Zprávy | Z archivu rubriky

Češi by nyní v případném referendu o evropské ústavě její přijetí pravděpodobně odmítli. Referenda by se zúčastnila pouze necelá polovina obyvatel. Pro přijetí ústavy by hlasovalo jen 42 procent účastníků referenda, proti 58 procent. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila agentura STEM. Podpora euroústavy oproti minulým měsícům klesla, předchozí výzkumy STEM i dalších firem ukazovaly její většinovou podporu. Průzkum se uskutečnil v prvních šesti červnových dnech, tedy krátce poté, co obyvatelé Francie a Nizozemska v referendu přijetí evropské ústavy odmítli.

Dvojici mužů zadržených ve čtvrtek kvůli podezření, že podpálili bezdomovce, policie obvinila z pokusu o vraždu. Podezřelí údajně zaútočili na třiačtyřicetiletého muže v noci na 28. května v jedné z pražských tramvají. Spícího bezdomovce nejprve polili hořlavinou a poté zapálili. Obviněným je kolem třiceti let. Podle policie jsou podezřelí i z dalších podobných útoků v pražských tramvajích. Údajně si vytypovali zanedbané lidi spící v noční lince a zapalovali jim vlasy, oděv či zavazadla.

Podnikatel Jan Gottvald se znovu stal majitelem fotbalového klubu v Drnovicích. Švýcarská společnost Sunstone na něj převedla sto procent akcií. ČTK to oznámil zástupce firmy Petr Urbánek, ale částku, kterou musí Gottvald zaplatit, neprozradil. Před sestupem do druhé ligy se v kuloárech hovořilo o deseti milionech korun. Bývalý místopředseda fotbalového svazu, s jehož jménem je spojen postup venkovského klubu z okresní úrovně až do první ligy, se tak znovu pokusí Drnovice zachránit. Klub má ekonomické problémy a zatím marně bojuje o získání profesionální licence.

Město Ústí nad Labem letos poprvé uctí památku obětí masakru německých obyvatel z 31. července 1945. Při něm podle historiků shazovali Češi Němce z mostu do Labe. Na podzim pak vztyčením symbolického náhrobku v místech bývalého židovského hřbitova v Městských sadech připomene město osudy svých židovských obyvatel, kteří se stali oběťmi holokaustu.

O umístění desky na mostě rozhodli ústečtí městští radní jednomyslně. Podle jejich mínění může město takto napomoci k uzavření tragické události novodobých dějin a k ukončení dosud trvajících politických manipulací při jejím výkladu. Signálem k zahájení hromadného vraždění obyvatel německé národnosti v centru Ústí nad Labem se stal výbuch muničního skladiště v části Krásné Březno. Oběti byly na veřejných prostranstvích stříleny, ubíjeny klacky a bodáky, topeny v protipožární nádrži a shazovány z mostu. Na zločinech se podíleli příslušníci jednotky 28. pěšího pluku československé armády, sovětské armády a neznámí civilisté. Během zhruba hodinového incidentu zahynulo podle historika Vladimíra Kaisera v centru města přibližně 50 osob a dále nezjištěný počet lidí, kteří se utopili v Labi a jejichž těla odnesl říční proud na území Saska. Příčiny výbuchu muničního skladiště nebyly nikdy vyšetřeny. Vrazi zůstali neznámí. Do roku 1990 byly na české straně zmíněné události buď zamlčovány nebo tendenčně interpretovány, píše se v tiskové zprávě.

Senát hlasy pravice zamítl novelu, která měla mimo jiné zakázat krajům převádět nemocnice na obchodní společnosti. Zákaz do předpisů o veřejném zdraví prosadili levicoví poslanci jako "blokační opatření" do doby, než začne fungovat připravovaný zákon o neziskových veřejných nemocnicích. Odmítnutá novela se vrací do sněmovny, která může veto Senátu přehlasovat nadpoloviční většinou všech svých členů.

Jde o spor, který se v parlamentu odehrává už poněkolikáté. Levice tvrdí, že zisky nemocnic by mohly po jejich přeměně na obchodní společnosti plynout do jiných oblastí. Nemocnice by se prý mohly soustředit jen na lukrativní obory, čímž by byla ohrožena dostupnost péče. Argumenty pravice a krajů se opírají o zkušenosti nemocnic, které již mají změnu za sebou a ekonomicky se jim daří, aniž se péče o pacienty zhoršila. Levicovým poslancům se podařilo podobný zákaz, poněkud jinak formulovaný, už jednou prosadit. Prezident Václav Klaus ale normu vetoval a dolní komora ho pak nedokázala přehlasovat.

