Zprávy | Z archivu rubriky

"Padesát na padesát", tak odhaduje český premiér Jiří Paroubek šance na dosažení dohody o rozpočtovém výhledu EU na léta 2007-13 na dnešním summitu Evropské unie. Lídři pětadvaceti členských zemí se po obědě rozešli, protože předsedající lucemburský premiér spolu s předsedou Evropské komise zahájili bilaterální schůzky s představiteli zemí, které mají k návrhu rozpočtové sedmiletky nejsilnější výhrady. Pro Českou republiku by bylo jednoznačně výhodné, kdyby EU schválila rozpočet zhruba v té podobě, jak byla navržena. Podle kalkulací expertů by Česko mělo šanci ročně vyčerpat z EU na projekty nejméně 110 miliard korun; další podstatné sumy by dostalo ve formě zemědělských dotací, podpory venkovského rozvoje a v rámci specializovaných programů. Její odvod do kasy unie by byl 30 miliard korun.

Případný krach jednání o rozpočtu Evropské unie na léta 2007 až 2013 na summitu EU by mohl Českou republiku v dalších letech připravit o peníze z evropských fondů. Podle ekonomů, které oslovila ČTK, by tak mohlo být ohroženo budování dopravní infrastruktury, čistíren odpadních vod a rozvoj chudších regionů. Experti ale stále věří, že se rozpočet nakonec schválit podaří.

O dalším postupu při ratifikaci evropské ústavy budou v sobotu večer jednat v Kramářově vile lídři vládní koalice. Zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU na schůzce posoudí výsledky summitu EU, který po odmítnutí dokumentu ve Francii a Nizozemsku rozhodl o prodloužení lhůty na schvalování euroústavy. Původně měla ratifikace skončit ve všech zemích "pětadvacítky" na podzim příštího roku. V pondělí má premiér Jiří Paroubek a předseda nejsilnější vládní strany Stanislav Gross jednat o ratifikačním procesu také s předsedou opoziční KSČM Miroslavem Grebeníčkem. Premiér chce s předákem komunistů hovořit i o Grebeníčkových zkušenostech z jeho nedávné cesty do Číny, kam příští týden míří i Paroubek. ČSSD plánuje schůzku i s občanskými demokraty.

Český premiér v Bruselu řekl, že zřejmě i v České republice se posune termín pro ratifikaci, kterou chtěla původně vláda spojit s volbami v červnu 2006. Vhodný termín se Paroubkovi zdá na přelomu let 2006 a 2007. ODS ale prodlužování lhůty pro ratifikaci euroústavy stejně jako smlouvu samotnou odmítá. "Nemá smysl pokračovat v něčem, co nemá konec, to je naprosto zbytečné. Lídři EU směřují k tomu, že lidé dříve nebo později začnou říkat ne nejen ústavě, ale i unii, a to je velmi nebezpečné," soudí poslanec ODS Miroslav Beneš. Ústava je podle senátora ODS Jaroslava Kubery ve fázi klinické smrti a napojit ji na přístroje k ničemu nevede. KSČM vnímá přestávku jako vhodnou příležitost ústavu změnit.

Češi by nyní v případném referendu o evropské ústavě její přijetí pravděpodobně odmítli. Referenda by se zúčastnila pouze necelá polovina obyvatel. Pro přijetí ústavy by hlasovalo jen 42 procent účastníků referenda, proti 58 procent. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila agentura STEM. Podpora euroústavy oproti minulým měsícům klesla, předchozí výzkumy STEM i dalších firem ukazovaly její většinovou podporu. Průzkum se uskutečnil v prvních šesti červnových dnech, tedy krátce poté, co obyvatelé Francie a Nizozemska v referendu přijetí evropské ústavy odmítli.

