Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Jiří Paroubek má koaliční mandát prosazovat na červnovém summitu EU pokračování ratifikačního procesu evropské ústavy. Navrhnout má rovněž takové řešení, které usnadní pozici zemí, jež dokument napoprvé neschválily. Lidovci nepřesvědčili sociální demokraty a unionisty, že se má pozastavit informační kampaň o euroústavě. "Jedním z možných řešení je prodloužení ratifikačního období ze dvou na tři roky," řekl novinářům po koaliční schůzce místopředseda US-DEU František Pelc. Podle nynější dohody má ratifikace skončit v říjnu příštího roku. I když lidovci koaliční partnery ráno nepřesvědčili, na zasedání kabinetu znovu navrhli přerušit eurokampaň do doby, než se špičky EU dohodnou na dalším postupu. Podle očekávání se k nim ale nikdo jiný nepřidal a návrh neprošel. "Neměli jsme a nemáme společný názor na pozastavení kampaně," uvedl po jednání koalice předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Sociální demokracie podle Kalouska odmítla zúčastnit se schůzky tří koaličních stran a ODS, na níž by politici demokratických stran projednali českou pozici po francouzském odmítnutí euroústavy. Účast na takovém jednání, které chtěli svolat lidovci, odmítl i Pelc.

Šéf ČSSD Stanislav Gross uvedl, že občané mají právo získat informace o ústavě a že ratifikační proces bude pokračovat. Opoziční ODS tvrdí, že po francouzském "ne" je ústava neplatná a schvalování nemá smysl. Kalousek řekl, že takový názor občanských demokratů je předčasný, ukvapený a ve svých důsledcích může ohrozit myšlenku evropské integrace. Totéž podle Kalouska platí i o postoji ČSSD, která se tváří, jako by se nic nestalo.

Koaliční lídři o výsledcích středečního jednání neinformovali jednotně. Kalousek řekl, že je potřeba do jednání Evropské rady, která se má konat 16. června, udělat pauzu v kampani, přestávku využít k jednání, a pak začít kampaň na jiných základech. Gross hovořil o nutnosti pokračovat v kampani i v ratifikačním procesu v Česku s odvoláním na přijaté závazky vlády. "Je zapotřebí, aby vláda České republiky jednoznačně stála za tím, co je v jejím programu," zdůraznil. Po bruselském jednání se podle něj uvidí, na čem se Evropa shodne. K postoji KDU-ČSL na středečním jednání poznamenal: "Chovali se jako lidovci."

Taxikáři budou muset splňovat přísnější podmínky, aby mohli nadále vykonávat svou profesi. Počítá s tím novela zákona o silniční dopravě, kterou v úterý podepsal prezident Václav Klaus. ČTK o tom informoval jeho mluvčí Petr Hájek. Uvedl, že prezident s podpisem "velmi váhal." "Není pochyb o tom, že i v této oblasti podnikání musí platit jasná pravidla a že právě taxikáři jsou častým terčem stížností. Schválený zákon by však ve spojení s vládním návrhem novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, který nyní projednává Poslanecká sněmovna, vedl k tomu, že způsobilost být řidičem taxislužby by ztratil každý, kdo by spáchal tři dopravní přestupky, a to automaticky a doživotně," vysvětlil Hájek. Prezident proto podle mluvčího očekává, že parlament v budoucnu pozmění vládní návrh tak, aby byly vyloučeny tak "drastické, vysloveně likvidační důsledky." Novela od letošního 1. července umožní výraznější postih nepoctivých taxikářů. Úřady budou moci potrestat za porušování předpisů také řidiče taxi, kteří jsou zaměstnanci přepravních firem, což dosud nebylo vůbec možné. Nově bude moci každý nepoctivý taxikář přijít o takzvaný průkaz způsobilosti, bez kterého nesmí jezdit. Kontroloři mu navíc budou moci průkaz odebrat na místě. Průkaz taxikář dostává po zkouškách z místopisu a právních předpisů, dosud o něj přijít nemohli. Když kontroloři přistihli řidiče při předražení jízdného, jezdil bez problémů dál. Živnostenské oprávnění, tedy koncesi, mu mohly úřady odebrat, až když spáchal další přestupek. "A když mu nakonec úřady koncesi odebraly, tak se jako taxikář nechal zaměstnat," řekl již dříve ČTK náměstek pražského primátora Rudolf Blažek. Když bude nově taxikář jezdit bez průkazu, může dostat pokutu do výše 750.000 korun. Praha se podle Blažka chystá zvýšit počet kontrol řidičů taxi. "Budeme postupovat nekompromisně," uvedl Blažek.

