Zprávy | Z archivu rubriky

Na odstranění vepřína v Letech u Písku, kde za války stával sběrný tábor pro Romy, by se měla finančně podílet i společnost AGPI, jíž velkovýkrmna patří. Novinářům to v pátek před schůzkou se zástupci firmy řekl vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek. Varianta výstavby nového areálu, kterou by hradil pouze stát, je podle něj nepřijatelná. "Řešení je přestěhovat vepřín, s tím, že by pomohli různí lidé i spolky," uvedl Karásek. Naposledy zástupci české vlády s majiteli vepřína jednali před osmi lety. Karásek uvedl, že postavit nový vepřín stojí zhruba 300 milionů korun. "Jde o to, jak tu částku složit a kolik jsou do toho ochotni dát oni (AGPI). Staré auto a nové je rozdíl, tak musejí také uznat, že za nový musejí také něco dát," řekl. Možností, jak peníze na případnou výstavbu získat, je podle něj uspořádat celostátní či romskou celosvětovou sbírku. Jednání o osudu vepřína již v minulosti několikrát ztroskotala. Zemědělská společnost AGPI již dříve předeslala, že je ochotna areál v letech opustit výměnou 'klíč za klíč'. Konkrétní částku za přestěhování ale její vedení nevyslovilo.

Novou semaforskou éru, v níž se vrátí k myšlence "sedmi malých forem", která před 46 lety stála u zrodu této populární pražské scény, začne Jiří Suchý na podzim v novém divadle v Dejvické ulici v Praze. Poté, co po povodních v roce 2002 vystřídal jedenáct adres, tam konečně se svým souborem nalezne střechu nad hlavou. "Bude to na Den Dejvic 4. září, co převezmeme klíče od nové scény. Pásmem Koncert s.r.o. pak 1. října, shodou okolností na mé narozeniny, zahájíme zkušební tříměsíční provoz. Koncert uvedeme i 28. října a 30. října, kdy oslaví narozeniny republika a Divadlo Semafor," řekl Suchý na pátečním setkání s novináři. Podle svých slov "přehodil veksl" a kromě zábavy nabídne i vážněji laděné projekty. Vedle hudebních komedií jimi budou koncerty, dětský kabaret, divadlo poezie, výtvarné divadlo, listování nerealizovanými filmovými scénáři a akce typu Host do domu. "Nejbližšími akcemi budou 16., 22., 23. a 30. června koncerty na nádvoří Nostického paláce, v nichž vedle současných členů Semaforu vystoupí i ti, kteří touto scénou prošli a dotáhli to daleko. Například Bohuš Matuš, Leona Machálková, Karel Černoch, Karel Vágner, Petra Janů, Miluška Voborníková a Zuzana Stírská," řekl Suchý. Nabral prý novou energii a kvůli finančnímu grantu sestavil pro novou scénu dramaturgický plán na čtyři roky.

"Budeme tam mít balkon a poprvé i orchestřiště. Budeme mít zpívající uvaděčky, na jedné stěně se objeví snímky z historie divadla a na obrazovkách videoprojekce," dodal. V repertoáru se 25. října objeví hra věnovaná českému bulváru Jako když tiskne, jejímž režisérem bude Zdeněk Zelenka. Koncem listopadu bude mít premiéru recitál Jitky Molavcové, o kterém se prý mluví už od roku 1971. Následovat bude večer připomínající semaforské začátky v někdejším Akord klubu v Redutě. "V každé sezoně se vrátíme k nějaké starší hře. První bude na jaře 2006 Kytice v koprodukci s brněnskou JAMU. Vystoupíme tam i my dva s Molavcovou a v roli Vodníka hostující Vašek Neckář," řekl Suchý. Sezonu uzavře hra Sukně smutnou jehlou spíchnutá.

