Zprávy | Z archivu rubriky

V září nebo v říjnu se má konat sjezd Unie svobody-DEU. Nejmenší vládní strana má na tomto shromáždění rozhodnout o tom, v jakém uskupení půjde do parlamentních voleb v příštím roce - zda bude kandidovat sama, nebo se domluví s menšími stranami na liberální kandidátce. Sjezd není plánovaný jako volební - stranické vedení v čele s Pavlem Němcem bylo zvoleno na republikovém shromáždění loni v červnu a své funkce by mělo v řádném termínu obhajovat až příští rok. Je ale možné, že si členská základna mimořádné volby vyžádá. Unie svobody se totiž nachází ve svízelné situaci, média i političtí soupeři mluví o její klinické smrti nebo agonii. I když je Unie svobody vládní stranou, má deset poslanců a tři ministry, její volební preference se pohybují kolem jednoho procenta. Ke vstupu do sněmovny přitom potřebuje alespoň pětkrát tolik hlasů. Unionisté propadli v loňských volbách do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Zvýšení obliby jim zatím nepřinesla ani billboardová kampaň za několik milionů korun.

Dlouhodobá jednání o integraci menších pravicových stran dosud nevedla k dohodě a nynější vývoj zatím nenasvědčuje tomu, že by to v dohledné době mělo být jinak. Úvahy o společném postupu US- DEU, Strany zelených, Evropských demokratů, SNK, ODA, Cesty změny a dalších uskupení blokují osobní ambice, vzájemné antipatie některých politiků i nechuť stran vzdát se vlastní značky. Podle politologů by společný blok potřeboval výrazného lídra, atraktivní program a důraznou předvolební kampaň, aby mohl uspět. A pokud má mít takové uskupení naději na úspěch, je podle nich nejvyšší čas, aby vzniklo.

Třídenní Slavnosti pětilisté růže, které vrátily město do renesance, skončily v neděli v Českém Krumlově. Podle odhadu organizátorů přilákaly zhruba 22.000 návštěvníků, kteří si užili program na náměstí, v pivovarských zahradách a letos nově i v dalších zákoutích a na zámeckém nádvoří. "Chtěli jsme letos tuto akci trochu zklidnit, takže jsme část programu přenesli do komornějších prostor. Podle prvních ohlasů to návštěvníci přivítali," řekl ČTK za pořadatele ředitel Městského divadla Jan Vozábal.

Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu určitě nebude sociální demokrat. Po diskusním pořadu České televize to novinářům řekl premiér Jiří Paroubek, který si dovede představit, že by opoziční ODS měla jednoho viceprezidenta NKÚ. K tomu by však byla nutná změna zákona, dodal. Předseda ODS Miroslav Topolánek řekl, že je nakloněn diskusi. Zatím však s občanskými demokraty nikdo o této věci nejednal, dodal.

Funkce prezidenta NKÚ je volná od počátku června 2003, kdy zemřel Lubomír Voleník. Od té doby se parlamentní strany nedokázaly shodnout na tom, kdo ho nahradí. V televizní diskusi Topolánek uvedl, že sedm let je ODS vytěsňována z oblastí, které byly přirozenou doménou opozice. "Po celou dobu se narušuje proporcionální upořádání," dodal. ODS by podle něho měla být přizvána minimálně k obsazení těch nejdůležitějších úřadů, jako je NKÚ, antimonopolní úřad nebo některé další. To připustil také Paroubek.

Podle premiéra se na obsazení postu prezidenta NKÚ budou muset dohodnout politické strany napříč politickým spektrem. Sociální demokracie v tuto chvíli nemá žádného kandidáta. Rozumné by ale bylo, aby kandidáty předložili i lidovci a další strany, řekl předseda vlády. Zmínil také, že si dovede představit, že by komunisté měli své zástupce v kolegiu NKÚ.

O pozici šéfa antimonopolního úřadu, kde se v poslední době zmiňuje jméno náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny Topolánek poznamenal, že je to člověk, kterého snad může akceptovat. "Platí však, že pokud bude sociální demokracie tímto způsobem obsazovat všechny úřady, tak musí počítat s tím, že budeme mít tendenci je přeobsadit," poznamenal. Dodal však, že to nevítá, protože je pro kontinuitu na těchto pozicích. Předsedou antimonopolního úřadu je nyní lidovec Josef Bednář, jeho funkční období končí v září. Další roky již tento post ze zákona vykonávat nemůže.

