Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda premiéra Stanislava Grosse v pátek přežila parlamentní hlasování o vyslovení nedůvěry a může pracovat dál. Reakce politiků ale naznačily, že ani hlasování neukončí vládní krizi. Někteří ministři už ohlásili odchod z vlády. Kamenem úrazu je, že vláda přežila hlasování jen díky postoji KSČM, která návrh vyslovit kabinetu nedůvěru nepodpořila. Pro vyslovení nedůvěry bylo nutné shromáždit nejméně 101 hlasů, ale ODS, KDU-ČSL a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík jich dali dohromady jen 78. Zbytek sněmovny, to znamená sociální demokraté, unionisté a komunisté, se k protivládnímu táboru nepřidali. Klíčový přitom byl postoj 41 poslanců KSČM, kteří se při hlasování zdrželi. Kdyby podpořili ODS a KDU-ČSL, sněmovna by vládě vyslovila nedůvěru.

Poslanci KSČM oznámili už ve čtvrtek, že se při hlasování zdrží, ale definitivně se rozhodli až po pátečním vystoupení Grosse ve sněmovně. Řekl, že se neštítí nikoho, kdo má poctivý mandát od voličů. Poslanci KSČM tento poctivý mandát získali a tuto politickou sílu nelze ignorovat, uvedl. Dodal také, že má určité hranice a že kdyby byly překročeny, složil by funkci. Podporu komunistů vládě vytkli občanští demokraté a lidovci. Šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý řekl, že premiér Gross se stal rukojmím komunistů.

Vlastnímu hlasování o nedůvěře předcházela skoro tříhodinová parlamentní rozprava, v níž se mísily vzájemné tvrdé výroky a obviňování zastánců a stoupenců koalice s humornými okamžiky. Jejich příčinou byly výroky poslanců a ministrů. Pokračující neklid předpovídá i zahraničí a ekonomická sféra. Někteří analytici tvrdí, že se zastaví ekonomické reformy a že nejlepší by byly předčasné volby. I zahraniční pozorovatelé předpovídají vládě krátký život.

Prezident Václav Klaus požádal premiéra Stanislava Grosse o veřejný slib, že s rekonstruovanou vládou předstoupí před parlament s žádostí o důvěru. Veřejný slib požaduje ještě předtím, než přijme demisi tří lidoveckých ministrů a jmenuje jejich nástupce. Páteční parlamentní hlasování o nedůvěře vládě a vystoupení zástupců stran vnímá prezident jako další vyhrocení krizové situace, nikoli jako její vyřešení. "Sděluji touto cestou, že dříve než přijmu demise a než eventuálně jmenuji nové ministry, předsedu vlády požádám o veřejný slib, že s novou, rekonstruovanou vládou předstoupí v patřičné době před parlament s žádostí o důvěru, a tím o potvrzení svého mandátu," řekl Klaus na mimořádné tiskové konferenci zhruba dvě hodiny poté, co vláda Stanislava Grosse přežila parlamentní hlasování o vyslovení nedůvěry. Prezident předpokládal, že bez ohledu na výsledek hlasování zahájí jednání s politickými stranami. Po vystoupeních zástupců stran při schůzi sněmovny ale dospěl k závěru, že on i veřejnost už jejich názory a postoje znají.

Také předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek už ve sněmovně vyzval Grosse, aby jeho vláda bez lidovců požádala sněmovnu o důvěru. Podle Kalouska se nyní Grossova vláda opírá o koalici ČSSD, US- DEU a KSČM. "Pokud dostane takováto koalice důvěru, bude to sice ještě o něco děsivější než teď, ale bude to alespoň čisté a poctivé a nikdo vás, pane premiére, nebude moci podezírat z podvodu," prohlásil Kalousek.

Konfederace politických vězňů v otevřené výzvě požádala Václava Klause, aby odmítal jakákoli vyjednávání s českými komunisty a nepřijal v této době demisi ministrů současné vlády. "Jsme si vědomi, vážený pane prezidente, že vy, jako jediný nejvyšší reprezentant českého národa, můžete zabránit opakování katastrofy naší demokratické společnosti," uvedla ve výzvě předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová s poukazem na únor 1948.

Premiér Stanislav Gross soudí, že požadavek, který na něj nyní prezident v souvislosti s vládou klade, jde nad rámec ústavních pravomocí hlavy státu. "Nebudu se k tomu vyjadřovat, je to požadavek nad rámec ústavních pravomocí prezidenta," tlumočila ČTK Grossovo stanovisko mluvčí ČSSD Lucie Orgoníková.

