Zprávy | Z archivu rubriky


Nedaleko Poděbrad havarovala v sobotu ráno cisterna, ze které vyteklo 17 tisíc litrů benzínu a 12 tisíc litrů nafty. Podle hasičů jde o jednu z největších ekologických nehod v Česku v posledních letech. Cisterna přepravující benzín havarovala na kruhovém objezdu u Poděbrad zhruba ve tři čtvrtě na jedenáct. Řidič skončil s blíže neupřesněnými zraněními v nemocnici. Podle první policejní verze vyšetřování nehody z neznámých důvodů nevybral zatáčku. Rozsah ekologických škod po havárii cisterny tak velký, aby se lidé z okolních obcí museli obávat o stav podzemních vod. Novinářům to řekl poděbradský starosta Jozef Ďurčanský. "Dají se předpokládat nulové následky, protože je zde jílovitá půda, ve které se ropné látky šíří pomalu," uvedl Jindřich Vondra z odboru životního prostředí poděbradské radnice. Zástupci radnice se na místě, kde dosud v nedozrálém obilí leží převrácená cisterna a hasiči odčerpávají ropné látky, domlouvají s pracovníky sanační firmy na postupu dalších prací. "Vše se ukáže po odtěžení kontaminované zeminy," řekl Vondra. Sanační práce organizují zástupci České inspekce životního prostředí. Stav místa ekologické havárie posoudí v neděli. "Pokud se ropné látky dostanou do podzemních vod, budeme to řešit vrtem a jejich odčerpáním," poznamenal Vondra. Podobná havárie se u Poděbrad stala před čtyřmi lety v místě zvaném Vrčení. Podzemní vody znečištěny nebyly. Přesto speciální přístroj v benzinem páchnoucím okolí 15 metrů od místa nehody naměřil ve 14:00 dolní mez koncentrace výbušnosti par do 60 procent. "Znamená to jisté nebezpečí výbuchu, proto nepoužíváme mobily a vysílačky," řekl velitel zásahu Jaroslav Stehlík

Hudební festival Pražské jaro v příštích letech možná trochu zeštíhlí. Třítýdenní přehlídka by se mohla v budoucnu dostat ze šesti desítek programů na počet koncertů kolem padesáti. Více by to podle vedení obecně prospěšné společnosti zřejmě odpovídalo reálné poptávce a také finančním možnostem pořadatelů. "Dostali jsme se v některých dnech na hranice konkurování sami sobě," řekl ČTK ředitel festivalu Roman Bělor k počtu nabízených koncertů. "Budeme také příště opatrněji zacházet se sobotami, protože Češi jsou víkendový národ," dodal v souvislosti s nižší návštěvností některých koncertů ve volných dnech. Obrat festivalu přesáhl už sedmdesát milionů korun. Příjmy ze vstupného pokrývají asi pětinu, příspěvky z veřejných zdrojů přibližně třetinu a sponzorské dary zhruba polovinu rozpočtu. "Pro letošek jsme si vytvářeli finanční rezervu - šetřili jsme na oslavy 'narozenin'," uvedl ředitel k plánovanému schodku. Náklady v 60. jubilejním ročníku totiž radikálně zvedlo zejména hostování dvou světoznámých těles - Londýnských symfoniků a Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a jejich neméně známých dirigentů Colina Davise a Marisse Jansonse.

Z celkového počtu 54.476 vstupenek určených k prodeji bylo podle mluvčí festivalu distribuováno 42.200, což považují organizátoři za "povzbuzující výsledek". Zájem o vstupenky byl vysoký hned po zahájení předprodeje loni v prosinci, ale výjimečně úspěšný byl podle ní rovněž doprodej těsně před zahájením Pražského jara i během něj.

Ředitel jihomoravského úřadu Jiří Crha zrušil v pátek mandáty dvou vyškovských zastupitelů. Jeden je ředitelem vyškovské základní školy a druhý ředitelem městské zoo. Podle nového zákona o střetu zájmů totiž nemůže být zastupitel města nebo obce zároveň ředitelem obecní příspěvkové organizace. Crhovo rozhodnutí je zřejmě prvním podobným v zemi. Muži sami odmítli rezignovat, zánik jejich mandátů již dvakrát neschválilo ani vyškovské zastupitelstvo.

Rozhodnutí nabude právní moci až sedm dní po vyvěšení na krajské úřední desce. "Poté budou mít zastupitelé dvoudenní lhůtu na to, aby se odvolali k soudu," řekl Crha ČTK. V případě, že se proti zákonu odvolají, zůstanou zastupiteli až do rozhodnutí soudu. Tuto možnost chce využít ředitel vyškovské základní školy Miroslav Brtníček. "Na svou obranu využiji všech zákonných prostředků, ne proto, že bych chtěl porušovat zákon, ale by se prokázalo, že je zákon nesmyslný," řekl ČTK Brtníček. Ředitel vyškovské ZOO Josef Kachlík se dosud nerozhodl. "Zatím o tom uvažuji," řekl ČTK.

