Zprávy | Z archivu rubriky


Stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se domnívá, že pokud české úřady předají Kataru případ Hámida bin Abdal Sáního, stíhaného za sex s nezletilými dívkami, nebude dotyčný odsouzen. Vyplývá to prý z právního rozboru katarského trestního práva, který si nechalo od evropského úřadu pro soudní spolupráci Eurojustu vypracovat Nejvyšší státní zastupitelství. "Klidně se s panem ministrem (spravedlnosti Pavlem Němcem) vsadím, že pokud by dotyčný byl předán ještě před vynesením rozsudku do zahraničí, je velká pravděpodobnost, že tam nebude uneseno důkazní břemeno a nebude odsouzen," řekl Pospíšil v diskusním pořadu televize Prima.

Z právní analýzy podle Pospíšila vyplývá, že v Kataru je speciální typ trestního práva, které vychází z islámského práva šaría. Pospíšil tvrdí, že podle katarských zákonů má svědectví ženy poloviční hodnotu než svědectví muže a svědkem u soudu může být jen muslim starší 18 let. Katarské soudy prý navíc nemohou rozhodnout bez přímé účasti svědka před soudem. Dokazování v Sáního případu přitom u českého soudu stojí především na svědectví poškozených dívek.

Člen katarské královské rodiny Sání je v Česku souzen za sex s 16 mladými dívkami, z toho čtyřem ještě nebylo 15 let. V pondělí se očekává vynesení rozsudku, žalobce pro Sáního žádá až pětileté vězení. Ministr spravedlnosti rozhodl těsně po podání obžaloby o předání případu katarským úřadům, české soudy však jeho rozhodnutí označily za nezákonné, Sáního nepustily z vazby a pokračují v projednávání případu.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek soudí, že se prezident Václav Klaus kvůli svým názorům na proces evropské integrace dostává do rozporu s polistopadovým vývojem v zemi. Klaus v zahraničí ostře kritizuje euroústavu. Vláda má ale názor opačný. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody by měl prezident ve svých projevech v cizině vždy zmínit i vládní postoj k ústavní smlouvě. Mluvčí prezidenta Petr Hájek ČTK řekl, že na Zaorálkovo vyjádření podle něj ani nemá cenu reagovat. "Podle mě je korektní řešení, když vždycky zazní názor české zahraniční politiky, to znamená vlády," řekl Svoboda v televizi Nova. Kvůli rozdílené interpretaci postojů v zahraničí se s Klausem dostal do sporu premiér Jiří Paroubek. Svoboda předpokládá, že prezident a Paroubek nějaké řešení sporu najdou.

"Prezident je v rozporu podle mě s celým polistopadovým vývojem v této zemi, dokonce i se svými vlastními bývalými spolupracovníky. To je velice vážná věc takovýmto způsobem otáčet kormidlo země jiným, opačným směrem," řekl v České televizi Zaorálek. Šéf sněmovny soudí, že Klaus dává jasně najevo, že by stál o "erozi celého procesu evropské integrace, o to, aby se rozpadla společná měna". "To je to, co nás činí nevěrohodnými," podotkl.

Premiérovi vadí, že Klaus v zahraničí ostře kritizuje evropskou ústavu, jejíž schválení považuje vláda za svou hlavní prioritu. Pohrozil dokonce, že pokud se Klaus nebude řídit pokyny vlády, omezí některé jeho cesty. Podle Svobody prezidentovi nikdo žádnou cestu zakazovat nebude. V případě, že by Klaus prezentoval jen své názory, je otázka, zda vláda bude schvalovat každou cestu, pokračoval ministr zahraničí. "To není cenzura, ale je to podle mě požadavek vlády, aby vždycky postoj české zahraniční politiky zazněl," dodal Svoboda.

Diskuse se nyní přenesly do roviny výkladu ústavy. Paroubek chce Klausovi navrhnout, aby se zúčastnil některého zasedání kabinetu, na němž budou ministři projednávat zahraniční politiku. Klaus se podle svého mluvčího Petra Hájka návrhu nebrání.

Ministerstvo spravedlnosti chce připravit novelu zákona o soudních exekutorech, která by měla zabránit průtahům ve vymáhání dlužných částek, na něž si stěžuje Exekutorská komora. Podle ministra spravedlnosti Pavla Němce by měla být novela hotová do léta příštího roku, kdy končí funkční období vlády Jiřího Paroubka. Němec v nedělním diskusním pořadu televize Prima řekl, že ministerstvo spravedlnosti nyní společně s Exekutorskou komorou a exekučními soudci vyhodnocuje exekuční zákon. "Můžeme tyto poznatky promítnout do novely zákona tak, abychom celou věc zpřesnili a trošku zpružnili. Myslím, že jsme schopni takovou novelu předložit do konce volebního období," uvedl Němec.

Podle stínového ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je také potřeba upravit postavení exekutorů. "Promýšlíme v rámci naší Modré šance to, jak omezit pravomoci exekutora v tom, aby za nepatrný dluh mohl zmrazit celý majetek. To se stává v praxi, že třeba máme desetitisícový dluh, ale je zmražen majetek v řádu několika milionů korun. Je jasné, že takový postup je špatný," uvedl Pospíšil.

