Zprávy | Z archivu rubriky

Většina Čechů je spokojena s členstvím země v Evropské unii. Spokojenost vyjadřuje 64 procent lidí, nespokojenost pociťuje 22 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Těsně před květnovým vstupem Česka do unie se lidé v březnu 2004 vyjadřovali k EU kritičtěji. S blížícím se vstupem do EU tehdy vyjádřilo spokojenost 57 procent respondentů, třetina jej vnímala s nevolí. Po zhruba ročním odstupu a zkušenostech s členstvím Česka v EU je tedy postoj lidí k unii výrazně lepší. Na členství v EU Češi zdaleka nejvíce oceňují otevření hranic, volnější cestování. Tuto výhodu jmenovali čtyři z deseti dotázaných. Asi pětina respondentů chválí nové pracovní příležitosti, které se členstvím v EU Čechům otevřely. Zhruba desetina lidí uvedla jako přínos volný pohyb zboží a přináležitost k většímu celku. Zhruba jeden člověk z deseti ovšem uvedl, že členství v unii nepřineslo Česku žádné výhody, pouze nepříjemnosti. Jako největší nevýhodu lidé vnímají nutnost podřídit se někdy rozhodnutí jiných. Takový názor zastává téměř třetina Čechů. Lidé mají také pocit, že Česko má v unii druhořadé postavení a nemá stejné podmínky jako ostatní členské státy. Respondenti si také stěžovali, že členství znamenalo pokles životní úrovně obyvatel a mělo negativní dopady na české zemědělství.

ODS si udržuje suverénní postavení v čele žebříčku stranických preferencí. Aktuální průzkum agentury STEM potvrdil vzestup obliby ČSSD, druhou KSČM však sociální demokracie dosud nedostihla. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by překročila už jen KDU-ČSL. Z malých stran si nejlépe vede Strana zelených. Občanské demokraty by podle průzkumu nyní volilo 31,8 procenta dotázaných, komunisty 18 procent a sociální demokraty 15 procent lidí. Všechny tři strany si oproti květnu polepšily - nejvíce ČSSD - o 3,6 procenta. "Výkyv způsobený politickou krizí byl překonán a strany se vracejí ke svým obvyklým hodnotám," uvedli autoři průzkumu. Upozornili rovněž, že ODS i přes zlepšení nedosahuje tak dobrých výsledků jako před několika měsíci, kdy ji dávalo přednost i více než 35 procent voličů. Obliba lidovců zůstává stabilní, nyní dosáhla 6,4 procenta hlasů. Vládní unionisty podpořilo procento respondentů, což by pro vstup do sněmovny nestačilo. Stranu zelených si vybralo 3,2 procenta občanů. Bezmála deset procent lidí neví, koho by volilo, přes osm procent lidí uvedlo, že by si nevybrali žádnou stranu. Voleb se chce účastnit 47 procent lidí, nezájem dalo najevo 27 procent respondentů a 26 procent si to ještě rozmýšlí. Ochota volit se od května nezměnila.

Bývalý prezident Václav Havel podporuje ratifikaci evropské ústavní smlouvy. Soudí, že neschválení tohoto dokumentu v referendech ve Francii a Nizozemsku je jen "jedna z malých nehod na padesátileté evropské cestě." Havel to řekl v Praze na obědě s velvyslanci zemí EU, sdělil ČTK jeho tajemník Jakub Hladík. Na obědě, svolaném velvyslanectvím Lucemburska, současnou předsedající zemí EU, se sešli vpředvečer vrcholného summitu. Na něm by špičky zemí EU měly rozhodnout, jak řešit vzniklou situaci po zamítavých referendech ve dvou zakládajících členských zemích. Bývalá hlava českého státu ratifikaci ústavy podporuje mimo jiné proto, že tak již učinila řada členských zemí, uvedl Hladík. Havel navrhl vytvoření pracovní skupiny, která by ve věci ústavy zformulovala další postup. Podle Havla je nutná další evropská integrace, klíčový podle něj zůstává důraz na kulturní, spirituální a historickou jedinečnost evropského sjednocování. "Evropa se po dlouhá staletí sjednocovala jinými prostředky než dnes," řekl podle Hladíka Havel. Na rozdíl od svého nástupce Václava Klause dává Havel najevo, že evropská ústavní smlouva je mu blízká. "Pokud chceme, aby byla unie bližší občanům, pak se unie podle mého názoru musí vybavit základním zákonem," napsal Havel v květnu pro francouzský list Le Monde. Aby euroústava začala platit, musí ji ratifikovat všech 25 členských zemí, v referendu či parlamentu. Deset jich tak už učinilo. Zatím pouze Británie oznámila po neúspěšných plebiscitech ve Francii a Nizozemsku, že ratifikaci odkládá. V České republice by se mělo konat referendum, však stále to není jasné a vyloučeno tak není ani parlamentní schvalování.