Šéfové vlád zemí takzvané visegrádské čtyřky - Česka, Polska, Slovenska a Maďarska - se v pátek vyjádřili pro pokračování procesu ratifikace ústavy EU, přestože ji nedávno zamítli v referendech Francouzi a Nizozemci. Oznámil to polský premiér Marek Belka na společné tiskové konferenci se svými kolegy Jiřím Paroubkem, Mikulášem Dzurindou ze Slovenska a Ferencem Gyurcsánym z Maďarska. Premiéři si také přejí, aby se pětadvacítka příští týden na summitu EU shodla na návrhu rozpočtu unie pro léta 2007 - 2013. "Bylo by dobré, kdyby se podařilo dosáhnout shody v otázce příštího rozpočtu EU ještě během lucemburského předsednictví," řekl Belka. Podle šéfů vlád zemí Visegrádu by to totiž dokázalo, že EU umí krize překonávat. Premiéři se setkali v polském městě Kazimierz Dolny, týden před bruselským summitem EU, na kterém se má rozhodnout o dalším postupu kolem euroústavy. K tomu, aby ústava vstoupila v platnost, je třeba souhlas všech 25 členských států EU. Po odmítnutí ústavy ve Francii a Nizozemsku se začaly ozývat hlasy, podle kterých nemá smysl v ratifikaci pokračovat.

Evropská komise v pátek schválila prodej Českého Telecomu španělské telekomunikační společnosti Telefónica. Ta za 51procentní podíl ve firmě zaplatí české vládě 82,6 miliardy korun. "Komise dospěla k závěru, že transakce nebude výrazně bránit účinné konkurenci," uvedla podle agentury Reuters komise. Díky prodeji Českého Telecomu získá vláda potřebné finanční prostředky, zatímco pro Telefóniku nákup znamená především vstup na nové trhy. Telefónica prozatím ve východní části Evropské unie nepůsobila. Telefónica chce zachovat Telecom jako stabilní a rozvíjející se firmu, která bude mít možnost vlastní expanze do zahraničí. Ponechat si chce i mobilního operátora Eurotel, ve kterém Telecom drží 100 procent. Španělé mohou Telecomu předat zkušenosti při poskytování vysokorychlostního internetu, internetového obsahu nebo budování mobilní sítě třetí generace.

Ženy a děti z Lidic na Kladensku, které přežili vypálení této obce nacisty, si v pátek u pomníku zabitých dětí připomněly 63. výročí této tragédie. "Jsem rád, že si od roku 1990 lidickou tragédii připomínají ti, kterým něco říká. Je to mnohem důstojnější než v dobách povinných zájezdů," řekl ČTK starosta Lidic Václav Zelenka. Oficiální pietní vzpomínka za účasti politiků se koná v sobota od 10:00. Už v pátek odpoledne se na pietním místě sešly Sociálně demokratické ženy. Lidický starosta prováděl skupinu místy, kde prožil dětství. V době vypálení obce mu byly čtyři rok a světlé vlasy mu tehdy zachránily život - byl totiž vybrán na převýchovu do německé rodiny. "Němci byli při vyhlazování Lidic tak důkladní, že změnili i tok potoka," sdělil při prohlídce místa, které podle jeho vzpomínek mělo před 63 lety úplně jiný profil. Zarovnání terénu se zbytky více než stovky zničených stavení totiž naprosto změnilo terén. "Nejstarší baráky v Lidicích byli vlastně vypálené třikrát, nejdříve husity, poté během třicetileté války a nakonec Němci," uvedl starosta, který bydlel na kraji obce, takže mezi prvními viděl přijíždějící německé vojáky. Na poněmčení se ocitnul v dělnické rodině v Lohze u Drážďan. Do tehdejšího Československa se vrátil jako poslední ze zavlečených dětí v květnu 1947.

Kvůli podezření ze založení požáru v rezervaci Caldera de Taburiente na Kanárských ostrovech byli zadrženi Češka a Němec. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na úřady v Santa Cruz. Devětadvacetiletá Češka a osmačtyřicetiletý Němec ve čtvrtek údajně zabloudili a rozdělali si oheň, aby na sebe upozornili. Turisty sice záchranáři nalezli a dopravili vrtulníkem do bezpečí. Oheň se ale rozšířil a zasáhl piniový les. Oba turisté se nyní musejí zodpovídat před soudem z toho, že svou nedbalostí způsobili požár. Kvůli požáru bylo ve čtvrtek přepraveno do bezpečí z parku ležícího v obrovské rokli v sopečném kráteru mnoho turistů, mezi nimiž bylo i 50 dětí. Regionální vláda uvedla, že nikdo nepřišel o život. Hasičům se podařilo zdolat požár po několika hodinách.

