Zprávy | Z archivu rubriky

Šéfové vlád zemí takzvané visegrádské čtyřky - Česka, Polska, Slovenska a Maďarska - se v pátek vyjádřili pro pokračování procesu ratifikace ústavy EU, přestože ji nedávno zamítli v referendech Francouzi a Nizozemci. Oznámil to polský premiér Marek Belka na společné tiskové konferenci se svými kolegy Jiřím Paroubkem, Mikulášem Dzurindou ze Slovenska a Ferencem Gyurcsánym z Maďarska. Premiéři si také přejí, aby se pětadvacítka příští týden na summitu EU shodla na návrhu rozpočtu unie pro léta 2007 - 2013. "Bylo by dobré, kdyby se podařilo dosáhnout shody v otázce příštího rozpočtu EU ještě během lucemburského předsednictví," řekl Belka. Podle šéfů vlád zemí Visegrádu by to totiž dokázalo, že EU umí krize překonávat. Premiéři se setkali v polském městě Kazimierz Dolny, týden před bruselským summitem EU, na kterém se má rozhodnout o dalším postupu kolem euroústavy. K tomu, aby ústava vstoupila v platnost, je třeba souhlas všech 25 členských států EU. Po odmítnutí ústavy ve Francii a Nizozemsku se začaly ozývat hlasy, podle kterých nemá smysl v ratifikaci pokračovat.

V Srbsku a Černé Hoře se českým podnikatelům otevírají velké šance, zejména v oblasti turistiky, budování infrastruktury a rozvoje energetiky. Místní vlády podporují české firmy, aby se mohly podílet na privatizačním procesu, řekl ČTK ministr zahraničí Cyril Svoboda, který v pátek ukončil třídenní návštěvu Srbska a Černé Hory (SČH). Zdůraznil také, že Česká republika bude respektovat jakékoli demokratické řešení v této zemi, jejíž dvě součásti chystají referendum o nezávislosti. Ministr zdůraznil, že Česká republika je a chce být úspěšná v SČH v procesu privatizace a v investicích. Jako úspěšné v regionu označil působení firem ČEZ, Vodní zdroje Brno a Železniční stavitelství Brno. "Česko je země, která dává velkou humanitární a rozvojovou pomoc do této oblasti, je to země, která zde má svůj největší kontingent vojáků v zahraničí," připomněl Svoboda. Zdůraznil, že česká zahraniční politika podporuje zachování transformačních procesů v této oblasti i směřování Srbska a Černé Hory do evropských struktur a jejich přibližování k NATO.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda musel v pátek posunout svůj odlet z Černé Hory, protože jeho letoun An-26 měl poruchu. Stroj sovětské výroby zůstal stát na letišti v Podgorici kvůli závadě bezpečnostní kontrolky, problém zhruba po půlhodině odstranili palubní technici. Letos je to již třetí závada letadla takzvané vládní letky, kterou má na starosti česká armáda. Ministr je na návštěvě Černé Hory a Srbska od středy, jednal tam o situaci na Balkáně, například o statusu Kosova. Kontrolka v kokpitu antonova signalizovala, že není dovřená zadní sklopná rampa. Letoun proto nemohl vzlétnout. Posádka ale zjistila, že vrata jsou v pořádku a že rozbitá byla kontrolka. Typ An-26 slouží v armádě zhruba 30 let, problémy se však nevyhýbají ani mladším strojům. V dubnu musel cestou do Říma nouzově přistát na mnichovském letišti prezident Václav Klaus, protože prasklo přední sklo u letounu CL-601 Challenger kanadské výroby, měsíc před ním byl zase stižen poruchou vládní letoun Tu-154 směřující s ministrem obrany Karlem Kühnlem do Izraele.

