Zprávy | Z archivu rubriky


Senátoři podpořili vznik jedné armádní tajné služby, která bude podléhat parlamentní kontrole. Pokud se zákonem o Vojenském zpravodajství bude souhlasit i prezident Václav Klaus, jednotná armádní zpravodajská služba ponese jméno Vojenské zpravodajství a zahrne kontrarozvědku a rozvědku. Senát přijal i předpisy navazující na nový zákon. Novinkou bude mimo jiné to, že vznikem jedné služby se pod parlamentní kontrolu dostane i vojenská rozvědka. Poslanci teď mohou kontrolovat jen vojenskou kontrarozvědku, což by mohli dělat i nadále. Rozvědku dosud ale kontrolovat nemohli. V Senátu novelu hájil poslanec Tomáš Kladívko. Uvedl, že předkladatelé návrhu se snažili uvést novelu v život jako text, s nímž souhlasí opozice i vládní strany. Senát předlohu i návrhy návazných předpisů přijal velkou většinou bez rozpravy. Už při projednávání předlohy ve sněmovně nejsilnější opoziční strana upozornila, že předloha upřesňuje v zákoně to, co již nyní fakticky existuje. Vojenská zpravodajská služba (VZS) a Vojenské obranné zpravodajství (VOZ) totiž už byly v praxi do jednoho organizačního celku spojeny. VZS je rozvědka a získává informace v cizině. VOZ je kontrarozvědka, která pracuje uvnitř Česka. Podle přijaté novely by jednotné Vojenské zpravodajství kontrolovala zvláštní sedmičlenná poslanecká komise. Šéfa služby by jmenoval ministr obrany se souhlasem vlády. Nejprve by ale kandidaturu projednal sněmovní branný výbor. Nyní ho parlament neposuzuje. O sloučení tajných služeb debatují zákonodárci dlouhodobě. Ne všichni návrh z dílny ODS vítají. Výhrady zazněly i ze zpravodajské komunity. Například bývalý šéf VZS Andor Šándor loni upozornil, že rozvědka získá spojením s kontrarozvědkou nové pravomoci a začne se stírat rozdíl mezi prací obou částí. Ředitel služby podle něj bude mocným mužem. Civilní tajné služby zatím spojeny být nemají. Civilní kontrarozvědka a rozvědka, tedy Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace, mají i nadále působit odděleně a parlamentní kontrole má podléhat jen první z nich.

Po bankách se ministerstvo financí plánuje zaměřit i na chování tuzemských pojišťoven. Jejich nabídky a služby jsou prý tak složité, že se v nich lidé nemohou vyznat. Do konce léta proto resort navrhne soubor opatření, která by měla zvýšit transparentnost pojišťoven, řekl ČTK náměstek ministerstva Tomáš Prouza. Česká pojišťovna podle mluvčího Václava Bálka avizované kroky ministerstva vítá. Údajně by to vedlo k zprůhlednění pojistného trhu a také k vyššímu zájmu o produkty pojišťoven. "Základní kroky byly učiněny novou legislativou v pojišťovnictví a tyto kroky by byly ještě jejich nadstavbou," řekl ČTK. Podle Prouzy by si lidé v budoucnu měli snadněji zjistit, kolik pojišťovnám platí a co za to mohou dostat. Mělo by se především jasně stanovit, jaké informace musejí pojišťovny lidem poskytovat. "U všech produktů se chceme dívat na transparentnost, aby klient věděl, co získává a za jakých podmínek," řekl. Časopisu Czech Business Weekly náměstek již nedávno řekl, že by se měl soubor opatření týkat i penzijních fondů. Jako příklad málo průhledné služby Prouza uvedl životní pojištění. Většina lidí včetně vysokoškoláků si podle něj myslí, že si spoří 12.000 ročně, realita je však podle něj zcela jiná. Klienti například nevědí, jaké náklady si pojišťovny z částek strhávají. Za 15 nebo 20 let tak prý mohou být Češi nemile překvapeni, jak málo ze svého pojištění dostanou. Ministerstvo financí před několika týdny oznámilo, že plánuje regulovat některé bankovní poplatky, ulehčit klientům přechod k jiné bance a zprůhlednit nabídky finančních ústavů. Konečné návrhy by měly být hotovy do konce září. Návrh vyvolal nesouhlasné reakce jak samotných bank, tak i centrální banky nebo některých ekonomů. Spotřebitelské organizace naopak aktivitu ministra Bohuslava Sobotky vítají. Antimonopolní úřad zase již několik týdnů vyšetřuje tři největší české banky kvůli podezření, že se domlouvaly na vyšších poplatcích.

