Zprávy | Z archivu rubriky

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer při své první schůzce s novým českým premiérem Jiřím Paroubkem ocenil nasazení českých vojáků v aliančních operacích. "Premiér Paroubek reprezentuje významného spojence, který plní své závazky v operacích NATO - v Afghánistánu, v Kosovu, kde je velice robustně zastoupen, nebo který se podílí i na výcvikové misi v Iráku," řekl Scheffer. Ocenil také český příspěvek pro síly rychlého nasazení NATO při budování mnohonárodního praporu ochrany před zbraněmi hromadného ničení. Liberečtí chemici, tvořící jádro praporu, se podle Scheffera osvědčili i při nasazení.

Politický šéf aliance rovněž připomněl své dřívější kritické poznámky na adresu snižujících se obranných výdajů většiny členských zemí aliance. "Česko sice není zcela na dvouprocentní hranici, ale je velice blízko. Samozřejmě doufáme, že Česko by dvou procent zase mohlo dosáhnout," řekl. Podle údajů NATO české výdaje na obranu loni klesly na 1,9 procenta HDP. "Opticky jsme možná stále pod dvěma procenty, ale fakticky jsme určitě schopni dostat se na vyšší částku," ujistil Paroubek. "Pokud jde o výdaje ČR na obranu, tak kromě toho, co je v rozpočtu na letošní a příští rok, má ministerstvo obrany také velmi bohatý rezervní fond. Záleží jen na tom, jak rychle budou postupovat veřejná poptávková řízení, tendry, tak rychle se také budou čerpat peníze," vysvětlil.

Při své první návštěvě v centrále NATO, zhruba měsíc po nástupu nové vlády, potvrdil také transatlantickou orientaci českého státu, který současně usiluje o úzkou spolupráci se spojenci v Evropské unii; role NATO a EU by se v bezpečnostní politice podle premiéra měly vzájemně doplňovat. Sdělil, že Praha posílí česko-slovenský prapor v aliančních silách KFOR v Kosovu, kde k dosavadním 409 vojákům přibudou od 1. srpna další dvě stovky, aniž by Česko oslabilo svou účast v dalších misích. Zakrátko má také vláda a poté parlament projednat a potvrdit další účast českých jednotek v zahraničí.

Scheffer a Paroubek se shodli na potřebě úspěšného vyznění nadcházejícího summitu Evropské unie. "NATO potřebuje silnou a účinnou Evropskou unii, to je v jasném zájmu aliance i Spojených států," zdůraznil generální tajemník. Nechce se vůdcům EU plést do řemesla, ale evropskou integraci pokládá za důležitou i z pohledu aliance, zejména budování evropské obranné politiky jako slučitelné s NATO a USA, a nikoliv protichůdné. Premiér pozval generálního tajemníka aliance na návštěvu Prahy, která by se prý mohla uskutečnit na podzim.

Senát nepodpořil ani neodmítl postoj vlády k dalšímu schvalování evropské ústavy. Opoziční ODS se nakonec nepodařilo v horní komoře prosadit výzvu, aby vládní zástupci respektovali to, že kvůli odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku nemůže tato smlouva vstoupit v platnost. Vláda naopak kvůli tomu chce prodloužit lhůtu ke schvalování euroústavy do roku 2008, aby Francouzi i Nizozemci mohli znovu zvážit své rozhodnutí. Na stanovisko Senátu kabinet nemusí brát ohled, neboť je za svou činnost odpovědný Poslanecké sněmovně. Poukázal na to i vicepremiér Bohuslav Sobotka, když se proti návrhu výzvy důrazně ohradil. "Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Není povinností vlády, aby zohledňovala národní zájmy Francie nebo Holandska, protože ne vždy jsou ve stejném zákrytu s národními zájmy České republiky," poznamenal. ODS takovouto interpretaci svého návrhu odmítla. Návrh ČSSD, aby Senát podpořil mandát vlády a tím i dvouleté prodloužení lhůty pro schvalování euroústavy, horní komora nechválila. K přijetí chyběly tři hlasy. Senátoři naopak požádali kabinet na návrh svého výboru pro vědu o to, aby nedopustila snížení výdajů unie na vědu při jednání o rozpočtovém výhledu EU na léta 2007 až 2013.