Vrchní státní zastupitelství v Praze již rozhodlo o všech třech stížnostech na stíhání v kauze bývalého ministra informatiky Vladimíra Mlynáře (US-DEU). Informace k obsahu rozhodnutí ale zatím neuvedlo. Mlynář je obviněn kvůli založení společnosti Testcom servis. Obvinění čelí také její šéf a někdejší ředitel České televize Dušan Chmelíček a jeho náměstek z Testcomu Vít Novotný. "Konkrétnější informace poskytneme, až bude rozhodnutí doručeno všem stranám," řekla v pátek ČTK mluvčí vrchního zastupitelství Irena Zadražilová. Mlynář je stíhán za zneužívání informací v obchodním styku a zneužívání pravomoci veřejného činitele, Chmelíček navíc ještě z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Novotný je stíhán pouze za porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Liberečtí chemici se od července znovu zapojí do sil rychlé reakce NATO, které mají na starosti ochranu před radiační, chemickou a biologickou hrozbou. Mnohonárodnímu praporu bude velet Španělsko, liberecká 31. brigáda přispěje 35 vojáky. Její příslušník se navíc stane zástupcem velitele praporu, informovala v pátek ČTK Jana Růžičková z tiskového odboru ministerstva obrany. Naposledy Češi působili loni ve třetí rotaci, kde byli vedoucí zemí. V lednu předali velení Německu a zároveň začali s výcvikem pro nové, již pátého uskupení. "Většina z nich má zkušenosti jak z působení z předcházejících rotací, tak z působení v zahraničních misích," upřesnila mluvčí.

Evropská komise v pátek schválila prodej Českého Telecomu španělské telekomunikační společnosti Telefónica. Ta za 51procentní podíl ve firmě zaplatí české vládě 82,6 miliardy korun. "Komise dospěla k závěru, že transakce nebude výrazně bránit účinné konkurenci," uvedla podle agentury Reuters komise. Díky prodeji Českého Telecomu získá vláda potřebné finanční prostředky, zatímco pro Telefóniku nákup znamená především vstup na nové trhy. Telefónica prozatím ve východní části Evropské unie nepůsobila. Telefónica chce zachovat Telecom jako stabilní a rozvíjející se firmu, která bude mít možnost vlastní expanze do zahraničí. Ponechat si chce i mobilního operátora Eurotel, ve kterém Telecom drží 100 procent. Španělé mohou Telecomu předat zkušenosti při poskytování vysokorychlostního internetu, internetového obsahu nebo budování mobilní sítě třetí generace.

Novým svědkem v případu údajného podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky je bývalý novinář a spisovatel Ladislav Sommer z Ostravy. Muž, který se sám přihlásil policii, tvrdí, že poradce šéfa ODS Marek Dalík a lobbista Jana Večerek během loňské schůzky v ostravské kavárně Cafe Bar Paris s Kořistkou mluvili o deseti milionech a jeho politické budoucnosti. Dalík to ale odmítá. "Zařizoval jsem tehdy byt a měl v kapse tři tisíce korun. Když jsem to slyšel, říkal jsem si, že oni házejí miliony jako korunami a já suším jen drobné. To mě pobavilo," řekl v pátek ČTK osmapadesátiletý Sommer.

Dalík a Večerek byli stíháni kvůli tomu, že prý Kořistkovi nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Oba od počátku obvinění odmítali. Dozorující státní zástupce Josef Bláha nakonec obvinění zrušil a případ odložil, protože neshledal podezření z trestného činu. Policie při stíhání obou mužů vycházela především z odposlechů. Postup v případu nyní prověřuje Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Dalík s Večerkem navíc podali žalobu na Kořistku a ministerstvo spravedlnosti. U soudu se chce bránit i ODS.

Sommer připustil, že přímo v restauraci nepochopil, že trojice hovořila o úplatku. "Nebylo zcela jasné, v jaké souvislosti o deseti milionech mluví. Domyslel jsem si to až později z novin," tvrdí svědek, který prý osobně zná jen Večerka, se kterým se setkal v rámci předvolební kampaně ODS do Evropského parlamentu. "Tehdy v restauraci jsem poznal i Kořistku," doplnil. Dalík na to má jednoznačný názor. "Já si myslím, že pan Sommer je šílenec. Je absurdní, že se po takové době přihlásí a někdo mu věří," řekl Dalík ČTK. "I nadále tvrdím, že tam nic takového nepadlo a navíc nikdo neseděl tak blízko, aby mohl něco slyšet," dodal.

