Zprávy | Z archivu rubriky

Pořádání referenda o evropské ústavní smlouvě je podle prezidenta Václava Klause nyní zbytečné. "Euroústava dnes fakticky není. Tím, že byla odmítnuta ve dvou zemích, považuji za zbytečné, abychom dělali referendum," řekl v neděli Klaus. Dodal, že případné lidové hlasování by bylo průzkumem veřejného mínění, a nikoliv smysluplným referendem podle české ústavy. Koaliční strany přitom s referendem počítají, konat by se podle nich mohlo nejdříve s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Podle premiéra Jiřího Paroubka by bylo praktické, kdyby se všelidové hlasování uskutečnilo až za 18 či 20 měsíců. O pokračování ratifikace ústavní smlouvy rozhodli tento týden i šéfové států a vlád členských zemí unie na summitu v Bruselu.

Krach pátečního jednání nejvyšších představitelů unie o rozpočtu EU na roky 2007 až 2013 Klause nepřekvapil, nicméně věří v nalezení kompromisu. "Dalo se to očekávat. Nedělal bych z toho žádnou tragédii. Myslím, že k nějakému kompromisu někdy dojde. Je to ale ukázka toho, jak to v Evropské unii skutečně je," řekl Klaus. Proti rozpočtovému návrhu se na bruselském summitu postavila především Británie, která nepřipustila zmenšení svých slev z příspěvku do unijní pokladny. Návrh rozpočtu se kromě Britů nelíbil také Nizozemsku, Švédsku, Španělsku a Finsku. Podle ekonomů by neschválení rozpočtu mohlo připravit Českou republiku v dalších letech o část peněz z evropských fondů.

Občanská demokratická strana nepodpoří zákon o referendu, který by umožnil všelidové hlasování o evropské ústavě. V České televizi to řekl předseda ODS Mirek Topolánek. Šéf nejsilnější opoziční strany také prohlásil, že nyní nemá smysl hlasovat o euroústavě, kterou už odmítli Francouzi a Nizozemci. Ratifikaci podle něj odkládají i jinde v Evropě. "ODS nebude hlasovat pro zákon o referendu," zdůraznil. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého nepřichází v úvahu, aby se nadále schvalovalo stejné znění evropské ústavy, které již dva státy odmítly.

Představitelé vládní ČSSD se mají v pondělí večer sejít s opozičními komunisty a ještě dříve chtěl premiér schůzku s představiteli ODS. Topolánek ale řekl, že se musí na setkání připravit a že stále trvá jeho nabídka schůzky s ČSSD v úterý ve 14:00. "Zítra (v pondělí) se sejít nechtějí, vypadá to, že to asi nebude," reagoval na nabídku v neděli Paroubek. Premiér totiž cestuje do Asie. V některých médiích se objevily informace, podle kterých se Topolánek nemůže s Paroubkem sejít dříve kvůli tenisovému turnaji s prezidentem Václavem Klausem. "Myslím si, že jestli dá někdo přednost před státním zájmem tenisu, tak je to vypovídající dostatečně," řekl k tomu Paroubek novinářům. Topolánek ale odmítl, že by důvodem neuskutečnění schůzky byl tenis.

Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu určitě nebude sociální demokrat. Po diskusním pořadu České televize to novinářům řekl premiér Jiří Paroubek, který si dovede představit, že by opoziční ODS měla jednoho viceprezidenta NKÚ. K tomu by však byla nutná změna zákona, dodal. Předseda ODS Miroslav Topolánek řekl, že je nakloněn diskusi. Zatím však s občanskými demokraty nikdo o této věci nejednal, dodal.