Jaderná elektrárna Temelín, která od úterý stála kvůli poruše na systému chlazení generátoru v nejaderné části, připojila první blok do rozvodné sítě. Technici závadu odstranili a elektrárna nyní postupně obnovuje dodávku elektřiny. ČTK o tom informoval mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Podle sdružení Jihočeské matky se poruchy na chlazení generátoru opakují.

Vzácná židovská tóra se po několika desetiletích vrátila do synagogy v Lošticích na Šumpersku, odkud pochází. Přivezli ji členové kongregace Hakafa z USA, aby její rabín Bruce Elder mohl vykonat bohoslužbu v jejím spirituálním domově. V loštické synagoze to byla vůbec první bohoslužba od nacistické okupace. "Tóra pochází z konce 19. století. V Lošticích byla až do počátku německé okupace, pak ji zkonfiskovali nacisté. Po válce zůstala spolu s ostatními ve skladu, protože ji nebylo komu vrátit. Židovská obec v Lošticích se totiž neobnovila. V roce 1964 patřila mezi 1564 tór, které tehdejší československá vláda prodala do Velké Británie," popsal historii svitku Luděk Štipl ze sdružení Respekt a tolerance, jež se historií a životem Židů v regionu zabývá. Podle něj asi 20 metrů dlouhá tóra obsahuje Pět knih Mojžíšových, jež jsou ručně psané na svitku zvířecí kůže. Je vůbec první z celého množství prodaných tór, která se do vlasti alespoň na čas vrátila. Patří Westminsterské synagoze, která ji ale dlouhodobě zapůjčila do města Glencoe u Chicaga.

Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS), jeho poradce Martin Barták a zpěvák Daniel Landa nebudou doprovázet ministra obrany Karla Kühnla na jeho cestě za českými vojáky v Afghánistánu. Důvodem je snaha předejít různým pochybnostem, které už se v souvislosti s jejich cestou objevily v médiích. "Je mi z toho smutno," řekl Vidím, který o rozhodnutí trojice zrušit cestu informoval ČTK. S Kühnlem mají odjet do Afghánistánu čtyři poslanci z branného a dva ze zahraničního výboru.

Vidím odmítl informace tisku, že by nabídku doprovázet Kühnla poslancům zatajil. Popřel i zprávy deníku Právo, že obsadil místa ve vládním speciálu určená pro poslance svými přáteli. Na adresu Landy ještě před zrušením cesty poznamenal, že "jestli z někoho ti vojáci budou mít opravdu radost", tak spíše z Landy než z poslanců. Po oznámení, že cestu ruší, Vidím znovu zdůraznil, že Bartákovi ani Landovi neměl stát nic platit, tedy žádné stravné, diety a podobně. Landa chtěl jet zadarmo ve svém volném čase. Cestu se rozhodl zrušit poté, co se objevily i v diskusích na internetu obvinění, že má někam jet za státní peníze.

Na třídenním mezinárodním setkání křesťanů, začíná v Praze, bude vyhlášena sbírka na pomoc projektu občanského sdružení Berkat, které chce podpořit operaci oční rohovky afghánského chlapce Adžamala. "To bude naše poselství," řekl novinářům prezident setkání, někdejší evangelický synodní senior Pavel Smetana. Na podporu Adžamala se také konají v Česku koncerty. Má jít o první operaci svého druhu v Afghánistánu; projekt navíc umožní afghánským lékařům, aby byli posléze schopni tyto operace vedoucí k záchraně zraku provádět sami. Lidí s obdobnými problémy se zrakem je v důsledku dlouhodobé podvýživy a nedostatku vitamínů v Afghánistánu mnoho.

Stoper fotbalové reprezentace David Rozehnal odchází z týmu belgického mistra FC Bruggy do Paris St. Germain, kde podepsal čtyřletou smlouvu. Přestup mistra Evropy do 21 let z roku 2002 potvrdil hráčův agent Pavel Zíka. Odstupné za čtyřiadvacetiletého hráče by se mělo podle dřívějších zpráv francouzských médií pohybovat kolem dvou milionů eur. Po Vladimíru Šmicrovi, Janu Polákovi a Vratislavu Lokvencovi je Rozehnal již čtvrtým hráčem národního týmu, který v letním přestupním období změní dres.