Zprávy | Z archivu rubriky


Občanské sdružení majitelů domů předalo Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnosti 1607 majitelů, kteří žalují Českou republiku kvůli regulaci nájemného. ČTK to řekl místopředseda sdružení Milan Krček s tím, že počet stížností ještě není konečný. Majitelé odhadují, že jim od roku 2002 vznikly kvůli regulaci škody ve výši přibližně 40 miliard korun. "Ke stížnosti se připojilo rovněž 16 senátorů, převážně z Klubu otevřené demokracie a ODS," uvedl Krček.

Majitelé uvádějí, že jim regulace nájemného neumožňuje pokrýt ani běžné náklady na údržbu nemovitosti. Podle nich by se nájmy měly na tuto úroveň okamžitě zvýšit a do roku 2010 dosáhnout tržní úrovně. Ta podle nich běžně v Evropě činí šest až sedm procent tržní ceny nemovitosti. Na případnou obhajobu České republiky se již připravuje ministerstvo spravedlnosti. "Pro Českou republiku je velmi negativní, že je zde nerespektovaný verdikt Ústavního soudu, podle kterého je regulace nájemného v rozporu s ústavou," řekl již dříve mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Země se podle něj vyhne případné náhradě škod tím, že vláda co nejrychleji přijme zákon o nájemném, který bude ústavní nálezy respektovat.

Podle aktuálního návrhu zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, by se nájmy měly do roku 2012 zvyšovat až do pěti procent tržní ceny bytu. Podle majitelů domů je ale i tento návrh protiústavní. Stížnosti k evropskému soudu již v březnu a dubnu podalo za Hnutí na obranu majitelů realit. Šlo přibližně o 200 stížností. Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750.000 bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů.

Město Ústí nad Labem letos poprvé uctí památku obětí masakru německých obyvatel z 31. července 1945. Při něm podle historiků shazovali Češi Němce z mostu do Labe. Na podzim pak vztyčením symbolického náhrobku v místech bývalého židovského hřbitova v Městských sadech připomene město osudy svých židovských obyvatel, kteří se stali oběťmi holokaustu.

O umístění desky na mostě rozhodli ústečtí městští radní jednomyslně. Podle jejich mínění může město takto napomoci k uzavření tragické události novodobých dějin a k ukončení dosud trvajících politických manipulací při jejím výkladu. Signálem k zahájení hromadného vraždění obyvatel německé národnosti v centru Ústí nad Labem se stal výbuch muničního skladiště v části Krásné Březno. Oběti byly na veřejných prostranstvích stříleny, ubíjeny klacky a bodáky, topeny v protipožární nádrži a shazovány z mostu. Na zločinech se podíleli příslušníci jednotky 28. pěšího pluku československé armády, sovětské armády a neznámí civilisté. Během zhruba hodinového incidentu zahynulo podle historika Vladimíra Kaisera v centru města přibližně 50 osob a dále nezjištěný počet lidí, kteří se utopili v Labi a jejichž těla odnesl říční proud na území Saska. Příčiny výbuchu muničního skladiště nebyly nikdy vyšetřeny. Vrazi zůstali neznámí. Do roku 1990 byly na české straně zmíněné události buď zamlčovány nebo tendenčně interpretovány, píše se v tiskové zprávě.

Poprvé se do Slaného na Kladensku, kde za druhé světové války zemřel jeho otec, podíval Donald Christensen z amerického Colorada. "Když táta padl, bylo mi šest let," řekl ČTK Christensen na vzpomínkové akci u pomníku osmi členů americké posádky bombardéru Boeing B- 17, který byl sestřelen u Slaného na Kladensku v březnu 1945. Na pietní slavnost konanou na slánském letišti přijel s manželkou, synem, vnukem a pravnukem. "Je to moc příjemná akce a pro naši rodinu má skutečnost, že otci a jeho padlým druhům postavili ve střední Evropě pomník, zvláštní význam," uvedl Christensen. Pomník ze směrovky létající pevnosti, jak se B-17 přezdívá, s identifikačními čísly W 46573 K si tak během desátého ročníku slavnosti Air stars meeting prohlédl poprvé. "Je to neokázalé a milé," sdělil.

Spolu s veterány druhé světové války sloužícími v RAF Emilem Bočkem, Jaroslavem Hofrichterem a Františkem Fajtlem se Christensen také zúčastnil autogramiády a letových ukázek dvacetikilogramové makety bombardéru Vickers Wellington v měřítku jedna ku sedm a půl. Spolu s přibližně stovkou diváků američtí hosté sledovali letové ukázky moderních strojů L-159 Alca a Mig-21, které přiletěly z Čáslavi. "Slyšel jsem, že mám štěstí, protože ruské letouny Mig-21, známé i ve Spojených státech, prý už dlouho létat nebudou," uvedl Christensen. Generála Františka Fajtla naopak zaujala maketa britského stíhacího letounu Hurricane. "S tímhle letounem jsem nalétal asi 300 hodin, ale už si ani nepamatuji jeho přístrojovou desku," uvedl při pohledu do kabiny modelu třiadevadesátiletý legendární letec.