Zprávy | Z archivu rubriky

Češi by měli v budoucnu platit školné na vysokých školách, poplatky u lékaře, museli by si spořit na důchod a platili by deregulovaný nájem. Zároveň by ale měli nižší daně a méně byrokracie. Počítá s tím strategie hospodářského růstu České republiky do roku 2013, kterou nechal vypracovat vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Stát by podle ní měl privatizovat energetickou společnost ČEZ, České dráhy i další podíly ve firmách. Regulované nájmy údajně brání stěhování Čechů za prací a měly by se okamžitě uvolnit. Sociální kompenzace nejsou potřebné, protože je na trhu dost levných bytů, stojí v návrhu. Takto radikální postup dosud žádný vládní politik nenavrhl. Výpovědní lhůta ze současných nájmů by podle dokumentu činila jeden rok, u důchodců dva roky a u rodin s dětmi do čtyř let věku tři roky. Stát by měl také zrušit všechnu pomoc v oblasti bydlení kromě podpory stavebního spoření a hypoték. Ministr financí Bohuslav Sobotka nehce, aby součástí strategie bylo školné nebo okamžitá deregulace nájmů bez sociálních kompenzací. Nelze podle nej udělat deregulaci nájemného hned, bez přechodného období a bez kompenzací. "Zavádění poplatků na vysoké škole by znamenalo určitou sociální selekci," řekl ČTK.

Strategie jako taková je podle něj potřebná a vláda by jí měla projednat co nejdříve. Naplněním strategie by se prý česká ekonomika dostala do roku 2013 na průměr Evropské unie, zatímco dnes je bohatství Čechů asi na 70 procentech průměru. Podmínkou je však nejen rychlý růst ekonomiky, ale také vstup Rumunska a Bulharska, které jako chudé státy přispějí ke statistickému snížení průměrného bohatství. Jahnův tým se nechal inspirovat především Irskem nebo Finskem a vytvořil vizi české ekonomiky založené na znalostech a technologiích. Recepty, které strategie nabízí, jsou podle ekonomů vesměs z kuchařky liberálů. Pokud by se tak současná vláda i příští kabinety dokumentem řídily, museli by se Češi více spolehnout sami na sebe. Plán obsahuje například snižování daní a zpřísnění sociálních dávek. Na dávky v nezaměstnanosti by měl nárok jen člověk, který by vykonával veřejné práce nebo procházel rekvalifikací.

Zástupci odborových svazů ani zaměstnavatelů nesouhlasí s okamžitou deregulací nájmů bez náhrad, kterou navrhuje vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Podle nich je třeba zvolit postupné uvolnění a zároveň přijmout opatření, která budou sociálně slabším občanům růst činží kompenzovat. Novinářům to zástupci odborů a zaměstnavatelů řekli po čtvrtečním jednání tripartity. "Na okamžitou deregulaci, to znamená změnit všechno ze dne na den, není legislativa připravena. Ani ekonomika této země," řekl ČTK předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Zablokování růstu nájemného kvůli politickým neshodám je ale podle něj dlouhodobě neudržitelné. Návrh zákona o nájemném je třeba podle něj schválit současně se zákonem o hmotné nouzi, kterým stát pomůže sociálně slabým skupinám, a se zákonem o podpoře družstevní výstavby.

Ekonomové chválí strategii hospodářského růstu, kterou nechal vypracovat vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Česká republika má podle nich poprvé v historii dlouhodobou vizi, kam by se měla ubírat ekonomika. Navrhovaná opatření jsou správná, ale na české politické scéně mají jen malou šanci na přežití, uvedli ve čtvrtek experti, které ČTK oslovila. Ekonomové strategii označují za vynikající odborný dokument, který však již brzy narazí na obranný val zájmů jednotlivých resortů a politických stran. Například požadavek okamžité deregulace nájmů bez náhrady i některé další návrhy jsou podle nich zbytečně radikální a odsuzují celý dokument k neúspěchu. "Chybí tomu diplomacie," podotkl ekonom Patria Online David Marek. Naplnění navržené strategie by přitom podle něj bylo pro českou ekonomiku "lázněmi, z nichž by se vrátila v podstatně lepší kondici". Pro její prosazování by prý bylo dobré, kdyby ji podporovaly Mezinárodní měnový fond, Světová banka nebo Evropská komise.

Prezident Václav Klaus se obává o budoucnost svobody, demokracie a prosperity na evropském kontinentě a usuzuje, že poslední vývoj v Evropské unii přispívá k oslabení těchto hodnot. Klaus to ve čtvrtek řekl na přednášce o problémech v EU, kterou pořádala organizace Paasikivi Society při příležitosti jeho návštěvy v Helsinkách. "Moje hlavní znepokojení se týká budoucnosti svobody, demokracie a prosperity na evropském kontinentě," prohlásil Klaus. Uvedl, že jistě není jediný, kdo si myslí, že se svoboda a demokracie v Evropě ztrácí. "Ale jsem zřejmě v menšinové skupině, pokud si dovolím tvrdit, že poslední vývoj v EU může být důležitým nástrojem pro tyto nežádoucí tendence," podotkl prezident, který současně odmítl "nadnárodní ambice" Evropy. V debatách o Evropě a EU mu chybí kvalitní "volný evropský trh myšlenek", a to ho znepokojuje. Demokratický deficit v EU je dále podle Klause patrný v institucích EU. Rozhodování se mění z demokratického typu na hierarchický a anonymita rozhodování vzrůstá, poznamenal.