Vláda ve středu schválila pracovní cestu prezidenta Václava Klause do Rakouska, která se uskuteční za týden. Premiér Jiří Paroubek chtěl, aby se prezident i kvůli této návštěvě zúčastnil středečního jednání kabinetu. Klaus ale pozvánku odmítl s tím, že se na zasedání nenechá premiérem předvolávat. Místo toho pozval Paroubka v úterý na Hrad. Tam se dohodli, že se budou snažit v zahraničí vystupovat v souladu a důležité otázky spolu budou konzultovat. Prezident a premiér tím - zdá se - urovnali několikadenní přestřelku, která vznikla právě kvůli zahraničním cestám hlavy státu. Ministerský předseda Klausovi pohrozil, že když se v cizině nebude řídit pokyny vlády, tak na některá setkání ministři vyšlou jiného zástupce státu. Paroubek přitom argumentoval ústavou, která podle něj svěřuje odpovědnost za zahraniční politiku vládě. Hrad jeho vyjádření komentoval slovy, že "stupňované verbální útoky na prezidenta opouštějí hranice uvěřitelnosti." Když o víkendu Klaus navštívil Blansko, ironicky poznamenal, že se možná měl zeptat Paroubka, zda ho tam pustí. Klaus po úterní schůzce s premiérem prohlásil, že vždy respektoval a bude respektovat zahraniční politiku země, i když názory na dílčí témata může mít odlišné než kabinet. Oba politici označili svoji schůzku za korektní a vzniklý spor spíše za důsledek zavádějící interpretace zvnějšku. Na zasedání kabinetu pravidelně chodí zástupce prezidentské kanceláře. Klaus by podle představ premiéra měl do Strakovy akademie zavítat v druhé polovině června, po zasedání Evropské rady, která má rozhodnout o dalším postupu po francouzském odmítnutí evropské ústavy.

Holdem žijícím pamětníkům a padlým povstalcům i snahou o jistou satisfakci protektorátní policie a četnictva je podle tvůrců snímek Boj o rozhlas. Film popisuje nejen bitvu o budovu rozhlasu na Vinohradech před 60 lety, ale v širších souvislostech i celé pražské povstání. Dokument, který je podle tvůrců prvním společným koprodukčním dílem České televize a Českého rozhlasu, uvede ve čtvrtek večer program ČT2. Ve snímku dostávají slovo nejen historici, ale také pamětníci bojů. "Jsou to takoví pamětníci, kteří nikdy předtím v žádných dokumentech nemluvili," uvedl scenárista Václav Žmolík.

V dokumentu na tehdejší pohnutou dobu vzpomíná i Václav Šafr, který je podle autorů posledním žijícím z policistů, kteří přijeli 5. května 1945 obsadit budovu rozhlasu a z jejichž posádky padly první výstřely. Své vzpomínky předají i příslušníci tehdejšího četnictva. Na svého otce, hlasatele Zdeňka Mančala, jehož hlášením vše před 60 lety začalo, vzpomíná jeho dcera Dagmar. Nedílnou součástí snímku jsou i záběry z historické rekonstrukce této 60 let staré bitvy.

Podle Žmolíka je jednou z nejdůležitějších rolí snímku i snaha rehabilitovat úlohu policie, četnictva a jednotlivých vládních vojáků, kteří se postavili na stranu povstalců. "To bylo něco, co bylo za minulého režimu zamlčováno," poznamenal. Podle autorů snímku vznikl plán na obsazení rozhlasu právě ve spolupráci pražského odboje, policistů a četníků. Během vzpoury v Praze zahynulo od 5. do 9. května 1945 na 1700 Čechů, asi 300 vlasovců, kteří bojovali proti fašistům na vlastní pěst, 1000 Němců a 30 sovětských vojáků.