V Praze se v neděli uzavřelo třídenní mezinárodní setkání křesťanů, jehož téma znělo Pozvání k naději. Ze šesti středoevropských zemí se shromáždilo na 2000 lidí. Církve tuto akci zamýšlely nejen jako vzájemné povzbuzení pro věřící, ale podle pořadatelů také jako nabídku většinové společnosti, jako příležitost ukázat, že sdružují normální lidi, že cítí spoluodpovědnost za svět a že jejich aktivity mají obsah a smysl. "Záměr byl do velké míry naplněn, peníze a námaha nebyly vynaloženy nadarmo," řekl ČTK někdejší evangelický synodní senior Pavel Smetana, prezident setkání. Fakt, že během příprav se hovořilo až o dvojnásobném počtu účastníků, nezmínil. Program sahal od rozhovorů na témata týkající se současné Evropy přes biblické výklady, bohoslužby, modlitby, prezentaci křesťanských organizací a iniciativ až po zábavu pro děti a mládež a řadu koncertů různých žánrů. Hlavní sobotní shromáždění na Ovocném trhu přenášela veřejnoprávní televize.

Bez zranění, jen se šokem, vyvázlo v noci na neděli 24 pasažérů českého turistického autobusu z nehody na západní dálnici A1 u rakouského Hallwangu. Příčinou nehody byl podle agentury APA mikrospánek řidiče. Pětačtyřicetiletý řidič autobusu, v němž 24 osob cestovalo do Salcburku, na okamžik usnul kolem jedné hodiny po půlnoci. Neřízený autobus vybočil z jízdního pruhu a v délce 50 metrů dřel o pravá svodidla. Zastavil se těsně před söllheimerským mostem. Policie ze Salcburku dopravila otřesené cestující na autobusové nádraží v Kasernu, odkud skupina pokračovala v cestě náhradním autobusem. Na místo nehody museli být povoláni i hasiči, kteří odstraňovali naftu vytékající z těžce poškozeného autobusu. Jejich zákrok si vynutila především blízkost chráněného vodního zdroje. Jeden pruh dálnice A1 byl uzavřen až do ukončení hasičského zásahu před šestou hodinou ranní.

Lidovci a komunisté by souhlasili se sloučením devíti zdravotních pojišťoven v jednu, jak ve své nové koncepci navrhuje ministryně Milada Emmerová. V diskusním pořadu televize Nova to řekli předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a místopředseda KSČM Václav Exner. Podle lidovců by to bylo možné ale jen v případě, že by byla oblast zdravotnictví financována z více zdrojů. Kalousek si však myslí, že není možné tento krok v současné situaci uskutečnit. Podle něj by byla efektivnější jedna pojišťovna spravující povinné odvody než několik pojišťoven. Ale musely by existovat ještě další, které by spravovaly soukromé peníze. A to kvůli tomu, že veřejné zdravotnictví není možné financovat jen z povinných odvodů, řekl. Exnerovi se nelíbí zejména plýtvání s penězi určenými na zdravotnictví. Pokud by tento návrh mohl situaci změnit, pak by s ním souhlasil.

Se zřízením jediné zdravotní pojišťovny počítá jedna ze šesti variant srovnání schodku Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v nové verzi koncepce zdravotnictví. Deficit v posledních letech roste, nyní činí asi deset miliard. Sjednocení pojišťoven by následovalo po navrhovaném odkupu části pohledávek VZP Konsolidační agenturou. Podle koncepce by se tak odbourala konkurence a pojišťovny by se nesnažily získat výhodnější pojištěnce, kteří méně stonají a jejichž léčba nestojí tolik. Odpadla by i vysoká režie devíti pojišťoven. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Jiřího Paroubka by se režijní náklady sloučením pojišťoven snížily až o 1,5 miliardy korun. S tímto názorem nesouhlasí někteří ekonomičtí experti. Konkurence je podle nich prospěšná, jediná pojišťovna podle nich lépe hospodařit nebude.

Společná inscenace českých a polských herců z Těšínského divadla z Českého Těšína na Karvinsku v sobotu na letní scéně pražského Vyšehradu uzavřela druhý ročník festivalu Vyšehraní. Během devíti dní se v jeho rámci divákům představila řada zpěváků a kapel různých žánrů i divadelních souborů. Těšínské nebe je vůbec první společnou inscenací obou souborů Těšínského divadla. Projekt o historii a jedinečnosti města rozděleného nejen řekou Olší, ale zejména státní hranicí, vychází z písní Jaromíra Nohavici. Jeho písně v úpravách hudebníka Tomáše Kočka herci zpívali v češtině a polštině, ve hře zazněla i němčina, ruština a jidiš a především nářečí obyvatel Těšínska zvané "po našemu". Polské překlady textů pořídila básnířka Renata Putzlacherová, režii měl Radovan Lipus.

