Zprávy | Z archivu rubriky


Od ledna příštího roku má Evropská unie hodnotit připravenost Česka na vstup do schengenského prostoru a v říjnu 2007 by se republika mohla stát jeho součástí. Jednou z podmínek vstupu je však zprovoznění speciálního informačního systému. Právě tento bod ministr vnitra František Bublan označil za nejkritičtější fázi přípravy na rozšíření skupiny zemí umožňujících volný pohyb osob. Příprava na vstup do Schengenu a na blížící se hodnocení Rady Evropy je tématem ve středu zahájeného třídenního semináře ministerstva vnitra. Schengenskou smlouvu o volném pohybu osob podepsala Francie, Německo a země Beneluxu v roce 1985 a platit začala o deset let později. Nyní je v Schengenu 13 zemí původní "patnáctky" bez Británie a Irska. Naopak součástí jsou i státy mimo EU, Norsko a Island. Občané takzvaného Schengenu mohou mezi členskými státy volně cestovat bez hraničních kontrol. Zrušení vnitřních hranic se země snaží kompenzovat zesílením kontroly vnější hranice; pokud jedna ze signatářských zemí odmítne někomu vstup či azyl, ostatní tak učiní automaticky. Na vstup do Schengenu se připravují všechny státy visegrádské čtyřky. Pro Česko je ale nejdůležitější, jak uspěje Polsko a Slovensko. Pokud se rozšíření uskuteční podle plánu a do prostoru vstoupí také tyto dva státy, nebude Česko hraničit s žádnou nečlenskou zemí. Jedinou vstupní branou do společného prostoru by se tak v České republice stala mezinárodní letiště. Bublan proto předpokládá, že po rozšíření Schengenu by se asi o čtvrtinu snížily stavy cizinecké policie. "Dojde k částečnému zrušení, ale nic radikálního," řekl ministr. Vedoucí oddělení schengenské spolupráce ministerstva vnitra Jiří Čelikovský uvedl, že do konečného rozhodnutí musí být Česko připraveno i na variantu, že bude hraničním státem schengenského prostoru. "Je to pouze hypotetická varianta, ale jednotky musí na hraničních přechodech zůstat do poslední chvíle," řekl. Pro fungování jednotného prostoru je nutná rozsáhlá databáze, kde všechny státy shromažďují informace například o osobách vstupujících do jednotlivých zemí. Nynější systém už nevyhovuje, a EU proto vytváří nový s názvem SIS II. Jeho budování je ale podle Bublana v časovém skluzu. Nový systém umožní nejen rozšířit výměnu údajů z nynějších patnácti zemí až na dvojnásobek států, ale má obsahovat i informace o osobách, na které je vydán evropský zatykač, o podezřelých z terorismu, popřípadě o dětech unesených mimo EU jedním z rodičů. Systém by měl také zvládat zpracování biometrických údajů, tedy digitálních fotografií a otisků. Kvůli pašování kradených aut by do něj měly mít přístup také úřady registrující vozidla. Bublan řekl, že bude obsahovat mnohem podrobnější informace o jednotlivých osobách: "Nejde jenom o jméno a datum narození, ale bude tam daleko větší množství dat."

Lidé, kteří poruší zákony, se zatím nemusí bát přísnějších trestů. Poslanecká sněmovna ve středu nedokončila druhé čtení vládního návrhu nového trestního zákoníku, který má tresty zpřísnit, a vrátila jej k novému projednání svým výborům. O schválení předlohy rozhodne zřejmě až po prázdninách. Česko tak zatím nebude následovat Slovensko, které novou normu zpřísňující postih zločinců přijalo v květnu. Podle ministra spravedlnosti Pavla Němce jde o tak zásadní kodex, že sněmovně nelze bránit v tom, aby se k němu výbory vrátily. "Není to nic neobvyklého. Jako předkladatel to budu respektovat," řekl novinářům. Naznačil, že krok sněmovny mu dává další prostor pro to, aby znovu mohl poslance přesvědčovat o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Nový trestní zákoník zachovává 15 let. Někteří poslanci se ale chystali navrhnout její snížení o rok. Rozhodnutí sněmovny nebylo překvapivé. Naznačila ho dopolední rozprava. Zamítnutí, nebo vrácení zákoníku navrhovali zástupci opozice, kteří při rozhodování o vrácení předlohy přehlasovali koalici, jíž někteří poslanci chyběli. Jednoznačně pro nový zákoník byli sociální demokraté, podpořil ho i ministr Němec. Poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský pochyboval o tom, že nové projednávání předlohy ve výborech něco změní. Novým trestným činem se má stát usmrcení nemocné osoby na její žádost, tedy eutanazie, a neposkytnutí pomoci oběti dopravní nehody. Trestat by bylo možné nelegální odposlechy. Za vraždu má hrozit až třicetileté vězení - to je o pět let více než teď - či jako dosud doživotí. Vyšší mají být tresty za mravní ohrožování mládeže. Zákon má omezit provozování prostituce v okolí škol a míst pro děti. Trestné má být i to, když někdo odmítne v restauraci obsloužit hosta z rasových důvodů.

Bývalý prezident Václav Havel podporuje ratifikaci evropské ústavní smlouvy. Soudí, že neschválení tohoto dokumentu v referendech ve Francii a Nizozemsku je jen "jedna z malých nehod na padesátileté evropské cestě." Havel to řekl v Praze na obědě s velvyslanci zemí EU, sdělil ČTK jeho tajemník Jakub Hladík. Na obědě, svolaném velvyslanectvím Lucemburska, současnou předsedající zemí EU, se sešli vpředvečer vrcholného summitu. Na něm by špičky zemí EU měly rozhodnout, jak řešit vzniklou situaci po zamítavých referendech ve dvou zakládajících členských zemích. Bývalá hlava českého státu ratifikaci ústavy podporuje mimo jiné proto, že tak již učinila řada členských zemí, uvedl Hladík. Havel navrhl vytvoření pracovní skupiny, která by ve věci ústavy zformulovala další postup. Podle Havla je nutná další evropská integrace, klíčový podle něj zůstává důraz na kulturní, spirituální a historickou jedinečnost evropského sjednocování. "Evropa se po dlouhá staletí sjednocovala jinými prostředky než dnes," řekl podle Hladíka Havel. Na rozdíl od svého nástupce Václava Klause dává Havel najevo, že evropská ústavní smlouva je mu blízká. "Pokud chceme, aby byla unie bližší občanům, pak se unie podle mého názoru musí vybavit základním zákonem," napsal Havel v květnu pro francouzský list Le Monde. Aby euroústava začala platit, musí ji ratifikovat všech 25 členských zemí, v referendu či parlamentu. Deset jich tak už učinilo. Zatím pouze Británie oznámila po neúspěšných plebiscitech ve Francii a Nizozemsku, že ratifikaci odkládá. V České republice by se mělo konat referendum, však stále to není jasné a vyloučeno tak není ani parlamentní schvalování.