Zprávy | Z archivu rubriky

Představitelé ČSSD a ODS při pondělním jednání o evropské ústavě a důchodové reformě nedospěli k žádné shodě. Obě strany setrvaly na svých pozicích. "My jsme si každý zatím ponechali svá stanoviska," řekl po téměř dvouhodinové přísně utajované schůzce v Kramářově vile předseda vlády a místopředseda ČSSD Jiří Paroubek. Rozdílnost stanovisek mezi ČSSD a ODS na evropskou ústavní smlouvu potvrdil také předseda občanských demokratů Mirek Topolánek. "Co se týče ratifikačního procesu (evropské ústavy), zůstávají naše strany na svých pozicích," řekl v pondělí dopoledne novinářům. ODS odmítá pokračování procesu schvalování ústavy EU. "Názory se nesblížily, protože euroústava je po odmítnutí dvěma státy mrtvý dokument," dodal místopředseda strany Petr Nečas. Šéf ODS prohlásil, že další diskuse o evropské ústavě mezi občanskými demokraty a sociálními demokraty se plánuje po summitu EU v druhé polovině června. Předseda ČSSD Stanislav Gross po schůzce řekl, že "je nutné být v hlavním evropském proudu," a podotkl, že Česko by mělo dodržet závazky, které přijalo, to znamená jednat o ratifikaci evropské ústavy. "Máme zájem na tom, aby pozice České republiky byla jednotná," zdůraznil s tím, že by podle představ ČSSD měl premiér odjet na summit do Bruselu s konkrétním návrhem.

K důchodové reformě Nečas poznamenal, že se ODS s vládní koalicí shoduje pouze na tom, že by měla nadále pokračovat práce takzvané kontaktní skupiny, která má na starosti přípravu nového penzijního systému na starosti. "Je to věcí expertních týmů a budeme připravovat schůzku předsedů politických stran," uvedl Paroubek. K návrhu ODS, že by měly základní důchody po reformě činit 20 procent průměrného platu, což by nyní bylo kolem 3500 korun, se nevyjádřil s tím, že se "o detailech" nehovořilo. Premiér označil pondělní schůzku za přípravnou, po které by měla následovat další kola jednání. Příští se má uskutečnit za 14 dní. Zatímco jednání o důchodech bude prozatím spíš věcí expertů, v souvislosti s evropskou ústavou budou obě strany v "permanentním kontaktu," uvedli šéfové sociální demokracie.

Policie stíhá tři členy komise zřízené ministerstvem financí za přijímání úplatků. Podle policistů za úplatek 50 milionů korun nabízeli dvěma firmám, že jim zajistí zvýhodnění na trhu, informoval ČTK Pavel Hanták z policejního prezidia. Podle ministerstva financí již komise neexistuje a její doporučení vláda nepřijala. Muži údajně v létě 2003 nabídli zástupcům dvou pražských firem, že vypracují v rámci komise doporučení, která jejich společnosti na trhu zvýhodní. Za to požadovali 50 milionů v cenných papírech několika vodárenských společností. Tím si chtěli podle Hantáka zajistit, aby úplatek budil dojem legálního obchodu a nepodléhal zdanění. "Tito muži jsou zástupci frýdecko-místecké obchodní firmy a zároveň v té době vykonávali funkci členů této komise," řekla České televizi Jana Moravcová z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman se k policejnímu šetření členů komise nechtěl vyjadřovat. Účelem komise bylo podle něj vypracovat pro vládu analýzu a návrh řešení v oblasti vodárenství. "Ten materiál nebyl nikdy přijat," zdůraznil Zeman. Komise podle něj fungovala od května 2003 do února 2004. Dva její členové v září na funkci rezignovali; Zeman však nedokázal říct, zda to byli muži, které nyní policie stíhá. Muži jsou podezřelí z přijímání úplatku spáchaného formou spolupachatelství. Hrozí jim až osm let vězení.

