Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda ČSSD Stanislav Gross chce, aby byl lídrem sociální demokracie v parlamentních volbách i kandidátem na příštího předsedu vlády nynější premiér Jiří Paroubek. Řekl to na tiskové konferenci v Lidovém domě. Popularita Paroubka od té doby, co nahradil Grosse v premiérském křesle, stoupá. Postoupil na páté místo v žebříčku popularity. Pokud si mají lidé vybrat, zda by měl být po příštích volbách premiérem Paroubek nebo šéf ODS Mirek Topolánek, výsledek je nerozhodný. Současnému premiérovi dává přednost nejen většina voličů ČSSD, ale i vládních lidovců a unionistů. Paroubek se ambicemi stát se lídrem strany netají. ČSSD bude podle Grosse o kandidátkách pro příští volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006 rozhodovat v září či v říjnu. Připustil, že o lídrovi se mluví již dnes, přestože rozhodnutí padne rovněž na podzim. Gross připustil, že první místopředseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka je "nepochybně také kvalitní kandidát". Dodal však, že každý má ve straně nějakou úlohu. "Zatím to vidím takto, pokud chcete znát mé momentální rozpoložení," dodal. To, že má Paroubek velké šance stát se v příštích volbách lídrem ČSSD, připustil již dříve v médiích Sobotka. Ve funkci premiéra podle něj začal velmi dobře a nedělá chyby, které by ho mohly nějakým způsobem diskvalifikovat. Gross ve středu řekl, že se chce vrátit o sedm let zpátky, chodit mezi lidi a dělat práci, která náleží někomu, kdo "nezaujímá v uvozovkách to úplně první místo." Tak jsou podle něj rozděleny úlohy. Jde prý o to, zda je sociální demokracie schopna porážet své konkurenty, řešit věcná témata a zabránit neproduktivním politickým střetům. Gross se zcela jasně nevyjádřil, zda bude vůbec kandidovat v příštích volbách.

Pozapomenuté osudy českých a slovenských dětí žijících ve Velké Británii v dobách druhé světové války by měly připomenout nové dokumenty, které ve středu předal místopředseda Senátu Edvard Outrata do rukou ředitelky Národního archivu Evy Drašarové. "Děkuji všem bývalým studentům za dokumenty, které jsou přínosné nejenom pro historiky," řekl pracovník Národního archivu Jiří Křesťan. Důvody, proč se děti ocitly na britských ostrovech, se různily, tím hlavním byla hitlerovská okupace Československa v letech 1939 až 1945. Kromě potomků československých pilotů navštěvovaly Československou státní školu národní Hany Benešové a Československou státní střední školu i židovští uprchlíci před nacismem. Jednou z nich byla Jitka Kleinerová, která společně s rodiči jako dítě židovského původu emigrovala před nacistickou hrozbou. "Ve škole jsme měli týdně pouze dvě hodiny angličtiny, jinak se vyučovalo česky," říká vitální žena, jež se dnes jmenuje Svechovsky. Podle ní se většina dětí těšila na návrat do svobodné vlasti, v důsledku politických okolností se však jejich iluze rychle rozplynuly. "Naše rodina se vrátila do Československa, po roce 1968 jsem se rozhodla pro opětovnou emigraci, tentokrát do USA," říká žena, která žije v Arizoně. "Ráda se vracím do Prahy, jsem potěšena, že vidím v pražských ulicích rozesmátou mládež," říká žena, která mluví i po letech plynnou češtinou. Mezi československými dětmi, které za války žily v Británii, byl i nynější senátor Outrata. Sovětská intervence v roce 1968 jej donutila k vystěhování do Kanady. Touha po domovu ho v roce 1993 zavedla zpět do České republiky, kde je aktivně činný v politickém životě. "Jsem rád, že naše škola má zastoupení v českém parlamentu," žertoval Outrata.

Od ledna příštího roku má Evropská unie hodnotit připravenost Česka na vstup do schengenského prostoru a v říjnu 2007 by se republika mohla stát jeho součástí. Jednou z podmínek vstupu je však zprovoznění speciálního informačního systému. Právě tento bod ministr vnitra František Bublan označil za nejkritičtější fázi přípravy na rozšíření skupiny zemí umožňujících volný pohyb osob. Příprava na vstup do Schengenu a na blížící se hodnocení Rady Evropy je tématem ve středu zahájeného třídenního semináře ministerstva vnitra. Schengenskou smlouvu o volném pohybu osob podepsala Francie, Německo a země Beneluxu v roce 1985 a platit začala o deset let později. Nyní je v Schengenu 13 zemí původní "patnáctky" bez Británie a Irska. Naopak součástí jsou i státy mimo EU, Norsko a Island. Občané takzvaného Schengenu mohou mezi členskými státy volně cestovat bez hraničních kontrol. Zrušení vnitřních hranic se země snaží kompenzovat zesílením kontroly vnější hranice; pokud jedna ze signatářských zemí odmítne někomu vstup či azyl, ostatní tak učiní automaticky. Na vstup do Schengenu se připravují všechny státy visegrádské čtyřky. Pro Česko je ale nejdůležitější, jak uspěje Polsko a Slovensko. Pokud se rozšíření uskuteční podle plánu a do prostoru vstoupí také tyto dva státy, nebude Česko hraničit s žádnou nečlenskou zemí. Jedinou vstupní branou do společného prostoru by se tak v České republice stala mezinárodní letiště. Bublan proto předpokládá, že po rozšíření Schengenu by se asi o čtvrtinu snížily stavy cizinecké policie. "Dojde k částečnému zrušení, ale nic radikálního," řekl ministr. Vedoucí oddělení schengenské spolupráce ministerstva vnitra Jiří Čelikovský uvedl, že do konečného rozhodnutí musí být Česko připraveno i na variantu, že bude hraničním státem schengenského prostoru. "Je to pouze hypotetická varianta, ale jednotky musí na hraničních přechodech zůstat do poslední chvíle," řekl. Pro fungování jednotného prostoru je nutná rozsáhlá databáze, kde všechny státy shromažďují informace například o osobách vstupujících do jednotlivých zemí. Nynější systém už nevyhovuje, a EU proto vytváří nový s názvem SIS II. Jeho budování je ale podle Bublana v časovém skluzu. Nový systém umožní nejen rozšířit výměnu údajů z nynějších patnácti zemí až na dvojnásobek států, ale má obsahovat i informace o osobách, na které je vydán evropský zatykač, o podezřelých z terorismu, popřípadě o dětech unesených mimo EU jedním z rodičů. Systém by měl také zvládat zpracování biometrických údajů, tedy digitálních fotografií a otisků. Kvůli pašování kradených aut by do něj měly mít přístup také úřady registrující vozidla. Bublan řekl, že bude obsahovat mnohem podrobnější informace o jednotlivých osobách: "Nejde jenom o jméno a datum narození, ale bude tam daleko větší množství dat."