Občanské sdružení majitelů domů předalo Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnosti 1607 majitelů, kteří žalují Českou republiku kvůli regulaci nájemného. ČTK to řekl místopředseda sdružení Milan Krček s tím, že počet stížností ještě není konečný. Majitelé odhadují, že jim od roku 2002 vznikly kvůli regulaci škody ve výši přibližně 40 miliard korun. "Ke stížnosti se připojilo rovněž 16 senátorů, převážně z Klubu otevřené demokracie a ODS," uvedl Krček.

Majitelé uvádějí, že jim regulace nájemného neumožňuje pokrýt ani běžné náklady na údržbu nemovitosti. Podle nich by se nájmy měly na tuto úroveň okamžitě zvýšit a do roku 2010 dosáhnout tržní úrovně. Ta podle nich běžně v Evropě činí šest až sedm procent tržní ceny nemovitosti. Na případnou obhajobu České republiky se již připravuje ministerstvo spravedlnosti. "Pro Českou republiku je velmi negativní, že je zde nerespektovaný verdikt Ústavního soudu, podle kterého je regulace nájemného v rozporu s ústavou," řekl již dříve mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Země se podle něj vyhne případné náhradě škod tím, že vláda co nejrychleji přijme zákon o nájemném, který bude ústavní nálezy respektovat.

Podle aktuálního návrhu zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, by se nájmy měly do roku 2012 zvyšovat až do pěti procent tržní ceny bytu. Podle majitelů domů je ale i tento návrh protiústavní. Stížnosti k evropskému soudu již v březnu a dubnu podalo za Hnutí na obranu majitelů realit. Šlo přibližně o 200 stížností. Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750.000 bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů.

Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS), jeho poradce Martin Barták a zpěvák Daniel Landa nebudou doprovázet ministra obrany Karla Kühnla na jeho cestě za českými vojáky v Afghánistánu. Důvodem je snaha předejít různým pochybnostem, které už se v souvislosti s jejich cestou objevily v médiích. "Je mi z toho smutno," řekl Vidím, který o rozhodnutí trojice zrušit cestu informoval ČTK. S Kühnlem mají odjet do Afghánistánu čtyři poslanci z branného a dva ze zahraničního výboru.

Vidím odmítl informace tisku, že by nabídku doprovázet Kühnla poslancům zatajil. Popřel i zprávy deníku Právo, že obsadil místa ve vládním speciálu určená pro poslance svými přáteli. Na adresu Landy ještě před zrušením cesty poznamenal, že "jestli z někoho ti vojáci budou mít opravdu radost", tak spíše z Landy než z poslanců. Po oznámení, že cestu ruší, Vidím znovu zdůraznil, že Bartákovi ani Landovi neměl stát nic platit, tedy žádné stravné, diety a podobně. Landa chtěl jet zadarmo ve svém volném čase. Cestu se rozhodl zrušit poté, co se objevily i v diskusích na internetu obvinění, že má někam jet za státní peníze.

Poprvé se do Slaného na Kladensku, kde za druhé světové války zemřel jeho otec, podíval Donald Christensen z amerického Colorada. "Když táta padl, bylo mi šest let," řekl ČTK Christensen na vzpomínkové akci u pomníku osmi členů americké posádky bombardéru Boeing B- 17, který byl sestřelen u Slaného na Kladensku v březnu 1945. Na pietní slavnost konanou na slánském letišti přijel s manželkou, synem, vnukem a pravnukem. "Je to moc příjemná akce a pro naši rodinu má skutečnost, že otci a jeho padlým druhům postavili ve střední Evropě pomník, zvláštní význam," uvedl Christensen. Pomník ze směrovky létající pevnosti, jak se B-17 přezdívá, s identifikačními čísly W 46573 K si tak během desátého ročníku slavnosti Air stars meeting prohlédl poprvé. "Je to neokázalé a milé," sdělil.