Ani třetí kolo voleb na páteční opakované valné hromadě Českomoravského fotbalového svazu předsedu neurčilo. Bývalý šéf Sparty Vlastimil Košťál si udržel většinu v české komoře, někdejší reprezentant Ivan Hašek znovu vyhrál u moravských delegátů. Před třetím kolem se sešli zástupci obou komor v dohodovacím řízení, ale na ničem se neshodli. Moravští delegáti pak udělali ještě jeden pokus, když "obětovali" jednoho ze svých uchazečů o křeslo místopředsedy Jiřího Kubíčka. Olomoucký ředitel, považovaný za "šedou eminenci" moravského fotbalu, byl mnoha českým delegátům trnem v oku. Před třetím kolem nabídl svou rezignaci výměnou za to, že česká komora zvolí Haška. Někteří čeští delegáti to označili za nepřípustné "handlování" s funkcemi. Haškova podpora sice opět mírně vzrostla, ale v české komoře mu stále chybělo 13 hlasů. Stanovy na takový případ nepamatují a situace je nejasná. Pokud valná hromada předsedu nezvolí, vyprší v sobotu 18. června současnému výkonnému výboru mandát a v českém fotbale nastane bezvládí. Návrh na automatické prodloužení volebního období o šest měsíců totiž v pátek neprošel.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda musel v pátek posunout svůj odlet z Černé Hory, protože jeho letoun An-26 měl poruchu. Stroj sovětské výroby zůstal stát na letišti v Podgorici kvůli závadě bezpečnostní kontrolky, problém zhruba po půlhodině odstranili palubní technici. Letos je to již třetí závada letadla takzvané vládní letky, kterou má na starosti česká armáda. Ministr je na návštěvě Černé Hory a Srbska od středy, jednal tam o situaci na Balkáně, například o statusu Kosova. Kontrolka v kokpitu antonova signalizovala, že není dovřená zadní sklopná rampa. Letoun proto nemohl vzlétnout. Posádka ale zjistila, že vrata jsou v pořádku a že rozbitá byla kontrolka. Typ An-26 slouží v armádě zhruba 30 let, problémy se však nevyhýbají ani mladším strojům. V dubnu musel cestou do Říma nouzově přistát na mnichovském letišti prezident Václav Klaus, protože prasklo přední sklo u letounu CL-601 Challenger kanadské výroby, měsíc před ním byl zase stižen poruchou vládní letoun Tu-154 směřující s ministrem obrany Karlem Kühnlem do Izraele.

Prezident Václav Klaus udělil v pátek milost Rudolfu Loosovi, který se stará o vážně nemocného syna. Prezident odsouzenému prominul zbytek trestu vězení, sdělil v pátek ČTK prezidentův mluvčí Petr Hájek. Loos nevykonal celý trest 400 hodin obecně prospěšných prací, který mu byl později přeměněn na trest odnětí svobody v trvání 66 dnů. Žádost o milost podalo sociální oddělení fakultní motolské nemocnice, kde se šestiletý Dominik léčí. Klaus žádosti vyhověl. "Otec by měl nastoupit k výkonu zbytku trestu právě v době, kdy syn bude propouštěn z transplantační jednotky a vyžadovat celodenní péči spojenou s dojížděním na hematologicko-onkologickou kliniku," uvedl Hájek. Podle sdělení motolské nemocnice se odsouzený o syna po celou dobu vzorně stará a byl s ním i hospitalizován, informoval mluvčí.

Nadpoloviční většina účastníků páteční řádné valné hromady akciové společnosti Moravské železárny odmítla schválit účetní uzávěrku za loňský rok. Požadují její přezkoumání a dále chtějí po představenstvu společnosti více informací, proč se firma loni propadla do ztráty 98,7 milionu korun po zisku 362.000 korun v roce 2003. Akcionáři dále omezili pravomoc představenstva nakládat s majetkem firmy. Výsledky loňského hospodaření včetně návrhu na uhrazení ztráty se budou znovu zabývat na mimořádné valné hromadě.