Poslanecká sněmovna by mohla již příští týden rozhodovat o zavedení takzvaného bodového systému hodnocení dopravních přestupků řidičů. O předloze budou poslanci rozhodovat zřejmě ve středu 15. června. Novela byla před schválením už na květnové schůzi, poslanci ji ale nestihli přijmout. Předlohu totiž opět provázejí stovky pozměňovacích návrhů. Schůze sněmovny bude zahájena v úterý 14. června. Zřejmě již příští týden tak budou poslanci znovu řešit, zda podpořit například povinnost mít v zimě "zimní" pneumatiky a zda uzákonit celoroční svícení nebo povinné cyklistické přilby pro osoby mladší 18 let. Proti předloze ale ostře vystupuje opoziční ODS. Poslanec ODS David Šeich ji například charakterizuje slovy "šikanózní instrument" či "legislativní mrzáček". Označuje ji také za totální rezignaci na důslednou práci policie v mezích současných pravidel.

Bodový systém počítá s tím, že řidič má za každý dopravní přestupek dostávat určitý počet trestných bodů. Při dosažení 12 bodů by přišel o řidičský průkaz. Za jízdu v protisměru, couvání a otáčení na dálnici, výrazné překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci či mimo ni a některé další delikty má být méně trestných bodů, než se původně navrhovalo. Profesionálním řidičům hrozí dvojnásobné sankce jen v případě jízdy pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Přísnější postihy mají zvýšit bezpečnost dopravy. Statistiky uvádějí, že každý rok zemře v Česku při dopravních nehodách na 1300 lidí. Loni se v zemi stalo 195.851 nehod, při nichž zahynulo 1319 lidí. Vláda si dala za cíl počet úmrtí na silnicích snížit do roku 2010 na polovinu.

Kameraman a režisér dokumentárních filmů Jan Špáta v pondělí převzal Zlatou medaili, kterou mu udělila Akademie múzických umění. Ocenění dostal Špáta za celoživotní přínos české dokumentaristice. "Film je přímo úměrný ochotě protrpět se jím. Bez dychtivosti a chtění nikdy nemůže vzniknout," řekl Špáta při přebírání ceny. Tvůrčí jiskru a touhu jít si za svou představou se podle svých slov snažil vzbudit i u svých studentů. Špáta vystudoval obor kamera na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU). V letech 1957 - 1963 pracoval jako kameraman Zpravodajského filmu Krátkého filmu a od roku 1963 je kameramanem a režisérem Studia dokumentárních filmů Krátkého filmu. Dokumentaristice se věnoval také jako pedagog na pražské FAMU, kde byl v roce 2002 jmenován profesorem.

Ministerstvo financí chce dát v příštím roce 16,5 miliardy korun z privatizace Českého Telecomu na opravy silnic a odstraňování starých ekologických zátěží. Celkem 20 procent příjmu z privatizace Telecomu mělo původně putovat na bezúročný účet v České národní bance, sdělil ČTK Radek Němeček z ministerstva financí. O návrhu ministerstva financí bude ve středu jednat vláda. V případě, že kabinet převedení prostředků schválí, peníze poputují na účet Fondu národního majetku. Ten tak bude mít k dispozici místo plánovaných 28 miliard korun celkem 44,5 miliardy korun z privatizace Českého Telecomu.

Celníci v sobotu zadrželi na ruzyňském letišti Mexičana, který měl u sebe přes tři kilogramy kokainu. Drogu ukryl v obalech od gramofonových desek. Muž přiletěl do Prahy přes Amsterodam, sdělil ČTK mluvčí pražských celníků Zdeněk Málek. Celníci se třicetiletého muže po vstupu do takzvané zelené zóny ruzyňského letiště zeptali, zda má něco k proclení. Po záporné odpovědi zkontrolovali rentgenem obě jeho zavazadla. V jednom z nich našli větší množství gramofonových desek v obalech, ale také 14 obalů naplněných slisovaným kokainem. Mexičan putoval do cely předběžného zadržení, poté jej celníci s návrhem na zahájení stíhání předali policii. Za pašování drog mu hrozí až pětileté vězení. Kokain by podle Málka mohl prodat za čtyři miliony korun. Při pouličním prodeji se gram kokainu prodává za 1500 až 3000 korun. Pro vysokou cenu se kokainu říká droga horních deseti tisíc.