Status "zahraničního Čecha" žádali ve čtvrtek po prezidentovi Václavu Klausovi čeští krajané v západoukrajinském Lvově. Podobně jako obyvatelé českého původu v Oděse na jihu Ukrajiny věří, že by jim to usnadnilo cestování do vlasti jejich předků. Zklamaně však zjistili, že české zákony to neumožňují. S krajany ve Lvově, kde se k českému původu hlásí asi 60 obyvatel, se prezident setkal v budově zastupitelského úřadu. Překvapila ho zejména dobrá znalost češtiny mnoha z nich. Krajany jeho návštěva zjevně potěšila. "Jsme nadšeni, protože cítíme, že naše vlast na nás pamatuje," řekl k návštěvě prezidenta předseda České besedy Evžen Topinka. Z Užhorodu přicestoval za prezidentem Ivan Latko z klubu T.G. Masaryka. Předal mu publikace o bývalém československém území Podkarpatské Rusi a pozval ho k návštěvě. Prezident se pochlubil, že jeho otec tam ve 30. letech minulého století stavěl silnice. Jeho starší syn již prý podnikl ve stopách dědečka cestu. Helena Kuzmová se dostavila na setkání s českým prezidentem v kroji, který si sama ušila. "Oblékám si ho jen na slavnostní příležitosti. V kroji zpíváme a tancujeme," řekla ČTK. Krajané tvrdili, že nikdy neztratili pocit sounáležitosti s vlastí. "Být Čechem v Čechách je snadné věc. Zůstat Čechem po mnoho generací v zahraničí je skoro zázrak," řekl Topinka. Sám si dokázal zachovat velmi dobrou češtinu, přestože prý nikdy nežil v českém prostředí.

Nově vydávané cestovní pasy budou postupně vybaveny digitální fotografií a digitálním otiskem prstu. Návrh ministerstva vnitra vycházející z nařízení Evropské rady schválila vláda. Zavedení takzvaných biometrických prvků má zvýšit minimální bezpečnostní standardy evropských cestovních dokladů. "Zavedení cestovních pasů s biometrickými prvky je také podmínkou stanovenou Spojenými státy americkými pro zachování, v případě České republiky pro zavedení bezvízového styku," uvedlo ministerstvo vnitra. Digitální fotografie by se měla v pasech objevit do 28. srpna 2006, otisky prstů zřejmě do poloviny roku 2008. Nařízení se týká pouze nově vydávaných dokladů, staré pasy zůstanou v platnosti po dobu v nich uvedenou. I u nových pasů s biometrickými prvky bude zachován současný poplatek za vydání, 200 korun. Nadále bude možné žádat o cestovní pas platný maximálně jeden rok, který úřady vydávají ve zkrácené lhůtě. Takový doklad biometrické prvky obsahovat nebude. Vydání tohoto pasu bude stát stejně jako nyní 600 korun. Žádost o pas bude možné podat na obecním úřadě obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště, v zahraničí pak na zastupitelských úřadech. Digitální fotografie i otisky prstů budou pořizovat přímo pracovníci na úřadech. Oproti současnému stavu již nebudou žádosti přijímat matriční úřady. Podle ministerstva vnitra je toto omezení nutné kvůli technickým a bezpečnostním opatřením, ale také z finančních důvodů. Otisky prstů nebudou vedeny v žádné evidenci, po vyrobení pasu a uplynutí šedesátidenní reklamační lhůty budou záznamy o otiscích zničeny. Biometrie je věda, která se zabývá jedinečnými a měřitelnými charakteristikami a vlastnostmi pro automatické poznávání a ověřování identity lidí. Potvrzuje totožnost osoby nevyvratitelným způsobem.

