Zprávy | Z archivu rubriky


Ekonomové neskrývají překvapení nad vysokým dubnovým růstem průmyslové výroby. Podle Radomíra Jáče z finanční skupiny PPF se růst vrací k silným úrovním z roku 2004 a nabízí se domněnka, že se ve statistice již projevuje zahájení výroby v kolínské automobilce TPCA. "Podobně jako u HDP, i zde opakujeme příslib pozitivního dopadu výroby TPCA na celkovou průmyslovou výrobu," řekl ČTK Jáč. Průmyslová výroba se v dubnu meziročně zvýšila o 5,7 procenta. Prudce zrychlila tempo z března, kdy stoupla o 0,1 procenta. V dubnu vzrostla produkce ve všech průmyslových seskupeních. Dařilo se zejména výrobcům strojů a dopravních prostředků, oznámil Český statistický úřad.

David Navrátil z České spořitelny upozornil na strukturu růstu průmyslové výroby. Na špičce pomyslného žebříčku je produkce výrobků s vysokou přidanou hodnotou, tedy strojů a aut, i výrobků s nízkou přidanou hodnotou, jako je těžba nerostných surovin a zpracování ropy. Podle něj navíc růst průmyslu v souvislosti s růstem HDP o 4,4 procenta dává dobré vyhlídky pro další urychlení růstu české ekonomiky.

Vladimír Kvasnička z Komerční banky naopak příliš důvodů k optimismu nevidí. Upozorňuje především na nedostatek zakázek. V meziročním srovnáním vzrostly o 4,3 procenta, což je výrazně méně než v loňském roce. "Lepší výsledek samotné dubnové výroby je také třeba hodnotit bez růžových brýlí. Významnou roli hrál nyní příznivější statistický základ," řekl.

Konsorcium Gripen International, které českému vojenskému letectvu dodalo stíhačky Jas-39 Gripen, do konce loňského roku v Česku vytvořilo offsetové projekty za více než čtyři miliardy korun. Na čtvrtečním tiskové konferenci to řekl mluvčí konsorcia Owe Wagermark. Zpětné investice Gripenu do české ekonomiky by měly do roku 2014 dosáhnout 25 miliard korun, což je zhruba 130 procent ceny pronájmu stíhacích letadel. Wagermark uvedl, že offsetový program Gripen začal v roce 2002 a nyní je do něj v ČR zapojeno 13 firem. Hodnota offsetů byla na konci loňského roku 4,2 miliardy korun, což je 16,5 procenta celkového offsetového závazku. "Všechny projekty se zaměřují na výrobu a následný export do Evropy, na Blízký Východ, a generují tak pro českou ekonomiku čistou exportní hodnotu," uvedl.

Ministerstvo obrany je s plněním offsetového programu spokojeno. "Společnost Gripen International nyní překračuje svůj závazek více než dvojnásobně," řekl ředitel odboru řízení projektu nadzvukového letounu ministerstva obrany Vladimír Ficenec. Z 25 miliard offsetů by mělo 20 procent směřovat přímo do českého obranného nebo leteckého průmyslu, zbývající část do libovolného průmyslového odvětví.

Pronájem 14 stíhaček Gripen za 19,6 miliardy korun loni v červnu schválila vláda Vladimíra Špidly. Česko letadla zaplatí do deseti let formou každoročních splátek. Kromě přímých nákladů se z rozpočtu ministerstva obrany uhradí jejich výzbroj. Firma zatím dodala Česku šest strojů. Zbylých osm strojů by měla armáda dostat ve druhé polovině roku.

Dobrý výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku připadá na vrub zahraničním investorům, shodují se ekonomové. Právě příchod zahraničních firem podle nich vedl k prudkému zlepšení českého zahraničního obchodu, který se stává tahounem domácí ekonomiky. "Celkově je to velmi dobrý výsledek, nad očekáváním trhu, hlavně díky vynikajícím výsledkům zahraničnímu obchodu. Ekonomiku táhnou služby a průmysl, dobře si vedlo i zemědělství," sdělil ČTK Petr Dufek z ČSOB.

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,4 procenta, oznámil Český statistický úřad. Analytici v průměru očekávali čtyřprocentní růst. ČR tak roste rychleji než Polsko (2,1 procenta) a Maďarsko (2,9 procenta); stále však zaostává mírně za Slovenskem, které si v prvním čtvrtletí připsalo 5,1 procenta. Výrazně rychleji však Česko roste ve srovnání s Evropskou unií, která v prvním čtvrtletí rostla o 1,6 procenta. "Proti poslednímu kvartálu loňského roku jsme si připsali 1,1 procenta, což je velmi dobré číslo, zvlášť když vezmeme v úvahu, jak dobře se české ekonomice v závěru roku dařilo," dodal Dufek.

Podle revidovaných čísel vzrostl HDP v posledním loňském čtvrtletí o 4,6 procenta. ČSÚ zároveň revidoval loňský růst ze čtyř na 4,4 procenta a předloňský růst ze 3,7 na 3,2 procenta. Podle Pavla Sobíška z HVB Bank v prvních třech měsících letošního roku přetrvával pozitivní dopad vstupu ČR do EU. "V nadcházejících obdobích se nicméně bude tento pozitivní vliv vytrácet, takže se určitému zpomalení zřejmě nevyhneme," uvedl. Nelze podle něj počítat ani s opětovným zrychlením investiční aktivity tuzemských firem. HDP nad úrovní čtyř procent tak může údajně zachránit jen rostoucí spotřeba domácností.

K rychlému zahájení jednání o vyřešení statusu Kosova vyzval v Prištině český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Šéf české diplomacie byl ve čtvrtek na jednodenní návštěvě této jihosrbské provincie, která je již sedmým rokem pod mezinárodní správou. Kosovští Albánci, kteří tvoří více než 90 procent obyvatelstva, chtějí dosáhnout nezávislosti provincie. Místní Srbové, kterých zbyla po válce v letech 1998-99 jen hrstka, si přejí zůstat součástí Srbska a Černé Hory (SČH). Jednání o konečném statusu provincie by měla na mezinárodní úrovni začít v druhé polovině roku, pokud Kosovo splní mezinárodní standardy týkající se demokracie, lidských práv a práv menšin.

Jak uvádí agentura AP, Svoboda při jednání s šéfem mise OSN v Kosovu (UNMIK) Sörenem Jessenem-Petersenem zdůraznil, že vedení Srbska a mezinárodní správy musejí při jednání projevit pružnost a přistoupit na kompromisy, nemohou tvrdošíjně trvat na svých požadavcích.

Cyril Svoboda diskutoval o problematice Kosova již ve středu v Bělehradu s prezidentem SČH Svetozarem Marovičem a jeho srbským kolegou Borisem Tadičem. Ve čtvrtek bylo stejné téma také na programu jeho rozhovorů s kosovským prezidentem Ibrahimem Rugovou a premiérem Bajramem Kosumim. Pak se ministr přesunul na vojenskou základnu Šajkovac na severu Kosova, kde se setkal s příslušníky mezinárodních jednotek KFOR, české policie a českými pracovníky UNMIK. Česká republika má v řadách KFOR zhruba 400 vojáků. V srpnu se má česká mise ujmout velení Mnohonárodní skupiny Střed v Kosovu.