Zprávy | Z archivu rubriky


Hlasováním o zákonech, které vrátil prezident Václav Klaus, a druhým a prvním čtením nových předloh začne tento týden schůze Poslanecké sněmovny. Schvalovat nové zákony má příští a přespříští týden. Poslanci rozhodnou mimo jiné o tvrdším trestání zločinců, bodovém systému postihu neukázněných řidičů a zákazu kouření na veřejných místech. Hlasovat bude také o návrhu obecného zákona o referendu.

Schůze začne v úterý odpoledne hlasováním o třech předlohách, které vrátil prezident. Týkají se kolektivního vyjednávání a inspekce práce. Po hlasování o těchto předlohách se budou poslanci zabývat finanční perspektivou EU v letech 2007 až 2013. Pak mají zahájit druhá čtení předloh. O jejich schválení by ale patrně rozhodli až příští a přespříští týden.

Ve druhém čtení posoudí nový trestní zákon, který má definovat nové trestné činy a zpřísnit dosavadní tresty. Ve stejném čtení projednají i omezení prodeje cigaret a alkoholu, zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, vznik veřejných neziskových zdravotnických zařízení a novou úpravu bezpečnostních prověrek. Ve druhém čtení poslanci předlohy neschvalují, ale navrhují k nim pozměňovací návrhy.

Kromě druhých čtení by se mohli v tomto týdnu věnovat prvnímu čtení nových předloh, kdy rozhodují o tom, zda je v dalších týdnech podrobně posoudí sněmovní výbory. V prvním čtení mají přijít na řadu senátní návrh zákona o referendu o euroústavě, poslanecký návrh zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví a vládní návrh, který má zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Sněmovní schůze by měla trvat nejméně dva až tři týdny.

V zámku v Chanovicích na Klatovsku vzniká unikátní projekt Galerie Nositelů tradic lidových řemesel. Tento titul uděluje každoročně nejvýše pěti lidem v celé republice ministr kultury. Galerie bude od začátku července představovat všech 19 řemeslníků, kteří titul zatím získali v letech 2001 až 2004. Expozice se bude průběžně aktualizovat o nové nositele titulu a další ukázky tvorby už oceněných řemeslníků, řekl ČTK ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Luboš Smolík. Podstatnou roli při udělování titulu hraje především výjimečná dovednost kandidátů a estetická hodnota jejich práce. Nositelem titulu se může stát člověk, který provozuje lidové řemeslo a technologie, kterým hrozí zánik. Zohledňuje se také, zda se řemeslník podílí na výchově a výuce svých nástupců.

Výstavní projekt v chanovickém zámku má podle Smolíka nadregionální a nadčasový význam. Má za cíl mimo jiné představit oceněné řemeslníky a prezentovat jejich dovednosti a výrobu, jimiž navazují na původní a tradiční technologie. Výstava má také propagovat samotné ocenění, které je českou verzí mezinárodního projektu UNESCO Žijící lidské poklady, a přispět k oživení chanovického zámeckého areálu.

Nositeli titulu se zatím stali například keramici a hrnčíři, výrobci dřevěných hraček, košíkář, výrobce modrotisku, kovář, tesaři a sekerníci, tkalci, řezbář reliéfních forem na perník či tvůrce štípaných holubiček. V Plzeňském kraji získal titul například Rudolf Volf z Kolovče na Domažlicku, jehož rodina provozuje tradiční hrnčířství už po sedm generací.

Evropská unie tvrdě kritizovala Kubu za porušování lidských práv, neobnovila však proti ní diplomatické sankce pozastavené letos v lednu. Ministři zahraničí "pětadvacítky" v usnesení z jednání v Lucemburku uvedli, že "opatření učiněná 5. června 2003 (diplomatické sankce) zůstávají pozastavena". Původně se počítalo s tím, že text bude schválen bez debaty, Česká republika však vůči němu vznesla výhradu, takže diskuse se konala. Konečný text usnesení byl na jejím základě posílen. Unie se v něm zavázala vést "cílený" dialog s kubánskými úřady na základě reciprocity, a to včetně udělování víz členům vlád. Vyhlásila, že při každé návštěvě na vysoké úrovni bude nastolovat otázky lidských práv.

"Kubánský režim se chová totalitně a nelze k tomu mlčet," řekl ČTK ministr Cyril Svoboda. Připomněl nedávné vyhoštění několika poslanců Evropského parlamentu a národních parlamentů zemí EU, včetně České republiky. "Všichni se dovoláváme evropských hodnot, souhlasíme s Chartou OSN a pakty lidských práv. Nemůžeme tedy pak požadovat, aby někde ta práva platila a jinde nás to nezajímalo."

Debata ukázala škálu názorů od krajně kritického českého stanoviska až po velmi smířlivé španělské. Ministr Manuel Moratinos vysvětloval, že kubánské úřady přece propustily několik politických vězňů a dovolily květnovou schůzku opozice. České stanovisko podpořil německý Joschka Fischer; podle diplomatů žádal, aby si EU nenalhávala, že se situace na Kubě zlepšuje, a podporoval tvrdší znění komuniké. EU v něm konstatovala, že na Kubě "není dostatečný pokrok, pokud jde o dodržování lidských práv". Vyslovila se pro prohloubení pravidelného dialogu s demokratickou opozicí. Naléhavě vyzvala k bezpodmínečnému propuštění politických vězňů a požádala, aby ustalo pronásledování lidí z politických důvodů. Odsoudila omezování svobody projevu a shromažďování, stejně jako svobody tisku.

Prezentaci toho, kam se bude umění v nejbližší budoucnosti ubírat, zahájila Národní galerie v Praze (NG). Představuje to, co teprve bude součástí výstav a přehlídek. "Současnost už je minulostí," řekl na pondělní tiskové konferenci před otevřením Mezinárodního bienále současného umění jeho prezident a ředitel NG Milan Knížák. Sám pro akci, která se bude do 11. září konat ve Veletržním paláci, Anežském klášteře a paláci Kinských, použil výraz monstrózní.

Jen ve Veletržním paláci přehlídka zabírá Malou i Velkou dvoranu a několik výstavních pater. Divák tedy k návštěvě potřebuje více času, pokud si chce prohlédnout celé bienále, je to skoro na celodenní výlet. A pokud chce být poctivý a udělat si ještě širší přehled o současném českém i zahraničním umění, pojede do Karlína, kde se již od května koná jiné bienále. Přehlídku v karlínské bývalé tovární hale nazvanou Prague Biennale 2 pořádají kurátoři Helena Kontová a Giancarlo Politi. Předloni uspořádali v Praze s NG první bienále. Protože se ale s Knížákem nepohodli, jsou letos v Praze bienále dvě.

Téma přehlídky NG zní Druhý pohled a 31 kurátorů na ni shromáždilo díla 400 umělců. Hlavní kurátor a autor názvu přehlídky je ředitel Sbírky moderního a současného umění NG Tomáš Vlček. Z původně pětičlenné mezinárodní rady bienále pořadatelé představili jen tři; v sestavě již nefiguruje například ředitel londýnské galerie Tate Modern Vicent Todoli.