Od ledna příštího roku má Evropská unie hodnotit připravenost Česka na vstup do schengenského prostoru a v říjnu 2007 by se republika mohla stát jeho součástí. Jednou z podmínek vstupu je však zprovoznění speciálního informačního systému. Právě tento bod ministr vnitra František Bublan označil za nejkritičtější fázi přípravy na rozšíření skupiny zemí umožňujících volný pohyb osob. Příprava na vstup do Schengenu a na blížící se hodnocení Rady Evropy je tématem ve středu zahájeného třídenního semináře ministerstva vnitra. Schengenskou smlouvu o volném pohybu osob podepsala Francie, Německo a země Beneluxu v roce 1985 a platit začala o deset let později. Nyní je v Schengenu 13 zemí původní "patnáctky" bez Británie a Irska. Naopak součástí jsou i státy mimo EU, Norsko a Island. Občané takzvaného Schengenu mohou mezi členskými státy volně cestovat bez hraničních kontrol. Zrušení vnitřních hranic se země snaží kompenzovat zesílením kontroly vnější hranice; pokud jedna ze signatářských zemí odmítne někomu vstup či azyl, ostatní tak učiní automaticky. Na vstup do Schengenu se připravují všechny státy visegrádské čtyřky. Pro Česko je ale nejdůležitější, jak uspěje Polsko a Slovensko. Pokud se rozšíření uskuteční podle plánu a do prostoru vstoupí také tyto dva státy, nebude Česko hraničit s žádnou nečlenskou zemí. Jedinou vstupní branou do společného prostoru by se tak v České republice stala mezinárodní letiště. Bublan proto předpokládá, že po rozšíření Schengenu by se asi o čtvrtinu snížily stavy cizinecké policie. "Dojde k částečnému zrušení, ale nic radikálního," řekl ministr. Vedoucí oddělení schengenské spolupráce ministerstva vnitra Jiří Čelikovský uvedl, že do konečného rozhodnutí musí být Česko připraveno i na variantu, že bude hraničním státem schengenského prostoru. "Je to pouze hypotetická varianta, ale jednotky musí na hraničních přechodech zůstat do poslední chvíle," řekl. Pro fungování jednotného prostoru je nutná rozsáhlá databáze, kde všechny státy shromažďují informace například o osobách vstupujících do jednotlivých zemí. Nynější systém už nevyhovuje, a EU proto vytváří nový s názvem SIS II. Jeho budování je ale podle Bublana v časovém skluzu. Nový systém umožní nejen rozšířit výměnu údajů z nynějších patnácti zemí až na dvojnásobek států, ale má obsahovat i informace o osobách, na které je vydán evropský zatykač, o podezřelých z terorismu, popřípadě o dětech unesených mimo EU jedním z rodičů. Systém by měl také zvládat zpracování biometrických údajů, tedy digitálních fotografií a otisků. Kvůli pašování kradených aut by do něj měly mít přístup také úřady registrující vozidla. Bublan řekl, že bude obsahovat mnohem podrobnější informace o jednotlivých osobách: "Nejde jenom o jméno a datum narození, ale bude tam daleko větší množství dat."

