Prezident Václav Klaus nepokládá za smysluplné pokračovat v ratifikaci
euroústavy po jejím odmítnutí ve francouzském a nizozemském referendu.
Případný ústavní zákon o českém plebiscitu by ale nevetoval, pokud by se
vláda a parlament rozhodly, že si chtějí udělat takovýto nákladný průzkum
veřejného mínění. Klaus to uvedl v pořadu Sedmička televize Nova.
"Nemá smyslu v tomhle (ratifikaci) pokračovat. Já si dovedu
představit hledat jinou cestu, hledat jiný text, hledat ne 200 stránek
nebo s přílohami 1000, ale hledat 15 stránek, udělat verzi
minimalistickou, udělat ne do všech oblastí lidských životů se pletoucí
ústavu," řekl.
"Kdyby se vláda a jasně obě komory parlamentu rozhodly, že si chtějí
udělat ratifikaci jako jistý nákladný drahý průzkum veřejného mínění, tak
já prohlašuji, že ten zákon nebudu vetovat. Nemám pocit, že bych se měl v
tomto smyslu vzpírat parlamentní většině v takovéto věci," prohlásil
Klaus.
Premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) to nepřekvapilo. "Beru to tak, jak to
je. Musíme oba postupovat v rámci ústavy," řekl novinářům. Podle
prezidenta záměr vlády pokračovat v ratifikaci je "snaha hloupá a
snaha nerozumná", neboť bez souhlasu všech států Unie euroústava
nemůže vstoupit v platnost. Vláda nemění své názory, což znamená, že dává
přednost referendu, reagoval Paroubek.
Klaus, který patří mezi hlavní kritiky současné podoby evropské ústavy,
neboť podle něho vytváří z Unie superstát, považuje francouzské a
nizozemské odmítnutí za zadostiučinění, neboť byl za své názory okřikován.
Prezident se pozastavil nad tím, že Paroubek jel do Francie před referendem
podpořit přijetí euroústavy. Podle premiéra to ale nebyla návštěva placená
státem.
"Pokud budu pozván politickou stranou, jel bych ji podpořit i do
jiných zemí. Chci zdůraznit, že do Francie mě pozvali francouzští
socialisté, nikoli vláda," uvedl Paroubek. Klaus se podle svých slov
do francouzské politické kampaně odmítl zapojit, i když byl o to také
žádán.
Za klišé označil prezident tvrzení, že Francouzi a Nizozemci hlasovali
spíše o vnitřní politice svých zemí než o euroústavě. "Nedělejme z
těch lidí hlupáky," prohlásil. Důvody, že pro Francii byla euroústava
příliš liberální a pro Nizozemsko naopak, jsou podle Klause hlavní
argument, proč je evropská ústavní smlouva špatná - nevyhovuje nikomu.
Ve Francii evropskou ústavu před týdnem odmítlo 55 procent voličů, v
Nizozemsku ve středu dokonce téměř 62 procent. Výsledek obou hlasování
snížil podporu euroústavě i v dalších zemích Unie. Také v Česku podle
průzkumu firmy Factum Invenio mírně převažují nad stoupenci euroústavy
její odpůrci, řada z nich by ale k referendu nešla. I tak by ale v
plebiscitu dalo ústavě hlas jen zhruba 44 procent jeho účastníků, proti by
bylo 30 procent a zbývající čtvrtina nebyla rozhodnuta.