Zprávy | Z archivu rubriky

Ministerstvo financí chce zlepšit postavení klientů bank mimo jiné i prostřednictvím změn v zákonech. V pořadu Otázky České televize to uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zlepšení situace by ale podle něj měly přinést i vstřícné, dobrovolné kroky samotných bank. Dodal, že o opatřeních se bude celý červen diskutovat. Poté vznikne pracovní skupina, jež vládě připraví konkrétní plán směřující k posílení postavení klienta i konkurence mezi bankami. Banky jsou dlouhodobě kritizovány kvůli výši svých poplatků. "Návrhy, které jsme připravili, jsou zahájením otevřené debaty, které by se měli zúčastnit všichni, to znamená ČNB, banky, zástupci spotřebitelů i veřejnost," uvedl Sobotka. Zopakoval, že chce umožnit co nejrychlejší a nejlevnější přestup mezi bankami a posílit informovanost klientů ze strany bank. V pracovní skupině, která by přes léto připravila návrhy pro vládu, by měly mít zastoupení banky, ČNB, ministerstvo financí a poslanecký výbor pro bankovnictví. "Vláda by ten materiál mohla dostat v září a pak bude jasno z hlediska plánu, které změny se budou týkat změn zákonů, které budou pouze exekutivní a které se budou týkat oblasti samoregulace," řekl po skončení debaty ČTK Sobotka. Česká spořitelna, banka s největším počtem klientů, trvá na diskusi v rámci pracovní skupiny, jejíž vytvoření navrhla minulý týden. "V tuto chvíli je příliš brzo na to, abychom se bavili o tom, co jsme ochotni nebo nejsme ochotni dělat samoregulací; určitě jsme ochotni se o tom bavit," řekl mluvčí banky Klára Gajdušková. Mezi požadavky, které Sobotka zveřejnil ve čtvrtek, je zrušení veškerých poplatků spojených s odchodem z banky. Ministr také chce, aby si lidé mohli ponechat číslo účtu nebo aby nemuseli platit poplatky za platby státním orgánům. S návrhy nesouhlasí Česká národní banka ani většina komerčních bank. Většina bank považuje návrh ministerstva za zbytečný. Banky již údajně část požadavků splňují. ČNB se obává, že náklady opatření, by mohly být větší než přínosy. Bude je analyzovat a podrobně se k nim vyjádří příští týden. Opatření ministerstva naopak podporuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který nedávno začal prošetřovat tři největší české banky, zda neuzavřely dohodu o poplatcích. Souhlasí s nimi i Sdružení obrany spotřebitelů, podle něhož jsou protiprávní i poplatky za vedení účtu. Gajdušková zopakovala, že by antimonopolní úřad měl vyšetřování přerušit. "Ve chvíli, kdy jsou banky vyšetřované, tak jejich pozice v jakékoliv debatě je značně znevýhodněná," uzavřela

První cyklobusy letošní letní turistické sezony v Krkonoších vyrazily o tomto víkendu na své trasy. V poměrně chladném a deštivém počasí vozily převážně pěší turisty, zcela prázdné však nezůstaly ani prostory pro převoz jízdních kol. Cyklobusy vstoupily v Krkonoších do své druhé sezony. Loni převezly 18.000 lidí a přes 1700 jízdních kol. Letos by mělo pasažérů přibýt. Do prázdnin budou autobusy jezdit jen o víkendech, od července do konce srpna i každý všední den. Více než sto kilometrů dlouhá páteřní trasa je letos prodloužena až do Kořenova v Jizerských horách, navazovat na ni budou také cyklobusy do Špindlerova Mlýna, na Horní Mísečky, Trutnova či dokonce do Českého ráje. Náklady na projekt letos dosáhly zhruba 1,3 milionu korun. Na financování se podílejí Liberecký a Královéhradecký kraj, Svazek měst a obcí - Krkonoše a také město Trutnov. Ceny jízdenek jsou stanoveny podle platných tarifů dopravců, za jízdní kolo je příplatek deset korun.