Zastupitelům v celé zemi se nelíbí, že omezení začalo platit v půlce volebního období. "Je to jako změnit pravidla v poločase fotbalového zápasu," řekl Brtníček. Nesouhlasí ani s tím, že by měla novela zabránit zvýhodňování zastupiteli řízených institucí. "I kdybych získal pro školu nějaké výhody, budou to výhody pro žáky a obyvatele tohoto města," míní Brtníček.

Novela skončila u Ústavního soudu. Vládní koalice navíc nyní chystá zcela nový zákon o střetu zájmů, který by už souběh funkcí nezakazoval. Ukládal by však zastupitelům předkládat majetková přiznání.

Den otevřených dveří v sídle Kafkovy společnosti v židovské čtvrti v Praze v pátek spíše než turisty lákal skutečné příznivce díla pražského rodáka Franze Kafky. Společnost se při příležitosti 81. výročí Kafkova úmrtí snažila Kafku prezentovat ne jako turistickou atrakci, ale jako člověka a současně velkou osobnost světové literatury. V atraktivní lokalitě Maiselovy ulice v pražské židovské čtvrti se přitom akce konala možná naposledy.

Nevládní organizace Společnost Franze Kafky se totiž potýká s nedostatkem peněz na provoz. "Zřejmě se budeme muset přestěhovat z Maiselovy ulice, neboť nájem zdejších prostorů je pro nás finančně neúnosný," řekla ČTK pracovnice společnosti Jaroslava Podzimková. Podle ní se i přes podporu ministerstva kultury peníze na správu Kafkovy pozůstalosti získávají jen těžko. Lidé se přitom mohli při návštěvě sídla společnosti seznámit s její nakladatelskou produkcí i s Kafkovou knihovnou, přístupnou běžně jen na objednávku, kterou ze starých knih v minulých letech rekonstruoval a sestavil německý antikvář Herbert Blank. Mohli tak mimo jiné zjistit, co Kafka znal a četl.

Podle Podzimkové dnes jeví zájem o Kafku především cizinci, přitom židovský spisovatel strávil celý život v Praze a češtinu ovládal plynně. Ostatně není tajemstvím, že k jeho oblíbeným knihám patřila také Babička Boženy Němcové.

Společnost Franze Kafky sdružuje zhruba 600 členů, patří mezi ně i nositel Nobelovy ceny Günter Grass, izraelský autor českého původu Viktor Fischl, spisovatel Ivan Klíma, sochař Olbram Zoubek či místopředseda Senátu Petr Pithart.

Český prezident Václav Klaus soudí, že lidé mají základní povinnost chránit přírodu, ale nejsou k tomu vůbec nutní organizovaní ekologové a zelené strany. Klaus to řekl v pátek při návštěvě Finska, jehož přístup k přírodě a prolínání přírody s městem se mu líbí; stejný přístup by rád viděl i v České republice.

"S ekologickým agresivním občasným hnutím to fakt nemá nic společného, ani se stranami Zelených to nemá nic společného. To měli Finové dávno předtím, než vůbec napadlo někoho Stranu zelených založit," prohlásil Klaus. Finský styl života, architektury a urbanistiky je podle něj tradiční a vznikl dávno předtím, než ochránci životního prostředí začali "dělat pochody na jaderné elektrárny". To, co dělají Finové, je podle něj normální přístup rozumných lidí.

Podle Klause musejí lidé zachovat přírodu minimálně v takovém stavu, v jakém ji zdědili od otců a praotců. "A na to já nepotřebuji pana Jakuba Patočku (šéfredaktora Literárních novin a představitele české Strany zelených) nebo kohokoli jiného," podotkl prezident.

Patočka, který je nyní ve Španělsku, byl ve své reakci stručný. "K tomu se snad nedá říct nic jiného, než že příroda nepotřebuje Václava Klause k tomu, aby komentoval poměry, které tady panují," řekl Patočka ČTK.

Česká ekologická hnutí v minulosti věnovala Václavu Klausovi pozornost při udílení svých anticen za problematický vztah k životnímu prostředí. Hned dvakrát byl například Klaus nominován v anketě Zelená perla za největší antiekologický výrok roku. Cenu v této anketě Klaus získal v roce 1995 ještě jako premiér za tvrzení, že "ekologie není věda, s vědou nemá nic společného, je to ideologie". Už o dva roky dříve rovněž jako premiér dostal cenu Ropák za největší antiekologický počin. Toto ocenění obdržel za "prosazení dostavby jaderné elektrárny Temelín a za ekonomickou politiku, která přeměňuje přírodu na ekonomický ukazatel - výši hrubého domácího produktu".