Případné přijetí evropské ústavní smlouvy by si vyžádalo několik zásahů do českého ústavního práva, bez nichž by ratifikace byla protiústavní. Tvrdí to ředitel odboru legislativy prezidentské kanceláře Jan Bárta. Euroústava vytváří novou EU, s níž se ta nynější shoduje jen názvem, uvedl v expertize pro senátní ústavní komisi. Její text je na osobních internetových stránkách prezidenta Václava Klause. Bártův názor se rozchází s posudky dalších expertů pro senátní komisi, většina z nich důvod ke změně české ústavy kvůli euroústavě nevidí. "Smlouva totiž neznamená pouhou změnu nějakých právních dokumentů, ale vznik jiného celku," soudí Bárta.

Finská prezidentka Tarja Halonenová nesouhlasí s prezidentem Václavem Klausem, který tvrdí, že euroústava je mrtvý dokument. Oba se ve čtvrtek v Helsinkách nicméně shodli, že po zamítavých referendech ve Francii a Nizozemsku není důvod k panice, avšak vážné obavy jsou na místě, a je nutné jednat. Oba se liší v náhledu na euroústavu. "Nesouhlasím s tím, že to je mrtvý dokument," řekla novinářům po jednání s Klausem Halonenová, podle níž si kompromisní znění ústavy zaslouží vejít v platnost. "Paní prezidentka je z výsledku (referend) nešťastná. Já si myslím, že to je vítězství svobody a demokracie," řekl Klaus, podle něhož by však i opačný výsledek všelidového hlasování byl legitimní. Podle hlav obou států je nutné situaci vyhodnotit a jednat. Klaus dodal, že Evropská unie mohla existovat i dosud bez euroústavy. Nastal čas začít o dokumentu konečně seriózně hovořit, konstatoval český prezident. "Dosud se žádná vážná debata nevedla," řekl.

Krajští hejtmani se ve čtvrtek s ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou (ČSSD) neshodli v názoru na to, jak pomoci zadluženému zdravotnictví. Ministryně prý byla arogantní, odmítala diskusi a navíc jim až na začátku jednání rozdala materiály, které do té doby neviděli. Tak aspoň popsal čtyřhodinovou schůzku středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Poradce Emmerové Petr Háva novinářům řekl, že Bendl poněkud přehání, další hejtmani podle něj tak kritičtí nebyli. Hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík (ODS) ale po jednání uvedl, že zástupci regionů jeli ve čtvrtek do Prahy vlastně zbytečně, protože Emmerová pořádala spíš vlastní odborný seminář než diskusi. Další hejtmani k čekajícím žurnalistům nepřišli. Nedorazila ani Emmerová, která na setkání s hejtmany hned navázala jednáním s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Před páteční schůzkou zástupců vlády, lékařů, nemocnic a pojišťoven spolu mluvili o řešení situace ve zdravotnictví, které vytváří stále nové dluhy a lékaři nyní navíc požadují vyšší platy.

K osmi letům vězení odsoudil ve čtvrtek nejvyšší rumunský soud českého podnikatele Františka Příplatu za podněcování k vraždě odborového předáka v roce 2000. ČTK to sdělila vedoucí konzulárního úřadu českého velvyslanectví v Bukurešti Olga Chojnacka s odvoláním na Příplatovu advokátku. Proti verdiktu se už nelze odvolat. Podnikatel ČTK řekl, že bude usilovat o to, aby trest mohl vykonat v České republice. Příplata byl odsouzen i ke dvěma letům vězení za zločinné spolčování. Podle rumunských zákonů se ale tresty nesčítají, vždy platí vyšší uložená sazba. Zároveň byl český podnikatel zproštěn obvinění z ošizení rumunského státu při privatizaci firmy, za což byl v říjnu 2003 soudem první instance odsouzen ke 14 letům vězení. "Jsem zklamán a zděšen. Myslel jsem si, že je Rumunsko už blíže k Evropské unii, že zde platí zákony. Ale neplatí. Byl jsem odsouzen naprosto bez důkazů. Je to strašné, hrozné," reagoval Příplata emotivně na soudní verdikt v telefonickém rozhovoru pro ČTK. Vyjádřil také názor, že za jeho odsouzení mohou i čeští politici a diplomaté, kteří se v jeho záležitosti neangažovali dostatečně.

Do podatelny Pražského hradu ve čtvrtek přišla podezřelá zásilka ze Spojených států. Informoval o tom prezidentův mluvčí Petr Hájek. Případ převzali hasiči a pražská policie. Její mluvčí k zásilce zatím odmítá cokoli říct. "Zjišťujeme podrobnosti, zásilka bude podrobena expertize," uvedla pouze. Jak dlouho bude analýza trvat, není podle ní jisté. Prezident Václav Klaus je nyní na návštěvě Finska, do České republiky se vrací v pátek.

Ve většině případů ho k tomu vedly důvody humanitární, jako je zdravotní stav odsouzených, sloučení rodiny nebo péče o nemohoucí příbuzné. ČTK o tom informoval Klausův mluvčí Petr Hájek. Mezi těmi, kdo dostali milost, je například Mária Matoušová, která si v roce 1992 vzala úvěr, ale uhradila ho jen z části. Klaus přihlédl k vysokému věku odsouzené i k jejímu špatnému zdravotnímu stavu. Zbytek trestu prominul prezident Gilbertu Tumu M'Pongovi, který v roce 1999 opakovaně prodával marihuanu. Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům mělo vykonání části trestu nápravný efekt. Prezident vzal v úvahu také to, že jmenovaný žije už od roku 1995 v České republice jako žadatel o politický azyl a jeho děti mají dobré školní výsledky. Podle sdělení azylového střediska je jeho rodina spořádaná a nucený návrat do Angoly by pro jeho již značně integrovanou rodinu byl nepřiměřeně obtížný.