to znamená pravděpodobně do konce června.

Mluvčí ekologického hnutí Jihočeské matky Dana Kuchtová uvedla, že se obdobná porucha stala v elektrárně už potřetí. "To ukazuje na technologickou nekázeň," řekla ČTK. Kuchtové vadí, že elektrárna ihned po poruše neinformovala českou veřejnost, především starosty okolních obcí. "ČEZ o tom neměl na svých informačních stránkách žádnou zprávu ani v sobotu v 10:00, zatímco do Rakouska to sdělili. Stejně rychle by to měli sdělit i české veřejnosti," uvedla Kuchtová.

Česká strana informovala Rakousko na základě dohody z Melku. Rakousko požaduje podle mluvčího ministra životního prostředí Josefa Prölla vysvětlení příčin události, napsala agentura APA. Řada protijaderných sdružení z Horních Rakous vznesla požadavek, aby byla elektrárny vyřazena z provozu. Organizace Freistadtské matky proti jadernému nebezpečí vyzvala rakouskou vládu, aby od Česka požadovala "nulovou variantu". Spolek Slunce + Svoboda konstatoval, že ve vztahu k Temelínu se rakouská vláda nachází "v hlubokém spánku". Hornorakouská protijaderná sdružení se shodují v tom, že "proces z Melku ztroskotal". Akční výbor Stop Temelín vyzval ministra zemědělství a životního prostředí Josefa Prölla a ministryni zahraničí Ursulu Plassnikovou, aby "přiznali nezdar bezpečnostních opatření (v Temelíně) a vydali se novou cestu, jejímž cílem bude vyřazení (elektrárny) z provozu."

Premiér Jiří Paroubek chce navrhnout prezidentu Václavu Klausovi, aby se zúčastnil některého zasedání kabinetu, na němž budou ministři projednávat zahraniční politiku. Klaus se podle svého mluvčího Petra Hájka návrhu nebrání. "Zatím jsme však svědky poněkud obhroublého mediálního pokřikování," řekl Hájek. Ministerský předseda zopakoval, že za zahraniční politiku nese v parlamentním systému s nepřímo voleným prezidentem odpovědnost vláda a Klaus by to měl respektovat, zejména při vystupování v cizině. Svůj názor Paroubek opírá také o analýzu ústavy, kterou si nechal vypracovat. Premiérovi zejména vadí, že Klaus v zahraničí ostře kritizuje evropskou ústavu, jejíž schválení považuje vláda za svou hlavní prioritu. Pohrozil dokonce, že pokud se Klaus nebude řídit pokyny vlády, omezí některé jeho cesty. Podle Hájka si Paroubek asi neuvědomuje, že už nesedí na pražském magistrátu, ale v čele vlády. "Jen tak je možné si vysvětlit, že nechápe rozdíl mezi státním úředníkem a hlavou státu," řekl Hájek. S prezidentem by se Paroubek měl sejít příští týden, termín zatím Hrad neoznámil. Vláda bude o zahraniční cestě Klause jednat například příští středu, kdy bude schvalovat pracovní návštěvu Rakouska plánovanou na 8. června.