Nově vydávané cestovní pasy budou postupně vybaveny digitální fotografií a digitálním otiskem prstu. Návrh ministerstva vnitra vycházející z nařízení Evropské rady schválila vláda. Zavedení takzvaných biometrických prvků má zvýšit minimální bezpečnostní standardy evropských cestovních dokladů. "Zavedení cestovních pasů s biometrickými prvky je také podmínkou stanovenou Spojenými státy americkými pro zachování, v případě České republiky pro zavedení bezvízového styku," uvedlo ministerstvo vnitra. Digitální fotografie by se měla v pasech objevit do 28. srpna 2006, otisky prstů zřejmě do poloviny roku 2008. Nařízení se týká pouze nově vydávaných dokladů, staré pasy zůstanou v platnosti po dobu v nich uvedenou. I u nových pasů s biometrickými prvky bude zachován současný poplatek za vydání, 200 korun. Nadále bude možné žádat o cestovní pas platný maximálně jeden rok, který úřady vydávají ve zkrácené lhůtě. Takový doklad biometrické prvky obsahovat nebude. Vydání tohoto pasu bude stát stejně jako nyní 600 korun. Žádost o pas bude možné podat na obecním úřadě obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště, v zahraničí pak na zastupitelských úřadech. Digitální fotografie i otisky prstů budou pořizovat přímo pracovníci na úřadech. Oproti současnému stavu již nebudou žádosti přijímat matriční úřady. Podle ministerstva vnitra je toto omezení nutné kvůli technickým a bezpečnostním opatřením, ale také z finančních důvodů. Otisky prstů nebudou vedeny v žádné evidenci, po vyrobení pasu a uplynutí šedesátidenní reklamační lhůty budou záznamy o otiscích zničeny. Biometrie je věda, která se zabývá jedinečnými a měřitelnými charakteristikami a vlastnostmi pro automatické poznávání a ověřování identity lidí. Potvrzuje totožnost osoby nevyvratitelným způsobem.

Zhruba dvoukilometrová pomalu jedoucí kolona vozidel ve čtvrtek dopoledne omezovala příjezd na pražské letiště Ruzyně. Zhruba od 10:00 do 11:00 tak cestující přijížděli na letiště s patnácti- až dvacetiminutovým zpožděním. Podle České správy letišť způsobil zácpy protest taxikářů proti novému řešení příjezdů před terminál. Vozy taxislužby v nebývalém množství projížděly velmi pomalu areálem, aniž by přivezly nebo nakládaly zákazníky, řekl na tiskové konferenci generální ředitel letiště Martin Kačur. ČSL od středy zavedla nový způsob řešení dopravy před terminálem. Přímo před hlavní budovu letiště nyní mají přístup pouze vozidla se zvláštním povolením, soukromé osobní vozy tam nesmí. Vjezd mají povolena například hotelová vozidla, vozy zásobování a smluvní přeprava. Taxikáři před terminál jezdit nemohou. Důvodem změn jsou bezpečnostní opatření a také snaha o zvýšení plynulosti provozu před přetíženým terminálem. Správa letiště chce, aby řidiči více využívali parkoviště a neblokovali prostor před letištní halou. Řidiči, kteří doprovázejí cestujícího k odletu, mohou u letiště parkovat deset minut zdarma. Pro dlouhodobější parkování je určena budova Parkingu C, kde stojí jedna hodina 50 korun. Správa letiště počítá s tím, že nový systém může zpočátku dopravu na letišti zkomplikovat. Cestujícím proto doporučuje, aby si při odletu nechali alespoň dvouhodinovou časovou rezervu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer při své první schůzce s novým českým premiérem Jiřím Paroubkem ocenil nasazení českých vojáků v aliančních operacích. "Premiér Paroubek reprezentuje významného spojence, který plní své závazky v operacích NATO - v Afghánistánu, v Kosovu, kde je velice robustně zastoupen, nebo který se podílí i na výcvikové misi v Iráku," řekl Scheffer. Ocenil také český příspěvek pro síly rychlého nasazení NATO při budování mnohonárodního praporu ochrany před zbraněmi hromadného ničení. Liberečtí chemici, tvořící jádro praporu, se podle Scheffera osvědčili i při nasazení.