Majitelé realit, kteří patří do Občanského sdružení majitelů domů (OSMD), se chystají v nejbližších dnech podat Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku zhruba 2000 stížností kvůli regulaci nájmů. Odhadují, že od roku 2002 jim ročně vznikla škoda deset miliard korun. Do současné doby tak výši škod odhadují přibližně na 40 miliard Kč. Novinářům to řekl předseda OSMD Tomislav Šimeček. "V tomto okamžiku majitelům domů rozumím, protože neexistuje žádná právní úprava. Pokud ale bude náš návrh zákona o nájemném schválen, tak doufám, že budou stížnosti majitelů shledány nedůvodnými," řekl ČTK náměstek ministerstva pro místní rozvoj pro bytovou politiku Ivan Přikryl. Podle něj se dá očekávat, že konečná verze návrhu zákona bude hotová příští týden. Majitelé rozdělili stížnost do dvou částí. "V prvé fázi žádáme o náhradu morálních škod, to znamená ne věcných škod, pevnou částkou pro každého stěžovatele 10.000 eur a 100.000 eur pro Občanské sdružení majitelů domů," řekl Šimeček.

V případě, že soud stížnosti uzná, budou majitelé po českém státu ve druhé fázi požadovat náhradu věcných škod. "Každý pronajímatel pak musí individuálně prokázat, v kolika bytech byl omezován, kolik tím vzniklo škody, což záleží na lokalitě," doplnil Šimeček. "Stížnost je podle mého svědomí a vědomí stoprocentně připravena k úspěchu," řekla advokátka Klára Veselá-Samková, která stížnosti členů OSMD k evropskému soudu připravuje. Dodala, že vedle majitelů domů podává stížnost i několik senátorů.

Ministerstvo spravedlnosti v tuto chvíli již připravuje podklady pro případnou obhajobu. "Pro Českou republiku je velmi negativní, že je zde nerespektovaný verdikt Ústavního soudu, podle kterého je regulace nájemného v rozporu s Ústavou," řekl ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Země se podle něj vyhne případné náhradě škod majitelům domů tím, že vláda co nejrychleji přijme zákon o nájemném, který bude ústavní nálezy respektovat.

v České republice se v loňském roce po několika letech zpomalil výrazný pokles prodeje opuncovaného zlata. Vyplývá to ze statistiky Puncovního úřadu. Obliba stříbrných šperků v ČR dlouhodobě vykazuje růst. Puncovní úřad loni připravil pro tuzemský trh 4.252 kilogramů zlatého zboží, což bylo meziročně o 77 kilogramů méně. Ještě v roce 2003 se přitom množství opuncovaného zlata snížilo o 353 kilogramů a v roce 2002 o 392 kilogramů. Celkem loni bylo v ČR opatřeno puncem zhruba 1,9 milionu zlatých šperků. "Pokles prodeje (zlatých šperků) se v posledních letech snižuje. Z toho lze vyvozovat, že recese trhu zlatých šperků se zastavila," řekl ČTK ředitel Puncovního úřadu Martin Novotný, který oživení poptávky přisoudil růstu koupěschopnosti Čechů.

Naopak prodej stříbrných šperků v ČR roste již několik let. Zatímco v roce 2003 bylo Puncovním úřadem připraveno pro uvedení na trh 16.323 kilogramů stříbra, tak loni se množství opuncovaných stříbrných šperků zvýšilo na 17.114 kilogramů, což představovalo takřka 2,4 milionu šperků. "Na růstu prodeje stříbrných šperků se podepisuje především jejich velká obliba u mladé generace," poznamenal Novotný.

Loni se v ČR snížila poptávka po špercích vyrobených z platiny, jejichž celková hmotnost klesla z 3,8 kilogramu v roce 2003 na 2,2 kilogramu. Celkem bylo loni v ČR prodáno 291 platinových šperků. V loňském roce bylo do ČR dovezeno 2167 kilogramů zlatých šperků a 13.608 kilogramů výrobků ze stříbra. Import platinových šperků loni obnášel 772 gramů. Zboží z drahých kovů se do ČR dováží především z Itálie, Turecka, Německa, Izraele a Thajska.