Průměrná doba nutná pro vyřízení všech náležitostí pro založení firmy činila loni v České republice 40 dní, což je v rámci zemí Evropské unie nadprůměrně dlouho. Například v Dánsku je tato lhůta desetkrát kratší. Uvedl to odborný měsíčník Lobby s odkazem na statistiku Světové banky. Přijatá novela obchodního zákoníku, která stanovuje lhůtu pěti pracovních dnů pro provedení zápisu do obchodního rejstříku, by ale měla podle ekonomů tuto dobu výrazně zkrátit. Průměrný počet dní pro vyřízení úkonů spojených se založením podniku se výrazně liší stát od státu. Nejkratší je v Dánsku, kde založení firmy trvá čtyři dni, Francii, kde je na to třeba osm dní, či Nizozemsku, kde si to vyžádá 11 dní. Naopak delší lhůta než v Česku je například na Slovensku s 52 dny, Portugalsku se 78 dny nebo ve Španělsku, kde založení podniku trvá v průměru 108 dní. V celé Evropské unii průměr činí zhruba 35 dní.

Vláda je podle prezidenta Václava Klause významným hráčem v české zahraniční politice, ale není hráčem jediným. Své místo v ní mají i parlament a prezident, uvedl Klaus v pořadu Sedmička televize Nova. Uvedl to v souvislosti s nedávným sporem s premiérem Jiřím Paroubkem kvůli kompetencím v zahraniční politice. "Nový premiér začal velmi razantně, snaží se vykolíkovat co největší kus hřiště pro sebe sama a v tom loktování se, myslím, docela úspěšně boduje. Pokusil se něco takového udělat i vůči mně. Já jsem taky nechal loket pevně na stole," dodal ke své úterní schůzce s premiérem. Oba představitelé se na ní dohodli, že se pokusí v zahraničí vystupovat v souladu a koordinovaně. Podle Klause to byla schůzka o rozdělení pravomocí a o tom, kdo bude na která jednání jezdit. Klaus uvedl, že se podobně jako jeho předchůdce Václav Havel zúčastní jednání Valného shromáždění OSN a summitů NATO nebo Rady Evropy, na vrcholná jednání EU bude jezdit premiér.

Klaus si vymínil, že jednou ročně bude i na summitu EU. "I proto, abychom nevysílali ošklivý signál, že tam prezident nechce jezdit," uvedl. Později novinářům řekl, že na nadcházející červnový summit EU nepojede.

Při slavnostním zahájení Festivalu spisovatelů Praha, které se konalo tradičně v rezidenci pražského primátora, předal prezident přehlídky Michael March cenu Rytíř kultury. Od roku 2003 ji festival uděluje tomu, kdo akci významně podporuje. Letos cenu v podobě bronzové sochy Olbrama Zoubka Jezerní panna dostal primátor Pavel Bém za finanční podporu festivalu. "Je to velmi osobní cena, bez podpory Prahy by festival nebyl," řekl March. Festival, který zahajuje svůj patnáctý ročník, loni stál téměř na pokraji propasti, neboť přišel o hlavního sponzora. Prostředky se nakonec podařilo dát dohromady - poprvé v historii přispělo ministerstvo kultury a poskytlo 1,2 milionu korun, Praha věnovala 800.000 korun. Festival, který je letos věnován osobnosti a dílu Giacoma Casanovy, potrvá do 8. června.

Trhat rekordy v počtu porozených miminek i vyšetřených těhotných maminek se daří české nemocnici liberecké organizace Hand for Help (HfH), která se po ukončení mise v jihosrílanském Gálle přesunula dál na východ do městečka Belliate v distriktu Hambantota. Ten patří k nejpostiženějším oblastem Srí Lanky po prosincové přílivové vlně cunami. Jak ČTK oznámila Hana Hettiaratchi Sklenářová, koordinátorka srílanského ministerstva zdravotnictví pro české aktivity spojené se zdravotnickým sektorem, jen za prvních deset dní od květnového přesunu polní nemocnice tu doktorka Jitka Krouželová odrodila 20 miminek, což byla doposud měsíční kvóta zdejší nemocnice z roku 1972, jejíž komplex polní porodnice Hand for Help rozšířila. Informace o působení české polní nemocnice se v Hambantotě i samotné Belliate, která leží osm kilometrů od moře, rychle rozkřikla a místní obyvatelky raději rodí děti právě tady, aby nemusely k porodu cestovat do vzdálenějších míst. Dalších více než sto nastávajících maminek bylo ošetřeno ambulantně. V blízké době by polní porodnice měla rozšířit služby i o chirurgické výkony. V rámci pomoci po prosincové přírodní katastrofě, která jihovýchodní Asii zasáhla v podobě cunami, působila polní porodnice spolu s mobilní pediatrickou jednotkou od poloviny ledna do půlky dubna v jihosrílanské Gálle. V českém zařízení se narodilo pět dětí a na gynekologické jednotce byly hospitalizovány i ambulantně vyšetřeny stovky žen. Dalších více než 4000 pacientů ošetřila pediatrická jednotka.