Spolu s veterány druhé světové války sloužícími v RAF Emilem Bočkem, Jaroslavem Hofrichterem a Františkem Fajtlem se Christensen také zúčastnil autogramiády a letových ukázek dvacetikilogramové makety bombardéru Vickers Wellington v měřítku jedna ku sedm a půl. Spolu s přibližně stovkou diváků američtí hosté sledovali letové ukázky moderních strojů L-159 Alca a Mig-21, které přiletěly z Čáslavi. "Slyšel jsem, že mám štěstí, protože ruské letouny Mig-21, známé i ve Spojených státech, prý už dlouho létat nebudou," uvedl Christensen. Generála Františka Fajtla naopak zaujala maketa britského stíhacího letounu Hurricane. "S tímhle letounem jsem nalétal asi 300 hodin, ale už si ani nepamatuji jeho přístrojovou desku," uvedl při pohledu do kabiny modelu třiadevadesátiletý legendární letec.

Senátoři nesouhlasí se zavedením institutu asistenta veřejného ochránce práv, který navrhli poslanci. Senát proto vrátil dolní parlamentní komoře novelu, která má od příštího roku dát ombudsmanovi víc pravomocí při pomoci lidem ve věznicích, azylových zařízeních nebo zdravotnických a sociálních ústavech. Senátoři novelu rozšířili o návrhy týkající se funkčního období ombudsmana a jeho možností sdělovat jména osob, se kterými se setkal při práci. Novela má podle ministra bez portfeje Pavla Zářeckého rozšířit veřejnou kontrolu na místech, kde jsou lidé omezeni na svobodě.

Senát hlasy pravice zamítl novelu, která měla mimo jiné zakázat krajům převádět nemocnice na obchodní společnosti. Zákaz do předpisů o veřejném zdraví prosadili levicoví poslanci jako "blokační opatření" do doby, než začne fungovat připravovaný zákon o neziskových veřejných nemocnicích. Odmítnutá novela se vrací do sněmovny, která může veto Senátu přehlasovat nadpoloviční většinou všech svých členů.

Jde o spor, který se v parlamentu odehrává už poněkolikáté. Levice tvrdí, že zisky nemocnic by mohly po jejich přeměně na obchodní společnosti plynout do jiných oblastí. Nemocnice by se prý mohly soustředit jen na lukrativní obory, čímž by byla ohrožena dostupnost péče. Argumenty pravice a krajů se opírají o zkušenosti nemocnic, které již mají změnu za sebou a ekonomicky se jim daří, aniž se péče o pacienty zhoršila. Levicovým poslancům se podařilo podobný zákaz, poněkud jinak formulovaný, už jednou prosadit. Prezident Václav Klaus ale normu vetoval a dolní komora ho pak nedokázala přehlasovat.

Asi 15.000 litrů síranu železitého uniklo z areálu čistírny odpadních vod v Aši. Chemikálie se dostala do Ašského potoka, který z Aše teče přes hranice do Německa. Ve vodě se objevilo větší množství uhynulých ryb, informoval mluvčí ašské radnice Milan Vrbata. Případ vyšetřuje policie. Podle Jiřího Irbera, výrobně-technického náměstka společnosti Chevak, která čistírnu v Aši provozuje, se ve čtvrtek protrhla nádrž s chemikálií, kterou předtím naplnil odborný dodavatel.

Většina Romů v Česku je již sociálně "na dně". Řekl to předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý v rozhovoru s Romskou tiskovou agenturou (RPA). Podle něj je po chystané změně systému životního minima a dávek pravděpodobné, že se situace ještě zhorší a některé romské rodiny odejdou na západ. Podle analýzy Rozvojového programu OSN (UNDP) žije v ČR pod hranicí chudoby čtvrtina Romů, z většinové společnosti necelých devět procent lidí. V posledních letech přicházely do Česka ke svým příbuzným Romové ze Slovenska. Podle zprávy ministerstva práce tak ale zhoršily životní podmínky českých Romů. Bydlí v přeplněných bytech, mají další výdaje. Rozmáhá se lichva, kriminalita či zaměstnávání načerno.