Předseda ČSSD Stanislav Gross chce, aby byl lídrem sociální demokracie v parlamentních volbách i kandidátem na příštího předsedu vlády nynější premiér Jiří Paroubek. Řekl to na tiskové konferenci v Lidovém domě. Popularita Paroubka od té doby, co nahradil Grosse v premiérském křesle, stoupá. Postoupil na páté místo v žebříčku popularity. Pokud si mají lidé vybrat, zda by měl být po příštích volbách premiérem Paroubek nebo šéf ODS Mirek Topolánek, výsledek je nerozhodný. Současnému premiérovi dává přednost nejen většina voličů ČSSD, ale i vládních lidovců a unionistů. Paroubek se ambicemi stát se lídrem strany netají. ČSSD bude podle Grosse o kandidátkách pro příští volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006 rozhodovat v září či v říjnu. Připustil, že o lídrovi se mluví již dnes, přestože rozhodnutí padne rovněž na podzim. Gross připustil, že první místopředseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka je "nepochybně také kvalitní kandidát". Dodal však, že každý má ve straně nějakou úlohu. "Zatím to vidím takto, pokud chcete znát mé momentální rozpoložení," dodal. To, že má Paroubek velké šance stát se v příštích volbách lídrem ČSSD, připustil již dříve v médiích Sobotka. Ve funkci premiéra podle něj začal velmi dobře a nedělá chyby, které by ho mohly nějakým způsobem diskvalifikovat. Gross ve středu řekl, že se chce vrátit o sedm let zpátky, chodit mezi lidi a dělat práci, která náleží někomu, kdo "nezaujímá v uvozovkách to úplně první místo." Tak jsou podle něj rozděleny úlohy. Jde prý o to, zda je sociální demokracie schopna porážet své konkurenty, řešit věcná témata a zabránit neproduktivním politickým střetům. Gross se zcela jasně nevyjádřil, zda bude vůbec kandidovat v příštích volbách.

Lidé, kteří poruší zákony, se zatím nemusí bát přísnějších trestů. Poslanecká sněmovna ve středu nedokončila druhé čtení vládního návrhu nového trestního zákoníku, který má tresty zpřísnit, a vrátila jej k novému projednání svým výborům. O schválení předlohy rozhodne zřejmě až po prázdninách. Česko tak zatím nebude následovat Slovensko, které novou normu zpřísňující postih zločinců přijalo v květnu. Podle ministra spravedlnosti Pavla Němce jde o tak zásadní kodex, že sněmovně nelze bránit v tom, aby se k němu výbory vrátily. "Není to nic neobvyklého. Jako předkladatel to budu respektovat," řekl novinářům. Naznačil, že krok sněmovny mu dává další prostor pro to, aby znovu mohl poslance přesvědčovat o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Nový trestní zákoník zachovává 15 let. Někteří poslanci se ale chystali navrhnout její snížení o rok. Rozhodnutí sněmovny nebylo překvapivé. Naznačila ho dopolední rozprava. Zamítnutí, nebo vrácení zákoníku navrhovali zástupci opozice, kteří při rozhodování o vrácení předlohy přehlasovali koalici, jíž někteří poslanci chyběli. Jednoznačně pro nový zákoník byli sociální demokraté, podpořil ho i ministr Němec. Poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský pochyboval o tom, že nové projednávání předlohy ve výborech něco změní. Novým trestným činem se má stát usmrcení nemocné osoby na její žádost, tedy eutanazie, a neposkytnutí pomoci oběti dopravní nehody. Trestat by bylo možné nelegální odposlechy. Za vraždu má hrozit až třicetileté vězení - to je o pět let více než teď - či jako dosud doživotí. Vyšší mají být tresty za mravní ohrožování mládeže. Zákon má omezit provozování prostituce v okolí škol a míst pro děti. Trestné má být i to, když někdo odmítne v restauraci obsloužit hosta z rasových důvodů.

Evropský parlament (EP) rozhodne o tom, zda vyhoví žádostem o odnětí imunity českému europoslanci Vladimíru Železnému, pravděpodobně na podzim. "Pracuje se teď na překladech všech materiálů od české vlády a Senátu, které jsme obdrželi. Svůj návrh předložím na podzim," řekla ČTK rakouská socialistická europoslankyně Maria Bergerová. Právní výbor EP ji jmenoval zpravodajkou pro Železného případ poté, co byla výboru předána první žádost o odnětí imunity vypracovaná pražským městským soudem v rámci šetření případu daňového úniku při obchodování s obrazy. V zimě ještě Bergerová předpokládala, že do léta EP v této věci rozhodne. EP obdržel z Prahy ještě dvě další obsílky. Podle českých zdrojů se týkají obvinění Železného z poškozování věřitele, konkrétně společnosti Central European Media Enterprises, a z krácení daní v souvislosti s převodem obchodního podílu ve společnosti CET 21. Bergerová se zabývá všemi třemi žádostmi. Železný byl v právním výboru EP vyslechnut za zavřenými dveřmi loni v listopadu. Podle anonymních svědectví udělal na poslance silný dojem, protože jim vylíčil okolnosti, které neznali, a předložil řadu argumentů. Ty se staly obsahem dotazů EP adresovaných českým orgánům.