Připravovaná reforma důchodového systému je změnou, která se dotkne života několika generací občanů a přesahuje horizont několika vlád. Pro nalezení konsensu mezi politiky by proto bylo vhodné, aby se reforma nestala předmětem boje politických stran před volbami do sněmovny, které se uskuteční za rok, shodli se v pořadu České televize Otázky místopředsedové ČSSD Bohuslav Sobotka a ODS Petr Nečas. Budoucnost důchodové reformy je jedním z témat, o nichž budou společně jednat premiér Jiří Paroubek s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Podle Sobotky i Nečase by se šéfové jejich stran měli dohodnout na prodloužení práce expertní komise připravující podklady pro rozhodování politiků, jejíž práce se účastní zástupci všech parlamentních stran. Komise má práci dokončit do konce června. Vládní expertní tým nyní dokončuje zprávu o výsledcích propočtů jednotlivých variant důchodové reformy, jak je navrhly všechny parlamentní strany. Zprávu společně s doporučením, jak systém reformovat, má do konce června předložit ministerstvu práce a sociálních věcí, které k jejich vyhodnocení a stanovení dalších kroků pozve šéfy parlamentních stran.

Prezident Václav Klaus nepokládá za smysluplné pokračovat v ratifikaci euroústavy po jejím odmítnutí ve francouzském a nizozemském referendu. Případný ústavní zákon o českém plebiscitu by ale nevetoval, pokud by se vláda a parlament rozhodly, že si chtějí udělat takovýto nákladný průzkum veřejného mínění. Klaus to uvedl v pořadu Sedmička televize Nova. "Nemá smyslu v tomhle (ratifikaci) pokračovat. Já si dovedu představit hledat jinou cestu, hledat jiný text, hledat ne 200 stránek nebo s přílohami 1000, ale hledat 15 stránek, udělat verzi minimalistickou, udělat ne do všech oblastí lidských životů se pletoucí ústavu," řekl. "Kdyby se vláda a jasně obě komory parlamentu rozhodly, že si chtějí udělat ratifikaci jako jistý nákladný drahý průzkum veřejného mínění, tak já prohlašuji, že ten zákon nebudu vetovat. Nemám pocit, že bych se měl v tomto smyslu vzpírat parlamentní většině v takovéto věci," prohlásil Klaus. Premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) to nepřekvapilo. "Beru to tak, jak to je. Musíme oba postupovat v rámci ústavy," řekl novinářům. Podle prezidenta záměr vlády pokračovat v ratifikaci je "snaha hloupá a snaha nerozumná", neboť bez souhlasu všech států Unie euroústava nemůže vstoupit v platnost. Vláda nemění své názory, což znamená, že dává přednost referendu, reagoval Paroubek. Klaus, který patří mezi hlavní kritiky současné podoby evropské ústavy, neboť podle něho vytváří z Unie superstát, považuje francouzské a nizozemské odmítnutí za zadostiučinění, neboť byl za své názory okřikován. Prezident se pozastavil nad tím, že Paroubek jel do Francie před referendem podpořit přijetí euroústavy. Podle premiéra to ale nebyla návštěva placená státem. "Pokud budu pozván politickou stranou, jel bych ji podpořit i do jiných zemí. Chci zdůraznit, že do Francie mě pozvali francouzští socialisté, nikoli vláda," uvedl Paroubek. Klaus se podle svých slov do francouzské politické kampaně odmítl zapojit, i když byl o to také žádán. Za klišé označil prezident tvrzení, že Francouzi a Nizozemci hlasovali spíše o vnitřní politice svých zemí než o euroústavě. "Nedělejme z těch lidí hlupáky," prohlásil. Důvody, že pro Francii byla euroústava příliš liberální a pro Nizozemsko naopak, jsou podle Klause hlavní argument, proč je evropská ústavní smlouva špatná - nevyhovuje nikomu. Ve Francii evropskou ústavu před týdnem odmítlo 55 procent voličů, v Nizozemsku ve středu dokonce téměř 62 procent. Výsledek obou hlasování snížil podporu euroústavě i v dalších zemích Unie. Také v Česku podle průzkumu firmy Factum Invenio mírně převažují nad stoupenci euroústavy její odpůrci, řada z nich by ale k referendu nešla. I tak by ale v plebiscitu dalo ústavě hlas jen zhruba 44 procent jeho účastníků, proti by bylo 30 procent a zbývající čtvrtina nebyla rozhodnuta.