Funkce prezidenta NKÚ je volná od počátku června 2003, kdy zemřel Lubomír Voleník. Od té doby se parlamentní strany nedokázaly shodnout na tom, kdo ho nahradí. V televizní diskusi Topolánek uvedl, že sedm let je ODS vytěsňována z oblastí, které byly přirozenou doménou opozice. "Po celou dobu se narušuje proporcionální upořádání," dodal. ODS by podle něho měla být přizvána minimálně k obsazení těch nejdůležitějších úřadů, jako je NKÚ, antimonopolní úřad nebo některé další. To připustil také Paroubek.

Podle premiéra se na obsazení postu prezidenta NKÚ budou muset dohodnout politické strany napříč politickým spektrem. Sociální demokracie v tuto chvíli nemá žádného kandidáta. Rozumné by ale bylo, aby kandidáty předložili i lidovci a další strany, řekl předseda vlády. Zmínil také, že si dovede představit, že by komunisté měli své zástupce v kolegiu NKÚ.

O pozici šéfa antimonopolního úřadu, kde se v poslední době zmiňuje jméno náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny Topolánek poznamenal, že je to člověk, kterého snad může akceptovat. "Platí však, že pokud bude sociální demokracie tímto způsobem obsazovat všechny úřady, tak musí počítat s tím, že budeme mít tendenci je přeobsadit," poznamenal. Dodal však, že to nevítá, protože je pro kontinuitu na těchto pozicích. Předsedou antimonopolního úřadu je nyní lidovec Josef Bednář, jeho funkční období končí v září. Další roky již tento post ze zákona vykonávat nemůže.

Kühnl se v sobotu v Kábulu sešel s afghánským ministrem obchodu a faktickým premiérem Hadájatem Amínem Arsalou, který ocenil českou účast v Mezinárodních silách pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF). Jednali o obnově hospodářské spolupráce - rýsuje se například možnost navázat na aktivitu českých expertů při výstavbě afghánských cementáren ještě z dob socialistického Československa. Kühnl hovořil také s tureckým velitelem kábulského letiště, plukovníkem Kazimem Öngülem, který řekl, že pokračuje výcvik afghánského personálu včetně dispečerů, který se jednou ujme řízení provozu letiště. Jedná se o 700-800 lidí. Český ministr se rovněž sešel s afghánským generálem Muhammadem Azimem Mudžáhidem, který ho informoval, že pokračuje budování afghánské armády s cílem mít 70.000 vojáků. Generál ovšem nedokázal upřesnit, kolik mužů mají afghánské ozbrojené síly nyní k dispozici. Zároveň přiznal, že v boji proti teroristům podél hranice mezi Afghánistánem a Pákistánem se nedaří navázat spolupráci obou zemí.

Noc na neděli ministr Kühnl se skupinou členů českého parlamentu provizorně strávil ve Fajzábádu v táboře Provinčního rekonstrukčního týmu, kde slouží Češi společně s Dány a Němci. Musel tam počkat, až se opraví Hercules, kterému při návratu pro delegaci prasklo při přistávacím manévru na dráze z ocelových plátů kolo. Letoun zablokoval dráhu a znemožnil tak přílet náhradního stroje. Delegace tak již v sobotu nestihla návrat do Kábulu, kde čekal ministrův český speciál Tu-154; kábulské letiště z bezpečnostních důvodů přerušuje provoz vždy v 18:00 místního času (15:30 SELČ).

Lidovci a komunisté by souhlasili se sloučením devíti zdravotních pojišťoven v jednu, jak ve své nové koncepci navrhuje ministryně Milada Emmerová. V diskusním pořadu televize Nova to řekli předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a místopředseda KSČM Václav Exner. Podle lidovců by to bylo možné ale jen v případě, že by byla oblast zdravotnictví financována z více zdrojů. Kalousek si však myslí, že není možné tento krok v současné situaci uskutečnit. Podle něj by byla efektivnější jedna pojišťovna spravující povinné odvody než několik pojišťoven. Ale musely by existovat ještě další, které by spravovaly soukromé peníze. A to kvůli tomu, že veřejné zdravotnictví není možné financovat jen z povinných odvodů, řekl. Exnerovi se nelíbí zejména plýtvání s penězi určenými na zdravotnictví. Pokud by tento návrh mohl situaci změnit, pak by s ním souhlasil.