Prezident Exekutorské komory Juraj Podkonický tvrdí, že české zákony dávají dlužníkům řadu možností, jak protahovat exekuce a zaplacení dlužných částek. Dlužníci se mohou opakovaně odvolávat k soudům a pokud neuspějí, nehradí ani náklady řízení. V Evropě je průměrná délka exekuce movitých věcí asi 4,5 měsíce a u nemovitostí asi rok. Pokud však český dlužník využije všech procesních průtahů, které se mu nabízejí, může se exekuce třeba u domu protáhnout na tři nebo čtyři roky, řekl již dříve Podkonický.

Prezident Václav Klaus navštívil v sobotu Blansko, aby s jeho obyvateli oslavil 100. výročí povýšení na město. Dějištěm oslav byl zámecký park, kde se prezident setkal a fotografoval s jeho obyvateli a zasadil pamětní strom. K svému odmítnutí převzít čestné občanství města kvůli rozporům na radnici se v projevu k Blanenským nevrátil, místo toho si zažertoval na adresu premiéra Jiřího Paroubka, který prezidentovi pohrozil omezením zahraničních cest. "Přijel jsem, i když jsem skoro váhal, zda se nemám zeptat pana Paroubka, jestli mně dovolí, abych do Blanska přijel," řekl Klaus.

Paroubek se s prezidentem dostal do ostrého sporu poté, co premiér pohrozil omezením prezidentských cest, pokud se bude Klaus odklánět od vládní linie zahraniční politiky. Reagoval tím mimo jiné na Klausovu dlouhodobou kritiku evropské ústavy. "Kromě smyslu pro humor, který prezident projevil, věřím, že bude věnovat čas také studiu ústavy," reagoval Paroubek podle vládní mluvčí Lucie Orgoníkové na Klausovo vystoupení v Blansku.

"Myslím, že jsme se dostali do zvláštního světa. Jestliže mám tak špatné názory, tak bych je asi neměl vyslovovat nejen ve Varšavě, ale ani ve vašem městě, abych někoho nezkazil, třeba tady přítomné děti," řekl prezident Blanenským. O sporu s Paroubkem však mluvit nechtěl. "Je to rozkol pana premiéra se mnou, je to jeho zoufalý pokus zviditelňovat se," řekl Klaus.

Ještě před několika dny bylo na programu oslav i předání čestného občanství města prezidentovi. Dekorování schválili blanenští zastupitelé začátkem května, ale jen rozdílem jednoho hlasu. Proti byla levicová opozice na radnici, podle které k vyznamenání Klause není důvod. Dva dny před příjezdem do Blanska se prezident rozhodl čestné občanství nepřijmout. Převzetím by podle prezidenta mohla velká část blanenských zastupitelů zahořknout.

Kromě návštěvy prezidenta žilo Blansko už od rána sérií kulturních a společenských událostí. Dopoledne na tamní nádraží dorazila historická železniční souprava se salonním vozem, který využíval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. O 60 let později vrátila návštěvníky nádraží i scénka, která připomněla příjezd Masarykova nástupce Edvarda Beneše do města krátce po skončení druhé světové války.

V odstaveném druhém bloku jaderné elektrárny v Temelíně přetekly do bazénu v kontrolovaném pásmu asi 3000 litrů vody obsahující kyselinu boritou. Při události se neuvolnily radioaktivní látky mimo kontrolované pásmo a nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců elektrárny, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Řada rakouských protijaderných sdružení ovšem požadovala vyřazení elektrárny z provozu.

Mluvčí upřesnil, že voda přetekla při plnění primárního okruhu v horním bloku reaktoru. Z bazénu byla odvedena kanalizací. Elektrárna nyní kvůli tomu zkontroluje zařízení v horním bloku reaktoru, což si vyžádá prodloužení odstávky druhého bloku asi o deset dní, to znamená pravděpodobně do konce června.

Mluvčí ekologického hnutí Jihočeské matky Dana Kuchtová uvedla, že se obdobná porucha stala v elektrárně už potřetí. "To ukazuje na technologickou nekázeň," řekla ČTK. Kuchtové vadí, že elektrárna ihned po poruše neinformovala českou veřejnost, především starosty okolních obcí. "ČEZ o tom neměl na svých informačních stránkách žádnou zprávu ani v sobotu v 10:00, zatímco do Rakouska to sdělili. Stejně rychle by to měli sdělit i české veřejnosti," uvedla Kuchtová.

Česká strana informovala Rakousko na základě dohody z Melku. Rakousko požaduje podle mluvčího ministra životního prostředí Josefa Prölla vysvětlení příčin události, napsala agentura APA. Řada protijaderných sdružení z Horních Rakous vznesla požadavek, aby byla elektrárny vyřazena z provozu. Organizace Freistadtské matky proti jadernému nebezpečí vyzvala rakouskou vládu, aby od Česka požadovala "nulovou variantu". Spolek Slunce + Svoboda konstatoval, že ve vztahu k Temelínu se rakouská vláda nachází "v hlubokém spánku". Hornorakouská protijaderná sdružení se shodují v tom, že "proces z Melku ztroskotal". Akční výbor Stop Temelín vyzval ministra zemědělství a životního prostředí Josefa Prölla a ministryni zahraničí Ursulu Plassnikovou, aby "přiznali nezdar bezpečnostních opatření (v Temelíně) a vydali se novou cestu, jejímž cílem bude vyřazení (elektrárny) z provozu."