Zamýšlené zapojení vězňů do přepisování zvukových záznamů ze soudních jednání by mohl Úřad pro ochranu osobních údajů zablokovat, kdyby ministerstvo spravedlnosti nevyhovělo jeho požadavkům na zaručení ochrany soukromí. Úřad by mohl odmítnout registraci tohoto přepisování soudních záznamů. Předseda úřadu Karel Neuwirt ale věří, že ministerstvo bude postoj ochránců dat respektovat. Neuwirt podotkl, že ministerstvo na nedávné odmítavé stanovisko úřadu reagovalo tím, že do příslušné smlouvy s Vězeňskou službou vložilo pasáž zlepšující ochranu osobních údajů lidí, kteří by u soudu vypovídali. Ochránci soukromí ale úplně spokojeni nejsou. "Pořád vidíme velké úskalí v možném narušení soukromí jednotlivců tím, že soudní spisy by byly přepisovány odsouzenými osobami," řekl předseda úřadu. I kdyby mezi přepisujícími vězni měli být lidé, u nichž je nízké riziko, že by citlivé informace a údaje zneužili, "úřad na to nemůže přistoupit, jestliže máme chránit soukromí jednotlivců," dodal Neuwirt. Hlavním cílem záměru ministerstva je pomoci soudům, které musí zpracovat množství písemností, přitom ale nemají dostatek administrativních sil. S ohledem na námitky ochránců dat chce přesně stanovit, které materiály budou vězňové přepisovat, a s jakými informacemi se tedy budou seznamovat. Jedná se také o tom, jak přesně s písemnostmi zacházet a kam je ukládat.

Brněnský politik Petr Fridrich, který byl začátkem května přistižen při krádeži v supermarketu, chce dál pokračovat v práci v krajském zastupitelstvu i na radnici městské části Brno-střed. Již se vrátil z psychiatrické léčebny v Brně, kde byl po události hospitalizován. Nyní je v domácím léčení. "Nebyl jsem nemocný, jen unavený a vyčerpaný, po regeneraci jsem připraven pokračovat v práci zastupitele," řekl Fridrich ČTK. Přesný termín svého návratu si netroufl odhadnout. "To nechám na doktorech," upřesnil. O tom, že by se vzdal mandátů v zastupitelstvech, zatím neuvažuje. "Za svou chybu jsem už zaplatil tím, že jsem rezignoval na post šéfa finančního výboru na kraji," míní. Fridrich původně rezignoval i na funkci radního v obvodě Brno-střed, svou rezignaci však dodatečně stáhl. Připustil, že jeho další působení v politice může ovlivnit ještě postoj jeho stranických kolegů.

Nový vlastník Českého Telecomu, španělská Telefónica, údajně nepočítá s Gabrielem Berdárem jako generálním ředitelem tuzemského dominantního operátora. ČTK to ve středu řekly dva důvěryhodné zdroje. Telefónica má prý rovněž jasno, kdo šéfa Telecomu vystřídá. "Měl by jej (Berdára) nahradit manažer ze zahraničí," řekl ČTK zdroj z okolí nového vlastníka, ale jméno uvést nechtěl. Oficiální vyjádření Telefóniky se zatím nepodařilo získat. Telefónica by měla ve čtvrtek zaplatit státu zbývajících 90 procent z kupní ceny 82,6 miliardy korun a převzít 51,1 procenta akcií Telecomu. První personální změny se čekají bezprostředně po řádné valné hromadě, která se bude konat 23. června. Na hromadě by již měla Telefónica vystupovat jako nový vlastník.