Zprávy | Z archivu rubriky


Krajanská organizace České a slovenské sdružení v Kanadě (ČSSK) vyznamená 5. června bratry Ctirada a Josefa Mašínovi, Milana Paumera a další tři bývalé československé občany in memoriam za jejich odpor proti komunismu po únoru 1948. Předání se podle ČSSK zúčastní čeští senátoři Edvard Outrata, Martin Mejstřík a Josef Pavlata, stejně jako velvyslanec v Kanadě Pavel Vošalík. Mašínové založili po nástupu komunistů k moci ozbrojenou odbojovou skupinu. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později při jejich útěku do západního Berlína tři východoněmečtí policisté. V říjnu 1953 se podařilo pětičlenné skupině přejít do východního Německa a poté do západního Berlína. Milan Paumer byl postřelen, ale on i bratři Mašínové se nakonec dostali do americké zóny. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli chyceni a spolu se strýcem bratrů Mašínových, Ctiborem Novákem, v Československu popraveni. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Paumera kvůli promlčení odložilo. Český Senát loni doporučil udělit Mašínům státní vyznamenání. President Václav Klaus doporučení nepřijal. Zatímco Paumer se vrátil v roce 2001 do ČR, bratři Mašínové zůstávají v USA. Podle nich promlčení trestnosti jejich činů nedostačuje a podle nich svědčí o tom, že v České republice nefunguje správně právní řád.

Česká republika loni jako jediná ze čtveřice nových členských zemí EU ze střední Evropy splnila tři že čtyř maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura. Zaplatila za to však nižším tempem hospodářského růstu, protože Polsko, Slovensko a Maďarsko rostly i při vyšší inflaci rychleji. Uvádí to analýza makroekonomického vývoje, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Česká ekonomika se ve srovnání s ostatními středoevropskými státy vyvíjela v letech 1997 až 2004 nejpomaleji a průměrné tempo růstu bylo nižší i proti patnáctce zemí EU. Relativní úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele k průměru evropské pětadvacítky v letech 1997 až 2000 dokonce klesala. Česku se však dlouhodobě daří dodržovat cenovou stabilitu. Například spotřebitelské ceny vzrostly od roku 1996 do letošního března o 37,2 procenta, což byl nejnižší přírůstek ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi, které loni vstoupily do EU. Česko plní také požadovanou úroveň úrokových sazeb a loni snížilo i schodek veřejných rozpočtů pod tři procenta hrubého domácího produktu. Ještě o rok dříve to bylo téměř 12 procent. Na příznivějším výsledku se projevil nižší schodek státního rozpočtu i převod nevyčerpaných téměř 26 miliard korun do rezervních fondů. Daří se i českému vývozu, podíl českého zboží na zahraničních trzích roste a příznivě se vyvíjejí i směnné relace. To znamená, že zatímco ceny dováženého zboží rostly v letech 1993 až 2004 v průměru o 1,1 procenta ročně, vývozci mohli zdražovat až o 2,5 procenta ročně. Český vývoz se v roce 2002 podílel na světovém obchodu 1,5 procenta.

Vytrvale mlčící neznámý klavírista, kterého začátkem dubna našla britská policie, je možná hudebník pocházející z Česka. S odvoláním na svědectví dalších českých muzikantů to o víkendu napsaly britské noviny i český list Nedělní svět (NS). Britská charitativní organizace, která pomáhá při pátrání po nezvěstných osobách, ale podle agentury AP uvedla, že v identifikaci záhadného pianisty nebyl zatím zaznamenán žádný pokrok. Podle Nedělního světa se členové populární české rockové skupiny 80. a 90. let Pražský výběr Michael Kocáb a Klaudius Kryšpín na základě fotografií publikovaných v tisku shodli, že mlčícím podivínem by mohl být jejich někdejší talentovaný kolega Tomáš Strnad. Jestliže bubeník Kryšpín si je prý stoprocentně jistý, že neznámý pianista je Strnad, Michael Kocáb o tom zcela přesvědčen není. Tvrdí totiž, že jej 10. dubna, tedy tři dny po údajném nalezení na anglickém pobřeží, potkal u benzinové pumpy na okraji Prahy. Vypadal tehdy velmi nejistě, řekl Kocáb Nedělnímu světu. Kocáb tvrdí, že se snažil pomoci s pacientovou identifikací, nemocnice jej však prý k němu vůbec nepustila a nedostal ani odpověď na písemný vzkaz, který pianistovi poslal. Mluvčí českého policejního prezidia Blanka Kosinová řekla, že policie nemá mezi pohřešovanými hlášeného nikoho jménem Tomáš Strnad. "To ale ještě nic neznamená, mohl říct, že jede na půl roku do ciziny, a tak se po něm nikdo neshání," uvedla. Čím dál více sílí dohady, zda případ tajemného pianisty není zajímavou marketingovou strategií, jejímž cílem je prosadit neznámého hudebníka. Už na počátku týdne o tom spekuloval francouzský deník Le Figaro a něco podobného naznačil v televizi Nova i Michael Kocáb.

Česká vláda počká s hodnocením výsledků francouzského referenda o euroústavě na zasedání Evropské rady, které se má uskutečnit za tři týdny. Premiér Jiří Paroubek novinářům řekl, že v úvahu přichází více variant dalšího postupu včetně celoevropského referenda. Zdůraznil, že Česko bude dál usilovat o přijetí euroústavy. Uspěchat reakci na výsledek nedělního hlasování by nebylo dobré ani podle ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je výsledek referenda mimo jiné také odmítnutím rozšiřování EU. Neznamená ale, že by se proces ratifikace měl zastavit, sdělil ČTK. Podle senátora a odborového předáka Milana Štěcha (ČSSD) euroústaba přes určité kompromisy přináší občanům pevnější zakotvení individuálních a kolektivních práv. Podle jeho prohlášení čeští odboráři rozhodnutí Francie litují, na druhou stranu chápou francouzské obavy ze ztráty "sociálního rozměru Evropy". "Nezdá se, že jde o odmítnutí euroústavy obecně, ale o odmítnutí tendencí ignorující sociální Evropu," sdělil Štěch ČTK. "Respektujeme vůli francouzských voličů, jde o jejich suverénní rozhodnutí. Samozřejmě osobně lituji výsledku referenda," uvedl Paroubek.

Premiér považuje za možné, že Česko bude o euroústavě hlasovat v parlamentu, ne v referendu, které vláda dosud preferuje. Předseda vlády už si dal zpracovat právní analýzu, zda k přijetí euroústavy parlamentem bude stačit prostá většina, kterou koalice disponuje. Zatím ale kabinet o žádné změně rozhodovat nebude. Česká vláda bude podle Paroubka pokračovat v kampani osvětlující náplň dokumentu tak, jak byla připravena s rozpočtem na tento rok 80 milionů korun.