Zprávy | Z archivu rubriky

Stát zdravotnictví finančně pomůže, na druhé straně by se ale mělo začít šetřit, například ve výdajích na léky a přístroje. Lékařům a dalším zdravotníkům v nemocnicích by měly od 1. září vzrůst platy, a to o osm procent. U lékařů by to mělo být z 37.000 zhruba na 40.000 korun. Dohodli se na tom v pátek zástupci vlády, pojišťoven, lékařů a nemocnic.

Premiér Jiří Paroubek po jednání řekl, že lidé se také zřejmě dozvědí, jak je která nemocnice a ordinace úspěšná v léčbě. Podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha jde o "racionální kompromis", který prospěje všem. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová je s výsledky jednání vcelku spokojena. "Já doufám, že to již bylo jednání gruntovní a závěrečné a že konečně k určité dohodě došlo," řekla. Naznačila ale, že pojišťovny s výsledky zřejmě spokojeny nebudou. "Tím jsem chtěla říci, že nelze vyloučit ještě některé úpravy," prohlásila.

Stát jednak odkoupí pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny ve výši 3,8 miliardy korun, které zůstaly po zkrachovalých státních podnicích. Kromě toho bude státní rozpočet od příštího roku víc platit za státní pojištěnce, tedy děti, důchodce a nezaměstnané. Mělo by to přinést dalších 2,3 miliardy korun ročně. Emmerová naznačila, že částka by se mohla vyšplhat až na 4,6 miliardy korun.

Podle mluvčího Koalice soukromých lékařů Jana Jelínka dohoda zahrnuje krátkodobá opatření, která zajistí "přežití" jen na půl roku až rok. "Neřeší to dlouhodobé problémy," řekl. "Myslím si, že by bylo úplně nejlepší, kdyby se podařilo zkoncipovat úplně nový zákon, který by lépe řídil financování péče," podotkla Emmerová.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková soudí, že páteční dohoda politiků, zdravotníků a pojišťoven deficit ve zdravotnictví neodstraní, dokonce ani nesníží, mohla by ale zajistit, aby už nerostl. Ocenila však tu část dohody, která pojišťovny nabádá k tomu, aby začaly zveřejňovat údaje o kvalitě zdravotní péče. Mělo by to například znamenat, že lidé se dozvědí, jak je která nemocnice úspěšná v léčbě různých diagnóz. "K tomu nás vyzval přímo pan premiér - začít zveřejňovat, která zařízení jsou kvalitní, kde ručíme za péči pro naše pojištěnce," uvedla. Pojišťovny dostaly podle ní také za úkol důsledně trvat na tom, aby zdravotníci spořili. "Dohoda jako taková k úsporám nevede, je to na tom, jak donutíme naše partnery úsporně se chovat," řekla.

Jedna z věcí, na které se účastníci schůzky domluvili, je zavedení elektronických zdravotních knížek. Musílková řekla, že 550.000 klientů VZP už je má. V praxi to podle ní vypadá tak, že kromě pacienta si i ošetřující lékař po zadání hesla na internetu může ověřit, jaké jsou výsledky vyšetření i kolik a jaké léky člověk bere. Jde o to, že pacient obvykle chodí k několika lékařům a každý mu třeba předepíše jiný lék. Účinky některých medikamentů mohou jít vzájemně proti sobě, kromě toho může užívání příliš mnoha léků způsobit na zdraví víc škody než užitku. Ošetřující lékař by tak po nahlédnutí do zdravotní knížky mohl tyto věci ohlídat a některé léky třeba vysadit. Znamenalo by to tedy i úspory ve výdajích na léky a za zbytečná vyšetření.

Ředitel jihomoravského úřadu Jiří Crha zrušil v pátek mandáty dvou vyškovských zastupitelů. Jeden je ředitelem vyškovské základní školy a druhý ředitelem městské zoo. Podle nového zákona o střetu zájmů totiž nemůže být zastupitel města nebo obce zároveň ředitelem obecní příspěvkové organizace. Crhovo rozhodnutí je zřejmě prvním podobným v zemi. Muži sami odmítli rezignovat, zánik jejich mandátů již dvakrát neschválilo ani vyškovské zastupitelstvo.