Se zřízením jediné zdravotní pojišťovny počítá jedna ze šesti variant srovnání schodku Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v nové verzi koncepce zdravotnictví. Deficit v posledních letech roste, nyní činí asi deset miliard. Sjednocení pojišťoven by následovalo po navrhovaném odkupu části pohledávek VZP Konsolidační agenturou. Podle koncepce by se tak odbourala konkurence a pojišťovny by se nesnažily získat výhodnější pojištěnce, kteří méně stonají a jejichž léčba nestojí tolik. Odpadla by i vysoká režie devíti pojišťoven. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Jiřího Paroubka by se režijní náklady sloučením pojišťoven snížily až o 1,5 miliardy korun. S tímto názorem nesouhlasí někteří ekonomičtí experti. Konkurence je podle nich prospěšná, jediná pojišťovna podle nich lépe hospodařit nebude.

V září nebo v říjnu se má konat sjezd Unie svobody-DEU. Nejmenší vládní strana má na tomto shromáždění rozhodnout o tom, v jakém uskupení půjde do parlamentních voleb v příštím roce - zda bude kandidovat sama, nebo se domluví s menšími stranami na liberální kandidátce. Sjezd není plánovaný jako volební - stranické vedení v čele s Pavlem Němcem bylo zvoleno na republikovém shromáždění loni v červnu a své funkce by mělo v řádném termínu obhajovat až příští rok. Je ale možné, že si členská základna mimořádné volby vyžádá. Unie svobody se totiž nachází ve svízelné situaci, média i političtí soupeři mluví o její klinické smrti nebo agonii. I když je Unie svobody vládní stranou, má deset poslanců a tři ministry, její volební preference se pohybují kolem jednoho procenta. Ke vstupu do sněmovny přitom potřebuje alespoň pětkrát tolik hlasů. Unionisté propadli v loňských volbách do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Zvýšení obliby jim zatím nepřinesla ani billboardová kampaň za několik milionů korun.

Dlouhodobá jednání o integraci menších pravicových stran dosud nevedla k dohodě a nynější vývoj zatím nenasvědčuje tomu, že by to v dohledné době mělo být jinak. Úvahy o společném postupu US- DEU, Strany zelených, Evropských demokratů, SNK, ODA, Cesty změny a dalších uskupení blokují osobní ambice, vzájemné antipatie některých politiků i nechuť stran vzdát se vlastní značky. Podle politologů by společný blok potřeboval výrazného lídra, atraktivní program a důraznou předvolební kampaň, aby mohl uspět. A pokud má mít takové uskupení naději na úspěch, je podle nich nejvyšší čas, aby vzniklo.