Podle MfD Sommer svou opožděnou výpověď zdůvodnil policii do protokolu tak, že nepovažoval svědectví za důležité, protože se psalo, že policie má zásadní důkazy proti Dalíkovi a Večerkovi ve formě odposlechů. Když si prý přečetl v novinách vyjádření Bláhy, který případ definitivně odložil s tím, že důkazy nejsou dostatečné, odhodlal se přihlásit, Vzhledem k novému svědkovi se může celý případ znovu otevřít.

Prezident Václav Klaus udělil v pátek milost Rudolfu Loosovi, který se stará o vážně nemocného syna. Prezident odsouzenému prominul zbytek trestu vězení, sdělil v pátek ČTK prezidentův mluvčí Petr Hájek. Loos nevykonal celý trest 400 hodin obecně prospěšných prací, který mu byl později přeměněn na trest odnětí svobody v trvání 66 dnů. Žádost o milost podalo sociální oddělení fakultní motolské nemocnice, kde se šestiletý Dominik léčí. Klaus žádosti vyhověl. "Otec by měl nastoupit k výkonu zbytku trestu právě v době, kdy syn bude propouštěn z transplantační jednotky a vyžadovat celodenní péči spojenou s dojížděním na hematologicko-onkologickou kliniku," uvedl Hájek. Podle sdělení motolské nemocnice se odsouzený o syna po celou dobu vzorně stará a byl s ním i hospitalizován, informoval mluvčí.

Na odstranění vepřína v Letech u Písku, kde za války stával sběrný tábor pro Romy, by se měla finančně podílet i společnost AGPI, jíž velkovýkrmna patří. Novinářům to v pátek před schůzkou se zástupci firmy řekl vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek. Varianta výstavby nového areálu, kterou by hradil pouze stát, je podle něj nepřijatelná. "Řešení je přestěhovat vepřín, s tím, že by pomohli různí lidé i spolky," uvedl Karásek. Naposledy zástupci české vlády s majiteli vepřína jednali před osmi lety. Karásek uvedl, že postavit nový vepřín stojí zhruba 300 milionů korun. "Jde o to, jak tu částku složit a kolik jsou do toho ochotni dát oni (AGPI). Staré auto a nové je rozdíl, tak musejí také uznat, že za nový musejí také něco dát," řekl. Možností, jak peníze na případnou výstavbu získat, je podle něj uspořádat celostátní či romskou celosvětovou sbírku. Jednání o osudu vepřína již v minulosti několikrát ztroskotala. Zemědělská společnost AGPI již dříve předeslala, že je ochotna areál v letech opustit výměnou 'klíč za klíč'. Konkrétní částku za přestěhování ale její vedení nevyslovilo.

Sýpka hradu Pernštejn na Brněnsku, kterou zničil v polovině dubna rozsáhlý požár, má již provizorní zastřešení. Řemeslníci je dokončili ve čtvrtek. V nejbližších dnech začnou opravovat krov čtvrté brány hradu propojené se sýpkou. Celková oprava objektů přijde na 45,5 milionu korun. Práce začnou příští rok na jaře, řekl v pátek ČTK šéf jihomoravských památkářů Jaromír Míčka. Provizorní zastřešení zabrání podle něj zničení mohutné kamenné stavby. Památkáři nyní shánějí prostředky na opravu budov. Stát by na ně měl poskytnout přibližně 28 milionů korun, Jihomoravský kraj 6,6 milionu a sousední Vysočina dva miliony korun. Na opravu historických objektů bude využito i 400.000 korun, které vybrala ve sbírce na obnovu hradu Česká televize. "Zbytek peněz ještě musíme někde získat. Předpokládáme, že na konci roku bude vypsáno výběrové řízení na dodavatele stavby, aby se hned na jaře mohlo začít s pracemi," uvedl Míčka. V sýpce původně sídlil depozitář. Po rekonstrukci v ní vzniknou výstavní prostory, které představí, jak kdysi na hradech bydleli jejich prostí obyvatelé. V objektu bude zčásti obnoven zničený depozitář a budou v něm vytvořeny kanceláře.