Zprávy | Z archivu rubriky


Česká vláda počká s hodnocením výsledků francouzského referenda o euroústavě na zasedání Evropské rady, které se má uskutečnit za tři týdny. Premiér Jiří Paroubek novinářům řekl, že v úvahu přichází více variant dalšího postupu včetně celoevropského referenda. Zdůraznil, že Česko bude dál usilovat o přijetí euroústavy. Uspěchat reakci na výsledek nedělního hlasování by nebylo dobré ani podle ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je výsledek referenda mimo jiné také odmítnutím rozšiřování EU. Neznamená ale, že by se proces ratifikace měl zastavit, sdělil ČTK. Podle senátora a odborového předáka Milana Štěcha (ČSSD) euroústaba přes určité kompromisy přináší občanům pevnější zakotvení individuálních a kolektivních práv. Podle jeho prohlášení čeští odboráři rozhodnutí Francie litují, na druhou stranu chápou francouzské obavy ze ztráty "sociálního rozměru Evropy". "Nezdá se, že jde o odmítnutí euroústavy obecně, ale o odmítnutí tendencí ignorující sociální Evropu," sdělil Štěch ČTK. "Respektujeme vůli francouzských voličů, jde o jejich suverénní rozhodnutí. Samozřejmě osobně lituji výsledku referenda," uvedl Paroubek.

Premiér považuje za možné, že Česko bude o euroústavě hlasovat v parlamentu, ne v referendu, které vláda dosud preferuje. Předseda vlády už si dal zpracovat právní analýzu, zda k přijetí euroústavy parlamentem bude stačit prostá většina, kterou koalice disponuje. Zatím ale kabinet o žádné změně rozhodovat nebude. Česká vláda bude podle Paroubka pokračovat v kampani osvětlující náplň dokumentu tak, jak byla připravena s rozpočtem na tento rok 80 milionů korun.

Přes Prahu se přehnala bouře s krupobitím. Bouřku provázel silný vítr. Kroupy měly většinou v průměru přibližně centimetr, místy byly i větší. Kroupy někde zcela pokryly zemi. Lidé hledali úkryt v pasážích, obchodech a chodbách domů. Na Kampě vítr s kroupami lámal větve. Potoky vody se valily například po Václavském náměstí, kde také vítr kácel stánky. Kvůli prudké bouři skončily v nemocnici dvě ženy. Na jednu spadla větev ze stromu, na druhou se zřítil květináč. Obě utrpěly úraz hlavy, uvedla mluvčí záchranné služby. Déšť a kroupy provázené silným větrem přerušily na několika místech hromadnou dopravu. Počasí zaměstnalo i hasiče. Provoz tramvají na několika linkách přerušily stromy, které spadly na trolej, některé křižovatky zaplavila voda. Bouře poznamenala i provoz metra. Voda se přes halu Českých drah dostala na nástupiště stanice Hlavní nádraží. I když se v nádražní hale museli lidé na mnoha místech brodit kalužemi, provoz vlaků omezen nebyl. Prudký déšť místy s kroupami zaplavil několik rodinných domů na Prachaticku, Českobudějovicku a Českokrumlovsku. Nejhorší situace byla ve Strunkovicích nad Blanicí, kde voda natekla do osmi domů. Déšť zaplavil i jedno auto, které podle důstojníka stálo na ulici. Evakuovat obyvatele zatopených domů hasiči nemuseli.

Třetí den po sobě naměřili meteorologové v Praze teplotní rekord. I když v pondělí nebyla dosavadní hodnota překročena tak výrazně jako o víkendových dnech, nový rekord v Klementinu zaznamenali. Jako maximální hodnotu tam odečetli 31,7 stupně Celsia, čímž bylo dosavadní maximum pro tento den překročeno o 0,4 stupně Celsia. Klementinské maximum je podle odborníků konečné, neboť krátce před 14:30 se nad Prahou strhla prudká bouře. Po ní bylo v Klementinu naměřeno 21,6 stupně Celsia, tedy o celých deset stupňů méně.

Počasí

Jaké počasí čekáme? Tropické počasí s teplotami až 34 st. C už v noci a úterý vystřídá citelné ochlazení. V noci bude oblačno až zataženo, teploty 16 až 12, v úterý oblačno až polojasno s teplotami 15 až 19 stupňů C.

Prezident Václav Klaus se nezúčastní středečního zasedání vlády, kam ho dopisem pozval premiér Jiří Paroubek - zahajuje státní návštěvu Finska a zve předsedu vlády v úterý na Hrad. Klaus svojí odpovědí na Paroubkův dopis ostrý spor obou ústavních činitelů o kompetence v zahraniční politice nijak nezmírnil: Paroubka obvinil z toho, že se svojí účastí ve francouzské kampani na podporu euroústavy zcela nevhodně a přímo vměšoval do vnitřní politiky suverénní země. Paroubek chtěl na jednání vlády s Klausem hovořit o chystané cestě do Rakouska plánované na 8. června. "O svém právu účastnit se schůzí vlády dobře vím. Nevím ovšem nic o tom, že by mohl být prezident premiérem na zasedání vlády předvoláván," citoval Klaus ze své odpovědi Paroubkovi. Nesouhlasí s Paroubkem v tom, že se veřejnosti dostávají informace o postojích prezidenta a premiéra k zodpovědnosti za zahraniční politiku. Ústavní činitelé se přou o poslání prezidenta v zahraniční politice České republiky. Debata se vyhrotila minulý týden, když premiér pohrozil Klausovi omezením jeho zahraničních cest, pokud na nich hlava státu nebude tlumočit názory české vlády. Paroubek si myslí, že prezidentova role v zahraniční politice podléhá vládě, Klaus má opačný názor. Premiérovi vadí zejména to, že Klaus v zahraničí ostře kritizuje evropskou ústavu, jejíž schválení považuje vláda za svou hlavní prioritu.

Krajanská organizace České a slovenské sdružení v Kanadě (ČSSK) vyznamená 5. června bratry Ctirada a Josefa Mašínovi, Milana Paumera a další tři bývalé československé občany in memoriam za jejich odpor proti komunismu po únoru 1948. Předání se podle ČSSK zúčastní čeští senátoři Edvard Outrata, Martin Mejstřík a Josef Pavlata, stejně jako velvyslanec v Kanadě Pavel Vošalík. Mašínové založili po nástupu komunistů k moci ozbrojenou odbojovou skupinu. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později při jejich útěku do západního Berlína tři východoněmečtí policisté. V říjnu 1953 se podařilo pětičlenné skupině přejít do východního Německa a poté do západního Berlína. Milan Paumer byl postřelen, ale on i bratři Mašínové se nakonec dostali do americké zóny. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli chyceni a spolu se strýcem bratrů Mašínových, Ctiborem Novákem, v Československu popraveni. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Paumera kvůli promlčení odložilo. Český Senát loni doporučil udělit Mašínům státní vyznamenání. President Václav Klaus doporučení nepřijal. Zatímco Paumer se vrátil v roce 2001 do ČR, bratři Mašínové zůstávají v USA. Podle nich promlčení trestnosti jejich činů nedostačuje a podle nich svědčí o tom, že v České republice nefunguje správně právní řád.