Snahy o umístění dvou vědeckých institucí v Česku jsou zřejmě marné. Úsilí o zřízení sídla Evropské výzkumné rady v Praze už je minulostí a je i málo pravděpodobné, že bude v Česku institut Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC). Zájem Česka o něj ČTK potvrdil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Předseda České grantové agentury Josef Syka, který o zřízení a umístění výzkumné rady v Praze usiloval, ČTK řekl, že zřízena pravděpodobně bude, ale sídlit bude v Bruselu. Ve věci institutu výzkumného centra unie je optimističtější. "Někde v nových zemích takový institut vznikne. Nemohou to donekonečna držet v takzvaných starých zemích. Při určitém tlaku by se to mohlo podařit," řekl ČTK. Na to, jestli takový institut bude v Česku nebo v Polsku či Maďarsku, prý by ale "nesázel". Nyní existuje sedm výzkumných ústavů JRC v pěti zemích Evropské unie: Itálii, Německu, Španělsku, Nizozemsku a Belgii. Slouží jako vědecké zázemí pro rozhodování Evropské komise. České vědecké instituce s nimi spolupracují. "Zdá se, že některé nové členské státy by chtěly vytvoření nového ústavu JRC na svém území. Jakýkoliv takový návrh bude posouzen ve světle nabízené hodnoty a poptávky spotřebitelů (EK). Zatím nejsou žádné definitivní plány a ve velké míře to bude záležet na rozhodnutí o nové finanční perspektivě a na politických stanoviscích," řekl v Praze generální ředitel výzkumného centra EK Roland Schenkel. Páteční jednání představitelů evropské pětadvacítky o rozpočtovém výhledu Evropské unie na léta 2007 až 2013 však zkrachovalo. Přestože někteří politikové říkají, že se bude jednat dál a že na přijetí kompromisního řešení je dost času, jiní, zvláště opoziční, hovoří o krizi. Jahn je optimistický. "Ohrožení financování vědy by mohlo nastat jen tehdy, kdyby došlo k větší dezintegraci Evropské unie. Zatím je to jen krach jednoho jednání. Letos ani v příštím roce to mít vliv nebude," dodal.

Bez zranění, jen se šokem, vyvázlo v noci na neděli 24 pasažérů českého turistického autobusu z nehody na západní dálnici A1 u rakouského Hallwangu. Příčinou nehody byl podle agentury APA mikrospánek řidiče. Pětačtyřicetiletý řidič autobusu, v němž 24 osob cestovalo do Salcburku, na okamžik usnul kolem jedné hodiny po půlnoci. Neřízený autobus vybočil z jízdního pruhu a v délce 50 metrů dřel o pravá svodidla. Zastavil se těsně před söllheimerským mostem. Policie ze Salcburku dopravila otřesené cestující na autobusové nádraží v Kasernu, odkud skupina pokračovala v cestě náhradním autobusem. Na místo nehody museli být povoláni i hasiči, kteří odstraňovali naftu vytékající z těžce poškozeného autobusu. Jejich zákrok si vynutila především blízkost chráněného vodního zdroje. Jeden pruh dálnice A1 byl uzavřen až do ukončení hasičského zásahu před šestou hodinou ranní.

Zadržením čtyř osob, které údajně nelegálně držely a vyráběly drogy, skončila v noci na sobotu zhruba půlroční policejní akce s krycím názvem Kofola. Policisté při domovních prohlídkách v Olomouci, Uničově a Přerově zabavili varnu pervitinu, ale i věci pocházející z majetkové trestné činnosti. Na případu spolupracovali olomoučtí a přerovští policisté. "Při domovních prohlídkách v sobotu v noci kriminalisté odhalili v nebytových prostorách v Uničově varnu na výrobu pervitinu. Byly zajištěny věci na výrobu této drogy, finanční hotovost a velké množství věcí pocházejících z majetkové trestné činnosti. Mimo jiné dvě odcizená osobní vozidla, dvě střelné zbraně a větší množství střeliva," sdělila ČTK olomoucká policejní mluvčí Jitka Dolejšová. Další věci ve stejné době kriminalisté zajistili i při domovních prohlídkách v Olomouci a Přerově. Šlo například o autorádia a výpočetní techniku. Policisté kvůli podezření z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jed stíhají dva sedmatřicetileté muže z Olomouce a Uničova.

Český rozhlas 1 - Radiožurnál spustil v sobotu vysílání pro české turisty v Chorvatsku. Každý den od 18:05 do 18:20 bude na několika frekvencích Radia Split až do 10. září možné slyšet zprávy v češtině, nebudou chybět praktické informace pro turisty. ČTK to sdělila Eliška Klepalová z Radiožurnálu. "Pro turisty v Dalmácii také připravujeme turistické informace a zajímavosti, tipy na výlety, zprávy o počasí, sportovní a kulturní události," uvedla. Lidé se dozvědí i o stavu v silniční, letecké i vodní dopravě.