Politický šéf aliance rovněž připomněl své dřívější kritické poznámky na adresu snižujících se obranných výdajů většiny členských zemí aliance. "Česko sice není zcela na dvouprocentní hranici, ale je velice blízko. Samozřejmě doufáme, že Česko by dvou procent zase mohlo dosáhnout," řekl. Podle údajů NATO české výdaje na obranu loni klesly na 1,9 procenta HDP. "Opticky jsme možná stále pod dvěma procenty, ale fakticky jsme určitě schopni dostat se na vyšší částku," ujistil Paroubek. "Pokud jde o výdaje ČR na obranu, tak kromě toho, co je v rozpočtu na letošní a příští rok, má ministerstvo obrany také velmi bohatý rezervní fond. Záleží jen na tom, jak rychle budou postupovat veřejná poptávková řízení, tendry, tak rychle se také budou čerpat peníze," vysvětlil.

Při své první návštěvě v centrále NATO, zhruba měsíc po nástupu nové vlády, potvrdil také transatlantickou orientaci českého státu, který současně usiluje o úzkou spolupráci se spojenci v Evropské unii; role NATO a EU by se v bezpečnostní politice podle premiéra měly vzájemně doplňovat. Sdělil, že Praha posílí česko-slovenský prapor v aliančních silách KFOR v Kosovu, kde k dosavadním 409 vojákům přibudou od 1. srpna další dvě stovky, aniž by Česko oslabilo svou účast v dalších misích. Zakrátko má také vláda a poté parlament projednat a potvrdit další účast českých jednotek v zahraničí.

Scheffer a Paroubek se shodli na potřebě úspěšného vyznění nadcházejícího summitu Evropské unie. "NATO potřebuje silnou a účinnou Evropskou unii, to je v jasném zájmu aliance i Spojených států," zdůraznil generální tajemník. Nechce se vůdcům EU plést do řemesla, ale evropskou integraci pokládá za důležitou i z pohledu aliance, zejména budování evropské obranné politiky jako slučitelné s NATO a USA, a nikoliv protichůdné. Premiér pozval generálního tajemníka aliance na návštěvu Prahy, která by se prý mohla uskutečnit na podzim.

Ministerstvo spravedlnosti dostane v příštím roce o 634 milionů korun více ze státního rozpočtu. Důvodem je zvýšení platů soudců a státních zástupců na začátku roku. Více než půl miliardy korun ministerstvo ještě letos zaplatí ze svých prostředků. Vláda ve středu rozhodla, že příštím roce je již dostane ze státního rozpočtu. "Uspěl jsem v plném rozsahu," řekl ministr Pavel Němec v Českém rozhlase 1- Radiožurnálu. Od začátku roku se plat soudců a státních zástupců zvýšil asi o 18 procent. Soudci tak nyní berou přibližně 50.400 korun, státní zástupci 45.400. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna vyplácí ministerstvo mzdu 2963 soudcům a 1113 státním zástupcům. Na letošní rok dostalo ministerstvo z rozpočtu přiděleno přes 18 miliard korun. Současné řešení problému, kdy deficit uhradí úřad ze svého rozpočtu, je podle ministerstva jednorázové a nesystémové. V příštím roce by už zvýšené mzdy platit nemohlo, a proto ministr vládu požádal o zapracování částky do státního rozpočtu. Podle Němce by soudci měli mít zajištěnu "platovou prosperitu", která podporuje jejich nezávislost. "Stavím se za to, aby soudci byli nezávislí, co se týká trvání jejich mandátu a z hlediska platů," řekl Němec. Koncem minulého roku schválila sněmovna návrh zákona, který o rok odložil výrazné zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek, ale zároveň od 1. ledna zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců. Poslanci slíbili, že platy ústavních činitelů vrátí na úroveň před jejich zvýšením a pak je zmrazí. Mzdy v justici by však měly zůstat zachovány a neměnit se do roku 2007. Řada soudců se také v současnosti soudí o doplatky svých platů z dřívější doby. Podstatou sporů je otázka, zda lze použít ustanovení služebního zákona, které nabylo účinnosti 28. května 2002, pro výpočet platové základny. Soudci míní, že podle svého výkladu služebního zákona měli za červen 2002 nárok na vyšší plat, než jaký dostali. Spor již vyhrálo 16 soudců. Ve většině případů podal stát dovolání k Nejvyššímu soudu.