Ministr zemědělství Petr Zgarba popírá, že obci Lípa-Petrkov na Havlíčkobrodsku pomohl ke státní dotaci kvůli svým zájmům. "Cítím se záměrně poškozován," řekl v pondělí ČTK. Podle denního tisku zařídil Zgarba pro obec dotaci na rekonstrukci inženýrských sítí. Část peněz má být přitom použita na kanalizaci, která povede k pozemkům, kde chce Zgarbova rodina provozovat lázně. Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman uvedl, že dotace zatím nebyla uvolněna. Dotace měla původně jít na rekonstrukci staré kanalizace, chodníků a výstavbu čistírny. Zgarba však zajistil navýšení ze schválených 5,4 milionu na 8,9 milionu korun a část peněz má jít podle Mladé fronty Dnes na odbočku kanalizace k pozemkům jeho rodiny. Podle ministra obec o vyřešení odpadních vod v místních částech usiluje od 90. let minulého století. Zástupci samosprávy se na něj obrátili jako na poslance, aby jim letitý problém pomohl řešit. "Mám mandát zastupitelstva i rady obce," uvedl. Proti záměru na rozšíření projektu vystoupila starostka obce Jana Borkovcová. "Začala jsem si dávat dohromady všechny informace a usoudila jsem, že za snahou pana Zgarby mohou být jeho zájmy," řekla Mladé frontě Dnes Borkovcová. Podle listu se v projektu objevila odbočka k pozemkům Zgarbovy rodiny, ačkoliv ji starostka neobjednala. Zakreslena prý byla po konzultaci projektantů se Zgarbou. "To je absolutní nesmysl a lež, zadavatelem dokumentace je někdo úplně jiný, ne Petr Zgarba," uvedl ministr. Lázně Petrkov vlastní jeho příbuzní z manželčiny strany. Podle listu plánují jejich rekonstrukci. "V současné době neexistuje žádný projekt na řešení lázní," tvrdí Zgarba. Dodal, že mu v tuto chvíli není známo, jak příbuzní s lázněmi naloží. Po výhradách starostky kvůli určení dotace Zgarba prý tvrdil, že není problém dotaci dále zvýšit a vybudovat za peníze třeba chodníky, čímž by se původní poslání dotace naplnilo, píše list. Borkovcová se také dotazovala na ministerstvu financí, jak má zdůvodnit, že obci byla dotace navýšena bez příslušné žádosti. Pracovník ministerstva jí podle deníku odpověděl, že na žádost se nemá ohlížet. Ministerstvo je prý nemá k polovině dotací. Marek Zeman k tomu uvedl, že ministerstvo financí má přesný přehled o tom, odkud kam peníze plynou. Tato konkrétní dotace nebyla uvolněna proto, že resort neměl potřebné podklady. Schválení ve sněmovně nestačí, příjemce musí splnit řadu podmínek, dodal. To, že zvýšení dotace není podpořeno příslušnou žádostí na ministerstvu financí, je podle mluvčího ministerstva zemědělství Martina Severy věcí starostky. Na dotaz ČTK, zda v poslední době jednal se starostkou, Zgarba pouze uvedl, že vzhledem ke své velké pracovní vytíženosti nebyl na zastupitelstvu od loňského léta nebo podzimu.

Lidé si na zveřejňování údajů o kvalitě zdravotní péče budou zřejmě muset počkat. Zdravotní pojišťovny sice tuto myšlenku podporují, tvrdí ale, že zatím k tomu nemají oporu v zákoně. Na tom, že k pacientům by se měly informace o kvalitě léčby dostat, se v pátek shodli zástupci vlády, pojišťoven, lékařů a nemocnic při jednání na Úřadu vlády. Ve sněmovně leží hned dva poslanecké návrhy novel, které s tím počítají. I kdyby je ale parlament hladce schválil, do doby skutečného zveřejňování takových údajů ještě asi uplyne přinejmenším mnoho měsíců. Lidé by se například mohli dozvědět, jak je která nemocnice úspěšná v léčbě různých chorob. Pacienti by se pak mohli špatným lékařům vyhnout a pojišťovny by s nimi neuzavřely nové smlouvy.

