Zprávy | Z archivu rubriky


Nedaleko Poděbrad havarovala v sobotu ráno cisterna, ze které vyteklo 17 tisíc litrů benzínu a 12 tisíc litrů nafty. Podle hasičů jde o jednu z největších ekologických nehod v Česku v posledních letech. Cisterna přepravující benzín havarovala na kruhovém objezdu u Poděbrad zhruba ve tři čtvrtě na jedenáct. Řidič skončil s blíže neupřesněnými zraněními v nemocnici. Podle první policejní verze vyšetřování nehody z neznámých důvodů nevybral zatáčku. Rozsah ekologických škod po havárii cisterny tak velký, aby se lidé z okolních obcí museli obávat o stav podzemních vod. Novinářům to řekl poděbradský starosta Jozef Ďurčanský. "Dají se předpokládat nulové následky, protože je zde jílovitá půda, ve které se ropné látky šíří pomalu," uvedl Jindřich Vondra z odboru životního prostředí poděbradské radnice. Zástupci radnice se na místě, kde dosud v nedozrálém obilí leží převrácená cisterna a hasiči odčerpávají ropné látky, domlouvají s pracovníky sanační firmy na postupu dalších prací. "Vše se ukáže po odtěžení kontaminované zeminy," řekl Vondra. Sanační práce organizují zástupci České inspekce životního prostředí. Stav místa ekologické havárie posoudí v neděli. "Pokud se ropné látky dostanou do podzemních vod, budeme to řešit vrtem a jejich odčerpáním," poznamenal Vondra. Podobná havárie se u Poděbrad stala před čtyřmi lety v místě zvaném Vrčení. Podzemní vody znečištěny nebyly. Přesto speciální přístroj v benzinem páchnoucím okolí 15 metrů od místa nehody naměřil ve 14:00 dolní mez koncentrace výbušnosti par do 60 procent. "Znamená to jisté nebezpečí výbuchu, proto nepoužíváme mobily a vysílačky," řekl velitel zásahu Jaroslav Stehlík

Hudební festival Pražské jaro v příštích letech možná trochu zeštíhlí. Třítýdenní přehlídka by se mohla v budoucnu dostat ze šesti desítek programů na počet koncertů kolem padesáti. Více by to podle vedení obecně prospěšné společnosti zřejmě odpovídalo reálné poptávce a také finančním možnostem pořadatelů. "Dostali jsme se v některých dnech na hranice konkurování sami sobě," řekl ČTK ředitel festivalu Roman Bělor k počtu nabízených koncertů. "Budeme také příště opatrněji zacházet se sobotami, protože Češi jsou víkendový národ," dodal v souvislosti s nižší návštěvností některých koncertů ve volných dnech. Obrat festivalu přesáhl už sedmdesát milionů korun. Příjmy ze vstupného pokrývají asi pětinu, příspěvky z veřejných zdrojů přibližně třetinu a sponzorské dary zhruba polovinu rozpočtu. "Pro letošek jsme si vytvářeli finanční rezervu - šetřili jsme na oslavy 'narozenin'," uvedl ředitel k plánovanému schodku. Náklady v 60. jubilejním ročníku totiž radikálně zvedlo zejména hostování dvou světoznámých těles - Londýnských symfoniků a Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a jejich neméně známých dirigentů Colina Davise a Marisse Jansonse.

Z celkového počtu 54.476 vstupenek určených k prodeji bylo podle mluvčí festivalu distribuováno 42.200, což považují organizátoři za "povzbuzující výsledek". Zájem o vstupenky byl vysoký hned po zahájení předprodeje loni v prosinci, ale výjimečně úspěšný byl podle ní rovněž doprodej těsně před zahájením Pražského jara i během něj.

Univerzita Karlova dá stipendium na ubytování všem studentům denního studia. Největší částku poskytne sociálně slabým posluchačům, mezi ostatní rozdělí zbytek peněz, které dostane od ministerstva školství. O pravidlech rozdělování ubytovacího stipendia rozhodl v pátek akademický senát. Přímý příspěvek zavádí reforma financování a nahradí současnou státní dotaci na lůžka na kolejích. Příspěvek dostanou i ti, kteří nyní nebydlí na kolejích dotovaných státem a bydlení si financují ze svého.

Studentům žijícím na kolejích stipendium většinou nepokryje zvýšení cen ubytování. Zatímco nyní platí v průměru 800 až 1200 korun za lůžko na měsíc, od října bude nejčastější cena koleje kolem 2000 korun, někde až 4000 korun. Zástupci UK tvrdí, že ceny jsou režijní a univerzita na studentech nechce vydělávat. Kolejné se zvyšuje kvůli reformě financování, školy k ceně lůžka na měsíc většinou připočítávají zhruba 900 korun, které dostávaly jako dotaci od státu. Proti zdražení minulý týden v Praze protestovalo téměř 200 studentů.

Členové akademického senátu se přeli o to, zda by měli stipendium dostat i studenti bydlící v sídle školy. Odpůrci příspěvků pro všechny uváděli, že škola dostane peníze jen na studenty, jejichž trvalé bydliště je mimo sídlo školy, a peníze se tak zbytečně rozmělní mezi velký počet posluchačů. Nakonec se akademici přiklonili k plošným příspěvkům.

Hokejoví obránci Marek Židlický a Jan Srdínko podepsali smlouvy s nováčkem švédské ligy Leksandem. Zatímco čerstvý mistr světa z Vídně Židlický bude ve Skandinávii působit pouze v případě, že se nerozběhne NHL, Srdínko uzavřel s ambiciózním klubem klasický kontrakt.

Židlický by se do Leksandu přesunul z IFK Helsinky, kde strávil letošní sezonu. "Když to přeženu, tak Marek měl milion nabídek, chtěl ho skoro každý," řekl hráčský zástupce Jiří Hamal internetovému serveru hokej.cz na adresu nejlepšího obránce šampionátu ve Vídni a člena All Star týmu turnaje. Odchovanec kladenského hokeje se rozhodl pro švédský klub, se kterým podepsal takzvanou alternativní smlouvu. "V případě, že začne NHL, bude hrát za Nashville. Jestliže ne, nastoupí za Leksand," uvedl Hamal.

Srdínko se stěhuje na sever Evropy z Ruska, kde hájil barvy Novosibirsku. Po roce však klub opustil a podepsal s Leksandem také roční smlouvu. Také on měl několik nabídek, i z české extraligy. "Dohodli jsme se, že Honza ještě bude hrát v cizině. Má za sebou úspěšný rok, příští sezonu na to chce navázat," řekl Hamal, podle kterého se Srdínko do švédské soutěže hodí.

Srdínko a případně Židlický nebudou jedinými českými hráči v klubu. V letošní sezoně působili v Leksandu obránce Ladislav Benýšek a útočník Tomáš Kucharčík. Zatímco Benýšek bude v týmu pokračovat, Kucharčík odešel do druholigového švýcarského celku Morges. Leksand pro příští sezonu angažoval také slovenského útočníka Jiřího Biceka.