Rozhodnutí nabude právní moci až sedm dní po vyvěšení na krajské úřední desce. "Poté budou mít zastupitelé dvoudenní lhůtu na to, aby se odvolali k soudu," řekl Crha ČTK. V případě, že se proti zákonu odvolají, zůstanou zastupiteli až do rozhodnutí soudu. Tuto možnost chce využít ředitel vyškovské základní školy Miroslav Brtníček. "Na svou obranu využiji všech zákonných prostředků, ne proto, že bych chtěl porušovat zákon, ale by se prokázalo, že je zákon nesmyslný," řekl ČTK Brtníček. Ředitel vyškovské ZOO Josef Kachlík se dosud nerozhodl. "Zatím o tom uvažuji," řekl ČTK.

Zastupitelům v celé zemi se nelíbí, že omezení začalo platit v půlce volebního období. "Je to jako změnit pravidla v poločase fotbalového zápasu," řekl Brtníček. Nesouhlasí ani s tím, že by měla novela zabránit zvýhodňování zastupiteli řízených institucí. "I kdybych získal pro školu nějaké výhody, budou to výhody pro žáky a obyvatele tohoto města," míní Brtníček.

Novela skončila u Ústavního soudu. Vládní koalice navíc nyní chystá zcela nový zákon o střetu zájmů, který by už souběh funkcí nezakazoval. Ukládal by však zastupitelům předkládat majetková přiznání.

Zamítnutí evropské ústavy ve francouzském a nizozemském referendu, které vedlo ke skepsi v eurozóně, nemá podle českého prezidenta Václava Klause žádnou souvislost se společnou evropskou měnou. "Někteří eurofilové a eurofanatici rozhodli, že budou hrát dramatickou hru, když se stalo tohle, tak padne euro, udělejme rychle nějaký plán," řekl v pátek Klaus ČTK při oficiální návštěvě Finska. "To je lživé vydírání, které podle mého názorů vůbec není na místě," dodal. Klaus se domnívá, že zakolísání měny po politickém problému je logické a stalo se vždy v historii. "Ale vydírat Evropany teď tím, že vidíte, co jste udělali a euro padne, to je podle mého názoru neuvěřitelně falešná karta a já bych si přál, aby nikdo z Evropanů tuto kartu nehrál," uvedl Václav Klaus.

Současné diskuse o budoucnosti eura nesmí zpochybnit plán České republiky přijmout společnou měnu do roku 2010, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Euro je podle něj úspěšným projektem a má ve světě stále větší váhu. Společné měny se zastal i premiér Jiří Paroubek. Rovněž vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn prohlásil, že na českém plánu přijmout euro v roce 2010 se zatím nic nemění.

Čeští politici tak reagovali na skepsi kolem eura, která se objevila po nedávném odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku. Proti euru naposledy vystoupil italský ministr práce Roberto Maroni. Itálie by podle něj měla zvážit odchod země z eurozóny a znovuzavedení liry. "Některé problémy, například v italské ekonomice, nesouvisejí s tím, že Itálie je v eurozóně, ale spíše s jinými, strukturálními problémy," podotkl Jahn.

"Euro je úspěšný projekt. Euro jako měna má ve srovnání s dolarem stále větší váhu, používá se stále více pro obchodování i jako rezervní měna. Současné diskuse nesmí zpochybnit cíl přijetí eura v ČR do roku 2010," řekl Sobotka.

Podle premiéra Paroubka přispívá vidina přijetí eura ke snižování schodku českých veřejných financí. "Odpískávat opatření, která jsou potřebná k dosažení určité stabilizace veřejných financí, by nebylo dobré," řekl ČTK s tím, že tlak na snižování deficitu česká vláda dlouhodobě podporuje.