Ocenění Světlo pravdy za osobní angažmá v pomoci okupovanému Tibetu převzal v Berlíně bývalý český prezident Václav Havel. V době svého úřadování byl totiž vůbec prvním prezidentem, který 14. tibetského dalajlamu přijal nejen jako duchovního vůdce, ale jako hlavu státu. Havel v Berlíně naléhal na to, aby se politika provozovala s ideály. Bývalý nejvyšší český představitel převzal ocenění udělované nevládní organizací Mezinárodní kampaň za Tibet (ICT) přímo z rukou 14. dalajlamy, který mu už předtím poskytl soukromou audienci. Havel má s tibetským duchovním vůdcem úzký vztah, do Česka jej pozval bezprostředně po svém jmenování prezidentem a nejvyšší tibetský vůdce několikrát navštívil i konferenci Fórum 2000. Jeho návštěvy v České republice vždy provázely čínské protesty a kontroverze.

Pachatelé domácího násilí zatím nebudou moci být za své chování vykázáni z domu či bytu, v němž žijí s obětí. Předlohu, která to má umožnit, Poslanecká sněmovna ve čtvrtek vrátila k novému projednání svému ústavně-právnímu výboru. O jejím přijetí rozhodne nejdříve na podzim. Původně o ní měla hlasovat do začátku prázdnin. Předlohu navrhla skupina poslanců z různých stran v čele s Janem Kasalem. Novinkou má být rozšíření pravomocí policie o možnost vykázat pachatele domácího násilí až na deset dnů z bytu či domu, kde žije s týranou osobou. Právě k tomu, že by o vykázání pachatele rozhodla policie - a ne třeba soud, byli někteří poslanci zdrženliví. Policista by mohl násilníka vykázat nejen z domu či bytu, ale i z jeho bezprostředního okolí, a zakázat mu návrat. Souhlas týrané osoby by nebyl nutný. Vykázaný člověk by policistovi musel odevzdat všechny klíče od objektu. Ze společného obydlí by si mohl odnést věci, jež slouží jeho osobní potřebě, osobní cennosti, dokumenty a věci, které potřebuje ke své práci. Desetidenní vykázání by nebylo možné zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Předběžným opatřením, jež by na žádost ohrožené osoby vydal soud, by ho ale bylo možné prodlužit, a to podle situace třeba až na rok. Tím by postižená osoba dostala více času na vyřešení své situace, třeba na rozvod, vypořádání majetkových vztahů a další věci. Někteří poslanci ale byli k rozšíření pravomoci policie zdrženliví. Zdeněk Jičínský se zajímal o to, nakolik by to bylo vyváženo kontrolními a jinými zárukami. "Rozhodování na místě bude závažné," přiznal ministr vnitra František Bublan, který neskrýval obavy. Uvedl nicméně, že policie se širším pravomocím nebrání a že chystá pro své příslušníky školení. Kasal upozornil, že předloha má platit až od roku 2007, takže policie by měla rok a půl na přípravu. Odmítl obavy poslanců, že předloha může být zneužitelná k jiným věcem. Poslanec Marek Benda se obává, že by mohla být zneužívána třeba k řešení problémů "milostných trojúhelníků" za asistence policie. Poslanec Stanislav Křeček zase upozornil, že návrh neřeší problém služebních bytů. Kdyby byl třeba ze služebního domku u přejezdu vykázán železničář, neměl by kdo zvedat železniční závory, varoval Křeček. Přísnější postih pachatelů domácího násilí je možný už od poloviny loňského roku, kdy začal platit zákon, podle něhož je domácí násilí trestným činem, za který může hrozit až osmiletý trest. S tresty počítá i nový trestní zákoník, který sněmovna vrátila k novému projednání svým výborům ve středu. Podle této normy, o jejímž přijetí by poslanci měli hlasovat rovněž až na podzim, má hrozit například pěti až dvanáctileté vězení mimo jiné lidem, kteří oběť domácího násilí utýrají k smrti.

Sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů má podle Senátu dostat větší volnost. Policejní útvary, které se odposlechy zabývají, by komise v budoucnu mohla kontrolovat po pouhém předchozím vyrozumění ministra vnitra. Dosud podle poslanců mohla tato pracoviště kontrolovat jen s ministrovým souhlasem. Změnu přináší novela zákona o policii, kterou horní komora schválila beze změn. "Novela posiluje demokratickou kontrolní funkci parlamentu," uvedl senátor opoziční ODS Jiří Stříteský. Stručná novela také jednoznačně stanoví, že sněmovní komise má právo kontrolovat jak odposlechy povolené soudy, tak i státními zástupci. Dosavadní zákon to podle členů sněmovní komise jednoznačně nestanovil. Poslanci ODS už navrhli další novelu, která se týká odposlechů. Chtějí, aby neoprávněné odposlechy byly novým trestným činem, za který by hrozilo až pět let vězení nebo peněžité tresty. Občanům, které by legálně odposlouchávala policie, ale nevedlo by to k jejich stíhání, by umožnila obrátit se na soud a žádat i finanční odškodnění.

Senátoři podpořili vznik jedné armádní tajné služby, která bude podléhat parlamentní kontrole. Pokud se zákonem o Vojenském zpravodajství bude souhlasit i prezident Václav Klaus, jednotná armádní zpravodajská služba ponese jméno Vojenské zpravodajství a zahrne kontrarozvědku a rozvědku. Senát přijal i předpisy navazující na nový zákon. Novinkou bude mimo jiné to, že vznikem jedné služby se pod parlamentní kontrolu dostane i vojenská rozvědka. Poslanci teď mohou kontrolovat jen vojenskou kontrarozvědku, což by mohli dělat i nadále. Rozvědku dosud ale kontrolovat nemohli. V Senátu novelu hájil poslanec Tomáš Kladívko. Uvedl, že předkladatelé návrhu se snažili uvést novelu v život jako text, s nímž souhlasí opozice i vládní strany. Senát předlohu i návrhy návazných předpisů přijal velkou většinou bez rozpravy. Už při projednávání předlohy ve sněmovně nejsilnější opoziční strana upozornila, že předloha upřesňuje v zákoně to, co již nyní fakticky existuje. Vojenská zpravodajská služba (VZS) a Vojenské obranné zpravodajství (VOZ) totiž už byly v praxi do jednoho organizačního celku spojeny. VZS je rozvědka a získává informace v cizině. VOZ je kontrarozvědka, která pracuje uvnitř Česka. Podle přijaté novely by jednotné Vojenské zpravodajství kontrolovala zvláštní sedmičlenná poslanecká komise. Šéfa služby by jmenoval ministr obrany se souhlasem vlády. Nejprve by ale kandidaturu projednal sněmovní branný výbor. Nyní ho parlament neposuzuje. O sloučení tajných služeb debatují zákonodárci dlouhodobě. Ne všichni návrh z dílny ODS vítají. Výhrady zazněly i ze zpravodajské komunity. Například bývalý šéf VZS Andor Šándor loni upozornil, že rozvědka získá spojením s kontrarozvědkou nové pravomoci a začne se stírat rozdíl mezi prací obou částí. Ředitel služby podle něj bude mocným mužem. Civilní tajné služby zatím spojeny být nemají. Civilní kontrarozvědka a rozvědka, tedy Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace, mají i nadále působit odděleně a parlamentní kontrole má podléhat jen první z nich.

