Zprávy | Z archivu rubriky


Odbojáři z první a druhé světové války a pozůstalí po nich by měli dostávat k důchodu minimálně 200 korun měsíčně. Navrhují to senátoři z výboru pro lidská práva. Chtějí tak upravit zákon o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa, který bude Senát schvalovat v příštím týdnu. Zákon má zavést příplatek k důchodu pro odbojáře ve výši 50 korun měsíčně za každý měsíc v odboji. Vdovy a vdovci po nich by měli dostávat příplatek v poloviční výši, sirotci pak příplatek ve výši dvou třetin uvedené sumy, což by bylo podle návrhu zákona 20 korun za každý měsíc alespoň jednoho z jejich rodičů v odboji. Ke stanovení minimální "slušné" výše příplatku ve výši 200 korun se přiklánějí i senátoři z hospodářského výboru. Lidé by podle navrhovaného zákona měli mít nárok na příplatek za každý měsíc strávený v koncentračním či internačním táboře, za boj se zbraní v ruce za vznik Československa nebo proti nacistické diktatuře. Pokud by se do odboje během druhé světové války zapojili na dobu kratší než tři měsíce, dostali by jednorázově 30.000 korun. Nyní mají jednorázovou částku dostat jen lidé, kteří v druhém odboji působili déle než tři měsíce. Navrhovaný zákon také přináší lidem, kteří se účastnili povstání proti nacistickému režimu v květnu 1945, byli vězněni za svůj odpor vůči komunistickému režimu nebo byli zařazeni v táborech nucených prací, zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 2500 korun měsíčně. Příspěvek má být kompenzací za to, že tito lidé ne vždy mohou využívat bezplatné telefonování, vnitrostátní veřejnou dopravu a další výhody. Nárok na částku v poloviční výši by měli i vdovci a vdovy.

V červnu 2008 by mohlo Ústí nad Labem mít nové centrum česko-německých studií Collegium Bohemicum. Mluvčí města Milan Knotek ČTK řekl, že pokud město letos uspěje se svou žádostí o dotaci ze Společného regionálního operačního programu, mohla by rekonstrukce městského muzea na česko-německé centrum začít na jaře příštího roku. Město se již delší dobu zabývalo myšlenkou zřídit ve svém muzeu stálou instituci, v níž by bylo muzeum, archiv, knihovna, vědecké pracoviště i místo pro setkávání Čechů a Němců z řad odborné i laické veřejnosti. Instituce by se věnovala studiu, dokumentaci, vědecké analýze, popularizaci i péči o kulturní dědictví, které se váže k bohaté historii česko-německých vztahů. Česko zatím podle představitelů města takovou instituci nemá.

Prvním konkrétním krokem ke vzniku centra česko-německých studií byla loni mezinárodní konference "Tolerance místo intolerance. Němci v českých zemích - včera, dnes a zítra". Letos na podzim se ve městě uskuteční další mezinárodní konference. Jejím hlavním tématem bude 19. století, jež v Ústí a okolí bylo ve znamení rozvoje průmyslu. Majiteli průmyslových podniků byly v té době zejména německé a německo-židovské rodiny.

O přípravu a propagaci projektu Collegium Bohemicum včetně mezinárodních konferencí se kromě ústeckých představitelů, úředníků a tamních nadšenců starají i bývalý český velvyslanec v USA Alexandr Vondra, Jan Šícha z Literárních novin a zástupce jedné německé nadace. Práce této trojice bude stát městský rozpočet letos zhruba půl milionu korun. Vondra dostal už loni v Ústí 150.000 korun za přípravu konference o toleranci.

Krach, kterým v noci z pátku na sobotu skončilo jednání o rozpočtu Evropské unie na roky 2007 až 2013, by mohl připravit Českou republiku v dalších letech o část peněz z evropských fondů. Shodují se na tom oslovení ekonomové. Po oddálení rozhodnutí o rozpočtu se zkrátí čas, po který bude moci ČR připravovat programy pro čerpání peněz. "A pokud programy nebudou připraveny dobře, hrozí, že Česko nebude schopno přidělenou částku nakonec ani vyčerpat," řekl ČTK Petr Zahradník z České spořitelny.

Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna není ani tak hlavním problémem výše částky, kterou bude mít Česko možnost z rozpočtu EU nakonec čerpat. Suma je i v případě snížení celého rozpočtu tak ohromná, že ČR bude mít co dělat, aby byla schopna ji vyčerpat, řekl ČTK. V současném rozpočtovém období může ČR vyčerpat z fondů unie celkem 82 miliard korun zhruba za 2,5 roku. V příštím období by i v případě dohody na nižším procentu HDP získávalo Česko zhruba kolem 100 miliard korun ročně, řekl Zahradník.

Podle ekonomů ale rostoucí nejistota ohledně rozpočtu oslabuje kurz eura a podrývá investiční atraktivitu zemí EU. Krize EU by ale podle Jahna neměla mít na českou ekonomiku zásadní vliv, pokud se ji podaří vyřešit maximálně do roka. Pokud by trvala déle, znamenalo by to výrazné zhoršení postavení Evropy v globální ekonomice, což by mělo negativní dopady také na Česko.