"Diváci měli také letos o celý festival velký zájem," řekla ČTK pořadatelka přehlídky Martina Dimmerová. Dlouho předem vyprodáno bylo nejen na Těšínské nebe, ale i na řadu dalších představení. "Většinou jsme měli plno. Lidé přišli i do deště na Vlastu Redla," zhodnotila. "Festival má široký záběr, takže si každý mohl najít pro sebe něco vhodného," konstatovala Dimmerová. Přehlídka začala benefičním koncertem pro Jedličkův ústav, nechyběl ani koncert Marsyas, Vladimíra Mišíka s Etc... a Vladimíra Merty. Vzpomínkový večer nazvaný "... náš život hoří jako svíce" připomněl loni zesnulé zpěváky - Spirituál kvintet zavzpomínal na Karla Zicha a skupina Neřež na Zuzanu Navarovou. Z divadelních souborů se divákům dále představilo několik amatérských a studentských divadel i Divadelní společnost Josefa Dvořáka, která zahrála představení Hadrián z Římsů. Pořadatelé počítají s tím, že za rok na stejném místě přehlídku opět zopakují.

Občanská demokratická strana nepodpoří zákon o referendu, který by umožnil všelidové hlasování o evropské ústavě. V České televizi to řekl předseda ODS Mirek Topolánek. Šéf nejsilnější opoziční strany také prohlásil, že nyní nemá smysl hlasovat o euroústavě, kterou už odmítli Francouzi a Nizozemci. Ratifikaci podle něj odkládají i jinde v Evropě. "ODS nebude hlasovat pro zákon o referendu," zdůraznil. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého nepřichází v úvahu, aby se nadále schvalovalo stejné znění evropské ústavy, které již dva státy odmítly.

Představitelé vládní ČSSD se mají v pondělí večer sejít s opozičními komunisty a ještě dříve chtěl premiér schůzku s představiteli ODS. Topolánek ale řekl, že se musí na setkání připravit a že stále trvá jeho nabídka schůzky s ČSSD v úterý ve 14:00. "Zítra (v pondělí) se sejít nechtějí, vypadá to, že to asi nebude," reagoval na nabídku v neděli Paroubek. Premiér totiž cestuje do Asie. V některých médiích se objevily informace, podle kterých se Topolánek nemůže s Paroubkem sejít dříve kvůli tenisovému turnaji s prezidentem Václavem Klausem. "Myslím si, že jestli dá někdo přednost před státním zájmem tenisu, tak je to vypovídající dostatečně," řekl k tomu Paroubek novinářům. Topolánek ale odmítl, že by důvodem neuskutečnění schůzky byl tenis.

Český rozhlas 1 - Radiožurnál spustil v sobotu vysílání pro české turisty v Chorvatsku. Každý den od 18:05 do 18:20 bude na několika frekvencích Radia Split až do 10. září možné slyšet zprávy v češtině, nebudou chybět praktické informace pro turisty. ČTK to sdělila Eliška Klepalová z Radiožurnálu. "Pro turisty v Dalmácii také připravujeme turistické informace a zajímavosti, tipy na výlety, zprávy o počasí, sportovní a kulturní události," uvedla. Lidé se dozvědí i o stavu v silniční, letecké i vodní dopravě.

Snahy o umístění dvou vědeckých institucí v Česku jsou zřejmě marné. Úsilí o zřízení sídla Evropské výzkumné rady v Praze už je minulostí a je i málo pravděpodobné, že bude v Česku institut Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC). Zájem Česka o něj ČTK potvrdil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Předseda České grantové agentury Josef Syka, který o zřízení a umístění výzkumné rady v Praze usiloval, ČTK řekl, že zřízena pravděpodobně bude, ale sídlit bude v Bruselu. Ve věci institutu výzkumného centra unie je optimističtější. "Někde v nových zemích takový institut vznikne. Nemohou to donekonečna držet v takzvaných starých zemích. Při určitém tlaku by se to mohlo podařit," řekl ČTK. Na to, jestli takový institut bude v Česku nebo v Polsku či Maďarsku, prý by ale "nesázel". Nyní existuje sedm výzkumných ústavů JRC v pěti zemích Evropské unie: Itálii, Německu, Španělsku, Nizozemsku a Belgii. Slouží jako vědecké zázemí pro rozhodování Evropské komise. České vědecké instituce s nimi spolupracují. "Zdá se, že některé nové členské státy by chtěly vytvoření nového ústavu JRC na svém území. Jakýkoliv takový návrh bude posouzen ve světle nabízené hodnoty a poptávky spotřebitelů (EK). Zatím nejsou žádné definitivní plány a ve velké míře to bude záležet na rozhodnutí o nové finanční perspektivě a na politických stanoviscích," řekl v Praze generální ředitel výzkumného centra EK Roland Schenkel. Páteční jednání představitelů evropské pětadvacítky o rozpočtovém výhledu Evropské unie na léta 2007 až 2013 však zkrachovalo. Přestože někteří politikové říkají, že se bude jednat dál a že na přijetí kompromisního řešení je dost času, jiní, zvláště opoziční, hovoří o krizi. Jahn je optimistický. "Ohrožení financování vědy by mohlo nastat jen tehdy, kdyby došlo k větší dezintegraci Evropské unie. Zatím je to jen krach jednoho jednání. Letos ani v příštím roce to mít vliv nebude," dodal.