Ministerstvo spravedlnosti dostane v příštím roce o 634 milionů korun více ze státního rozpočtu. Důvodem je zvýšení platů soudců a státních zástupců na začátku roku. Více než půl miliardy korun ministerstvo ještě letos zaplatí ze svých prostředků. Vláda ve středu rozhodla, že příštím roce je již dostane ze státního rozpočtu. "Uspěl jsem v plném rozsahu," řekl ministr Pavel Němec v Českém rozhlase 1- Radiožurnálu. Od začátku roku se plat soudců a státních zástupců zvýšil asi o 18 procent. Soudci tak nyní berou přibližně 50.400 korun, státní zástupci 45.400. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna vyplácí ministerstvo mzdu 2963 soudcům a 1113 státním zástupcům. Na letošní rok dostalo ministerstvo z rozpočtu přiděleno přes 18 miliard korun. Současné řešení problému, kdy deficit uhradí úřad ze svého rozpočtu, je podle ministerstva jednorázové a nesystémové. V příštím roce by už zvýšené mzdy platit nemohlo, a proto ministr vládu požádal o zapracování částky do státního rozpočtu. Podle Němce by soudci měli mít zajištěnu "platovou prosperitu", která podporuje jejich nezávislost. "Stavím se za to, aby soudci byli nezávislí, co se týká trvání jejich mandátu a z hlediska platů," řekl Němec. Koncem minulého roku schválila sněmovna návrh zákona, který o rok odložil výrazné zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek, ale zároveň od 1. ledna zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců. Poslanci slíbili, že platy ústavních činitelů vrátí na úroveň před jejich zvýšením a pak je zmrazí. Mzdy v justici by však měly zůstat zachovány a neměnit se do roku 2007. Řada soudců se také v současnosti soudí o doplatky svých platů z dřívější doby. Podstatou sporů je otázka, zda lze použít ustanovení služebního zákona, které nabylo účinnosti 28. května 2002, pro výpočet platové základny. Soudci míní, že podle svého výkladu služebního zákona měli za červen 2002 nárok na vyšší plat, než jaký dostali. Spor již vyhrálo 16 soudců. Ve většině případů podal stát dovolání k Nejvyššímu soudu.

Po bankách se ministerstvo financí plánuje zaměřit i na chování tuzemských pojišťoven. Jejich nabídky a služby jsou prý tak složité, že se v nich lidé nemohou vyznat. Do konce léta proto resort navrhne soubor opatření, která by měla zvýšit transparentnost pojišťoven, řekl ČTK náměstek ministerstva Tomáš Prouza. Česká pojišťovna podle mluvčího Václava Bálka avizované kroky ministerstva vítá. Údajně by to vedlo k zprůhlednění pojistného trhu a také k vyššímu zájmu o produkty pojišťoven. "Základní kroky byly učiněny novou legislativou v pojišťovnictví a tyto kroky by byly ještě jejich nadstavbou," řekl ČTK. Podle Prouzy by si lidé v budoucnu měli snadněji zjistit, kolik pojišťovnám platí a co za to mohou dostat. Mělo by se především jasně stanovit, jaké informace musejí pojišťovny lidem poskytovat. "U všech produktů se chceme dívat na transparentnost, aby klient věděl, co získává a za jakých podmínek," řekl. Časopisu Czech Business Weekly náměstek již nedávno řekl, že by se měl soubor opatření týkat i penzijních fondů. Jako příklad málo průhledné služby Prouza uvedl životní pojištění. Většina lidí včetně vysokoškoláků si podle něj myslí, že si spoří 12.000 ročně, realita je však podle něj zcela jiná. Klienti například nevědí, jaké náklady si pojišťovny z částek strhávají. Za 15 nebo 20 let tak prý mohou být Češi nemile překvapeni, jak málo ze svého pojištění dostanou. Ministerstvo financí před několika týdny oznámilo, že plánuje regulovat některé bankovní poplatky, ulehčit klientům přechod k jiné bance a zprůhlednit nabídky finančních ústavů. Konečné návrhy by měly být hotovy do konce září. Návrh vyvolal nesouhlasné reakce jak samotných bank, tak i centrální banky nebo některých ekonomů. Spotřebitelské organizace naopak aktivitu ministra Bohuslava Sobotky vítají. Antimonopolní úřad zase již několik týdnů vyšetřuje tři největší české banky kvůli podezření, že se domlouvaly na vyšších poplatcích.