Ani poté, když by parlament schválil příslušnou novelu, by asi nebylo hned možné proměnit myšlenku v čin. Bude nutné jasně stanovit, co přesně a v jakém rozsahu zveřejňovat, aby se v tom laik vyznal a aby tyto údaje nebyly spíš matoucí, vyplynulo ze Suttnerova vyjádření. Pro příklad Suttner uvedl informaci o úmrtnosti v jednotlivých nemocnicích. Třeba nemocnice, která každý těžší případ okamžitě předá jinému pracovišti, by z takové mechanické statistiky mohla vyjít v mnohem lepším světle než ve skutečnosti daleko lepší klinika.

Mostecká hospodářská komora nabízí úspěšným maturantům zprostředkování práce. Prvních sedm vybraných absolventů středních odborných škol v regionu tak má šanci okamžitě nastoupit do zaměstnání, což v na Mostecku s nejvyšší mírou nezaměstnaností v zemi vůbec není jednoduché. Studenti v pondělí převzali z rukou předsedy komory Rudolfa Junga "Dobrý list komory." Dokument vypovídá o kvalitě pracovníka vstupujícího na trh práce a potvrzuje jeho znalosti. Protože se komora zavázala zajistit odměněným mladým lidem místo, slouží diplom zároveň jako garance kvality maturantů pro zaměstnavatele. Zatímco studenti měli premiéru, učni převezmou ocenění na konci června už potřetí. Nejlepší studenty vybrala komise složená z ředitelů všech středních škol na Mostecku a zástupců komory. "Kritéria nejsou zaměřena na aritmetický průměr známek na vysvědčení či u maturity, cílem je hledat budoucí profesionály a odborníky, skutečné zanícence ve svém oboru," uvedl Jung. Všichni ocenění maturanti iniciativu hospodářské komory přivítali, požádali zároveň o zprostředkování práce.

Téměř devět desítek neziskových organizací vyzvalo prezidenta Václava Klause k omluvě za jeho výroky o nebezpečnosti neziskového sektoru pro demokracii. Klaus ale důvody pro omluvu nevidí. Jeho mluvčí uvedl, že prezident takové výroky nepronesl. Hovořil podle něj o nebezpečí ideologií, jejichž stoupenci se schovávají za témata, jimiž se zabývají některé neziskové organizace.

Klaus na nedávném summitu Rady Evropy ve Varšavě prohlásil, že novým úkolem této mezinárodní organizace má být boj proti takzvané postdemokracii. Postdemokracie podle prezidenta zahrnuje především nátlak různých nevládních organizací, které chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb. "Je to pokus bez demokratického mandátu vzniklých seskupení - takzvaných NGO (nevládních organizací) - ... přímo se vměšovat do života lidí," uvedl Klaus. "Ten demokratický mandát tady chybí. To je prostě nový fenomén posledních let, posledních desetiletí a já ho považuji za velmi riskantní a velmi nebezpečný," řekl Klaus.

"Připojením k textu výzvy dali představitelé neziskových organizací jasně najevo, že nesouhlasí s názory prezidenta Klause. Hájí tak práva občanů zasahovat do veřejného dění a rozhodování," uvedl Jan Bouchal z občanského sdružení Oživení, které výzvu iniciovalo.

"Prezident se signatářům otevřeného dopisu nemůže omlouvat za své výroky o nebezpečnosti neziskového sektoru pro demokracii, protože žádný takový výrok nikdy neučinil," reagoval prezidentův mluvčí Petr Hájek. Klaus podle něj mluvil o nebezpečí ideologií, jejichž stoupenci se schovávají za témata, kterými se zabývají některé neziskové organizace. "Mluvil i o tom, že tito lidé zneužívají fenomén a aktivity neziskových organizací pro své aktuální politické ambice a cíle, jež s posláním těchto organizací nemají nic společného," napsal v prohlášení.