Klausův požadavek kritizoval vicepremiér a nedávný Grossův vyzyvatel v souboji o vedení ČSSD Zdeněk Škromach. "Není příliš šťastné, když hlava státu takové výzvy vzkazuje premiérovi přes média," řekl ČTK. Prezident by podle něj měl spíš "ukončit utrpení lidoveckých ministrů, kteří chodí do vlády z nutnosti".

Ústava nestanoví žádný termín, do kterého má prezident přijímat demise ministrů a jmenovat jejich nástupce. Uvádí, že prezident předsedu vlády a její členy jmenuje a odvolává a přijímá jejich demisi. Klaus zatím demise lidovců nepřijal.

Předseda komunistů Miroslav Grebeníček si myslí, že premiér Stanislav Gross by měl požádat o důvěru. Předseda vlády se ale k ničemu takovému nechystá. Šéf KSČM po sněmovním hlasování o nedůvěře řekl, že kdyby Gross požádal o důvěru, "věci by to určitě prospělo". Navíc si myslí, že premiér by měl sám zvážit rezignaci. Grebeníček také naznačil, že kdyby se komunistům vláda znelíbila, mohli by příště hlasovat pro nedůvěru, což by znamenalo konec kabinetu. Gross na to řekl, že pokud se komunisté časem rozhodnou změnit své stanovisko, "je to klidně možné". Kabinet si podle něj s KSČM v ničem nezadal. Ústava neumožňuje, aby premiér žádal dolní komoru o důvěru pro sebe, s takovou žádostí před sněmovnu předstupuje celá vláda.

Ministr pro legislativu Jaroslav Bureš (nestraník) a unionistický ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU) opustí vládu, která přežila hlasování o nedůvěře díky hlasům komunistických poslanců. Nechtějí být v kabinetu, který už se nespoléhá na většinu 101 nekomunistických poslanců. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) chce začátkem příštího týdne mluvit s premiérem a svým stranickým šéfem Stanislavem Grossem, pak oznámí, jak se rozhodla.

I další ministři za ČSSD si rozmýšlejí, zda v menšinové vládě zůstanou, nepřijatelný je pro ně příklon ke komunistům. Ministr financí Bohuslav Sobotka, průmyslu a obchodu Milan Urban, kultury Pavel Dostál či vnitra František Bublan členy kabinetu zůstanou, pokud se nezmění programové prohlášení vlády a kabinet nebude ustupovat komunistům. Pro ministra zemědělství Jaroslava Palase, ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou ani ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka není důvodem pro odchod z vlády tolerance komunistů. Bez ohledu na páteční hlasování si setrvání ve vládě rozmýšlí vicepremiér a ministr práce Zdeněk Škromach. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn zatím ve vládě zůstává. I pro něj je nepřijatelný jakýkoliv personální nebo programový posun ke KSČM.

Nový ministr dopravy musí především stabilizovat příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje rozvoj české dopravní sítě. V rozhovoru pro ČTK to řekl ředitel fondu Pavel Švagr, kterého vybral premiér Stanislav Gross na post ministra dopravy. "Jde o to, nalézt náhradní zdroje za Fond národního majetku," řekl Švagr s tím, že FNM přestane poskytovat peníze na rozvoj infrastruktury z privatizace v roce 2007. Letos přitom má dotace z FNM pro Státní fond dopravní infrastruktury činit přes 26 miliard korun, což jsou dvě třetiny rozpočtu dopravního fondu. Jedním z náhradních zdrojů by podle Švagra mělo být zvýšení podílu fondu na spotřební dani z paliv. "Prosadit to však bude velmi těžké," připustil. Ze spotřební daně z paliv ještě do loňska fond dopravy dostával 20 procent, letos však poslanci snížili podíl na 9,1 procenta. Celkový příjem fondu z této daně tak má činit asi 6,2 miliardy korun, zatímco loni to bylo přes 13 miliard korun.