Události staré 60 let, kdy Zátavským mostem u Kestřan na Písecku procházela demarkační čára, ode připomíná pamětní deska. U nápisu, který do zábradlí mostu v roce 1945 vyryl americký voják, ji dnes odhalili zástupci Kestřan a amerického velvyslanectví. "V nápisu přesně stojí, že v roce 1945 zde bylo velitelské pozorovací stanoviště," řekl ČTK jeden z iniciátorů akce Richard Praus. Demarkační čáru na mostě tehdy hlídala obě vojska - směrem k Písku Rudá armáda a směrem k Zátaví americká armáda. Projít přes most směli jen lidé s propustkou. Odhalení desky přihlížel také očitý svědek událostí Antonín Mathiasko. V roce 1945 sledoval vojáka americké 94. pěší divize při vyrývání nápisu. "Jako mladí kluci jsme mezi ty vojáky chodili. Měli jsme o všecko zájem, chodili jsme se dívat na jejich zbraně a podle slovníku jsme se s nimi snažili dohovořit," řekl ČTK Mathiasko. Demarkační čára na konci druhé světové války na evropském bojišti definovala předem dohodnutou linii operačních území obou spojeneckých armád. Zabraňovala tak nežádoucím vzájemným střetům spojenců při boji s jednotkami nacistického Německa. Po ukončení války vymezovala vojenskou správu nad osvobozeným územím.

Bratry Mašínovy a další čtyři bývalé československé občany, kteří se na počátku 50. let vzepřeli komunistickému režimu, vyznamenalo České a slovenské sdružení v Kanadě Masarykovou cenou. Vysoké ocenění převzali Ctirad a Josef Mašínovi a Milan Paumer v sobotu na kongresu ČSSK v Halifaxu v kanadské provincii Nové Skotsko. Zbyněk Janata, Václav Švéda a Ctibor Novák, kteří byli v roce 1955 popraveni, byli vyznamenáni in memoriam. Skupina obdržela cenu "za odvahu v době, která byla jednou z nejkrutějších období v komunistickém Československu," řekl v telefonickém rozhovoru ČTK předseda sdružení Miloš Šuchma. "Za to, že se nebáli a v atmosféře strachu se vzepřeli komunistické diktatuře. Byli jedněmi z mála, kteří takovou odvahu měli. My exulanti to vysoce oceňujeme," prohlásil. Vyznamenaní si ceny váží, "protože bylo uděleno lidmi, kteří znají rozdíl mezi komunistickou diktaturou a demokracií a svobodou v Kanadě," řekl Josef Mašín. Od České republiky zatím podobné uznání neobdrželi. "Byli jsme několikrát navrženi, ale prezidenti Václav Havel a Václav Klaus měli trochu jinou agendu. Myslíme, že oni reprezentují lid, který je zvolil. A to je obraz veřejného mínění v České republice," dodal. Zatím naposledy doporučil udělit Mašínům státní vyznamenání český Senát loni, ale prezident Klaus návrh nepřijal. V roce 1998 obdržela jejich matka Zdena Mašínová in memoriam Řád T. G. Masaryka. Její dcera ale odmítla řád převzít na protest proti tomu, že její bratři vyznamenání nedostali.