Politika musí hledat způsob, jak říci veřejnosti, že přijetí euroústavy je v zájmu občanů zemí EU. Shodl se na tom předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek s německým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem. Téma euroústavy dominovalo celé dvoudenní návštěvě šéfa Poslanecké sněmovny v Berlíně. "Přijde doba, kdy Evropa bude ústavní smlouvu potřebovat," tlumočil předseda sněmovny slova šéfa německé diplomacie. "Ten dokument má svou cenu, má v sobě prvky cenného kompromisu," vysvětloval Zaorálek. Reforma evropských institucí, kterou euroústava mimo jiné zavádí, je podle něj nezbytná. Dodal, že Fischer neodmítal ani návrh prodloužit prostor k ratifikaci euroústavy, kterou by měla celá pětadvacítka přijmout do konce příštího roku. Podle Zaorálka by prodloužení lhůty prospělo hloubce debaty o evropské myšlence. "Stálo by za to uvědomit si, proč se přijímání euroústavy zadrhlo," řekl Zaorálek.

Mezi Čechy po odmítnutí evropské ústavní smlouvy ve francouzském a nizozemském referendu mírně převažují odpůrci euroústavy nad jejími stoupenci. Vyplývá to z průzkumu, který pro ČTK zpracovala firma Factum Invenio. Největší tábor ale tvoří ti, kteří nemají na přijetí či odmítnutí evropské ústavy jednoznačný názor. Proti přijetí euroústavy je podle průzkumu 33,7 procenta Čechů, pro ratifikaci 31,5 procenta obyvatel a 34,8 procenta dotázaných nemá na tuto otázku utvořený názor.

Například podle průzkumu agentury CVVM z poloviny května souhlasilo s přijetím euroústavy 51 procent, čtvrtina byla proti a zhruba stejný počet lidí se k otázce nedokázal vyjádřit.

Na dně potoka Svitávka v Zákupech našli lidé ve čtvrtek ráno 13 protitankových min sovětské výroby. Byly sice silně zrezivělé, nedalo se však vyloučit, že by mohly vybuchnout. Pyrotechnik je odvezl do bezpečnostního bunkru a později je zlikviduje. "Pouhým pohledem se nedalo zjistit, jestli jsou miny ještě funkční," řekla ČTK severočeská policejní mluvčí Jarmila Hrubešová.

Podle zákupské starostky Miloslavy Hudakové si u potoka hráli dospělí s dětmi a miny tam objevili. Jeden muž pak o munici informoval strážníka. "Miny ležely v potoce Svitávka v takzvaných Nových Zákupech, kde do roku 1990 byla sovětská kasárna a v panelových domech tam žili důstojníci s rodinami," podotkla Hudaková. Miny do potoka vojáci zřejmě odhodili před odjezdem do Sovětského svazu.

Premiér Jiří Paroubek se v pondělí sejde s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Politici budou zřejmě jednat o výsledcích lidových hlasování o euroústavě ve Francii a Nizozemsku, při kterých byl dokument odmítnut, a o případném hlasování v Česku. Topolánek ale ČTK řekl, že jestliže bude evropská problematika jediným tématem jednání, pokládá to za ztrátu času. "Signalizoval jsem, že pokud by ta schůzka měla být jen o ratifikaci euroústavy, tak ji pokládám se zbytečnou," prohlásil. Podle dřívějších informací se na pondělním jednání bude mluvit také o možnosti kompromisu v názorech na reformu důchodového systému. Reformu důchodů připravuje komise složená ze zástupců všech parlamentních stran.

Předseda vlády Jiří Paroubek má poměrně značné výhrady k některým bodům strategie hospodářského růstu do roku 2013, kterou vypracoval vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Paroubek v pátek novinářům řekl, že materiál je v některých bodech v rozporu s programovým prohlášením vlády. Předpokládá proto, že konečná podoba bude jiná než ta, kterou ve čtvrtek Jahn předložil. Strategie by měla být podle něj více vyvážená.

Jahn ve své strategii navrhl okamžitou deregulaci nájmů bez náhrady. Češi by podle něj měli také platit školné na vysokých školách a poplatky u lékaře, spořili by si na důchod a zrušil by se jim pevný věk odchodu do penze. Zároveň by ale měli nižší daně a méně byrokracie. Podnikatelé a ekonomičtí experti s nimi souhlasí, naopak proti jsou odbory.

Naplněním strategie by podle Jahna česká ekonomika dohnala do roku 2013 Evropskou unii, zatímco dnes je bohatství Čechů asi na 70 procentech průměru EU.