Páteční vyslovení důvěry menšinové vládě znamená konec jakýchkoliv ekonomických reforem, řekl ČTK hlavní ekonom Patria Online David Marek. Kabinet podle něj bude mít nulovou akceschopnost a velmi obtížně bude sestavovat rozpočet na příští rok. Výhodou přežití vlády je podle něho prý pouze jistota, že se dokončí privatizace Českého Telecomu. Koruna bezprostředně po hlasování nereagovala, ale již dopoledne posílila o deset haléřů na 29,99 Kč/EUR. Akcie privatizovaného Českého Telecomu reagovaly na pražské burze mírným růstem. "Teď nastane období všelijakých obstrukcí a komplikací v podstatě ve všech tématech, která se budou projednávat v Poslanecké sněmovně," řekl Marek. Největším prubířským kamenem prý bude pro kabinet sestavování rozpočtu. Ministr financí Bohuslav Sobotka sice chce do dvou let ušetřit 70 miliard korun, Marek však nevěří, že se mu to ve vládě podaří prosadit.

Většina analytiků tvrdí, že nejlepší pro českou ekonomiku by byly předčasné volby, pokud by přinesly silnější vládu s odvahou k nepopulárním, ale potřebným reformám penzijního, zdravotního, sociálního a daňového systému.

Je správné zapojit české komunisty do demokratického politického procesu, nicméně vláda oslabené ČSSD s podporou tohoto obtížného partnera dlouho nevydrží, předpověděl belgický politolog Jean-Michel De Wael. "Vždycky jsem si myslel, že nejlepším způsobem, jak normalizovat české komunisty, je jim umožnit vyjít z ghetta a zapojit se do politické hry," řekl ČTK poté, co vyšlo najevo, že Grossova vláda přežila díky abstencím poslanců KSČM. "Tato strana mi nepřipadá jako nebezpečí pro demokracii v Česku. Je ohavná ve vztahu k minulosti, kvůli nedostatku odvahy se s ní vyrovnat, není však nebezpečná pro demokratické instituce. Normalizace politické síly reprezentující 15 až 20 procent voličů mi připadá jako žádoucí," dodal.

De Wael ovšem předpovídá, že Grossova vláda se stejně nedožije řádných voleb v červnu 2006. "Nedovedu si představit, že kabinet v čele s velmi nepopulárním premiérem, podporovaný a případně vysávaný komunisty, by mohl dlouho vydržet. Předpovídám volby ještě letos. Nevím, jak hluboko se musejí sociální demokraté propadnout v průzkumech, než se odhodlají předstoupit před voliče, ten okamžik však není daleko," podotkl De Wael.

Hospodaření státu v březnu skončilo s přebytkem 8,3 miliardy korun. V únoru přitom stát hospodařil se schodkem 2,6 miliardy korun. Meziročně se příjmy státu zvýšily o 20 miliard korun, tedy o 10,7 procenta, oznámilo ČTK ministerstvo financí (MF). Rozpočet na celý letošní rok schválila poslanecká sněmovna se schodkem 83,6 miliardy korun. Stát od počátku roku vybral již 206,8 miliardy korun. Na daních a poplatcích stát získal téměř 102,7 miliardy Kč a z pojistného na sociální zabezpečení dalších 73,6 miliardy Kč. Další miliardy získal stát z Evropské unie. Výdaje státu přesáhly 196 miliard, přičemž 8,6 miliardy korun vláda odvedla do společného rozpočtu EU. Podle ministerstva lze za celý rok očekávat minimálně dodržení plánovaných výdajů, takže by plánovaný schodek 83,6 miliardy Kč neměl být překročen.

Fond národního majetku očekává dokončení prodeje podílu státu v Českém Telecomu do závěru první poloviny letošního roku. Platí to ale za předpokladu, že vláda příští středu schválí prodej podílu španělské Telefónice, která zvítězila ve výběrovém řízení, řekl ČTK v telefonickém rozhovoru místopředseda FNM Pavel Kuta. "Podpis smlouvy s Telefónikou lze za tohoto předpokladu očekávat těsně po polovině dubna," dodal. Ukončení procesu schvalování transakce ze strany Evropské komise odhadl maximálně na dva měsíce od podpisu smlouvy. Telefónica totiž na českém trhu dosud nepůsobí, mimo Španělska není významně zastoupena ani v Evropě, a neměla by tedy mít se schválením transakce problémy.

Telefónica nabídla za 51,1 procenta akcií státu v Českém Telecomu 82,6 miliardy korun. To znamená 502 korun na akcii. Platba má na konto FNM přejít přes zvláštní účet centrální banky, která tak chce zamezit vlivu platby na kurz koruny.